Celou minulou sezonu a malé náznaky tohoto podzimu jsme měli stejný problém, jaký jsou nuceni řešit ŽV na konci letošního podzimu. U jejich týmu se objevilo něco, s čím se nedá hrát futsal na sto procent. Hádky, nadávky a špatná morálka. Je až mrazivé, jak moc se situace podobá té naší z loňska. Ani v nejmenším nechci rýpat do starého hnoje, ale musím uznat, že slovo prezidenta a reakce na ně jsou přinejmenším obdivuhodné a mám za to, že jejich přečtení by mohlo rozmrazit leckteré zamrzlé mrzoutské srdce..
.
Slovo prezidenta ŽV:
"To dnešní moje slovo není příjemné. Bohužel si všichni musíme mnoho věcí vyjasnit. To samozřejmě ne zde, ale hlavně sami mezi sebou. A co nejdříve! Tenhle tým funguje 23 let. Vyhrával, prohrával, postupoval, ses- toupil, prožíval euforie i krize, ale vždy v něm panovala slušnost, kama- rádství a loajalita. Tenhle tým byla vždycky PARTA, která dokázala svoji sou- držností porážet i soupeře, kteří na tom byli futsalově mnohem lépe. Odpustím Vám to, že gólman třeba dostane gól od půlky, že obránce udělá kiks v poslední minutě nebo že útočník přestřelí z metru prázdnou bránu. Co ale nikdy nikomu neodpustím, to je velesprosté urážení se navzájem, nesportovní chování na hřišti, hulvátství nebo sobeckost. Poslední dobou bývám po zápasech („A“ i „B“- týmu) mnohdy otrávený a není to zapří- činěno prohranými zápasy (ty ke sportu patří a někdy je prostě soupeř lepší). Tým ale ztrácí DUCHA a MORÁLKU! Přistihl jsem se, že potřebné věci kolem futsalu začínám dělat bez svého pověstného zápalu a nadšení, ale již jen z jakési povinné setrvačnosti. A to nechci a NEBUDU! Mnohých se to netýká, některých ale ano - před nedávnem jsem byl nařčen, že nebývám konkrétní ... pokusím se to zlepšit i za cenu toho, že to bude asi někdy dost nepří- jemné! Na mailové adrese (mletzel@nbox.cz) nebo v osobní diskuzi očekávám Vaše návrhy, názory či připomínky. Pokuste se předejít nejhoršímu - JE TO VÁŠ TÝM!"
.
reakce:
"Navážu na Michalův názor, nebo spíš výzvu. Fotbal se dá hrát v zásadě dvojím způsobem, buď nohama, nebo srdcem a hlavou. Nohama si to může dovolit Barca, Real, Chelsea a podobní, ale něco mi říká, že ani tam jenom ty nohy taky nestačí. Navíc mně osobně tento typ fotbalu nikdy nevyhovoval, nějak se u něj nedokážu správně pobavit. Hlavou nemyslím to, že se u toho přemýšlí, ale že hraju bez stresu, v pohodě a díky tomu funguje i hlava. Toto mužstvo v minulosti těžilo z toho, že jsme si uvědomovali, že nikdo z nás není fotbalově dokonalý. Věděli jsme, že někomu dělá problémy jedna část herní činnosti, někomu zase jiná, ale tolerovali jsme si to, počítali s tím a hlavně nám to nevadilo a nedávali jsme nikomu pocítit, že mu něco nejde. Myslím, že díky tomu někteří hráči odváděli víc, než na co zdánlivě měli a my jsme tak někdy dosáhli výsledků, na které jsme vlastně ani papírově neměli. A na to papírově se zaměřte. Fotbal není matematika, že se spočítá umění naše a soupeře a vyjde výsledek. Když mezi náma nebude panovat pohoda, snaha si pomáhat a povzbudit se, tak to bude křeč x individuí, které se nakonec budou bát blbě přihrát, ne tak něco zkusit, aby něco nezkazily. To potom mizí jak ona hlava, tak i to srdce. Zkusme se vrátit k tomu, co dělá mužstvo mužstvem. Zkume si pomoct, povzbudit se, navzájme si věřit a ne nadřazovat svoje ego nad zájmy a snahu ostatních, řvát po sobě a nesmyslně kritizovat. Pokud to nezvládneme, tak běžme hrát tenis nebo golf, tam můžeme řvát na vlastní raketu nebo hůl."
Teď už zase já, Pája. Nenapsal bych to líp. Škoda, že si takového věci v průběhu sezony nikdo moc neuvědomuje a stále si kope na svém "písečku" a i když je už tým zahrabán po krk v blátě. Nechci a nebudu navozovat špatnou náladu, jen jsem pokládal za zajímavé si přečíst obdobnou situaci očima podle mě rozumných lidí.. a dát nám jakýsi vzor pro budoucí časy..
Žádné komentáře:
Okomentovat