Zázrak se nekonal

V neděli jsem vstoupili do jarní části soutěže. Překvapení se nekonalo a my po dvou prohrách s dvěma nejlepšími celky podzimu klesli na nelichotivé 9.místo tabulky. Není však na místě házet flintu do žita, s těmito soupeři hraje v naší skupině každý a dá se předpokládat, že problémy s neziskem bodů jistě nebudeme mít jen my.

Už v příštím kole nás čeká předposlední tým Donkeys, kterým jsme minule nasázeli dosud rekordní počet branek v historii naše klubu, bylo to celých 10 branek. Věřím, že v tomto zápase zaznamenáme naše první jarní body.

V neděli jsme se sešli v této sestavě: Nekwish – Boris, Ríša, Vláďa, Michaldo, Petr, Pája. Sykece skolila viróza a tak zůstal doma.

Perličkou, kterýá se však nedá nazývat novinkou je to, že si nepamatuju skoro žádný gól, který jsme dostali. A pokud ano, vůbec nevím, kam ho mám zařadit.

Do zápasu s prvními Blue Flames B jsme vstoupili bez bázně. Soupeř sice držel míč více na kopačkách a my občas hrozili jen z rychlých protiútoků, ale byli jsme to právě my, kdo otevřel skóre zápasu. Po rychlém brejku jsem ze strany přihrál na střed Ríšovi, který utěšenou střelou k tyči zajistil vedení 1:0. Vedení jsme dlouho neudrželi a soupeř srovnal krok. Zhruba 5 minut před koncem poločasu nám ukázkově vyšla akce u rohu, kdy po signálu „pičinka“ jsme vstřelili opět vedoucí branku, tentokrát to byl Vláďa, kdo si umě naběhl před bránu a skóroval. Už už se blížil konec poločasu, ale nadějný výsledek jsme do hvizdu jsme neudrželi. Středem našeho obraného pásma prošel žlutý tank a bodlíčkem vymetl šibenici Nekwishovi brány. Po srovnání skóre rozhodčí pískl konec prvního dějství. Ve druhém jsme od začátku byli o něco horším týmem. Stala se jedna věc…buď nám došly síly, nebo soupeř zvýšil úsilí, efekt to mělo stejný. Druhý poločas nám vesměs po našich chybách proklouzl mezi prsty a my třikrát kapitulovali. Z tvrdého K.O. jsme se už nedokázali zvrávorat a takto tedy skončil i celý zápas, výsledkem 2:5.

Zápas jsme si dle mého názoru prohráli tradičně po vlastních chybách a díky horší fyzičce. Na druhou stranu si vzpomínám na podzimní duel, kdy jsme soupeři téměř vzdorovat nedokázali, tentokrát jsme sice prohráli, ale dá se říci že se ctí. Porážka trochu bolí, zvláště když jsme měli zápas slušně rozjetý, ovšem vědu z toho dělat nebudeme, taková prohra s posledním by nás mohla mrzet o mnoho více.

Když jsme u té bolesti, asi ve třičtvrtě zápasu jsem si při jednom střetu se soupeřem něco udělal s malíčkem. V tu chvíli jsem si myslel, že je vykloubený, protože jsem měl v malíčku regulérní důlek pod kloubem, nakonec v nemocnici zjistili, že ho mám zlomenej. Bolest jako sviňa! Takže děkuji dobrákům z Blue Flames B, že mě takto odrovnali a připravili mě krásné chvilky na chirurgii.

Ale ještě k zápasu, nebo lépe řečeno k zápisu… Nevím, co pořadatel u lavice dělal při zapisování branek, asi se rejpal v nose, protože na stránkách BAF je uveden střelec obou branek Petr, který jak jistě uznáte vypadá trochu jinak než Ríša a Vláďa.. V mých statistikách to samozřejmě bude uvedeno správně.

Carpe Diem vs. Blue Flames B 2:5 (2:2)

branky: Ríša (Pája), Vláďa (Pája)

Do druhého zápasu jsem už kvůli natékajícímu a bolestivému prstu nechtěl nastoupit, ale po pohledu do udýchaných tváří před kolapsem jsem nakonec svolil, že zápas odehraji i se zraněním. Po mém odchodu by totiž zbylo jen 5 lidí do pole a to by mohlo znamenat smrt těch nejslabších z nás z přepnutí. Zápas s All Inem jsme příliš nezvládli, nechci se vymlouvat, ale z mé strany to bylo spíše o tom, solidně odehrát, protože jsem se nutně soustředil více než na hru na svůj malíček a bolest v něm. Nemohl jsem chodit do soubojů, nebo jinak riskovat. Vše tedy stálo na ostatních šutérech týmu. A jak to dopadlo? Do poločasu jsme prohrávali jen 0:1. Po úniku středem se trefil jeden z mladíků soupeře. My se spíše bránili celý poločas. V druhém jsme po chybách ještě dvakrát inkasovali a zdálo se být po zápase. K dramatu došlo až pár minut před koncem. Z přímého kopu jsem se po kulišárně trefil já a poté rovněž z přímáku z velké dálky krásně k tyči Ríša. Pět minut vteřin před koncem jsme ještě zahrávali nepřímý kop z bezprostřední vzdálenosti, ovšem ten jsme nezvládli, lépe řečeno já.. Přikládám vinu tomu, že nemáme nic takového nacvičeno a selský rozum zde zcela jasně nezafungoval.

Carpe Diem vs. All In 2:3 (0:1)

branky: Pája., Ríša

Prohráli jsme tedy s oběma vedoucími celky. Nedá se nic dělat, musíme jít dál a posbírat body jinde. V následujících dvou víkendech hrajeme s celky tabulkově podobnými jako my, kde by se dalo urvat pár bodů. Náš výkon tento víkend nebyl z těch nejhorších, jaký jsme už nemálokrát předvedli. Myslím, že kdybychom takto podobně zahráli s horšími celky, minimálně pár bodů bychom brali.

Jediné co se mi během zápasu nelíbilo je to, že Vláďa opět občas neudržel svůj jižanský temperament na uzdě a řval jako trefené prase. Je dokázané, že krutým drbáním člověka rozhodně povzbudit nejde, spíše se dostane do sraček. Je sice pěkné, že ten, co hlas zvýší si uleví, ale za jakou cenu.. Nejsme hráči, kteří by po celý zápas neudělali chybu a tak je asi nutno k tomu přistupovat a smířit se s tím, že děláme chyby všichni, Vládi nevyjímaje.  

Za čtrnáct dní hrajeme pouze jeden zápas a to s předposledním Donkeys. A jak se zdá, budeme řešit velký problém se sestavou. Za prvé se Ríša v neděli vykartoval a příště nesmí nastoupit a za druhé nevím, jak na tom  budu s rukou, ale dá se předpokládat, že blbě. V tuto chvíli, bez Ríši a Páji, je nás jen 5 do pole. Nedej bože, aby ještě někdo vypadl..

Zde ještě pohled vedoucího Blue Flalmes B na zápas s námi: (kopie z jejich stánek)

"Na první jarní dvojzápas dorazila v jádru Áčková sestava doplněná dvěma mladíky a manažerem-univerzálem Martinem v brance. Začátek ovšem „Áčkový“ vůbec nebyl. Soupeř se rychle ujal vedení. Tomáši Sedlinskému se podařilo vyrovnat, soupeř se ale díky našemu ukázkovému vlastenci téměř z poloviny hřiště dostal opět do vedení. Tomášovi se podařilo znovu vyrovnat, to bylo ovšem z naší poločasové produkce všechno, a o nějaké herní převaze nemohlo být ani řeči.

Druhý poločas byl už naštěstí jiný. Sestava si konečně „sedla“ a to se projevilo na hře i na skóre. Laďa Sosnar vstřelil rozdílový gól, vzápětí Tomáš zkompletoval svůj hattrick. Soupeř se snažil, gól už ale i díky naší zlepšené hře nepřidal. V závěru přidal pátý gól Honza Vrána a byla to jeho letošní premiérová trefa za Béčko."

Pozn.Páji: Áčko BF hraje Okresní třídu.