V neděli jsem vstoupili do
jarní části soutěže. Překvapení se nekonalo a my po dvou prohrách s dvěma nejlepšími
celky podzimu klesli na nelichotivé 9.místo tabulky. Není však na místě házet
flintu do žita, s těmito soupeři hraje v naší skupině každý a dá se
předpokládat, že problémy s neziskem bodů jistě nebudeme mít jen my.
Už v příštím kole nás čeká
předposlední tým Donkeys, kterým jsme minule nasázeli dosud rekordní počet
branek v historii naše klubu, bylo to celých 10 branek. Věřím, že v tomto
zápase zaznamenáme naše první jarní body.
V neděli jsme se sešli v této
sestavě: Nekwish – Boris, Ríša, Vláďa, Michaldo, Petr, Pája. Sykece skolila viróza
a tak zůstal doma.
Perličkou, kterýá se však nedá
nazývat novinkou je to, že si nepamatuju skoro žádný gól, který jsme dostali. A
pokud ano, vůbec nevím, kam ho mám zařadit.
Do zápasu s prvními Blue Flames
B jsme vstoupili bez bázně. Soupeř sice držel míč více na kopačkách a my občas
hrozili jen z rychlých protiútoků, ale byli jsme to právě my, kdo otevřel
skóre zápasu. Po rychlém brejku jsem ze strany přihrál na střed Ríšovi, který
utěšenou střelou k tyči zajistil vedení 1:0. Vedení jsme dlouho neudrželi
a soupeř srovnal krok. Zhruba 5 minut před koncem poločasu nám ukázkově vyšla
akce u rohu, kdy po signálu „pičinka“ jsme vstřelili opět vedoucí branku,
tentokrát to byl Vláďa, kdo si umě naběhl před bránu a skóroval. Už už se
blížil konec poločasu, ale nadějný výsledek jsme do hvizdu jsme neudrželi.
Středem našeho obraného pásma prošel žlutý tank a bodlíčkem vymetl šibenici
Nekwishovi brány. Po srovnání skóre rozhodčí pískl konec prvního dějství. Ve
druhém jsme od začátku byli o něco horším týmem. Stala se jedna věc…buď nám
došly síly, nebo soupeř zvýšil úsilí, efekt to mělo stejný. Druhý poločas nám
vesměs po našich chybách proklouzl mezi prsty a my třikrát kapitulovali. Z tvrdého
K.O. jsme se už nedokázali zvrávorat a takto tedy skončil i celý zápas, výsledkem
2:5.
Zápas jsme si dle mého názoru
prohráli tradičně po vlastních chybách a díky horší fyzičce. Na druhou stranu
si vzpomínám na podzimní duel, kdy jsme soupeři téměř vzdorovat nedokázali, tentokrát
jsme sice prohráli, ale dá se říci že se ctí. Porážka trochu bolí, zvláště když
jsme měli zápas slušně rozjetý, ovšem vědu z toho dělat nebudeme, taková
prohra s posledním by nás mohla mrzet o mnoho více.
Když jsme u té bolesti, asi ve
třičtvrtě zápasu jsem si při jednom střetu se soupeřem něco udělal s malíčkem.
V tu chvíli jsem si myslel, že je vykloubený, protože jsem měl v malíčku
regulérní důlek pod kloubem, nakonec v nemocnici zjistili, že ho mám zlomenej.
Bolest jako sviňa! Takže děkuji dobrákům z Blue Flames B, že mě takto
odrovnali a připravili mě krásné chvilky na chirurgii.
Ale ještě k zápasu, nebo
lépe řečeno k zápisu… Nevím, co pořadatel u lavice dělal při zapisování
branek, asi se rejpal v nose, protože na stránkách BAF je uveden střelec
obou branek Petr, který jak jistě uznáte vypadá trochu jinak než Ríša a Vláďa..
V mých statistikách to samozřejmě bude uvedeno správně.
Carpe Diem vs. Blue Flames B 2:5
(2:2)
branky: Ríša (Pája), Vláďa (Pája)
Do druhého zápasu jsem už kvůli
natékajícímu a bolestivému prstu nechtěl nastoupit, ale po pohledu do
udýchaných tváří před kolapsem jsem nakonec svolil, že zápas odehraji i se
zraněním. Po mém odchodu by totiž zbylo jen 5 lidí do pole a to by mohlo znamenat
smrt těch nejslabších z nás z přepnutí. Zápas s All Inem jsme
příliš nezvládli, nechci se vymlouvat, ale z mé strany to bylo spíše o
tom, solidně odehrát, protože jsem se nutně soustředil více než na hru na svůj
malíček a bolest v něm. Nemohl jsem chodit do soubojů, nebo jinak riskovat. Vše
tedy stálo na ostatních šutérech týmu. A jak to dopadlo? Do poločasu jsme
prohrávali jen 0:1. Po úniku středem se trefil jeden z mladíků soupeře. My
se spíše bránili celý poločas. V druhém jsme po chybách ještě dvakrát
inkasovali a zdálo se být po zápase. K dramatu došlo až pár minut před
koncem. Z přímého kopu jsem se po kulišárně trefil já a poté rovněž z přímáku
z velké dálky krásně k tyči Ríša. Pět minut vteřin před koncem jsme
ještě zahrávali nepřímý kop z bezprostřední vzdálenosti, ovšem ten jsme
nezvládli, lépe řečeno já.. Přikládám vinu tomu, že nemáme nic takového
nacvičeno a selský rozum zde zcela jasně nezafungoval.
Carpe Diem vs. All In 2:3 (0:1)
branky: Pája., Ríša
Prohráli jsme tedy s oběma vedoucími
celky. Nedá se nic dělat, musíme jít dál a posbírat body jinde. V následujících
dvou víkendech hrajeme s celky tabulkově podobnými jako my, kde by se dalo
urvat pár bodů. Náš výkon tento víkend nebyl z těch nejhorších, jaký jsme
už nemálokrát předvedli. Myslím, že kdybychom takto podobně zahráli s horšími
celky, minimálně pár bodů bychom brali.
Jediné co se mi během zápasu
nelíbilo je to, že Vláďa opět občas neudržel svůj jižanský temperament na uzdě
a řval jako trefené prase. Je dokázané, že krutým drbáním člověka rozhodně
povzbudit nejde, spíše se dostane do sraček. Je sice pěkné, že ten, co hlas
zvýší si uleví, ale za jakou cenu.. Nejsme hráči, kteří by po celý zápas
neudělali chybu a tak je asi nutno k tomu přistupovat a smířit se s tím,
že děláme chyby všichni, Vládi nevyjímaje.
Za čtrnáct dní hrajeme pouze jeden
zápas a to s předposledním Donkeys. A jak se zdá, budeme řešit velký
problém se sestavou. Za prvé se Ríša v neděli vykartoval a příště nesmí
nastoupit a za druhé nevím, jak na tom
budu s rukou, ale dá se předpokládat, že blbě. V tuto chvíli,
bez Ríši a Páji, je nás jen 5 do pole. Nedej bože, aby ještě někdo vypadl..
Zde ještě pohled vedoucího Blue Flalmes B na zápas s námi: (kopie z jejich stánek)
"Na první jarní dvojzápas dorazila v jádru Áčková sestava doplněná dvěma
mladíky a manažerem-univerzálem Martinem v brance. Začátek ovšem
„Áčkový“ vůbec nebyl. Soupeř se rychle ujal vedení. Tomáši Sedlinskému
se podařilo vyrovnat, soupeř se ale díky našemu ukázkovému vlastenci
téměř z poloviny hřiště dostal opět do vedení. Tomášovi se podařilo
znovu vyrovnat, to bylo ovšem z naší poločasové produkce všechno, a o
nějaké herní převaze nemohlo být ani řeči.
Druhý poločas byl už naštěstí jiný. Sestava si konečně „sedla“ a to se
projevilo na hře i na skóre. Laďa Sosnar vstřelil rozdílový gól, vzápětí
Tomáš zkompletoval svůj hattrick. Soupeř se snažil, gól už ale i díky
naší zlepšené hře nepřidal. V závěru přidal pátý gól Honza Vrána a byla
to jeho letošní premiérová trefa za Béčko."
Pozn.Páji: Áčko BF hraje Okresní třídu.