Domněka o zlomeném malíčku se bohužel potvrdila. Při včerejším prvním utkání s Blue Flames B po jedom ze soubojů jsem si zlomil o soupeře malíček na levé ruce. Další zápas s All Inem jsem se ještě rozhodl vzhledem k malému počtu hráčů odehrát, ale moje další kroky už směřovali směr bohunická nemocnice. Toto nepříjemné a můžu potvrdit i bolestivé zranění se se mnou bohužel nějaký ten čas potáhne a můj návrat na pažitku je v tuto chvíli v rukou božích.
Příští pondělí jdu na kontorlní rentgen a pro pár rad k doktorovi. Doba trvání celkového zahojení však není možné přesně určit. Povzbuzující věcí však je to, že nedošlo k nějak výraznému posunu kostí, zlomenina je to jako ze žurnálu a dobrému srůstu by nic nemělo bránit v cestě. Prst mám v dlaze a zafašovanej.
Carpe Diem je proslaveno už z historie zlomenými malíčky, v posledním zápase podzimu se tak stalo Ondrovi a já jsem plynule navázal v prvním jarním utkání. Čeho se dočkáme příště?