čtvrtek 16. prosince 2010
Rozlosování Brno Open
pátek 10. prosince 2010
Teorie vzniku čínského národa
Jistě existují různé encyklopedie a poučky, kde by jste jistě našli jiné znění vzniku, ale zde se dozvíte zcela originální a neotřelou hypotézu.
Je jasné, že šikmé oči nevzniknou jen tak, z ničeho nic. Musí to mít nějakou příčinu a někde musí být takzvaný počáteční opěrný bod, od kterého se tento fenomén musel odrazit..
Moje vysvětlení je nasnadě..
Dříve bývali číňani úplně obyčejní lidé s očima jak duhové kuličky. Jednoho dne se v naprosto obyčejné rodině stalo něco, co ovlivnilo běh dějin už navždy. Toho krásného dne vypravovala matka svoji černovlasou dceru do školy a aby byla pěkně upravená, sepnula ji vlasy dozadu do culíku tak pevně, div dívce nepraskla kůže kolem uší. To však starostlivé matka netušila, protože dívka k ní byla zády. Dívka byla nezmar, matce se ihned po nechtěné úpravě vytrhla a utíkala ze dveří na autobus, aniž by ji mohla matka doupravit a podívat se jak to dceři sluší. Ani jedna netušila, jaké zlo se během dne z nevinného ranního čančání přihodí. Když odpoledne přišla dívenka domů, měla oči šikmé jako svině. Matka zhroucena nad netradiční vizáží dcery lamentovala a klela až hrůza. Proč? Protože ani po rozvázání copu se kůže na obličeji a oči smrsklé do pár milimetrů nevrátili do původního tvaru. Celodenní svázání copu bylo tak silné, že dívka byla odsouzena do konce života chodit se šikmýma očima. A tak vznikla první číňanka. Je jasné, že dívka se rozhodla mít za život pár dětí a tak se kolonie číňanů stále rozrůstala až je z této země nejlidnatější místo na světě.
Tak to je moje teorie vzniku Číňanů.
čtvrtek 9. prosince 2010
Žabinští Vlci
Celou minulou sezonu a malé náznaky tohoto podzimu jsme měli stejný problém, jaký jsou nuceni řešit ŽV na konci letošního podzimu. U jejich týmu se objevilo něco, s čím se nedá hrát futsal na sto procent. Hádky, nadávky a špatná morálka. Je až mrazivé, jak moc se situace podobá té naší z loňska. Ani v nejmenším nechci rýpat do starého hnoje, ale musím uznat, že slovo prezidenta a reakce na ně jsou přinejmenším obdivuhodné a mám za to, že jejich přečtení by mohlo rozmrazit leckteré zamrzlé mrzoutské srdce..
.
Slovo prezidenta ŽV:
"To dnešní moje slovo není příjemné. Bohužel si všichni musíme mnoho věcí vyjasnit. To samozřejmě ne zde, ale hlavně sami mezi sebou. A co nejdříve! Tenhle tým funguje 23 let. Vyhrával, prohrával, postupoval, ses- toupil, prožíval euforie i krize, ale vždy v něm panovala slušnost, kama- rádství a loajalita. Tenhle tým byla vždycky PARTA, která dokázala svoji sou- držností porážet i soupeře, kteří na tom byli futsalově mnohem lépe. Odpustím Vám to, že gólman třeba dostane gól od půlky, že obránce udělá kiks v poslední minutě nebo že útočník přestřelí z metru prázdnou bránu. Co ale nikdy nikomu neodpustím, to je velesprosté urážení se navzájem, nesportovní chování na hřišti, hulvátství nebo sobeckost. Poslední dobou bývám po zápasech („A“ i „B“- týmu) mnohdy otrávený a není to zapří- činěno prohranými zápasy (ty ke sportu patří a někdy je prostě soupeř lepší). Tým ale ztrácí DUCHA a MORÁLKU! Přistihl jsem se, že potřebné věci kolem futsalu začínám dělat bez svého pověstného zápalu a nadšení, ale již jen z jakési povinné setrvačnosti. A to nechci a NEBUDU! Mnohých se to netýká, některých ale ano - před nedávnem jsem byl nařčen, že nebývám konkrétní ... pokusím se to zlepšit i za cenu toho, že to bude asi někdy dost nepří- jemné! Na mailové adrese (mletzel@nbox.cz) nebo v osobní diskuzi očekávám Vaše návrhy, názory či připomínky. Pokuste se předejít nejhoršímu - JE TO VÁŠ TÝM!"
.
reakce:
"Navážu na Michalův názor, nebo spíš výzvu. Fotbal se dá hrát v zásadě dvojím způsobem, buď nohama, nebo srdcem a hlavou. Nohama si to může dovolit Barca, Real, Chelsea a podobní, ale něco mi říká, že ani tam jenom ty nohy taky nestačí. Navíc mně osobně tento typ fotbalu nikdy nevyhovoval, nějak se u něj nedokážu správně pobavit. Hlavou nemyslím to, že se u toho přemýšlí, ale že hraju bez stresu, v pohodě a díky tomu funguje i hlava. Toto mužstvo v minulosti těžilo z toho, že jsme si uvědomovali, že nikdo z nás není fotbalově dokonalý. Věděli jsme, že někomu dělá problémy jedna část herní činnosti, někomu zase jiná, ale tolerovali jsme si to, počítali s tím a hlavně nám to nevadilo a nedávali jsme nikomu pocítit, že mu něco nejde. Myslím, že díky tomu někteří hráči odváděli víc, než na co zdánlivě měli a my jsme tak někdy dosáhli výsledků, na které jsme vlastně ani papírově neměli. A na to papírově se zaměřte. Fotbal není matematika, že se spočítá umění naše a soupeře a vyjde výsledek. Když mezi náma nebude panovat pohoda, snaha si pomáhat a povzbudit se, tak to bude křeč x individuí, které se nakonec budou bát blbě přihrát, ne tak něco zkusit, aby něco nezkazily. To potom mizí jak ona hlava, tak i to srdce. Zkusme se vrátit k tomu, co dělá mužstvo mužstvem. Zkume si pomoct, povzbudit se, navzájme si věřit a ne nadřazovat svoje ego nad zájmy a snahu ostatních, řvát po sobě a nesmyslně kritizovat. Pokud to nezvládneme, tak běžme hrát tenis nebo golf, tam můžeme řvát na vlastní raketu nebo hůl."
Teď už zase já, Pája. Nenapsal bych to líp. Škoda, že si takového věci v průběhu sezony nikdo moc neuvědomuje a stále si kope na svém "písečku" a i když je už tým zahrabán po krk v blátě. Nechci a nebudu navozovat špatnou náladu, jen jsem pokládal za zajímavé si přečíst obdobnou situaci očima podle mě rozumných lidí.. a dát nám jakýsi vzor pro budoucí časy..
Výběr peněz za Brno Open
úterý 7. prosince 2010
Rebels Cup v Okříškách
Vlak měl z nástupiště 5 odjíždět v 9:20. Dle své zkušenosti vím, že pokud padá bílej sajrajt z nebe, vlaky nabírají spoždění i několik desetiminutovek. Nejinak tomu bylo i nyní. Promrzlí na kost jsme na nástaupišti čekali až do 9:50, kdy se vlak konečně ráčil dostavit. Už v tu chvíli nám bylo jasné, že turnaj ve vísce za Třebíčí se zdá být ztracen. No, nasedli jsme a "ubytovali se" na jediném volném osmimístném sedadlí. Olda vyzbrojen plácačkou slivovice načal railwaypárty, která se lehce zvrhla. Po plácačce jsme dojeli čtvrtku vodky, dvě půllitrovky zelené a nakonec nařadu přišel košt neuvěřitelně hnusné borovičky. Posilněni alkoholem jsme přestali vnímat čas a ani to, že vlak několikrát nuceně zastavil, aby odmotal srnky z kol lokomotivy. Prudká chumelenice a nenadálé zastavování měli za následek, že jsme do Okříšek dorazili se zpožděním hodinu a půl..
Turnaj jsme nestihli, bohužel. Naše truchlení bylo o to silnější, že jsme se na turnaj všichni moc těšili a plánovali vyzvednout trofej nad hlavu jako ve slavné Lize Mistrů. Letos to bohužel nebude, místo toho jsme zůstali na nádraží v tamní hospodě, která byla součástí hotelu Hilton..
A tak skončila pohádka, které napsal osud trochu jiný scénář, než na jaký jsme očekávali..
Tak snad příští rok..
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.......... Carpe Diem vs. Rebels Okříšky 0:10, Carpe Diem vs. Pic Ho Tam Kuželna 1:9 (Michaldo), Carpe Diem vs. FC Náměšť nad Oslavou 3:5 (Pája 2, Boris), Carpe Diem vs. Phiasco Třebíč 1:9 (Olin)
Tréninky zrušeny
pátek 3. prosince 2010
Brutální aprílové počasí
TAK ŠEL ČAS..
- pátek 19.11. - Lukáš slibuje účast
- neděle 21.11. - Lukáš svoji účast ruší z důvodu, že se hraje málo minut a tím pádem si nezahraje a že je tam tím pádem zbytečnej, že to uhrajeme.
- neděle 21.11. - tentýž den nakonec svolí, že pojede.
- pondělí 22.11. - Lukáš svoji neúčast omlouvá další, v pořadí druhou výmluvou, tentokrát že je nás moc.
- úterý 22.11. - Lukáš už zase jako zázrakem jede.
- čtvrtek 25.11. - Lukáš nejede. Po vzoru Lukáše se zachovává i Olin. V tuto chvíli nejedou oba dva.
- čtvrtek 25.11. - dostávám os Lukáše SMS s tím, že nejde, protože nemá peníze.
- pondělí 29.11. - volá mě Vláďa, že Olin jede.
- středa 1.12. - píše Olin, že Lukáš jede. Volám nato Lukášovi a ten potvrzuje že jede, a jako důvod udává to, že se (asi po domluvě s Oldou) pokusí na turnaji něco uhrát.. (hvězda, která si nadělala do gatí)
- pátek 3.12. - (den před turnajem) Lukáš nejede. Důvod - musí se doléčit..
Omlouvám se, jestli jsem někde spletl den, ale událo se toho teď tolik, že uchovat si vše v povědomí tak jak vše přesně šlo je prostě nadlidsej úkol. To co sem napsal vypadá jako ohormná prdel, že? Ano, když si tak člověk čte, tak určitě ano. Někoho jistě napadne, jestli je Lukáš normální.. Horší je to pro toho, kdo turnaj zařizuje a hráči mu mění rozhodnutí ze dne na den, jako ponožky..
.
No tak abych už tuto komedii uťal, konečná sestava je tedy tato: Michal - Boris, Vláďa, Olin, Michaldo a Pája. Z toho plyne, že máme jednoho na střídání..
Čágo zítra! A nezapomeňte si vzít posilnění do vlaku.. :-)