Dženkuji, jak by řekl Borat..

Čím začít? Zažil jsem jeden z nejhezčích futsalových dnů, od založení klubu Carpe Diem. Myslím, že už tato věta už tak mluví za vše a dalších 50, 70 nebo 100  řádků bude už jen vystýlkou napsaných slov v úvodní větě. Nejen, že se klubu Crape Diem povedl uhrát velmi kvalitní výsledek, ale zápas měl pro mě především velmi vysokou emocionální hodnotu, kterou stavím nad jakýkoliv tabulkový zisk, či posun. 

Možná to někdo z později příchozích hráčů nynějšího Carpe Diem neví, ale v neděli se na pažitu hřiště Okruh sešla sestava (krom Ríši, který chyběl), která byla v mých plánech jako základní sestava při založení klubu v roce 2008. Toto bylo Carpe Diem, které jsem si vysnil a k jehož realizaci v tomto složení bohužel nikdy nedošlo. Ač se to zdá téměř nemožné, celá šestice výborných fotbalistů – Olin, Lukáš, Vláďa M., Martin M, Ríša a já Pája pocházíme ze dvou sousedících vchodů paneláku a to Kamínky 25 a 27. Od mala jsme chodili hrávat fotbal na naše nynější domácké hřiště na Kamínkách a známe se téměř ve všech směrech. Osud nás však časem rozevlál po různých klubech a realizace založení Carpe Diem v roce 08 byla tedy značně složitá a vlastně neuskutečnitelná.. Na závěr těchto úvodních vět se sluší říct pravdu...je mi to moc líto…

Sestava: Nekwish – Michaldo, Olin, Vláďa M. – Pája, Petr, Mrazič, Lukáš.

Abych ještě mírně navázal na úvod článku…v neděli jsme viděli názorný příklad toho, jak kvalitní hráči, potažmo hra dokáže strhnout i zbytek týmu. Kovaní hráči Carpe Diem Michaldo a Petr předvedli, že pokud tým kolem nich hraje vysoce hodnotně, i jejich výkon graduje. Petr dokázal na hrušce to, co se nám už dlouhodoběji nedaří.. zpracovat míč, pokrýt si ho a dobře nahrát, Michaldo naopak svojí houževnatostí nejednou zabránil gólu a vůbec do zcela jiného týmu, na který není zvyklý velmi dobře zapadl.

Na úvod nás čekal druhý celek tabulky Across. Je možné, že nás soupeř mohl považovat za jasného outsidera, já však věděl, že pokud se naplní moje očekávání, Across přejedeme. Od úvodních minut jsme tahali za delší konec. Větší herní kvalita byla po celý zápas na naší straně a vesměs po krásných gólech jsme rozhodli o jasném vítězství 5:2. Sled branek byl následující: Na 1:0 vstřelil branku Vláďa M.. Míč si zhruba deset metrů před bránou připravil na pravou nohu a lišáckým technickým obstřelem umístil míč k tyčce. Asistenci si bohužel nepamatuji, ale vzhledem k tomu, že se u turnajových zápasů nepočítají, je to vlastně jedno. Pamatuji si jen své nedělní asistence, kterých bylo dost.. :-) Navýšení na 2:0 přišlo po chvíli. S Mrazičem jsme došli k názoru, že branka padla po nějaké Lukášově šoulačce ve vápně a následné střele do víko. Přesně si tento gól nepamatuju, ale věřme tomu, že to takto nějak bylo. Do poločasového hvizdu se podařilo soupeři snížit  na 2:1 po brejku, kdy ze strany dostal Nekwish míč do protipohybu k protější tyčce. Poločasové skóre tedy znělo 2:1 pro nás. Druhý poločas jsme opět začali s grácií. Míč vyvážím od pomezní čáry ke středu, poté servíruju levačkou míč na zadní tyč pod sebe na nabíhajícího Michalda a Petra, kteří stáli za sebou.. Ani jeden se míče nedotkl a dezorientovaný brankář míč propustil do brány. Byla to tedy branka po mojí nahrávce na 3:1. Poté přišlo snížení na 3:2, prý naznačení střely křižná přihrávka hřištěm a střela, nepamatuju si, nyní lovím z Olinových análů. Na  4:2 jsem pět zvyšoval já, ovšem stejný, né-li větší podíl na brance má Lukáš a Olin. Přečíslení 3 na 2, Lukáš veze míč středem, na poslední chvíli posílá míč do strany na Olina a ten téměř fotbalovým centrem nachází mě na brankové čáře. Já stehnem dopravuji míč za bránu. Rychlá, moderní akce. Na 5:2 se do listiny střelců zapsal Olin. Ukázkové vyběhnutí do brejku. Nekwish vyhazuje na mě dlouhý míč k půlící čáře. Já ve „sprintu“ přehazuji lehce vybíhajícího golmana a Olin dopravuje míč do prázdné klece. Opět krása sama. Výsledek 5:2 vydržel až do konce a byl zaslouženým vyústěním naší společné práce. Nadšení pro hru, radost si zahrát spolu, to byly základní ukazatele, které nás nasměrovali k výhře nad papírovým favoritem. 

Carpe Diem vs. Across 5:2 (2:1)

branky: Pája 2, Vláďa, Lukáš, Olin

Druhý zápas už měl splňovat parametry nejvyšší kvality. Neporažený tým Oknoservis vs. trpaslík Carpe Diem. Snad můžeme směle říct, že i v tomto utkání jsme byli lepším celkem s větším počtem šancí ke skórování a kvalitnější týmovou hrou. Vzhledem k průběhu zápasu však beru výsledek všemi deseti. Zápas jsme nezačali nejlépe. Po vysunutí za obranu jsme poprvé inkasovali (0:1), když jsme nedokázali jednoho „serviska“ uhlídat. Tváří v tvář s Nekwishem si počínal znamenitě. Téměř po totožné akci jsme lovili míč z brány podruhé. Autové vhazování prolétlo skrumáží těl až našlo osamoceného soupeře, ten už si věděl rady a navýšil skóre na 0:2. Nepoložili jsme se. Za chvíli došlo snad k nejinfarktovějšímu okamžiku střetnutí. Lukáš motal míč na vápně a místo střely, když na něj všichni řvali jako smyslů zbavení volil nahrávku do strany na Michalda. Ten se neukvapil a kaci ještě vyšperkoval. Nádherně míč vrátil na Lukáše, což nikdo nečekal a před ním už zívala jen prázdná brána. Snížení na 1:2 bylo na světě a vyrovnání na sebe nenechalo dlouho čekat. Poprvé se do listiny střelců zapsal Mrazič. Mrazič se stal na chvíli myčem oken u benzinky, houbou umyl spoluhráče, narazil si s Lukášem a poté sám krásně skóroval. Radost ze vstřelení branky byla oprávněná. Branka na 2:3 padla nešťastně. Míč rozehraný po rohu jaksi doskákal po nástřelu Nekwishovi po rameni do brány. Branka byla dosti z úhlu. Poločas nakonec uzavřela vyrovnávající branka na 3:3. Opět po některé z akcí, kterých bylo v neděli nepočítaně, jsem se po obdržení míče na stranu dostal do šance já. Naservíroval jsme však míč ještě lépe postavenému Lukášovi, který jako jezevec nakukoval u zadní tyče. Nahrávka byla zužitkována Lukášovou střelou pod víko. Takto skončil poločas. Stejně jako v první půli, tak i nyní jsme nezachytili začátek poločasu a brzy jsme prohrávali 3:5. Nejprve jsme inkasovali z úhlu, kdy míč prošel Nekwishovi pod nohou a následně propadla do sítě dalekonosná střela ze středu pole. Naštěstí se nám opět podařilo vsítit brzy kontaktní gól. Dalo by se říci, že to byla téměř totožná akce jako při brance Lukáše. Obdržel jsem od někoho míč, viděl lépe postaveného Petra před bránou a ten míč přes brankáře došloulal za čáru. Pěkná akce. Na konečných 5:5 vyrovnal Olin po ukázkově sehraném přímáku. Vláďa rozehrál na Lukáše, ten na Olina k tyči a Olda trefuje do černého. Božské! Utkání s vysoce favorizovaným celkem Oknoservis tedy skončil remízou 5:5. Zaslouženou? Můžeme spekulovat na diskusi.

Carpe Diem vs. Oknoservis 5:5 (3:3)

branky: Lukáš 2, Mrazič, Petr, Olin.

Co výsledky udělali s tabulkou? Pro nás se nic nezměnilo a soutěž končíme na 7.místě skupiny. Jinak se tabulka mimořádně vyrovnala na 2.pozici jsme ztratili pouhé 4 body. Tento ročník rozhodovali maličkosti.. Celkové zhodnocení letošního BO2012 se chystám v jednom z následujících článků.

Výkony hráčů byly na velmi kvalitní úrovni. Lukáš většinou nedělal ze sebe blázna, jak on to umí a prodal své velké umění. Olin pokud hraje s lidmi, s jakými hrál nyní, se jeho standardní výkon mění na něco více, což se mu podařilo a byl dobrým článkem řetězu. Michaldo, jak už jsme řekl se výborně adaptoval a hrál první housle s ostatními. Stejně tak Petr, jeho hra nikterak nesnížila standart sestavy a často týmu výrazně pomohl. Mrazič odehrál dobré zápasy. I jeho snahu podpořila jistě sestava na hřišti. Vláďa byl mnohdy nepřetlačitelný základní kámen obrany a mozkem akcí.  Nekwish byl v bráně oporou, jako vždy. A já? Já jsem byl na radostné vlně euforie, kterou jsem podpořil dvěma brankami a třemi asistencemi.

Bylo úžasné si opět jednou zahrát - bez urážky - za pevnou obranou, nemít strach co se stane a dokonale se spolehnout na spoluhráče. To se potom hraje úplně jinak a profituje z této věci celý tým.

Děkuji Sykecovi za diváckou podporu, stejně tak paní Olinové a panu Olinovi nejstaršímu.

Co k tomu všemu říct závěrem? Budu se už opakovat, ale bylo mi radostí hrát tento víkend. Nevím, jestli to takto vnímal i někdo jiný, ale dokonce jsem se jednou přistihl, že při pohledu z střídačky na čtveřici Lukáš, Vláďa, Mrazič a Olin, radující se po vstřelené brance, jsem měl skutečně husí kůži a říkal si, že to ani není možné.. Byl to skvělý pohled, který se už také nikdy nemusí opakovat….vidět nás opět pohromadě, v jednom dresu, táhnout za jeden provaz.. Snad se však mýlím a …

Závěrem chci říct už jen toto..

Děkuji..

Úprava sestavy na neděli

Dnes odpoledne jsem nezávisle na Olinovi (příspěvek na diskusi - jak by si někdo mohl myslet), oslovil ke spolupráci Vláďu Mrázka (pravým jménem Fredi Bobic) a Lukáše Čejku, aby týmu v neděli početně vypomohli. K tomuto kroku jsem se odhodlal po připomínce Petra, že v neděli nemá být ani Ríša, na což jsem zapoměl. Navíc jsem nechtěl vybírat mezi dvěma mými dobrými kamarády, kteří se sami nabídli, že pomůžou a tak jsem vzal spravdlivě oba dva. Oba oslovení hráči jednodenní kontrakt ihned podepsali a v neděli se představí v oranžovočerné kombinaci.

V tuto chvíli je nás tedy 7 hráčů do pole, přičemž Olin má zdravotní problémy, o kterých se zmiňuje na diskuzi. Pokud v neděli  nebude, 6 hráčů je dostačujících a platí tedy i pro něj to, co bylo psáno ohledně Sykece. Jestliže by ho ve výkonu mělo zranění brzdit a tím tým spíše oslabit, jeho absenci by sestava zřejmě unesela. 

Předpokládaná sestava (bez rozdělení pozic): Nekwish - Michaldo, Pája, Petr, Fredi Sysel, Mrazič, Lukáš, (Olin). Pozice si řekneme před zápasem..

Pán prstenů: Návrat krále

Tento týden se mi do článku skutečně nechtělo, což je asi patrné z toho, kdy ho zde vyvěšuji. Ani ne tak kvůli výsledku, ale zkrátka jsem neměl chuť do práce. Nakonec se mě podařilo splácat pár řádků..

Sestava: Nekwish – Boris, Ríša, Dan – Petr, Vláďa, Mrazič, Pája.

V prvním střetnutí se nám postavil soupeř největší - klub Restart, pocházející z Mordoru, které se Pán prstenů před pár lety zmocnil. Země, oplývající děsivou minulostí, nyní  v čele s absolutistickým vůdcem a samozvaným králem, Davidem Frodo Plchem. Dříve milý a pohledný hoch a nyní tento zkažený a ohavný hobbit, kterému kryje záda i samotný stařec Gandalf  se ukázal být neřešitelným problémem. Opět nám utekl začátek souboje a klub Carpe Diem hrál první poločas jako banda čuráčků. Po prvním poločase, kdy jsme v držení míče soupeře převýšili zhruba 75 na 25 jsme třikrát inkasovali a vesměs po brejcích. David Pytlík, chcete li Pán prstenů vždy zavelel zvednutým ukazováčkem, otočil prstenem a míč se ocitl v naší síti. Bohužel se nedalo nic dělat. Ta síla byla obrovská a naše neochota se pohnout ještě větší. Poločas jsme tedy prohráli 0:3. Začátkem poločasu druhého jsme inkasovali počtvrté a toto velké vedení začalo zavánět debaklem. Nakonec se prosadila i naše eskadra. Do konce poločasu druhého jsme však dokázali jen snížit na 3:4. Nejprve se prosadil Dan z metrové vzdálenosti, když doklepával výtečnou hlavičku Vládi. Na 2:4 je branka záhadou, nebo spíše její autor, kterého tímto vyzývám k přihlášení. Od studnice informací Olina jsem se jen dozvěděl, že to byla nedomrdlá střela k tyči. Už se to ví, byl to Vláďa. Na 3:4 jsem snížil já. Od poloviny jsem se projel na koloběžce a poté umístil projektil k tyčce. Na víc, nezbyl čas. Frodo Plch nás zkrátka vyučil jako malé kluky a nedivil bych se, kdyby se přiznal, že naše snížení na rozdíl jedné branky byl záměrem, aby nás porážka ještě více bolela. Co si vzpomínám na Davidovo působení v Carpe Diem, vždy se vyžíval v těch největších špatnostech a mnohdy jsem cítil, jako by se tlačil na moji pozici krále. Každopádně prohra 3:4 byla zcela zasloužená. Náš výkon v první půli, kdy jsme nebyli schopni ze dvou metrů trefit bránu a s vidinou, že zápas se vyhraje sám, by směle stačil na střed 4.brněnské třídy. Kladný stav druhého poločasu byl zapříčiněn naší mírně zvýšenou aktivitou, ale aby bylo porovnání, tak to naše „zabrání“ by stačilo zhruba na špici 4.třídy, což je celkem pohřební hitparáda.  

Carpe Diem vs. Restart 3:4 (0:3)

branky: Petr, Vláďa, Pája

Ve druhém střetnutí nás čekal beznadějně poslední celek skupiny – Totenrum. Kdybychom už ani tento zápas nevyhráli, pověsil bych kopačky okamžitě na hřebík, kterej bych si zatloukl do nosu. Na 1:0 dával Petr, když doklepával na brankové čáře kohosi střelu. Vedení 2:0 jsem zařídil skromě já, když jsem se po kličce prosadil levačkou. Moji střelu ještě někdo z obránců tečoval a vystavil jí tak nechytatelné parametry. Poté došlo ke snížení. Parádní střela k tyči neznámého čutora znamenala snížení. Do poločasu se nám však nakonec podařilo uklidnit a navýšit na pohodlných 3:1. Po pěkné akci se pod nohami golmana Totenrumu prosadil opět Petr. V zápase jsme byli lepším týmem, ale ruku na srdce, s km jiným bychom měli být lepší, než s posledními. Konečné zklidnění situace zařídil doklepem ze vzduchu Vláďa, když se k němu odrazila ztečovaná střela. Kosmeticky výsledek upravil někdo ze soupeřů, nevím kdo a ani jak. Utkání skončilo 4:2 pro Carpe Diem.

Carpe Diem vs. Totenrum 4:2 (3:1)

branky: Petr 2, Pája, Vláďa.

Co říct závěrem? Chybí mi u týmu bojovnost. Kde jsou ty časy prvních dvou zápasů, kdy jsme se dokázali hecnout. Teď na sebe čumíme a vůbec neběháme. Uvidíme tuto neděli, do sestavy se vrací Michaldo, kterého můžeme vzhledem k proběhu turnaje označit za naše štístko, i když to zní úchylácky. Hrál pouze první víkend, který vyšel, poté oba další chyběl a náš výkon stál za starou pochcanou bačkoru. Uvidíme nyní, zda dokáže tým pozitivně ovlivnit..

Co se týče tabulky, tak nás může velice mrzet ztráta s Antabusem a Restartem. Týmy na 4. - 7. místě jsou bodově velice vyrovnané a případný zisk bodů v zápasech, kde se to očekávalo nás rázem mohlo katapultovat úplně jinam, než jsme nyní. Je to škoda a může nás to mrzet. Nutno říct, že s oběma zmiňovanými soupeři jsme prohráli zaslouženě.

V neděli je sraz v 10:30, začínáme v 11:00!

Preview - 4.hrací víkend

Čeká nás poslední hrací víkend a před námi leží sousto největší. Dva leadeři naší skupiny – Across a Oknoservis. Dříve, než se rozepíšu více, bylo nutné vyřešit sestavu.

Včera mi bylo oznámeno, že duo Vláďa a Boris na nedělní zápas nedorazí. Pobyt na horách se prodlouží o další měsíc. Sykec mi napsal, že ortézu už má, ale že ho kotník stále bolí a že na rychlé přesuny, či protipohyby to rozhodně není. Ze své královské pozice jsem usoudil a nakonec rozhodl, že Sykece na nedění zápasy nepovolám. Už z důvodu, že se jedná o velice těžké soupeře, kteří nás čekají a při nemožnosti odehrát zápas stoprocentně nemá smysl něco pokoušet. Až se Sykec bude cítit opět zdráv a bude moci odvést stoprocentní výkon, bude mi potěšením ho opět uvítat. Sestavu jsem tedy nakonec řešil doplněním o Olina, který do telefonu předstíral nezájem, ale ve skutečnosti svíral ruku v pěst a v duchu si blahopřál.

Poprvé tedy odehraje víkend v šesti lidech do pole. Sestav se tedy narýsovala takto: Nekwish – Ríša, Michaldo, Olin – Petr, Mrazič, Pája.

Uvidíme, jak se tato sedmička vyvolených s nelehkým úkolem popasuje.

.

Postupové šance tuším už zmizely. Půjde především o důstojné dohrání turnaje. Ze všech 4 týmů usilujících o poslední postupové místo máme nejhorší pozici a navíc nejtěžší soupeře. Přesto věřím, že bodový zisk z letoška se ještě může rozrůst. Bude k tomu potřeba především bojovnost, kterou jsme oplývali v prvním hracím víkendu. Bohužel jenom v něm. Ostatní dva jsme odehráli pod svoje možnosti a tím si zajistili nepříliš lichotivou pozici, na které momentálně jsme.

.

Je nutné o Acrossu a Oknoservisu něco říkat? Oba soupeře jsme už potkali a zatím jsme s nimi nikdy nezískali ani bod. Soupeři můžeme vzdorovat pouze větší srdnatostí, nic víc mě nenapadá.

Trénink v řešení

Bohužel tentokrát přichází k docházkovému kolapsu z naší strany. Jedinými, kdo by si ve středu došli zahrát jsou Petr a Olin. Všichni ostatní jsou z různých důvodů mimo hru. Situaci nyní řeší Anatabus. Pokud seženou dostatek hráčů a naši dva borci by je doplnili, trénink se odehraje. Jestli bude situace opačná, tak se o zrušení tréninku zde na stránkách neprodleně dozvíte. V tuto chvíli čekám na vyjádření Poldy.

Nezúčastnění:

Vláďa, Boris - na horách

Michaldo, Ondra, Sykec - zranění, nemoc

Pája - neodkladná schůze nájemníků bytů, bohužel..

Ríša - časová zaneprázdněnost

Nekwish - v práci

Věřím, že příští týden bude naše docházka o poznání lepší! Zítra sledujte stránky, jestli trénink bude, nebo ne. Díky.

Démon alkohol

Stane se jen velmi zřídka, že já, jakožto manager týmu bych se předchozí den před zápasem zpráskal jako hovado. Bohužel, v sobotu k tomu možná nebude daleko. 

Sobotní večer jdu totiž na čtyřnarozeniny! Kámoš slaví 30 let a další tři lidé, mezi nimiž je i Lucka slaví narozeniny nekulaté. Dá se tedy očekávat, že něco popiju a v neděli na zápasech mi nebude hej.. Stejný osud čeká i Michalda, pokud se uzdraví, i on by měl být návštěvníkem narozeninové párty.

Tímto bych se chtěl dopředu omluvit za svůj nedělní výkon, který asi bude stát za starou bačkoru tak, jak tomu bylo už v minulých dvou víkendech. Doufám, že mě protentokát omluvíte, čtyřnarozeniny se neslaví každý týden.. Herní díru po mé osobě si doufám vezme na svá bedra některý z mazáků týmu, například rychlonožka Vláďa, či střelec z povolání, Mrazič.

Preview - 3.víkend

Jsme v polovině zkladní části Brno Open a v neděli se dvěma zápasy přehoupne turnaj do své druhé poloviny. Nemá cenu se dívat dozadu, ale vpřed. S tímto mottem bychom měli v neděli pracovat a jít do zápasů s čistou hlavou. V prvním střetnutí změříme herní schopnosti s týmem Restart a ihned poté bude následovat boj s vyhlášeným celkem Totenrum Hoďnastůl.

Opět budeme začínat v 10:00, proto sraz bude o půl hodiny dříve.

Sestava opět dozná pár kosmetických změn. Jaké to budou ještě úplně přesně nevím a tak její složení dodám až ve čtvrtek, či v pátek. Pravděpodobnou Vám však sdělit mohu.. Nekwish – Boris, Ríša, (Michaldo), (Sykec), (Daníček) – Vláďa, Petr, Mrazič, Pája. Tři kusy v závorce jsou zatím onou neznámou. Michaldo se pere s nemocí, Sykec laboruje s kolenem a Daníček je tím pádem připraven zasáhnout. Pokud jeden z dvojice nebude, Daníček nastoupí, což je dosti pravděpodobné a bude o tom informován nejpozději v pátek.

Vůdce, kapitán, šéf, náčelník. Jen malý výčet synonym se jménem, jehož sláva se hvězd dotýká. Ano, v prvním zápase proti nám nastoupí v dresu Restartu nikdo jiný než David Ace Gerrard Plch. Tvůrce hry, ale především bývalý člen eskadry Carpe Diem. Půjde o pikantní souboj, který bude moci brněnská kolbiště spatřit vůbec poprvé. Oběma týmům se po polovině turnaje postup vzdálil a tak půjde především o prestiž. Můžeme se těšit na vyrovnané soupeře, z nichž si body může uloupit každý z nich.

V druhém střetnutí narazíme na celek ambiciózních mladíčů, zvaných Totenrum Hoďnastůl. Zatím poslední celek naší skupiny. Důrazně varuji před podceněním. S posledními máme své zkušenosti. Minulý ročník BO jsme rupli s posledním Königem, letos v soutěži darovali bod poslednímu Predators. Se slabšími celky neumíme hrát, což doufám nepotvrdíme opět v neděli.

Nedělní sraz je v 9:30.

Špatný výkon

V neděli jsme nastoupili k druhému hracímu víkendu letošního ročníku Brno Open 2012. V prvním zápase jsme se měli střetnout s týmem Kampa, ve druhém s týmem Antabus.

Sestava se od minule změnila jen v jediném, místo nemocného Michalda byl povolán Olin. Složení tedy bylo: Nekwish – Boris, Ríša, Olin – Petr, Vláďa, Mrazič, Pája.

S týmem Kampa mělo potíže už v předzápase Antabus, který jí podlehl 0:2. Stejný osud čekal i nás. Po necelých pěti minutách hry jsme prvně inkasovali. Ze slibně se rozvíjejícího útoku se zrodila nečekaná branka na druhé straně. Atakovaní útočníci nedokázali udržet míč v útočném pásmu a prudkou přihrávkou dozadu vysílají do uličky do brejku soupeře. Já, jakožto právě hrající obránce jsem toto nečekal, protože jsem byl v pohybu dopředu, abych vypomohl v našem přečíslení. V podobné situaci byl i Olin a tak jsme nedokázali zastavit štírka z Kampy, který neomylně udeřil. Druhou branku v naší síti si moc nepamatuji. Prý padla po jakési skrumáži. Třetí zásek v naší síti Nekwish lovil po omytí našeho hráče a dobrém zakončení. Poločas dopadl tedy hrozivě 0:3 a měl slabé obrysy debaklu, pokud by podobný trend pokračoval. Úvod druhé půle se naopak povedl nám. Po třech minutách bylo dokonce sníženo na 2:3. Naše první rozvlnění sítě měl na starost Olin po mé přihrávce a to druhé Vláďa, který dokázal přetlačit obránce i brankáře a na pupku dovezl míč do sítě. V tu chvíli jsme byli v laufu a věřili v obrat. Dlouho se nám však nepodařilo s výsledkem nic udělat. Nakonec udeřilo opět na druhé straně. Po ztrátě míče na polovině hřiště došlo k přečíslení a úspěšnému zakončení. Výsledkem 2:4 i zápas skončil.

Carpe Diem vs. Kampa 2:4 (0:3)

branky: Olin, Vláďa

Do zápasu s Antabusem jsme vstupovali mírně unaveni, ovšem Antabus měl v nohách už také zápas a tak hledat příčinu neúspěchu na v tomto je neopodstatněné. Ze začátku se oba týmy oťukávali a na zápas se odehrával spíše ve středu pole, než před bránami. Líný futsal přeťala až vlastní branka Mraziče, který chtěl překazit útok Antabusu a do přihrávky vložil nohu. Míč doputoval přesně k tyčce. Hráči Carpe Diem byli vesměs jako zmoklé slípky, bez pohybu, nápadu, bez chuti. Akci na 0:2 předcházel roh, kdy jsem po rozehrání míč směřoval na přední tyč k Borisovi. Došlo ke ztrátě, rychlému protiútoku a brance. Do poločasu se nám ještě podařilo snížit. Mrazič se postavil k přímému a pěkně zavěsil. Druhý poločas jsme byli odhodláni výsledek otočit. K výsledku 2:2 nám pomohlo přečíslení tři na jednoho, kdy Olda na středu mohl vybírat mezi Mrazičem a mnou po stranách. Vybral Mraziče a udělal dobře. Ten se podruhé v zápase trefil. Zápas byl v tu chvíli vyrovnaný a svrhnout se mohl na obě strany. Nakonec se sud svrhl na stranu Antabusu. Vláďa ztratil po kličce asi 10m před naší bránou míč a Anatbus tak pohodlně upravil na konečný výsledek 2:3. 

Carpe Diem vs. Antabus 2:3 (1:2)

branky: Mrazič 2

Zápasy tohoto kola byl pravým opakem těch z před týdne. Srdnatost a houževnatost nahradila neochota rvát se a alibistické spoléhání se na výpomoc z Béčka. Chybělo nám bohužel všechno a prohry jsme si v obou zápasech zasloužili. Soupeř byl nad naše síly. Mnozí z nás, včetně měl hráli pod svoje možnosti, což rozhodlo. Bylo mi líto Nekwishe, který asi za žádnou z branek nemohl a musel přihlížet tomu hrůznému divadlu, co jsme mu připravili.. A nejen jemu, také sobě. Zlý výsledek nás prakticky odepsal z boje o postup. Ovšem otázkou je, co bychom s takovým herním projevem v osmifinálové skupině dělali. 

Zítra je trénink. Prosím zbylé členy klubu, aby se zapsali.

Středeční trénink

Každý kdo dojde na tyto stánky a má co do činění s Carpe Diem, ať se napíše do účasti na středeční trénink. Budeme vděční za každou výmopoc i mimo klub. Minule jsme byli 4 bez střídání, nyní nejde ani Michaldo.. :-( Díky za nrzské napsání.

Věčná anketa ukončena, nový design stránek

Po snad dvouletém možnosti hlasování v anketě ZDA JE OLIN TYRAN, jsem se rozhodl náhle ukončit tuto zajímavou akci. Vím, je to šok, ale život je změna a i takové, jako je tato se stávají. K myšlence ukončení ankety mě dovedla pochopitelná věc, změna kabátu stránek si vyžaduje i pár změn na jiných místech. Staré je nutné nahradit novým. Nepropadejte prosím nostalgii, určitě se v následujících měsících podobná anketa objeví a třeba hned s Vaším jménem. 

Výsledek ankety není naopak nikterak šokující, potvrdilo se to, co už každý z nás dávno věděl. Odhlasovali jste si plnými 146 hlasy, že Olin je zkrátka tyran na celé čáře. Proti tomuto tvrzení se postavilo pouhopouhých 12 hlasů. V procentuálním poměru je to 92 ku 8 procentům.

Jistě jste si všimli nového vzezření našich stránek. Tato věc byla v plánu už delší dobu. Původně jsem chtěl převléct stránky do nového už s Ohňostrojem 1.1.2012, ale vše se nuceně posunulo, protože su lajdák a uličník. Dal jsem si proto nový termín a to 16. března 2012, kdy Carpe Diem oslaví už své 4.narozeniny. Nakonec jsem nevydržel a nové stránky zveřejnil už ke krásnému datu, pátku 13.1.2012. Doufám, že datum přinese novým stránkám štěstí a tento zásadní krok v designu webovek se Vám bude líbit.

Derby s Antabusem

Naše nedělní derby s Antabusem se dá směle přirovnat k tomu, za co je bráno ve španělsku slavné El Clásico Barcelony s Realem, derby pražských S, či v anglii zápas Manchesterských City s United.

V neděli nás čeká oslava futsalu. Vyhrát však může jen jeden a letos to vypadá na vůbec nejvyrovnanější zápas vzájemných soubojů. V minulých ročnících se dalo spekulovat, že sestava Carpe Diem byla o něco málo kvalitnější a tím jsme se mohli stavět do role mírného favorita., kterou jsme i potvrdili. Kdeže však loňské sněhy jsou a letos to vypadá na boj rovného s rovným. Za následek to má jednak fakt, že Carpe má lehce jinou sestavu, ale za druhé, co bych bral v úvahu jako nejpádnější fakt, je zkvalitnění kádru a tím i herního projevu našeho soupeře. Můžeme se tedy těšit na zajímavé střetnutí, kde doufám zvítězí především dlouhodobé přátelství , před jakoukoliv vyhrocenou rivalitou..

Zde Vám pro připomenutí a zajímavost nabízím souhrn našich dvou minulých střetnutí z Brno Open roku 2011 a roku 2010.

BRNO OPEN 2011 - LEDEN

Sestava pro neděli tedy zněla takto: Nekwish – Ríša, Kuba, Pája – Michaldo, Jakub, Alex. Na první pohled sestava, která se tváří jaksi matně a nikomu nedává znát, na kolikátém bodu stupnice síly týmu právě spočívá. Ani já to nevěděl, ale hned v úvodu zápasu ze mě zbytečné obavy rychle opadly.
Zápas to byl pikantní, proti nám se postavil náš spřátelený celek Antabus. Už jsem to několikrát avizoval dopředu. Tento zápas dle mého názoru měl oddělit zrno od plev, co se týče šance na postup ze skupiny. Pokud by se nám nepodařilo bodovat, postupová matematika by pro náš celek klesla do roviny teorie. My se však úkolu zhostili se ctí - bez bázně, za což jsem rád.. Od úvodních minut, kdy jsme ještě měli síly jsme na Poldův terror klan vlétli jako supi na mršinu. Na obou stranách byly i jakési šance ke skórování, oba týmy byly velmi agilní, což je u nás obdivuhodné a netradiční. Asi po 7-8 minutách hry se z empairu na laně spustila paní Moderna, na kterou tak marně čekáme celou podzimní sezonu a pohladila svým proutkem Ríšu s Jakubem. Ríša, zapomenut kdesi v útoku vyštrachal míč (možná po chybě Antabusu) a šalamounsky vybídl ke skórování Jakuba. Byl to jako blesk z nebe. Jsme bez míče, najednou ho má Ríša, nahrávka na Jakuba a ten do prázdné svatyně zasunul svůj mohutný kop. Vedení 1:0 jsme potřebovali jako sulc. Nastala obligátní otázka. Dokážeme výsledek podpořit druhým gólem? Nebo si snad vytrpíme tuhý boj až do konce zápasu? Zdá se to divné, ale tentokrát jsme Antabus nadobro uzemnili druhým, neméně krásným gólem. Tentokrát se po empairu sklouzl pan Thór, který do mé už tak koňské končetiny vložil své bájné kladivo. Nekwish vyhodil míč, Pája pronikl mezi obránci jako slizký úhoř a šup, z posledních sil uklízí neomylně míč ke vzdálenější tyči. Vedení 2:0 v polovině první půle se zdálo být jako z říše snů. Přesně tak nějak jsem si průběh představoval. Antabus totiž na trénincích leckdy dokázal, že se rozhodně nejedná o ořezávátka, ale tým, který svoji těžkou prací nabobtnává a podává stále lepší a lepší výkony. První půle se dohrála v klidu. Na obou stranách pár akcí, co stojí za zmínku bylo, ale oba týmy se v polovině utkání rozešli za daného stavu. Ve druhé polovině aktivita Carpe Diem mírně opadla, tak jak to už bývá. Nedá se však vyloženě říct, že Anatbus převzal taktovku utkání. Byl to vyrovnaný boj s bezzubým zakončením na obou stranách. Když už došlo k významnějšímu okamžiku před bránou, oba brankáři se vyznamenali. Carpe v poklidu udržovalo dvoubrankové vedení a s tím se i uspokojilo. Na závěr utkání se blýskla nová tvář, brazilský ukrajinec Alex. Po dlouhém výhozu Nekwishe (už podruhé) si zlehka doběhl míč, a z prudkého úhlu svojí slabší levou nohou propálil Vítu mezi nohama. Pojištění v podobě třetí branky potvrdilo zasloužené vítězství našeho týmu. Alex předvedl svůj nejtěžší kalibr dovedností a dokázal, že týmu má co nabídnout.
V utkání rozhodla naše momentální lepší střelecká produktivita a snad i větší chuť bojovat a porazit odvěkého rivala. Derby jsme zvládli a můžeme vzpříma hledět vstříc dalšímu zápasu.

Carpe Diem vs. Antabus 3:0 (2:0)

branky: Jakub, Pája, Alex

.

BRNO OPEN 2010 - LEDEN

Nedělní sestava: Žok - Boris, Olin, Pája - Lukáš, Kuba, Martin M.

Dlouho očekávaný zápas proti Anatbusu přišel na řadu tuto neděli. Nikdo si nepřipouštěl nic jiného, než výhru. Kurzy sázkovek mluvili také jasně v náš prospěch. Měl to být pěkný odrazový můstek k lepším časům v týmu.. Co se však nestalo. Náš celek doslova a do písmene navázal na směšný výkon z minulého týdne. Od úvodu zápasu jsem na hřišti dominovali a vypracovali si kupu brankových příležitostí, však bez brankového efektu. A to musím podotknout, že s přehledem míjíme i prázdné branky jako na běžícím pásu. Festival našich zahozených šancí potrestal Antabus opravdu ojedinělou střelou, která byla navíc nechtěně tečována (nebo spíš byl nastřelen) dalším Antabusákem. Žočkovi v bráně zbyly jenom oči pro pláč. V poločasové přestávce jsem skočil k předsedovi BAF kouknout na kompl, kde se zaznamenávají veškeré údaje o zápase.. Jen tak letmo sem z poločasových statistik vyčetl:

držení míče: Carpe - Antabus 72/28

střely na bránu: Carpe - Antabus 6/1

střely mimo bránu: Carpe - Antabus 10/1

...ano, ano, takový to byla převaha, leč nezužitkovaná. Neuvěřitelné se stalo skutkem. Pod tlakem hrající Antabus se dostává k druhé střele na naši bránu, míč tečuje tentokrát Boris a je zle. Výsledek 0:2 v druhé půli si nikdo nepředstavoval ani v těch nejčernějších snech. Co se dalo dělat.. Naše převaha rostla s úbytkem sil soupeře. Dostávali jsme se do hry před Víťu (gološ Antabusu) čím dál častěji a nakonec byla snaha korunována snížením z kopaček Lukáše. Náš velký tlak nakonec slavil ještě jeden úspěch, vyrovnání na 2:2 přišlo snad pouhým 5 minut před koncem. Střelcem se stal Martin. Posledních 5 minut, stejně jako celý špíl se odehrál pod naší taktovkou a ke konci jsme měli výborné šance na stržení výhry na naší stranu. Koncovka nám však opět selhala a tak Antabus i my jsme brali po bodu. Ovšem pro nás to byl bod s příchutí velké hořkosti..

Carpe Diem vs. Antabus 2:2 (0:1)

branky: Lukáš, Martin

Preview před 2.víkendem

V neděli nás na Rybnické čeká druhý víkend letošního Brno Open 2012. Tentokrát změříme síly s klubem Kampa a následně s naším tréninkovým partnerem, Antabusem.

Sestava se od minula bude lišit jen nepatrně a to ještě kdoví jestli. Soupiska pro toto kolo bylo doplněno o Olina, který však v současné době bojuje se zákeřnou chorobou. Jeho výpomoc tedy záleží na jeho uzdravení. Pokud se neuzdraví, odehrajeme víkend ve stejné sestavě, jako minule.

Sestava: Nekwish – Ríša, Boris, Michaldo, (Olin) – Petr, Vláďa, Mrazič, Pája.

Na úvod, v 10 hodin nás tedy čeká Kampa. Tento klub jsme měli v tabulce už vyjma minulého ročníku dvakrát předtím. V turnaji 2009 jsme Kampou porazili 5:0 kontumačně, v ročníku 2010 se nám podařilo síť rozvlnit 3x a branku neobdržet. Máme tedy s Kampou kladnou bilanci dvou výher.

Ve druhém špílu změříme potřetí po sobě v turnaji síly s Antabusem. V roce 2010 jsme se soupeřem remízovali, rok nato jsme vyhráli 3:0. Jak to bude letos nikdo neví. Antabus i my jsme prošli určitými změnami a neradno tedy předem tipovat vítěze. Šance jsou otevřené na obou stranách asi stejně.

Tabulková matematika hovoří jasně. Je nutné nejvíce bodů nahrabat do konce třetího víkendu, ve čtvrtém to půjde ztuha. Tento a příští víkend tedy rozhodne o úspěchu v letošním turnaji. Věřím v zisk bodů! Pokud předvedeme srdnatý výkon jako minulou neděli, může to vyjít..

Sraz na zápasy je v 9:30 na místě!

Batman se vrací

Víkend z kategorie snů se nám podařil hned na úvod turnaje. Pomohla nám k tomu, na náš tým nečekaná houževnatost, tvrdá zarputilost a znovuzrozený Batman.
.
Je to snad poprvé, kdy mám pocit, že očekávání s jakým každý předzápasový týden píši preview, byl naplněn bezezbytku. Mám radost, jsem nadšen. Carpe Diem podalo bohatýrský výkon, který se ani tak nepodobal futsalu jako takovému, ale spíše bezhlavé, krvavé válce na bitevním poli, kterou jsme ustáli nejen se ctí, ale rovnou se vzpřímenými hlavami, jako vítězové. Děkuji všem, kdo se podílel na velkém víkendu píšící historii našeho klubu.

Sestava: Nekwish – Boris, Ríša, Michaldo, Pája – Vláďa, Petr, Mrazič. První víkend to byla sázka na osvědčené koně naší vlastní stáje, vyjma Mraziče – hráče Béčka. Právě tento bijec se však stal oním pověstným zobáčkem na vahách, které tentokrát převážili misku vah na naši stranu. Mnohými častokrát podceňovaný hráč, kterému musí být poskytnuto dokonalé klubové prostředí, jinak s ním nehne ani stádo volů, rozehrál svůj futsalový part na výbornou a po hřišti se neproháněl tentokrát Mrazič, jak ho mnozí znají, ale maskovaný Batman. Dříč a střelec z povolání. Jeho tři záseky do černého znamenaly velkou podporu celého týmu, což si jistě ve své skromnosti ani sám neuvědomuje. Další tři branky, které Carpe Diem za víkend vsítilo, přidali Vláďa, Michaldo a Petr.

Pokud jste četli důsledně preview, mohli jste se dozvědět, že první hrací víkend, který právě přicházel, by mohl být právě tím nejdůležitějším ze všech víkendů a to z hlediska rozlosování soupeřů do jednotlivých víkendů. soupeřů. Zisk v tomto víkendu by znamenal totiž už nyní výrazné promluvení do postupové matematiky. Stalo se a my si odnesli nečekaný a suprový výsledek, 4 body do tabulky!

Zápas s Besídkou začal jako ten nejděsivější horor. Filmy typu Noc oživlých mrtvol, či Saw by se mohly jít s klidem zahrabat. První dvě střely na naší branku, první dva míče v naší síti. Nekecám, po zhruba 3 minutách hry jsme prohrávali 0:2, což by za normálních okolností znamenal konec zápasu. Náš psychický konec zápasu. První branka padla po přízemní střele ze středu hřiště, kde se míč obtočil kolem Borise, druhý zásah byl prudkou a přesnou střelou k tyči od autové lajny. Pan Bůh však asi nebyl zrovna doma a my jsme se sekli a začali zarputile bojovat. Výsledek se dostavil. Batman Mrazič šmrdlal míč u rohu a najednou z ostrého úhlu z klubka letí střela, nebo možná nahrávka před bránu. Golman Besídky si míč nešťastně sráží za svá záda a my slavili vytoužený kontaktní gól. I u druhé branky byl Mrazič, kdy si míč na středu hřiště pěkně srovnal a přes bránícího soupeře před bránou propálil všechno, co mu stálo v cestě. Pěkná individuální akce a vyrovnání na konci prvního poločasu, který tak skončil remízou 2:2. Carpe Diem se dokázalo vzchopit a vyrovnat, jak ojedinělé. To, že zázraky se dějí nás mohl přesvědčit i druhý poločas, který jako by přes kopírák opsal výsledkově ten první. Jen branky padly trochu jinak. Úvodní slovo druhé půle si vzali opět Besídkaři a po laciném obejití obránce útočníkem následoval pěkná prudká střela k tyčce. Opět jsme tekli o gól. Náš možný tlak mohl ještě více ochabnout, když došlo k nedorozumění (říkejme tomu tak) mezi Borisem a mojí maličkostí. Při rozehrání autu jsme oba bránili stejného hráče, Boris právem, já z lajdáctví a alibismu. Nepokrytý protihráč před bránou už snadno míč zasunul na patřičné místo. Skóre 2:4 nedávalo přílišnou naději na zvrat. Nám se však opět povedl. No ne přímo zvrat, ale husarský kousek to bezesporu byl, o tom žádná.. Na 3:4 nám výrazně dopomohl soupeř, když jsem urputně atakoval obránce soupeře a dohnal ho s míčem k vlastnímu rohu. Ten zpanikařil a nesmyslně míč předložil zcela volnému Vláďovi zhruba na penaltě. Vláďa se v podobných pozicích mýlí 50 na 50 J , tentokrát si vybral tu lepší půlku a snadně umístil míč k tyčce. Dále následoval moment, který všechny pobavil. Nedokonale nahraný pád útočníka Besídky před pokutovým územím. Michaldo popustil svoji uzdičku svému brazilskému temperamentu a z 10ti centimetrů vyčinil simulantovi ležícímu na zemi a to tak, že prskavce po celé tváři smyl až ve sprše po zápase. Od snové remízy nás tedy dělil jediný zásek. Ten přišel a byl jako vystřižený z románu. Tentokrát v hlavní roli já a Michaldo. Fantastickým dloubáčkem ala Poborský jsem přehodil obranu na křídlo, kam si vtipně naběhl Michaldo a ten z voleje rozezvučel tyčku nešťastného golmana Besídky. Od tyče se míč odrazil do sítě a mohla začít oslava. Nebo ta už vlastně začala, samotná akce a neotřelé vstřelení branky byla samo oslava fotbalu. Michaldo se zachoval chladnokrevně a přesně tak, jak se od něj čeká. Nerozmýšlel se, nezpracovával, je konal. A konal neuvěřitelně. Vyrovnání na 4:4, skvělá věc. Posledních pár minut se neslo v duchu velkého tlaku Besídky, kterou jsme však ustáli i přes potíže bez úhony. Mnohokrát nás zachránil skvělý Nekwish, jindy dobře pracující tým v obraně. Zazněl hvizd rozhodčího a my se mohli radovat z nečekaného, prvního úspěchu dne.

Carpe Diem vs. Besídka 4:4 (2:2)

branky: Mrazič 2, Vláďa, Michaldo

Neprodleně po zápase s Besídkou začínal zápas s Holásky. Jen pro zajímavost, Besídka v předzápase porazil Holásky 3:1. Oba týmy tedy měli v nohách už jeden těžký zápas. První polovina zápasu se nesl v nervózním, občas až vyhroceném duchu. Mnoho povyku, tvrdá hra a pomálu velkých šancí na obou stranách. Na obou mužstvech se začínala projevovat únava a zápas místo pěkného futsalu pomalu upadal v taktickou přetahovanou o každý míč a těžký boj. Paradoxně největší šance Holásek vznikly při naší početní výhodě, kdy byl za potyčku s Ríšou vyloučen jeden Holásčan. Naštěstí Ríša udržel nervy na uzdě lépe a byl ohodnocen jen žlutou kartou. Tak ztracenou přesilovku jsem ještě neviděl. Jako bychom byli parta mongoloidních mamrdů, kteří si hrají v rohu na svém písečku s bábovičkou a nezajímá je život okolo. Místo tlaku, rozebrání soupeře do šroubku..no možná trochu uberu, rozebírání nám nikdy nešlo..ale stačilo si míč podržet, hru roztáhnout do stran, nahrát si. To vše chybělo.. nahrávali jsme si na vlastní půlce na dva metry, nesmyslně kličkovali a především ztráceli míč. Ze ztrát byl dvakrát únik sám na golmana a jen štěstí a výborný Nekwish nás uchránil od skutečného neštěstí. Poločas tedy skončil 0:0 a skóre tedy bylo nadále otevřené do všech stran. Za první poločas snad z našich největších šancí lze vypíchnout akce Pája, Vláďa, kdy druhý jmenovaný nezakončil přesně zhruba z pěti metrů sám před bránou. To samé v bledě modrém se stalo i mě v druhé půli. Byl jsem sám před brankářem a doslova trapnou střelou jsem jen polechtal holeně brankáře. Zahozená šance, která by mě moc mrzela, kdyby zápas skončil remízou, či naší prohrou. Za chvíli po mé šanci však udeřilo naplno. Akce Mraziče a Petra skončila konečně v síti. Duo si po rozehrání autu umě vyměnilo míč a Petr lišáckou jedovkou poslal míč po zemi do brány. Brankář byl v tu chvíli vyběhnutý po Martinovi, který jej už dříve lákal na řízek se salátem. Lest vyšla dokonale a my konečně v polovině druhé půle vedli. Okamžitě mě v hlavě blesklo slovo boží, ty vole dnes 4 body, to by bylo super.. Moji vnitřní radost dosti tlumila únava, když z mého většinou 3 – 4 minutového střídání na začátku prvního zápasu zbylo zhruba 30 – 40 vteřinové, kdy jsem nemohl popadnou dnech na konci druhého špílu. Radost a vnuknutí skvělého nedělního výsledku dostal ještě výraznějšího obrysu, když Vláďa s Martinem upekli akci od rohového praporku a už mnohokrát zmiňovaný netopýr se prosmýkl mezi obránci a jeslemi potupil brankáře. Vedené 2:0 asi 5 minut před koncem bylo velice slibné. Krásná moderní akce Carpe Diem předcházela bohužel snížení na 1:2. Výborná spolupráce celé čtyřky, v konečné fázi Marziče a Michalda, kterému ke skórování chybělo pár milimetrů. Byla ta akce s rychlým přechodem do útoku, ovšem stejně rychle se dokázala po nezakončení přelít i na druhou polovinu hřiště. Z následného brejku bylo sníženo na 2:1. Byla to škoda, vezl se výsledek 3:0, načež z toho čouhalo drama 2:1. A drama to skutečně bylo. Tlak Holásek podpořil i samotný brankář. Padla tyčka, pár brilantních zákroků Nekwishe a bylo po všem. Carpe Diem slaví vítězství 2:1!

Carpe Diem vs. Holásky 2:1 (0:0)

branky: Petr, Mrazič

Dolova vydřené 4 body, které můžou mít skutečně cenu zlata. Víkend, kde se příliš nepočítalo se ziskem bodů, jelikož našimi soupeři byli kluby 2.třídy se proměnil v jednu velkou květinovou slavnost. Výborný začátek turnaje a pádné vykročení za slibným výsledkem. Vážím si výsledků v obou zápasech, každého však trochu jinak. Nepamatuji si, že by jsme v historii dokázali dvakrát v zápase vstát z popela. Navíc proti kvalitnímu celku Besídky, jaký měl k dispozici. Dvojnásobný návrat do hry cením velmi vysoko. Hra s Holásky už samozřejmě nebyla tak lehká, ovšem únavu jsme tentokrát nahradili větším srdcem, zarputilostí a cíl jsme v dáli viděli zřetelněji než soupeř. U týmu jsem opět po čase viděl chuť se poprat o výsledek, sounáležitost a pověstné tahání za jeden provázek. Nechápu takzavé fandy klubu, který urputný výkon týmu shazují. Ano, zápas s Holásky by zřejmě nepronikl do top 10 televizních sportovních přenosů z futsalu, ale to nic nemění na tom, že každý si odehrál svoje a výsledek je takový jaký je. Možná si fandové myslí, že pokud hrají oni, tak jsou na hřišti za hvězdy, ale pokud by kolem sebe ve svých klubech neměli tři hráče o třídu lepších než jsou sami, jsou dávno zapomenuti v propadlišti futsalových dějin a výkonnostně se plácají stejně jako my ve třetí třídě. Radujme se raději společně z dobrého výsledku a nehledejme stále negativa.. Kolikrát se nám podaří to, co právě nyní.. Mockrát ne, tak si to neznepřímějujme navzájem a užijme si to..

Děkuji všem, kdo se podílel na bomba výsledku tohoto víkendu a věřím, že příště svoji těžce vypracovanou pozici potvrdíme.

Nominace na příští víkend

Nominace na příští víkend byl pro mě ještě před chvílí malým voříškem. Byl však nečekaně bleskově spláchnut jako hlen lihem z plácačky. Od jistých pochybných lidí z týmu se mi dostalo vyjádření, že snad by bylo vhodné zahrát příště systém se 4 útočníky a 4 beky. Rozhodl jsem se výzvu akceptovat a proto stávající sestavu doplním o jedno jméno. Ve hře byla tři jména. Sykec, který jakožto článek řetězu Carpe Diem si startovné zaplatil a má samozřejmě přednost, mi sdělil, že s ním počítat prozatím nemáme. Čeká na novou umělou ortézu nohy od kolene dolů, který by mu měla dorazit v průběhu 1-3 týdnů. Zranění mu způsobilo Pendolíno zhruba před třemi měsíci. Bez umělé náhrady prý ani ťuk. Až bude opět připraven naskočit do rozjetého vlaku, dá mi neprodleně vědět. Pomyslný milenecký trojúhelník doplňuje Olin s Danem. Dan v omluvenkách napsal, že tento víkend se mu to právě nehodí a proto je konečnou volbou pro zápasy druhého kola Olin.

Aby byl správě pochopen systém. Pokud bude Sykec kdykoliv v průběhu BO k dispozici, bude hrát a doplní tak osmičku hráčů. Pokud nebude moci, rád dám možnost nechat vyniknout dvěma starším, dohořívajícím svícnům Olivovi, či Danovi po dobu jeho nepřítomnosti. Tentokrát - ve 2.víkendu - bude hrát Olin (Dan se omluvil), ve víkendu č.3 bude hrát naopak Dan a Olin nominovaný nebude. Takto zachovám rovnost a spravedlivost, kterým jsem bezpochyby rodným synem.

Proto prosím Oldu, aby se potvrdil do Omluvenek zápasů pro druhý víkend proti Kampě a Antabusu. Všichni ostatní (7+1) hráči, zúčastnění tuto neděli mě účast na té nadcházející potvrdili.

Preview - 1.víkend Brno Open 2012

Za pár dnů, přesněji za 3 nás čeká první ostrý zápas v roce 2012. Jak ho zvládneme? Bude na tom záležet mnoho okolností. Jednou z nich bude určitě delší pauza, kdy mnoho z nás nic nedělalo, včetně mě. Ze včerejšího tréninku jsem si odnesl nakopnutý lýtkový sval a vůbec celkově se cítím, jako by mě přejelo stádo volů. Nechci vidět neděli..

Každopádně nás čekají dva důležité zápasy, které už nyní napoví, jak si budeme letos stát v tabulce turnaje. Nebál bych se říct, že se jedná o vůbec nejdůležitější víkend a má pro své tvrzení důvod. Ve druhém a třetím víkendu hrajeme zápasy s celky výkonnostně srovnatelnějšími, přičemž pokud nechceme hrát až ty nejposlednější housle skupiny, tak se v nich předpokládá nějaký bodový zisk. Poslední neděli hrajeme s týmy výkonnostně dosti na námi a zisk bodů je položen do roviny teorie. Rozhodovat o našem „úspěchu či neúspěchu“ v letošním ročníku Brno Open tedy bude, jak zobáček vah nasměrujeme, záviset především v tomto, prvním víkendu. Pokud oba zápasy prohrajeme, jsem z postupové matematiky téměř vyloučeni, i kdybychom získali 12 bodů z víkendu č.2 a 3. V posledním se se ziskem příliš nepočítá, jak jsem naznačil. Pokud ovšem nyní v neděli jakkoliv zabodujeme, budeme ve hře o postup a šance na solidní umístění bude reálné.

Jen pro názornou ukázku, tento víkend hrajeme s týmy z 2.tříd, druhý víkend s týmy 3.tříd, stejně tak i víkend č.3, a v posledním hrajeme s týmem z třídy 1. a s neregistrovaným celkem – favoritem skupiny.

A kolik bodů bylo potřeba k postupu ze skupin v minulých ročnících? Bylo to 12 ve skupině A, 15 ve skupině B, 17 ve skupině C a 16 ve skupině D. Jak sami můžete vidět s 12ti body se dá postoupit jen při naprosto unikátní konstelaci hvězd, s odřenýma prsama, na což se spoléhat neleze.

Turnaj Brno Open jsme hráli v naší historii zatím třikrát, v letech 2009, 2010 a 2011. Hned v našem úvodním vystoupení se nám podařilo postoupit ze skupiny (4.místo) a to se ziskem 13ti bodů. V sezoně 2009 jsme skončili v tabulce na 6.místě se ziskem 10ti bodů a vloni jsme skončili pod postupovou čarou, na pátém místě se ziskem 9ti bodů.

Cíl bych v tomto ročníku ani tak nestanovoval. Chtěl bych, aby náš tým hrál futsal, ze kterého nebudeme naštvaní a abychom letošek na turnaji nemuseli prohlásit za fiasko. V nejrůžovějších snech je obrys postupu, hranicí dělící průměr od neúspěchu považuji 6.místo a zisk minimálně 8mi bodů.

A nyní už něco málo k neděli. Sestava se nám vyrýsovala celkem jasně. Vypadá to, že v prvním víkendu nebudeme potřebovat pomoct od našich kamarádů, protože se sejdeme v dostatečném počtu tří na střídání. Nekwish – Boris, Michaldo, Ríša – Vláďa, Petr, Pája, Mrazič. Omluvil se Sykec a Ondra dlouhodobě.

V 10:10 nás čeká náš první soupeř, Besídka. S Besídkou jsme se střetli dvakrát v soutěžním ročníku 2009/2010. V obou případech jsme prohráli, ale nebyly to nějaké hrozivé prohry, zkrátka byli o něco lepší a my se tehdy potáceli ve srabu, jak vlastně pořád. Ve svém středu měli dva umě hrající skřety, kteří tvořili hru. Zbytek týmu byl průměr. Přece jen od našeho střetnutí uběhly bez mála dva roky a sestavy na obou stranách jsou jiné. U nás naprosto jiná. Opět bude záležet na začátku zápasu, jako vždy. Než se vystavíme, musíme udeřit.

Ve druhém navazujícím utkání narazíme na tým Holásky. Dříve Dynamit. I s tímto soupeřem jsme měli čest změřit síly a to v první sezoně 2008/2009. Tady jsme naopak oba zápasy vyhráli. O sestavách hovořit nemusím.

Oba tyto týmy sice hrají druhou třídu, ale chtěl bych Vás upozornit, že se z naší strany nesmí jednat o přehnaný respekt. Holásky i Besídka ještě minulou sezonu hráli 3.třídu a navíc oba týmy hrají nyní spodní polovinu tabulky svých tříd. Rozhodně si nemyslím, že to budou těžší zápasy, než jsme letos sehráli s All Inem, Blue Flames B, či Žabinskými Vlky C.

Změna oproti soutěži je v hracím čase.l Hraje se 2 x 15 minut, oproti 2x 20ti minutám v soutěži.. Čekací lhůta není. Veškeré ostatní pravidla jsou stejná jako v soutěži.

Tak to by bylo tak zhruba vše. V neděli si dáme sraz v 9:30 na místě – kopule na Rybnické v Novém Lískovci.

Trable se sestavou? Stará písnička..

Vypadá to, že ani letošní zimní liga se nebojde bez stokrát omýlané písničky, naší děravé sestavy.. Oproti soutěži je ovšem nyní kde brát. V béčku Carpe Diem je připraven Daníček, který se mi svěřil na předvánočním večírku, jak moc je moc smutno po Á týmu, čímž vyjádřil velkou touhu si opět obléci oranžový komplet. Dále se nabízí výpomoc Šeherezády Olina, který však cáká pomocnou hadicí na všechny směry. Už nabídl pomoc Antabusu, nám a snad i někomu jinému. Každopádně pokud nastoupí za Antabus, u nás má smůlu. Poslední žhavou novinkou je i to, že se nabídl pomoci týmu i pomalu vyhasínající hvězda srdcí našich maminek, Vláďa Mrázek. Tato ikona Nového Lískovce má stále co nabídnout a i když jeho kvality nepatrně upadají, byl by slušnou posilou. Teď ovšem k jádru pudla, jak se říká mezi námi managery.. Proč tady toto všechno píšu? Odpověď je nasnadě.. Je více než pravděpodobné, že v některých hracích víkendech budeme mít potíž seskládat sestavu výhradně z borců Carpe Diem. Zřejmě celý turnaj nestihne Ondra, který stále zápasí s nepříjemnou zlomeninou prstu, jež utrpěl v posledním soutěžním zápase zhruba v půlce listopadu. Dálším nejistým je Sykec, který při radovánkách z před asi dvou, či třech měsíců si dokázal natáhnout cosi v koleni a nyní čeká na ortézu. Z vlastní zkušenosti vím, že návrat po zranění kolene, navíc s něčím nataženým není žádná sranda a tak můžeme jen doufat, že Sykec bude opět co nejdříve svým uměním drážtit všudypřítomné fafynky. V neposlední řadě musím připomenout, že z jednoho, ještě neupřesněného víkendu vypadne Vláďa a Boris, kteří zkříží své patky lyží na Harrachovském můstku, čili jedou na hory. To je z toho, co v současnosti vím, vše.
.

Tímto Vás důrazně žádám, aby jste se všichni - do jednoho - zapsali do jednotlivých víkendů (nejlépe do všech), zda s vámi je možné počítat - OMLUVENKY ZÁPASY. Pokud se to v nějaký víkend škaredě nesejde, musíme to operativně s bleskově řešit. Tímto prosím případné adepty na výpomoc Daníčka a Olina, zda v případě nouze jsou tedy ochotni vypomoct a můžu s nimi počítat do zálohy. Děkuji!