Čeká nás tvrdý boj. Minulou nedělí se v tabulce stal velký třesk a týmy tabulkově nad námi své zápasy prohráli. My si výhrou pomohli a tak vznikl balík čtyř týmů, ve kterém jsme i my, seskládaných ve dvou bodech. Jednomu z nich zbudou oči pro pláč, protože sestoupí. Situace se dá přirovnat k nedávnému boji o titul v naší slavné první fotbalové lize, kdy týmy byly na sobě naskládány jako kopec buzíků.
.
Před prvním nedělním zápasem se dohodla konečně taktika kolem střídání s tím, že se bude střídat poločasově. Tento záměr zhatil až Ríša, který se na úvod opozdil a začal hrát až od poloviny zápasu. Do úvodního střetnutí s Excaliburem, který byl velmi důležitý, jsme nastoupili tedy v sestavě: Michal – Kuba, Olin, Pája – Michaldo, Martin, Vláďa. Ideální počet. Zápas jsme zahájili ve velkém stylu. Bez bázně jsme se pustili do soupeřů a rychle strhli vedení na naší stranu. Po ukázkové akci, když si míč vyměnil Michaldo s Martinem, druhý jmenovaný poprvé skóroval. Akce byla jako z učebnice hruškového sadu, kdy Michal dostal na hrušku míč, Martin si mezitím naběhl do volného prostoru před bránou a Michaldo patičkou přisunul míč do volného prostoru ke skórování. Zkušený fousatý střelec se už nemýlil. Rychlé uklidnění nám dávalo naději hned od úvodu. Snažili jsme se přidat druhou branku, což by týmu rozhodně prospělo. Vzpomeňme si, kolikrát jsme v poslední době vedli 1:0 a nakonec jsme odcházeli s hlavami sklopenými. Chtělo to druhou branku, která by ukázala soupeři, že utkání držíme ve svých rukách my a ne náhoda a štěstí, které nám často chybí. Do poločasu jsme se tak trochu protrápili tím, že jsme neskórovali přes velké úsilí. Důležité je, že neskóroval ani soupeř. Do druhého poločasu vyběhl Ríša, na lavičce zůstal sedět Michal, dle dohody. Zůstalo tedy zachováno střídání tří obránců a tří útočníků. První dotek Ríši s míčem ve druhém poločase znamenalo tolik důležité a vysněné navýšení skóre. Po brejku, kdy jsme šli tři na dva (nebo na jednoho – teď nevím), Ríša ze středu pole posunul míč na pravé křídlo, kde jsem nabíhal já a co s míčem teď. Moje oblíbené nechytatelné bodlíčko rozvlnilo síť podruhé. Pěkná akce s důrazným zakončením. Třetí zásek na sebe nenechal dlouho čekat. Opět kombinace s dobrým zakončením. Tentokrát byli aktéři Martin a zakončující Olin. Vedení 3:0 bylo v tu chvíli velmi příjemné. Protože jsme měli náskok už tří branek, do hry se vložil nakonec i Michal, hrálo se tedy posledních asi 12-14 minut na čtyři útočníky. Nemusíme však litovat, naopak, Michal po vydařené narážečce namazal Martinovi a ten dalším gólem zahřál oko diváka. Nebývale dobře spolu ten den působili Michal s Martin, jejich akce měli oči a věděli poslepu snad o všem, co ten druhý dělá. Vypadá to na novou údernou dvojici Yorke – Cole v bílém provedení. Krásné vedení 4:0 a zápas se od té chvíle vlastně jen dohrával. Sice za plného nasazení, ale stav napovídal tomu, že obrátit skóre je nadlidský úkol. Přesto se Excalibur odhodlal cca 8 minut do konce odvolat brankáře a hrát v poli s 5ti hráči. Pod tlak nás sice dostali, ale z brejku, kdy Kuba chytře přehodil obranu a nastartoval Martina. Ten dokonal do prázdné brány svůj druhý hattrick jara a zvýšil už na nás úctyhodných 5:0. Brankář soupeře se vrátil do brány, ale i nadále Excalibur hrál jako by v pěti. V útoku je doplňoval tentokrát brankář. Z tlaku vytěžili alespoň čestný úspěch. Po střele brankáře před Michalem v bráně někdo střelu lehce tečoval a naše síť se poprvé rozvlnila. Ani tento výsledek nebyl konečný. Skóre jsem uzavřel já po individuální akci. Při zámku Excalibru, který se stále ještě sympaticky pokoušel s výsledkem něco udělat, jsem vypíchl míč brankáři a přes hřiště jsem pelášil vstříc prázdné bráně. I když jsme slyšel na krku dech soupeřových záškodníků, rozkmital jsem tělo takovým způsobem, že vibrace odmrštili soupeře vždy 2 metry za mě. A já tedy celkem pohodlně završil střelecký koncert na konečných 6:1.
Carpe Diem vs. Excalibur 6:1 (1:0)
branky: Martin (Michal), Pája (Ríša), Olin (Martin), Martin (Michal), Martin (Kuba), Pája.
.
Na zápas s Excaliburem v zápětí navazoval náš druhý špíl, s Červeným Drakem. Tento zápas shrnu ve zkratce, jelikož byl takový nevýrazný, nemastný a neslaný. Porhráli jsme v něm zaslouženě 0:3. Musíme sportovně uznat, že v zápase byl lepší Červený Drak. Byli jsme jakýsi
unavení, bez nápadu, neběhalo se. Mělo to jistě na svědomí sluníčko, které pálilo až hrůza. Během zápasu jsme se párkrát dostali do vyložených příležitostí, ale neproměnili jsme je. V druhém poločasu pažit a naše svalnatá těla poctila svojí návštěvou tuhá sprška vody z hůry. Nevím, co více k zápasu psát. Něco nám prostě chybělo, neměli jsme koule!
Carpe Diem vs. Č.Drak 0:3 (0:1)
.
Před prvním nedělním zápasem se dohodla konečně taktika kolem střídání s tím, že se bude střídat poločasově. Tento záměr zhatil až Ríša, který se na úvod opozdil a začal hrát až od poloviny zápasu. Do úvodního střetnutí s Excaliburem, který byl velmi důležitý, jsme nastoupili tedy v sestavě: Michal – Kuba, Olin, Pája – Michaldo, Martin, Vláďa. Ideální počet. Zápas jsme zahájili ve velkém stylu. Bez bázně jsme se pustili do soupeřů a rychle strhli vedení na naší stranu. Po ukázkové akci, když si míč vyměnil Michaldo s Martinem, druhý jmenovaný poprvé skóroval. Akce byla jako z učebnice hruškového sadu, kdy Michal dostal na hrušku míč, Martin si mezitím naběhl do volného prostoru před bránou a Michaldo patičkou přisunul míč do volného prostoru ke skórování. Zkušený fousatý střelec se už nemýlil. Rychlé uklidnění nám dávalo naději hned od úvodu. Snažili jsme se přidat druhou branku, což by týmu rozhodně prospělo. Vzpomeňme si, kolikrát jsme v poslední době vedli 1:0 a nakonec jsme odcházeli s hlavami sklopenými. Chtělo to druhou branku, která by ukázala soupeři, že utkání držíme ve svých rukách my a ne náhoda a štěstí, které nám často chybí. Do poločasu jsme se tak trochu protrápili tím, že jsme neskórovali přes velké úsilí. Důležité je, že neskóroval ani soupeř. Do druhého poločasu vyběhl Ríša, na lavičce zůstal sedět Michal, dle dohody. Zůstalo tedy zachováno střídání tří obránců a tří útočníků. První dotek Ríši s míčem ve druhém poločase znamenalo tolik důležité a vysněné navýšení skóre. Po brejku, kdy jsme šli tři na dva (nebo na jednoho – teď nevím), Ríša ze středu pole posunul míč na pravé křídlo, kde jsem nabíhal já a co s míčem teď. Moje oblíbené nechytatelné bodlíčko rozvlnilo síť podruhé. Pěkná akce s důrazným zakončením. Třetí zásek na sebe nenechal dlouho čekat. Opět kombinace s dobrým zakončením. Tentokrát byli aktéři Martin a zakončující Olin. Vedení 3:0 bylo v tu chvíli velmi příjemné. Protože jsme měli náskok už tří branek, do hry se vložil nakonec i Michal, hrálo se tedy posledních asi 12-14 minut na čtyři útočníky. Nemusíme však litovat, naopak, Michal po vydařené narážečce namazal Martinovi a ten dalším gólem zahřál oko diváka. Nebývale dobře spolu ten den působili Michal s Martin, jejich akce měli oči a věděli poslepu snad o všem, co ten druhý dělá. Vypadá to na novou údernou dvojici Yorke – Cole v bílém provedení. Krásné vedení 4:0 a zápas se od té chvíle vlastně jen dohrával. Sice za plného nasazení, ale stav napovídal tomu, že obrátit skóre je nadlidský úkol. Přesto se Excalibur odhodlal cca 8 minut do konce odvolat brankáře a hrát v poli s 5ti hráči. Pod tlak nás sice dostali, ale z brejku, kdy Kuba chytře přehodil obranu a nastartoval Martina. Ten dokonal do prázdné brány svůj druhý hattrick jara a zvýšil už na nás úctyhodných 5:0. Brankář soupeře se vrátil do brány, ale i nadále Excalibur hrál jako by v pěti. V útoku je doplňoval tentokrát brankář. Z tlaku vytěžili alespoň čestný úspěch. Po střele brankáře před Michalem v bráně někdo střelu lehce tečoval a naše síť se poprvé rozvlnila. Ani tento výsledek nebyl konečný. Skóre jsem uzavřel já po individuální akci. Při zámku Excalibru, který se stále ještě sympaticky pokoušel s výsledkem něco udělat, jsem vypíchl míč brankáři a přes hřiště jsem pelášil vstříc prázdné bráně. I když jsme slyšel na krku dech soupeřových záškodníků, rozkmital jsem tělo takovým způsobem, že vibrace odmrštili soupeře vždy 2 metry za mě. A já tedy celkem pohodlně završil střelecký koncert na konečných 6:1.
Carpe Diem vs. Excalibur 6:1 (1:0)
branky: Martin (Michal), Pája (Ríša), Olin (Martin), Martin (Michal), Martin (Kuba), Pája.
.
Na zápas s Excaliburem v zápětí navazoval náš druhý špíl, s Červeným Drakem. Tento zápas shrnu ve zkratce, jelikož byl takový nevýrazný, nemastný a neslaný. Porhráli jsme v něm zaslouženě 0:3. Musíme sportovně uznat, že v zápase byl lepší Červený Drak. Byli jsme jakýsi
unavení, bez nápadu, neběhalo se. Mělo to jistě na svědomí sluníčko, které pálilo až hrůza. Během zápasu jsme se párkrát dostali do vyložených příležitostí, ale neproměnili jsme je. V druhém poločasu pažit a naše svalnatá těla poctila svojí návštěvou tuhá sprška vody z hůry. Nevím, co více k zápasu psát. Něco nám prostě chybělo, neměli jsme koule!Carpe Diem vs. Č.Drak 0:3 (0:1)
.
Rád bych se pozastavil nad jednou věcí, která by nikoho možná ani nenapadla. Ve druhém zápase jsme opět v útoku nastoupili se čtyřmi útočníky a opět se prohrálo. Vím, prostě jsme se tak domluvili, že vzhledem k náročnosti terénu, svitu slunce a následné vyčerpanosti tak prostě budeme hrát.. Ale je to zajímavé. Jen dvakrát v sezoně jsme hráli na tři útočníky a tři obránce a jen dvakrát právě v oněch zápasech jsme vyhráli. Hned jak to změníme, je prohra na světe. Možná to tentokrát vůbec není ten důvod bodové ztráty, ale každopádně je to zajímavé..
.
Jak už jsme předeslal, v tabulce nastal masakr. Ze čtyř týmů namočených do boje o poslední sestupové místo máme mírně nejlepší výchozí pozici. Ziskem tří bodů jsme se ze třinácté pozice vyšplhali o dvě příčky výše. Za nás spadl Excalibur a Besídka. Ani šestibodový zisk Deportiva zatím neznamenal naše předskočení. Je ale jasně vidět, že forma Deportiva šla výrazně nahoru. Je těžké polemizovat, kdo by měl být v tuto chvíli poslední sestupující.. Deportivo se zvedá, Besídka se mě zdála na podzim průměrná a změříme s ní síly hned za 14 dní a Excalibur jistě také zvedne ještě meč k finálnímu útoku. Abych nezapomněl, na posledních dvou místech tabulky jsou nadále Flamengo a Juve s odstupem cca 9 – 10 bodů, což by mělo být snad dostačující k jejich bezpečnému sestupu.
.
V neděli jsme v prvním zápase podali dobrý kolektivní výkon. Kombinace nevázla, a za dobrým výsledkem stojí všichni. Michaldo s Martinem kombinačně čarovali, Vláďa odváděl černou práci v útoku, Ríša s Kubou tvrdil muziku v obraně a Olin hrál dobře pro tým. Michal v bráně opět předvedl pár zkušených zákroků a je zápas od zápasu lepší. No a já? Pan starosta na hřišti.. Občas neviditelný, ale solidně produktivní.
.
Nyní máme 14 dní pauzu, našimi příštími soupeři bude Capalík, a zmíněná Besídka.
Rád bych se pozastavil nad jednou věcí, která by nikoho možná ani nenapadla. Ve druhém zápase jsme opět v útoku nastoupili se čtyřmi útočníky a opět se prohrálo. Vím, prostě jsme se tak domluvili, že vzhledem k náročnosti terénu, svitu slunce a následné vyčerpanosti tak prostě budeme hrát.. Ale je to zajímavé. Jen dvakrát v sezoně jsme hráli na tři útočníky a tři obránce a jen dvakrát právě v oněch zápasech jsme vyhráli. Hned jak to změníme, je prohra na světe. Možná to tentokrát vůbec není ten důvod bodové ztráty, ale každopádně je to zajímavé..
.
Jak už jsme předeslal, v tabulce nastal masakr. Ze čtyř týmů namočených do boje o poslední sestupové místo máme mírně nejlepší výchozí pozici. Ziskem tří bodů jsme se ze třinácté pozice vyšplhali o dvě příčky výše. Za nás spadl Excalibur a Besídka. Ani šestibodový zisk Deportiva zatím neznamenal naše předskočení. Je ale jasně vidět, že forma Deportiva šla výrazně nahoru. Je těžké polemizovat, kdo by měl být v tuto chvíli poslední sestupující.. Deportivo se zvedá, Besídka se mě zdála na podzim průměrná a změříme s ní síly hned za 14 dní a Excalibur jistě také zvedne ještě meč k finálnímu útoku. Abych nezapomněl, na posledních dvou místech tabulky jsou nadále Flamengo a Juve s odstupem cca 9 – 10 bodů, což by mělo být snad dostačující k jejich bezpečnému sestupu.
.
V neděli jsme v prvním zápase podali dobrý kolektivní výkon. Kombinace nevázla, a za dobrým výsledkem stojí všichni. Michaldo s Martinem kombinačně čarovali, Vláďa odváděl černou práci v útoku, Ríša s Kubou tvrdil muziku v obraně a Olin hrál dobře pro tým. Michal v bráně opět předvedl pár zkušených zákroků a je zápas od zápasu lepší. No a já? Pan starosta na hřišti.. Občas neviditelný, ale solidně produktivní.
.
Nyní máme 14 dní pauzu, našimi příštími soupeři bude Capalík, a zmíněná Besídka.
