Dva rozdílné duely byly k vidění v nedělním koloseu na Mutěnické ulici v Brně. Celé odpoledne padal déšť, který nás svými ostrými jehličkami bodal do promrzlých rukou a znepříjemňoval život o sto šest.
Původně se myslelo, tedy řídili bychom se omluvenkami, že první střetnutí s Flamengem odehrajeme bez střídání, ve 4 lidech. Stalo se však něco neočekávaného.. Při převlékání se v šatně jsem náhle uslyšel šelest za dveřmi.. Pomalým pohledem jsem zvedal svůj zrak od země ke dveřím.. Byla to jako věčnost... S upřením jsem pozoroval, kdo že se to ve dveřích objeví.. Náhle tygřím skokem rozrazil dveře
Ríša!!! Ano, ten Ríša, který se omluvil kvůli zranění kolene! Jsme zachráněni, pomysleli si všichni. Ríša rozvážným krokem postupoval dále do šatny až usedl na lavici poblíž mě.. A tak jsme získali pátého hráče do pole, neočekávaně. S odstupem můžu říci, že vedle mě seděl hrdina pravého slova smyslu.. Čtyři nedělní branky mluví jasnou řečí.. Ale to už předbíhám..
Takže v bráně stanul už tradičně Michal, do obrany se postavil Kuba a Ríša, já jsem pendloval mezi útokem a obranou, no a hroty byli Martin s Michalem. Na čestnou tribunu pro nejváženější hosty (prezidenti atd.) usedla naše královna Olin, která dostala za hrubé chování stopku na jeden špíl.
Utkání s Flamengem bylo nadmíru důležité. Jednalo se o poslední celek tabulky se kterým jsme museli za každou cenu bodovat. Jediným záporným bodem hrajícím proti nám byl fakt, že se nás sešlo jen pět a my jsme téměř nestřídali. Věřím, že kdyby nás bylo šest, jako ve špíle č.2 s Faunou, dotáhli bychom výsledek do podstatně jiných výšin. No ale od začátku. S Flamengem jsme začali famózně. Po pár minutách dobré a kvalitní hry jsme se poprvé střelecky prosadili. Martin po nenápadné akci přistrčil míč mě na křídlo a já krutým bodlíčkem zavěsil míč pod víko z dobrých 8 metrů. Brankář od té chvíle nosil čepici, protože ho hořící střela připravila o vlasy a lehce mu popálila kůži na vršku hlavy. Úvod tedy vyšel senzačně. Vedení 1:0 stačilo jen potvrdit a troufám si říct, že soupeř by zhasl jako plamen svíčky. Už poněkolikáté jsme neudrželi výsledek znamenající vedení. Do poločasu bylo srovnáno. Už si nepamatuju jak. Každopádně naše dobrá hra vydržela pouhých 10 minut. Poté se přestalo běhat, nebo spíše si vhodně nabíhat a hra připomínala spíše pomalé šachy, než futsal. Vše bylo bez nápadu a my zbytek poločasu dá se říci odchodili bez většího zájmu s výsledkem cokoliv udělat. Samozřejmě tam někde vzadu snaha byla, to bych nám křivdil, ale že by to bylo jako když se tygr žene za potravou to bych zase lhal. Byla to taková snaha nesnaha.
Druhý poločas jsme začali bohužel v tempu jako na konci prvního. Občas se sice naskytla nějaká ta šance, dokonce párkrát i stoprocentní, ale zůstala nevyužita.. Udeřilo v rychlém sledu na druhé straně. Flamengo nám nasypal tři slepené branky a zdálo se být vymalováno. Skóre 1:4 s posledním týmem tabulky vypadalo skutečně nelibě. Navíc čtvrtou branku jsme inkasovali už když jsme hráli hru bez brankáře. Tuto hru pěti v poli jsme začali aplikovat dosti brzo, snad 8 minut před koncem. Nebylo také nač čekat, protože rozdíl byl vícebrankový. Musím říct, že zámek se nám opět povedl. Slušné rozestavění hráčů, rychlá přihrávka, další, další, střela góool. Takto jsme dokázali během 5ti minut snížit na 3:4. Obě branky zaznamenal antický hrdina Ríša. Skutečně znamenitě zahráno. Do konce špílu zbývaly necelé tři minuty. Pak se stalo něco, co do futsalu absolutně nepatří. Při brejku Flamenga, kdy se jejich hráč řítil vstříc naši bránu, i když to bral trochu šejdrem – spíš k rohovému praporku, byl stíhán Kubou. Ten v zápalu boje při dobíhání hráče zaškobrtl o jeho nohu a hráč Flamenga se rozplácl jako plastelína. Stejně tak i Kuba. Ten dementní polák ve službách Flamenga vstal o šel oplatil Kubovi jeho faul. Ležícího Kubu na zemi nakopl. V tu chvíli se strhla mela.. Každém každého držel, ale po chvíli prvotní emoce pomalu opadli. Věřím, že kdyby dal někdo první ránu, dostali bychom se všeci i do televizních novin na Nově. No tento okamžik přinesl jen vše negativního. Kuba byl nakoplej a nešťastnej, emoce s každým ještě cloumaly a mela i s udělením karet trvala dlouho. Po udělení karet rozhodčí zápas ukončil, přitom se mělo ještě dobré dvě minuty hrát a my jsme Flamengo před incidentem mačkali jako nadržený puberťák ňadra mladé děvy. Kdybych nevěděl, jak živý byl incident řekl bych si, že Flamengo udělalo toto extempore schválně, aby zápas pozdržel a dovedl do vítězného konce. Získali totiž z něj vše co mohli. Sice na dva zápasy doslalo to kopyto stopku, ale vzhledem k jeho schopnostech, jaké předváděl je spíše úlevou pro Flamengo, že nenastoupí. Utkání skončilo 3:4 v náš neprospěch, což je pro nás velká ztráta, kterou budeme jen horko těžko někde nahánět.
Nechci a nebudu házet vinu za výsledek na nedohrané dvě minuty, ale je nad slunce jasné, že za špatným výsledkem stojí osobní chyby hráčů. Chyby, které se opakují zápas co zápas.. Dostali jsme do této chvíle přes 50 branek v soutěži a já nepochybuji o tom, že přes polovinu jich bylo naprosto zbytečných po individuálních chybách někoho z nás. Můžeme hrát sebelíp, ale pokud nevymýtíme, nebo alespoň neeliminujeme tyto fatální hrubky, nemáme ve druhé třídě co dělat.. Prohráváme si zápasy sami, svým nedůrazem, zbrklostí, nekoncentrovaností a obrovským procentem nevyužitých stoprocentních šancí..
Carpe Diem vs. Flamengo 3:4 (1:1)
branky: Pája (Martin), Ríša (Pája), Ríša (Pája)
.
Do druhého zápasu, který ihned následovat, jame nastoupili už s Olinem v obraně. Já se tak mohl posunout do útoku.Zápas jsme začali výborně. Fauna B se skládala z převážně třicátníků, tedy zkušených hráčů a stejně vypadal i jejich herní projev. Hráli zkušeně, ale na nás to v tomto špíle kupodivu nestačilo. Zahráli jsme dosud nejlepší zápas jara a potvrdili to, co se už delší dobu proslýchá. Hra v 6ti lidech v poli je ideální a jen tak můžeme udržet tým ve 2. třídě i pro příští sezonu. Měli jsme skvělý úvod. Po jedné upachtěné akci, kterou vyvezl Olda, se míč jaksi dostal k Michalovi, ten nahrál Martinovi a tento střelec z povolání poprvé rozvlnil síť. Druhá branka přišla po akci mojí s Martinem. Martin nahrával a já střelou doprostřed brány šokoval brankáře. Ano, šokoval. Každý normální hráč by se snažil míč umístit k tyči, nebo na nějaké místo v bráně, kam gološ nedosáhne, ale já, fištrón s tím počítal, že gološ půjde někam na stranu. Vši silou sem míč napálil do hrudi gološe uprostřed brány a tomu míš nakonec šťastně propadl za brankovou čáru. Elegance sama. Dále přišlo snížení na 1:2. Nepamatuju si jak jen vím, že jednu z branek soupeře. dával ten vlasatej ze střely z dálky. Kamion branek, který jsme si pro faunu připravili nezastavoval, spíše přidal vyšší rychlost. Do poločasu jsme přidali ještě tři branky! Znovuobrození Ríša, po Olinově přihrávce, dále Michaldo po přihrávce Kuby a opět Ríša – asistence Marrtin. V závěu poločasu prvního ještě Fauna snížila na 2:5.
V poločase tedy výsledek vyzníval jasně v náš prospěch 5:2. Zdálo se být rozhodnuto. Druhý poločas jsme zalezli na svoji polovinu a vydávali se na boje jen sporadicky. Většinu zápasu jsme urputně bránili pěkný výsledek a to se nám dařilo. Za zamínku v druhém poločase stojí snad jen barcelonská akce Oldy s Martinem, po které jsme upravili výsledek na konečných 6:2.. Olda Xavi Belžík přehazuje obranu na volného Martina Henryho Mrázka, ten z první míč dokonale zpracovává, lehce přehazuje vyběhnuvšího brankáře a do prázdné brány střílí nádhernou branku. Akce technicky výborně provedená.. Konečný výsledek tedy zaslouženě 6:2.
Carpe Diem vs. Fanuna B 6:2 (5:2)
branky: Martin (Michal), Pája (Martin), Ríša (Olin), Michaldo (Kuba), Ríša (Martin), Martin (Olin).
.
Co závěrem říci k tomuto víkendu..
Ztráta s Flamengem a s Juve v minulém kole nás může v příštích týdnech pekelně bolet. Nejsme horším týmem, ale děláme chyby, které se prostě a jednoduše neodpouští. Proto jsme tam kde jsme. Ríša zaznamenal 4 branky ve dvou utkáních. Stal se skutečným hrdinou nedělního odpoledne. Martin, u kterého jsem zvyklí na bodový přísun opět potvrdil, že je takový týmový Ovečkin, který sbírá body kde se dá. Olinův příchod do druhého zápasu byl neoddiskutovatelným přínosem. Ať už herním, tak i tím, že pětici hráčů doplnil jako šestka. Na hře to bylo znát a všichni jistě cítili, že s Faunou
to bylo skutečně to pravé ořechové. Kuba až na pár chybek zahrál také obě solidní utkání. Byl bych rád, kdyby do příště ze sebe setřásl deku z této neděle, pod kterou bezesporu po ošklivém incidentu byl, příště byl opět v plné síle a pokračoval v kvalitní práci pro tým. Michaldo zahrál svůj standard a podílel se i on na výkonu mužstva rovným dílem. Michal v bráně vylapal pár tutovek a i jemu patří dík.
.
Jak nedělní špíly zatočili s tabulkou? Nijak výrazně. Výhrou nad Faunou jsme si udrželi tříbodový náskok nad Deportivem. Abych uvedl souvislosti na pravou míru. Náš největší soupeř ohledně sestupu je zmíněné Deportivo. Zajímavostí je to, že tento soupeř má každý víkend naprosto stejné soupeře jako my. Tento víkend hráli rovněž s Flamengem a Faunou B. Narozdíl od nás však Flamengo porazili a s Faunou prohráli. Bude tedy zajímavé a důležité sledovat a porovnávat, jak hrajeme my a jak hrají oni. Příště je tedy čekají stejní soupeři, jako nás. Excalibur a Červený Drak.
.
Příští neděli na NOVOLÍŠEŇSKÉ nás čekají soupeři v tabulce nad námi, nikoliv však nehratelní. Každý je hratelný, což potvrdil náš poslední zápas. Otázkou je, proč byli hratelní.. Každopádně je nutné si promluvit o tom, co je pro tým přínosem a co ne. Čím týmu můžeme prospět a čím mu zase škodíme. Hra v 8mi lidech není zdaleka tak efektivní, jako hra v 6ti. O tom bychom si měli zcela vážně promluvit a bez nějakých postranních úmyslů vymyslet co dál. Pokud budeme totiž hrát jako v prvních pěti zápasech, s týmem to skončí špatně..
Původně se myslelo, tedy řídili bychom se omluvenkami, že první střetnutí s Flamengem odehrajeme bez střídání, ve 4 lidech. Stalo se však něco neočekávaného.. Při převlékání se v šatně jsem náhle uslyšel šelest za dveřmi.. Pomalým pohledem jsem zvedal svůj zrak od země ke dveřím.. Byla to jako věčnost... S upřením jsem pozoroval, kdo že se to ve dveřích objeví.. Náhle tygřím skokem rozrazil dveře
Ríša!!! Ano, ten Ríša, který se omluvil kvůli zranění kolene! Jsme zachráněni, pomysleli si všichni. Ríša rozvážným krokem postupoval dále do šatny až usedl na lavici poblíž mě.. A tak jsme získali pátého hráče do pole, neočekávaně. S odstupem můžu říci, že vedle mě seděl hrdina pravého slova smyslu.. Čtyři nedělní branky mluví jasnou řečí.. Ale to už předbíhám..Takže v bráně stanul už tradičně Michal, do obrany se postavil Kuba a Ríša, já jsem pendloval mezi útokem a obranou, no a hroty byli Martin s Michalem. Na čestnou tribunu pro nejváženější hosty (prezidenti atd.) usedla naše královna Olin, která dostala za hrubé chování stopku na jeden špíl.
Utkání s Flamengem bylo nadmíru důležité. Jednalo se o poslední celek tabulky se kterým jsme museli za každou cenu bodovat. Jediným záporným bodem hrajícím proti nám byl fakt, že se nás sešlo jen pět a my jsme téměř nestřídali. Věřím, že kdyby nás bylo šest, jako ve špíle č.2 s Faunou, dotáhli bychom výsledek do podstatně jiných výšin. No ale od začátku. S Flamengem jsme začali famózně. Po pár minutách dobré a kvalitní hry jsme se poprvé střelecky prosadili. Martin po nenápadné akci přistrčil míč mě na křídlo a já krutým bodlíčkem zavěsil míč pod víko z dobrých 8 metrů. Brankář od té chvíle nosil čepici, protože ho hořící střela připravila o vlasy a lehce mu popálila kůži na vršku hlavy. Úvod tedy vyšel senzačně. Vedení 1:0 stačilo jen potvrdit a troufám si říct, že soupeř by zhasl jako plamen svíčky. Už poněkolikáté jsme neudrželi výsledek znamenající vedení. Do poločasu bylo srovnáno. Už si nepamatuju jak. Každopádně naše dobrá hra vydržela pouhých 10 minut. Poté se přestalo běhat, nebo spíše si vhodně nabíhat a hra připomínala spíše pomalé šachy, než futsal. Vše bylo bez nápadu a my zbytek poločasu dá se říci odchodili bez většího zájmu s výsledkem cokoliv udělat. Samozřejmě tam někde vzadu snaha byla, to bych nám křivdil, ale že by to bylo jako když se tygr žene za potravou to bych zase lhal. Byla to taková snaha nesnaha.
Druhý poločas jsme začali bohužel v tempu jako na konci prvního. Občas se sice naskytla nějaká ta šance, dokonce párkrát i stoprocentní, ale zůstala nevyužita.. Udeřilo v rychlém sledu na druhé straně. Flamengo nám nasypal tři slepené branky a zdálo se být vymalováno. Skóre 1:4 s posledním týmem tabulky vypadalo skutečně nelibě. Navíc čtvrtou branku jsme inkasovali už když jsme hráli hru bez brankáře. Tuto hru pěti v poli jsme začali aplikovat dosti brzo, snad 8 minut před koncem. Nebylo také nač čekat, protože rozdíl byl vícebrankový. Musím říct, že zámek se nám opět povedl. Slušné rozestavění hráčů, rychlá přihrávka, další, další, střela góool. Takto jsme dokázali během 5ti minut snížit na 3:4. Obě branky zaznamenal antický hrdina Ríša. Skutečně znamenitě zahráno. Do konce špílu zbývaly necelé tři minuty. Pak se stalo něco, co do futsalu absolutně nepatří. Při brejku Flamenga, kdy se jejich hráč řítil vstříc naši bránu, i když to bral trochu šejdrem – spíš k rohovému praporku, byl stíhán Kubou. Ten v zápalu boje při dobíhání hráče zaškobrtl o jeho nohu a hráč Flamenga se rozplácl jako plastelína. Stejně tak i Kuba. Ten dementní polák ve službách Flamenga vstal o šel oplatil Kubovi jeho faul. Ležícího Kubu na zemi nakopl. V tu chvíli se strhla mela.. Každém každého držel, ale po chvíli prvotní emoce pomalu opadli. Věřím, že kdyby dal někdo první ránu, dostali bychom se všeci i do televizních novin na Nově. No tento okamžik přinesl jen vše negativního. Kuba byl nakoplej a nešťastnej, emoce s každým ještě cloumaly a mela i s udělením karet trvala dlouho. Po udělení karet rozhodčí zápas ukončil, přitom se mělo ještě dobré dvě minuty hrát a my jsme Flamengo před incidentem mačkali jako nadržený puberťák ňadra mladé děvy. Kdybych nevěděl, jak živý byl incident řekl bych si, že Flamengo udělalo toto extempore schválně, aby zápas pozdržel a dovedl do vítězného konce. Získali totiž z něj vše co mohli. Sice na dva zápasy doslalo to kopyto stopku, ale vzhledem k jeho schopnostech, jaké předváděl je spíše úlevou pro Flamengo, že nenastoupí. Utkání skončilo 3:4 v náš neprospěch, což je pro nás velká ztráta, kterou budeme jen horko těžko někde nahánět.
Nechci a nebudu házet vinu za výsledek na nedohrané dvě minuty, ale je nad slunce jasné, že za špatným výsledkem stojí osobní chyby hráčů. Chyby, které se opakují zápas co zápas.. Dostali jsme do této chvíle přes 50 branek v soutěži a já nepochybuji o tom, že přes polovinu jich bylo naprosto zbytečných po individuálních chybách někoho z nás. Můžeme hrát sebelíp, ale pokud nevymýtíme, nebo alespoň neeliminujeme tyto fatální hrubky, nemáme ve druhé třídě co dělat.. Prohráváme si zápasy sami, svým nedůrazem, zbrklostí, nekoncentrovaností a obrovským procentem nevyužitých stoprocentních šancí..
Carpe Diem vs. Flamengo 3:4 (1:1)
branky: Pája (Martin), Ríša (Pája), Ríša (Pája)
.
Do druhého zápasu, který ihned následovat, jame nastoupili už s Olinem v obraně. Já se tak mohl posunout do útoku.Zápas jsme začali výborně. Fauna B se skládala z převážně třicátníků, tedy zkušených hráčů a stejně vypadal i jejich herní projev. Hráli zkušeně, ale na nás to v tomto špíle kupodivu nestačilo. Zahráli jsme dosud nejlepší zápas jara a potvrdili to, co se už delší dobu proslýchá. Hra v 6ti lidech v poli je ideální a jen tak můžeme udržet tým ve 2. třídě i pro příští sezonu. Měli jsme skvělý úvod. Po jedné upachtěné akci, kterou vyvezl Olda, se míč jaksi dostal k Michalovi, ten nahrál Martinovi a tento střelec z povolání poprvé rozvlnil síť. Druhá branka přišla po akci mojí s Martinem. Martin nahrával a já střelou doprostřed brány šokoval brankáře. Ano, šokoval. Každý normální hráč by se snažil míč umístit k tyči, nebo na nějaké místo v bráně, kam gološ nedosáhne, ale já, fištrón s tím počítal, že gološ půjde někam na stranu. Vši silou sem míč napálil do hrudi gološe uprostřed brány a tomu míš nakonec šťastně propadl za brankovou čáru. Elegance sama. Dále přišlo snížení na 1:2. Nepamatuju si jak jen vím, že jednu z branek soupeře. dával ten vlasatej ze střely z dálky. Kamion branek, který jsme si pro faunu připravili nezastavoval, spíše přidal vyšší rychlost. Do poločasu jsme přidali ještě tři branky! Znovuobrození Ríša, po Olinově přihrávce, dále Michaldo po přihrávce Kuby a opět Ríša – asistence Marrtin. V závěu poločasu prvního ještě Fauna snížila na 2:5.
V poločase tedy výsledek vyzníval jasně v náš prospěch 5:2. Zdálo se být rozhodnuto. Druhý poločas jsme zalezli na svoji polovinu a vydávali se na boje jen sporadicky. Většinu zápasu jsme urputně bránili pěkný výsledek a to se nám dařilo. Za zamínku v druhém poločase stojí snad jen barcelonská akce Oldy s Martinem, po které jsme upravili výsledek na konečných 6:2.. Olda Xavi Belžík přehazuje obranu na volného Martina Henryho Mrázka, ten z první míč dokonale zpracovává, lehce přehazuje vyběhnuvšího brankáře a do prázdné brány střílí nádhernou branku. Akce technicky výborně provedená.. Konečný výsledek tedy zaslouženě 6:2.
Carpe Diem vs. Fanuna B 6:2 (5:2)
branky: Martin (Michal), Pája (Martin), Ríša (Olin), Michaldo (Kuba), Ríša (Martin), Martin (Olin).
.
Co závěrem říci k tomuto víkendu..
Ztráta s Flamengem a s Juve v minulém kole nás může v příštích týdnech pekelně bolet. Nejsme horším týmem, ale děláme chyby, které se prostě a jednoduše neodpouští. Proto jsme tam kde jsme. Ríša zaznamenal 4 branky ve dvou utkáních. Stal se skutečným hrdinou nedělního odpoledne. Martin, u kterého jsem zvyklí na bodový přísun opět potvrdil, že je takový týmový Ovečkin, který sbírá body kde se dá. Olinův příchod do druhého zápasu byl neoddiskutovatelným přínosem. Ať už herním, tak i tím, že pětici hráčů doplnil jako šestka. Na hře to bylo znát a všichni jistě cítili, že s Faunou
to bylo skutečně to pravé ořechové. Kuba až na pár chybek zahrál také obě solidní utkání. Byl bych rád, kdyby do příště ze sebe setřásl deku z této neděle, pod kterou bezesporu po ošklivém incidentu byl, příště byl opět v plné síle a pokračoval v kvalitní práci pro tým. Michaldo zahrál svůj standard a podílel se i on na výkonu mužstva rovným dílem. Michal v bráně vylapal pár tutovek a i jemu patří dík..
Jak nedělní špíly zatočili s tabulkou? Nijak výrazně. Výhrou nad Faunou jsme si udrželi tříbodový náskok nad Deportivem. Abych uvedl souvislosti na pravou míru. Náš největší soupeř ohledně sestupu je zmíněné Deportivo. Zajímavostí je to, že tento soupeř má každý víkend naprosto stejné soupeře jako my. Tento víkend hráli rovněž s Flamengem a Faunou B. Narozdíl od nás však Flamengo porazili a s Faunou prohráli. Bude tedy zajímavé a důležité sledovat a porovnávat, jak hrajeme my a jak hrají oni. Příště je tedy čekají stejní soupeři, jako nás. Excalibur a Červený Drak.
.
Příští neděli na NOVOLÍŠEŇSKÉ nás čekají soupeři v tabulce nad námi, nikoliv však nehratelní. Každý je hratelný, což potvrdil náš poslední zápas. Otázkou je, proč byli hratelní.. Každopádně je nutné si promluvit o tom, co je pro tým přínosem a co ne. Čím týmu můžeme prospět a čím mu zase škodíme. Hra v 8mi lidech není zdaleka tak efektivní, jako hra v 6ti. O tom bychom si měli zcela vážně promluvit a bez nějakých postranních úmyslů vymyslet co dál. Pokud budeme totiž hrát jako v prvních pěti zápasech, s týmem to skončí špatně..
Žádné komentáře:
Okomentovat