.
Je to snad poprvé, kdy mám pocit, že očekávání s jakým každý předzápasový týden píši preview, byl naplněn bezezbytku. Mám radost, jsem nadšen. Carpe Diem podalo bohatýrský výkon, který se ani tak nepodobal futsalu jako takovému, ale spíše bezhlavé, krvavé válce na bitevním poli, kterou jsme ustáli nejen se ctí, ale rovnou se vzpřímenými hlavami, jako vítězové. Děkuji všem, kdo se podílel na velkém víkendu píšící historii našeho klubu.
Sestava: Nekwish – Boris, Ríša, Michaldo, Pája – Vláďa, Petr, Mrazič. První víkend to byla sázka na osvědčené koně naší vlastní stáje, vyjma Mraziče – hráče Béčka. Právě tento bijec se však stal oním pověstným zobáčkem na vahách, které 
tentokrát převážili misku vah na naši stranu. Mnohými častokrát podceňovaný hráč, kterému musí být poskytnuto dokonalé klubové prostředí, jinak s ním nehne ani stádo volů, rozehrál svůj futsalový part na výbornou a po hřišti se neproháněl tentokrát Mrazič, jak ho mnozí znají, ale maskovaný Batman. Dříč a střelec z povolání. Jeho tři záseky do černého znamenaly velkou podporu celého týmu, což si jistě ve své skromnosti ani sám neuvědomuje. Další tři branky, které Carpe Diem za víkend vsítilo, přidali Vláďa, Michaldo a Petr.
Pokud jste četli důsledně preview, mohli jste se dozvědět, že první hrací víkend, který právě přicházel, by mohl být právě tím nejdůležitějším ze všech víkendů a to z hlediska rozlosování soupeřů do jednotlivých víkendů. soupeřů. Zisk v tomto víkendu by znamenal totiž už nyní výrazné promluvení do postupové matematiky. Stalo se a my si odnesli nečekaný a suprový výsledek, 4 body do tabulky!
Zápas s Besídkou začal jako ten nejděsivější horor. Filmy typu Noc oživlých mrtvol, či Saw by se mohly jít s klidem zahrabat. První dvě střely na naší branku, první dva míče v naší síti. Nekecám, po zhruba 3 minutách hry jsme prohrávali 0:2, což by za normálních okolností znamenal konec zápasu. Náš psychický konec zápasu. První branka padla po přízemní střele ze středu hřiště, kde se míč obtočil kolem Borise, druhý zásah byl prudkou a přesnou střelou k tyči od autové lajny. Pan Bůh však asi nebyl zrovna doma a my jsme se sekli a začali zarputile bojovat. Výsledek se dostavil. Batman Mrazič šmrdlal míč u rohu a najednou z ostrého úhlu z klubka letí střela, nebo možná nahrávka před bránu. Golman Besídky si míč nešťastně sráží za svá záda a my slavili vytoužený kontaktní gól. I u druhé branky byl Mrazič, kdy si míč na středu hřiště pěkně srovnal a přes bránícího soupeře před bránou propálil všechno, co mu stálo v cestě. Pěkná individuální akce a vyrovnání na konci prvního poločasu, který tak skončil remízou 2:2. Carpe Diem se dokázalo vzchopit a vyrovnat, jak ojedinělé. To, že zázraky se dějí nás mohl přesvědčit i druhý poločas, který jako by přes kopírák opsal výsledkově ten první. Jen branky padly trochu jinak. Úvodní slovo druhé půle si vzali opět Besídkaři a po laciném obejití obránce útočníkem následoval pěkná prudká střela k tyčce. Opět jsme tekli o gól. Náš možný tlak mohl ještě více ochabnout, když došlo k nedorozumění (říkejme tomu tak) mezi Borisem a mojí maličkostí. Při rozehrání autu jsme oba bránili stejného hráče, Boris právem, já z lajdáctví a alibismu. Nepokrytý protihráč před bránou už snadno míč zasunul na patřičné místo. Skóre 2:4 nedávalo přílišnou naději na zvrat. Nám se však opět povedl. No ne přímo zvrat, ale husarský kousek to bezesporu byl, o tom žádná.. Na 3:4 nám výrazně dopomohl soupeř, když jsem urputně atakoval obránce soupeře a dohnal ho s míčem k vlastnímu rohu. Ten zpanikařil a nesmyslně míč předložil zcela volnému Vláďovi zhruba na penaltě. Vláďa se v podobných pozicích mýlí 50 na 50 J , tentokrát si vybral tu lepší půlku a snadně umístil míč k tyčce. Dále následoval moment, který všechny pobavil. Nedokonale nahraný pád útočníka Besídky před pokutovým územím. Michaldo popustil svoji uzdičku svému brazilskému temperamentu a z 10ti centimetrů vyčinil simulantovi ležícímu na zemi a to tak, že prskavce po celé tváři smyl až ve sprše po zápase. Od snové remízy nás tedy dělil jediný zásek. Ten přišel a byl jako vystřižený z románu. Tentokrát v hlavní roli já a Michaldo. Fantastickým dloubáčkem ala Poborský jsem přehodil obranu na křídlo, kam si vtipně naběhl Michaldo a ten z voleje rozezvučel tyčku nešťastného golmana Besídky. Od tyče se míč odrazil do sítě a mohla začít oslava. Nebo ta už vlastně začala, samotná akce a neotřelé vstřelení branky byla samo oslava fotbalu. Michaldo se zachoval chladnokrevně a přesně tak, jak se od něj čeká. Nerozmýšlel se, nezpracovával, je konal. A konal neuvěřitelně. Vyrovnání na 4:4, skvělá věc. Posledních pár minut se neslo v duchu velkého tlaku Besídky, kterou jsme však ustáli i přes potíže bez úhony. Mnohokrát nás zachránil skvělý Nekwish, jindy dobře pracující tým v obraně. Zazněl hvizd rozhodčího a my se mohli radovat z nečekaného, prvního úspěchu dne.
Carpe Diem vs. Besídka 4:4 (2:2)
branky: Mrazič 2, Vláďa, Michaldo
Neprodleně po zápase s Besídkou začínal zápas s Holásky. Jen pro zajímavost, Besídka v předzápase porazil Holásky 3:1. Oba týmy tedy měli v nohách už jeden těžký zápas. První polovina zápasu se nesl v nervózním, občas až vyhroceném duchu. Mnoho povyku, tvrdá hra a pomálu velkých šancí na obou stranách. Na obou mužstvech se začínala projevovat únava a zápas místo pěkného futsalu pomalu upadal v taktickou přetahovanou o každý míč a těžký boj. Paradoxně největší šance Holásek vznikly při naší početní výhodě, kdy byl za potyčku s Ríšou vyloučen jeden Holásčan. Naštěstí Ríša udržel nervy na uzdě lépe a byl ohodnocen jen žlutou kartou. Tak ztracenou přesilovku jsem ještě neviděl. Jako bychom byli parta mongoloidních mamrdů, kteří si hrají v rohu na svém písečku s bábovičkou a nezajímá je život okolo. Místo tlaku, rozebrání soupeře do šroubku..no možná trochu uberu, rozebírání nám nikdy nešlo..ale stačilo si míč podržet, hru roztáhnout do stran, nahrát si. To vše chybělo.. nahrávali jsme si na vlastní půlce na dva metry, nesmyslně kličkovali a především ztráceli míč. Ze ztrát byl dvakrát únik sám na golmana a jen štěstí a výborný Nekwish nás uchránil od skutečného neštěstí. Poločas tedy skončil 0:0 a skóre tedy bylo nadále otevřené do všech stran. Za první poločas snad z našich největších šancí lze vypíchnout akce Pája, Vláďa, kdy druhý jmenovaný nezakončil přesně zhruba z pěti metrů sám před bránou. To samé v bledě modrém se stalo i mě v druhé půli. Byl jsem sám před brankářem a doslova trapnou střelou jsem jen polechtal holeně brankáře. Zahozená šance, která by mě moc mrzela, kdyby zápas skončil remízou, či naší prohrou. Za chvíli po mé šanci však udeřilo naplno. Akce Mraziče a Petra skončila konečně v síti. Duo si po rozehrání autu umě vyměnilo míč a Petr lišáckou jedovkou poslal míč po zemi do brány. Brankář byl v tu chvíli vyběhnutý po Martinovi, který jej už dříve lákal na řízek se salátem. Lest vyšla dokonale a my konečně v polovině druhé půle vedli. Okamžitě mě v hlavě blesklo slovo boží, ty vole dnes 4 body, to by bylo super.. Moji vnitřní radost dosti tlumila únava, když z mého většinou 3 – 4 minutového střídání na začátku prvního zápasu zbylo zhruba 30 – 40 vteřinové, kdy jsem nemohl popadnou dnech na konci druhého špílu. Radost a vnuknutí skvělého nedělního výsledku dostal ještě výraznějšího obrysu, když Vláďa s Martinem upekli akci od rohového praporku a už mnohokrát zmiňovaný netopýr se prosmýkl mezi obránci a jeslemi potupil brankáře. Vedené 2:0 asi 5 minut před koncem bylo velice slibné. Krásná moderní akce Carpe Diem předcházela bohužel snížení na 1:2. Výborná spolupráce celé čtyřky, v konečné fázi Marziče a Michalda, kterému ke skórování chybělo pár milimetrů. Byla ta akce s rychlým přechodem do útoku, ovšem stejně rychle se dokázala po nezakončení přelít i na druhou polovinu hřiště. Z následného brejku bylo sníženo na 2:1. Byla to škoda, vezl se výsledek 3:0, načež z toho čouhalo drama 2:1. A drama to skutečně bylo. Tlak Holásek podpořil i samotný brankář. Padla tyčka, pár brilantních zákroků Nekwishe a bylo po všem. Carpe Diem slaví vítězství 2:1!
Carpe Diem vs. Holásky 2:1 (0:0)
branky: Petr, Mrazič
Dolova vydřené 4 body, které můžou mít skutečně cenu zlata. Víkend, kde se příliš nepočítalo se ziskem bodů, jelikož našimi soupeři byli kluby 2.třídy se proměnil v jednu velkou k
větinovou slavnost. Výborný začátek turnaje a pádné vykročení za slibným výsledkem. Vážím si výsledků v obou zápasech, každého však trochu jinak. Nepamatuji si, že by jsme v historii dokázali dvakrát v zápase vstát z popela. Navíc proti kvalitnímu celku Besídky, jaký měl k dispozici. Dvojnásobný návrat do hry cením velmi vysoko. Hra s Holásky už samozřejmě nebyla tak lehká, ovšem únavu jsme tentokrát nahradili větším srdcem, zarputilostí a cíl jsme v dáli viděli zřetelněji než soupeř. U týmu jsem opět po čase viděl chuť se poprat o výsledek, sounáležitost a pověstné tahání za jeden provázek. Nechápu takzavé fandy klubu, který urputný výkon týmu shazují. Ano, zápas s Holásky by zřejmě nepronikl do top 10 televizních sportovních přenosů z futsalu, ale to nic nemění na tom, že každý si odehrál svoje a výsledek je takový jaký je. Možná si fandové myslí, že pokud hrají oni, tak jsou na hřišti za hvězdy, ale pokud by kolem sebe ve svých klubech neměli tři hráče o třídu lepších než jsou sami, jsou dávno zapomenuti v propadlišti futsalových dějin a výkonnostně se plácají stejně jako my ve třetí třídě. Radujme se raději společně z dobrého výsledku a nehledejme stále negativa.. Kolikrát se nám podaří to, co právě nyní.. Mockrát ne, tak si to neznepřímějujme navzájem a užijme si to..
Děkuji všem, kdo se podílel na bomba výsledku tohoto víkendu a věřím, že příště svoji těžce vypracovanou pozici potvrdíme.
Žádné komentáře:
Okomentovat