Vážné zranění hvězdy Carpe Diem

Je tomu tak, bohužel. Tvrdý hvězdný obránce Carpe Diem Ríša je na seznamu zraněných hráčů. Dovršil tak morbidní období týmu, co se týče absentujících hráčů.
V nedělním prvním zápase s Pentatronem se Esteban po pár minutách hry odpotácel z hřiště s pocitem motající se hlavy. Tato nepříjemnostr měla dohru na pohotovosti, kde byl shledán nález skřípnutého nervu v oblasti krční. Rekonvalescence potrvá možná několik týdnů, proto se službami řízného obránce nemůžeme počítat jistojistě tento víkend a poslední zápas s Torcidou za 14 dní má v rukou bůh Odin.
Přeji Ríšovi brzké uzdravení a návrat zpět k týmu.
.
Co tato skutečnost dělá s týmem? Tým je na tom tak, že pokud dojdou v tuto chvíli všichni "aktivní" hráči, jsou nás všehovšudy dva na střídání. K tomu musíme přičíst současnou marodku tak, jak se objevila na omluvenkách a jsme v slušně řečeno v prcce...
Boris - kotník
Dan - achilovka
Pája a Michaldo - chřipka
Chci na všechny apelovat, aby nedělali krávu, vzali si na čtvrtek a pátek dovolenou a zajeli si do lázní, tak jako já... V neděli musíme být kompletní !!!!

Statečný výkon na zisk bodů nestačil

Sympatický výkon, vzdor až do konce, tak by se dalo charakterizovat naše futsalové nedělní odpoledne. Avízovaná hra bez střídání se stala realitou a my i přes jedny z našich lepších výkonů sezony jsme si s přesilou protihráčů nedokázali poradit. V neděli jsme zůstali bez bodu. Tento výsledek nás v tuto chvíli nekompromisně uvázal ke svazku týmů hrajících o záchranu.
Už už to vypadalo, že se přece jen jeden na střídání najde. Byl to Kuba, který prokázal týmového ducha a i přes nedoléčené nachlazení nenechal tým na holičkách a dorazil. Zdálo se tedy, že při sestavě Michal – Kuba, Ríša, Dan, Boris a Pája si vždy alespoň jeden na střídačce odfrkne. Hned v úvodu prvního zápasu s Pentatronem se však stala nemilá záležitost. Ríša po jednom sprintu poznamenal, že se mu točí hlava stejně jako po durmanu a dál v zápase nepokračoval. Do druhého zápasu také nezasáhl. Je úplně jasné, že nejdůležitější je zdraví a jeho ukončení futsalového dne bylo jediné správné řešení. Za zlé mu to ani v nejmenším nemám a přeji mu, aby se řetízkový kolotoč v hlavě už neopakoval. Druhou minutou prvního zápasu jsme tedy byli skutečně odsouzeni pro hru zbalých nepřetržitých téměř 80ti minut bez střídání. Dovolím si trošku polemizovat. Co by se stalo, kdyby nedorazil Kuba?? Dvě kontumace? Zřejmě ano, jelikož bychom ani neposkládali čtyřku. Ano, někdo může namítnou, že jsme stejně oba prohráli.. To sice ano, ale v případě kontumace zápasu se platí 500 korun pokuta. Ušetřili jsme tak 1000 korun. I přes absenci Ríši jsme si zahráli pěkný futsal s množstvím příležitostí i na naší straně. Cena toho bylo totální fyzické vyčerpání..
.
Zápas s Pentatronem jsme začali opět skvěle, stejně jako mnoho před nimi. Po rozehrání rohu naším zajímavým signálem padl se štěstím první gól. Roh jsem rozehrál na Kubu, ten z první centroval na silového hráče Borise před bránu a tento novopečený útočník s pomocí neschopnosti brankáře Pentatronu dopravil míč za brankovou čáru. Byla to sice trma vrma, ale i takové branky platí. Dále se zápas vyvíjel obdobně na obě strany. Šance byli před oběma brankami, ale přesnější střeleckou mušku měl bohužel soupeř. Třemi brankami nás poslal tam, kde už to bohužel důvěrně známe. V poločase jsme se shodli, že jsme obranu zbytečně moc vytáhli až k půlící čáře, což se nám stalo zřejmě osudným. V druhém poločase si Pentatron svůj náskok udržel a dokonce i mírně navýšil. Na obrat v zápase prostě nezbývali síly. Naše šance byla v úvodu. Vstřelili jsme první branku. Kdybychom vstřelili i druhou, v zápase bychom jistojistě bodovali. Ovšem prohrávat o dvě branky v poločase po leckdy hloupých chybách se neodpouští a o to více při hře bez střídání. I přesto si myslím, že jsme se role týmu hrajícího na pokraji svých fyzických sil zhostili solidně a ve složení, jaké bylo podali slušný výkon. Konečné skóre hovořilo až příliš krutě vzhledem k výkonu, jaký Pentatron podal, 1:5.
Carpe Diem vs. Pentatron 1:5 (1:3)
branka: Boris (Kuba)
.
V druhém špíle nás čekal papírově těžší soupeř, než v tom prvním. Vloni ještě prvotřídový Kobas útočí na špici soutěže a my měli být další překážkou v jejich snažení. V tomto zápase nám naopak úvod nevyšel. Po hrubce na půlící čáře se dostal Kobas do brejku, který s přehledem zakončil. Ztráta bezbrankového stavu byl krutý. V tuto chvíli jsme totiž ještě měli trochu sil z pětiminutové pauzy mezi zápasy. V nájezdu 2 na brankáře jsme také zklamali a tak spravedlnost musel vzít do svých rukou až šerif Dan, který po nádherné tvrdé střele Kuby dokázal z odrazu přetlačit golmana Kobasu a donést míč do brány na prsou. Neuvěřitelný okamžik! Dan si tímto povedeným brazilským kouskem připsal první soutěžní branku v oranžovém dresu. Vyrovnání nám dalo alespoň na chvíli pocit, že máme na to se Kobasu postavit jako rovnocenný soupeř. Nevím, zda to mám opakovat stále dokola, ale i tento zápas rozhodla fyzička, které nebylo na zbyt. Do poločasu se nám nepodařilo udržet remízový výsledek a inkasovali ještě jeden gól. Smazání jednobrankového manka se nezdálo být úplně nepřekonatelným skutkem, ovšem museli bychom se skutečně semnkout v obraně a už neinkasovat. Snad v polovině druhé půle se ovšem hráz protrhla a my inkasovali potřetí. Naše bezmocné ploužení po hřišti s občasnými útočnými výpady bylo zatípnuto jako cigareta. I přesto jsme úplně nesložili zbraně. Objevilo se ještě pár šancí ke skórování, solidních průniků a střel. Žádná si však nenašla ten správný směr tři tyče. Udeřilo až minutu před konce. Po průniku Kuby po lajně mi naservíroval míč před bránu na zlatém podnose a já se střelou pod víko nemýlil. Bohužel korekce výsledku přišla pozdě. Poslední minutu si Kobas zkušeně pohlídal. Prohráli jsme tedy nejtěsnějším rozdílem 2:3.
Carpe Diem vs. Kobas 2:3 (1:2)
branky: Dan (Kuba), Pája (Kuba)
.
Pokud se prohrají oba zápasy, většinou ode mě neslyšíte nějaké poděkování, nebo slova chvály. Dnes si to však na triko vezmu a skutečně bych chtěl všem poděkovat za výkon na hřišti. Problému, jaký nastal se každý zhostil velmi dobře a vím, že jeden vedle druhého nechal na hřišti vše, co mohl. Dokonce i herní projev nekulhal tak, jako vždycky. Bylo tam pár opravdu pěkných okamžiků, na naše poměry se celkem často střílelo. Abych však nezůstal jen u toho pozitiva, musím připomenou i stále se opakující zbytečné chyby, za které jsme zaplatili lacinými brankami a to i v mém podání. Částečnou omluvou tomu je vyčerpanost. Když je člověk fyzicky na dně, dělá mnohem více chyb. To znám z vlastní zlušenosti.
.
V tabulce v současnosti zaujímáme poslední nesestupovou příčku, 12. místo. Za námi je Pentatron s bodem méně. Nad námi se nám pomalu ale jistě odtrhává zbytek pole a my pokud nebudeme v následujících kolech výrazněji bodovat, budeme mít uvázaná už nadobro u nohou kámen znamenající tuhý boj o setrvání v druhé třídě.
.
V neděli hrajeme opět dva zápasy na hřišti Novolíšeňská. Tentokrát však v netradičním čase. Sraz bude v 11:50! Hrajeme v 12:20 se Schalke a poté s Classicem.
.
Poslední věcí, na kterou chci upozornit, je dnešní trénink. Dojděte prosím v co nejvyšším počtu, děkuji!

Preview před 11. a 12. kolem - Pentatron a Kobas

Dnes velmi krátce. V neděli nás čekají dva důležité zápasy. Právě v nich se rozhodne, zda přezimujeme v klidném středu tabulky, nebo na jejích chvostu. Soupeři budou silní. Vloni ještě prvotřídový Kobas a těsně za námi tabulkově postavený Pentatron.
Sestava by měla být téměř kompletní. Na omluvenkách nic není, nikdo se mě neozval. Proto počítám s plným knedlem vyjma Vládi, který za svůj slovní prohřešek proti rozhodčímu bude oba zápasy odpočívat.
V neděli hrajeme opět v námi neoblíbených odpoledních hodinách. Sraz je ve 13:30 a náš první zápas zahájíme ve 14:00 s Pentatronem.
Strategie hry zůstává nezměněna..

Zimní posílení klubu

Carpe Diem musí být posíleno. K tomuto rozhodnutí mě přivedly dvě věci, které je nutno v jarní části soutěže co nejvíce eliminovat. První z dua problémů je očekávaně neuspokojivý herní projev. Vzhledem k situaci, která nastala odchodem Olina a dlouhodobým maroděním Martina je více než jasné, že odešla nebál bych se říci polovina kreativity týmu. Sice dokážeme často obstojně ubránit svoji klec, ale hra dopředu značně pokulhává. Kde hledat řešení? Je nutné sehnat nejméně dva kvalitní hráče, kteří dokáží rozproudit tým a nalít ostatním do žil novou a čerstvou butelu krve. Kde ovšem hledat odvážlivce, kteří by byli ochotni vstoupit do momentální tuhé sibiřské zimy, které Carpe Diem vládne? Je to úkol nelehký, ovšem nikoliv nesplnitelný. Třeba v dnešních dnech vyplavalo na povrch, že se pomalu uvolňuje Wayne Rooney z chapadel Manchesteru Utd.. Pošlu mu nabídku a uvidíme. Jen se bojím, aby jeho případný příchod nezkrachoval na fyzických testech.

Druhý problém je docházka na zápasy, potažmo tréninky. Nebereme li v úvahu Loba a Martina, je nás v týmu 7 do pole + Michal do brány. To není moc. Při špatné konstelaci se může klidně jednou stát, že neposkládáme tým pro soutěžní zápas. Hrát s jedním na střídání dva zápasy po sobě také není žádný med. O trénincích nemluvě. V úterý jsme byli všehovšudy 4!, což je ostuda. Těmto nepříjemnostem, které nejen mě jen stěžuje život se musí zabránit. Je mě trapně z toho, stále dokola omlouvat naši neschopnost se sejít v dostačujícím počtu na blbej trénink.

V zimní přestávce tedy máme co dělat. Shánět hráče a testovat je. Tréninky budou během zimy pokračovat, pokud k tomu budou na hřišti přizpůsobeny podmínky. Pokud se dohodneme a bude zájem, můžeme se opět přihlásit do Brno Open – zimní ligy, hrané v nafukovače v Novém Lískovci.

Oficiální chorál Carpe Diem

I v této pro klub těžší době bychom si měli zachovat nadhled. Proč to píši? Někteří z Vás ví, že vymýšlím a píšu texty písniček. Nebo se o to aspoň snažím. V současnosti jich mám na kontě něco kolem 20ti a tak sem si řekl, že by bylo dobré (až je jednou budu zpívat s punkmetalovou kapelou pod Řípem) složit písničku o našem klubu s honosným názvem Carpe Diem. Minulý týden se tak i stalo a já Vám ji zde dnes prezentuji.
Tak jako má stát Česká Republika jako taková svoji národní hymnu, znak, vlaju.. tak i Carpe Diem tímto získává po svém oficiálním logu svůj chorál, hymnu, nebo jakkoliv tomu chcete říkat..
Abych se vrátit k úvodu článku. Při čtení řádků si zachovejte nadhled, realita se v současnosti od textu zcela nepatrně liší.. :-)) ale na to historie ptát nebude.. A co není teď, může být už příští neděli.. nebo tu další..

.

.

CARPE DIEM

.

Dunění tribun, dunění kotle,
Brnem je slyšet nadšený potlesk,
Světlice lítaj, všude je dým,
Dnes může vyhrát jen jeden tým!

Kdopak to hraje, kdo je tu doma,
Kdo sklidí výhru, kdo herní koma,
Vždyť je to jasný, pro ten klub žijem,
Forever Carpe, Forever Diem!


REF:
Fanoušci věrní – oranžovočerní,
přátelé Vilmoše, zelené, beera,
Fanynky věrné – oranžovočerné,
Všechny nás pojí nezlomná víra!
Óóó Carpe Diem - ve světě pojem,
Má sílu hromu, já mám ten dojem.
Óóó Carpe Diem – no red, no white,
Black-orange terror, black–orange pride!


Kdopak to hraje, kdo je to na place,
Kdo urve výhru, nadšené ovace,
Vždyť je to jasný, pro ten klub žijem,
Forever Carpe, Forever Diem!

Aktuální kanadské bodování

Doslova tragická je bilance jednotlivců klubu vzhledem k počtu odehraných zápasů, co se týče kanadského bodování. Je nad slunce jasné, že za vše může naše mizérie v zakončování a nestřílení branek. Více branek se rovná i více asistencí a tak i bodů. Přece jen jsem ale čekal, že tabulka bude více rovnoměrně rozložena. Každopádně je to zajímavé se pokochat naší neschopností v statistické formě.

.

Chuck Borris

Neděle přinesla hned dva rozdílné zápasy. S týmem Celeano, které mělo být teoreticky slabším soupeřem, jsme se protrápili po našich obrovských hrubkách celý druhý poločas. S leaderem letošních tabulek FC Vinohrady jsme naopak předvedli asi vůbec to nejlepší, co se nám doposavad letos podařilo na hřišti naservírovat soupeři.
.
Avízovaná sestava z preview se nezměnila. Došlo nás 7+1. Jedinými chybějícími články byl Martin a tradičně Lob. Hráli jsme tedy se třemi na střídání do doby, kdy došlo opět – už potřetí v sezoně ke zkratu jednoho z našich oranžovočerných mozků.
.
Zápas s Celeanem začal více než vydařeně. Po netradičně aktivním úvodu z naší strany, kdy jsme se dostali do mnoha šancí byla jedna z nich krásně proměněna. Ze středu pole rozehrával Kuba na volného Vládi na křídle a ten táhlou střelou k tyči rozesmutněl brankáře. Míč byl ještě v trase letu mírně tečován, brankář tedy neměl sebemenší šanci jakkoliv reagovat. Pěkný okamžik, který měl být ukazatelem pro další vývoj prvního poločasu a vůbec pro celý zápas. Jak šel čas, naše úvodní aktivita pomalu opadávala, až se smrskla na ojedinělé výpady. Celeano převzalo aktivitu a byli to oni, kdo diktoval tempo hry. Přes naši hráz těl bylo těžké přejít. Ujala se až střela z větší vzdálenosti, kdy obránce soupeře vypálil do skrumáže a od jednoho z hráčů míč nabral divoký a točivý směr. Mičuda skončila v naší síti poté, co Michal nezaregistroval změnu místa dopadu střely. Byla to škoda. Ztratili jsme vedení a zápas se tak od druhého poločasu začínal vlastně od nuly. Věděli jsme, že uspět proti dobře hrajícímu týmu Celeno bude těžké, ale ne nemožné. Chtělo to disciplinovaný výkon od každého jednotlivce. Sami víte, jak to dopadlo. Po dvou těžkých chybách v úvodu druhé půle jsme lusknutím prstu prohrávali o dvě branky a bylo prakticky po zápase. Morálka týmu šla do kytek a v týmu prostě nebyla vůle s výsledkem cokoliv udělat. Do konce zápasu jsme vyklidili pole a na pažitu existoval jen jediný tým – Celeano. Doufal jsem, že nedostaneme výprask jako tomu bylo minulou neděli. No, nestalo se tak a my odešli jen s milostivým pytlíkem 6 kuliček. Naše hra se zhroutila pod tlakem z vlastní neschopnosti vyvarovat se chyb. Šest branek na kontě odpovídá výkonu v druhé půli, nikoliv v první.
Carpe Diem vs. Celeano 1:6 (1:1)
branka: Vláďa (Kuba)
.
Před zápasem s vysoce favorizovaným FC Vinohrady jsem nabádal tým, aby se zapomnělo na zápas s Celeanem. Hrálo se od nuly, a body mohli padlou na obě strany hřiště. Lepší úvod zápasu jsme si snad ani nemohli přát. Rozehrávali jsme roh a já kráčejíc jako skutečný král křičel „pičinka, pičinka“. Moje skučení zaregistroval i Boris, který se sám pasoval do zakončujícího hráče. Po rozehrání rohu jsem z první pálil míč před bránu a Boris krásně usměrnil míč mezi tři tyče. Skvostně sehraný signál s názvem Pičinka převážil misku vah na naši stranu hned v úvodu. A to ještě nebylo všechno. Matthias Boris Sammer posílen uvolňujícím pocitem z extáze po první brance byl při chuti dál. Hned v dalším útoku přebral Borda míč od Vládi a nekompromisně zametl míč z notné vzdálenosti k tyči. Sen o výhře nad prvním týmem tabulky po Borisově dvouminutovce nabralo konkrétnější obrysy. Náš tým lvů očividně ožil a ucítil pach krve zraněné lamy. Nejednou všechno šlo. Povzbuzování a usměrňování bylo samozřejmostí a my se dostávali do laufu stále více s tím, jak se nám perfektně dařilo likvidovat soupeřovi ataky. Musím připomenout, že nezůstalo pouze u proměněných branek Borise, byli jsme nebezpečí ještě z X střel, které zlikvidoval gološ soupeře, nebo o kousek minuly tyčku. Opravdu skvělý zápas odchytal Michal v bráně. Co nestačila zastavit obrana, zastavili hbité rukavice Nekwishe, nebo dobře postavené tyče. Poločas jsme kvalitně ubránili a dvougólový náskok při soustředěném výkonu byl velmi slibný. Do poslední dvacetiminutovky toho nejsme nestoupili s vědomím nechat na hřišti duši a urvat všechny tři body. Druhý poločas aktivitu podle očekávání nadobro převzali Vinohrady. To bych vzhledem k strategii bránit co nejtěsnější čtverec před bránou bral jako pochopitelné. V tomto poločase se staly 4 zásadní věci. 1. Akce Vinohrad na hranici vápna a následný náš zákrok do obránce byla posouzena jako penaltový přestupek. Problém byl v tom, že byl odpískán rozhodčím na druhé straně hřiště, který si dloubal holuby na půlící čáře a sledoval jak se honí dva vrabčíci na plotě. Druhý rozhodčí, který stál u toho, zapískal sice faul, ale mimo vápno. Bohužel asi větší autoritu měl asi holubář s fešáckou čapkou a tak se kopala penalta. Na to byla navázána 2. zásadní věc druhé půle. Popuzený Vláďa neudržel temperament a doslova vylil kýbl svých emocí na rádoby pískajícího rozhodčího v tu chvíli už svačícího.. Ten se musel jít po Vláďově spršce převléct. Když přicházel z kabiny převlečen, bohužel už držel v pravé ruce červenou kartu. Byl to na jednu stranu komický výstup, na druhou stranu velké oslabení hraní ve třech po dobu dvou minut v tu nejnevhodnější chvíli. Navíc se kopala ona penalta a tím se dostáváme k 3. veledůležité události půle. Michal v bráně zakouzlil a zázračně penaltu lapl. Skvělá věc, která tým ještě více nakopl a stmelil. Vláďa může Michalovi jen poděkovat a zatleskat. Dvě minuty oslabení ve třech jsme zvládli s noblesou. Stáhli jsme se co nejvíce k bráně, což se ukázalo jako nejlepší lék na nemoc z Vinohrad. Po vyrovnání hráčů v poli jsme se uklidnili. Nadále zůstávali v tlaku Vinohrady, ale my jim byli důstojným soupeřem. Nebojácný Bebé věrný své brazilské nátuře předvedl pěkný průnik téměř přes celé hřiště, bohužel jeho finální střela byla zblokována. Michal v bráně snad políbil před zápasem žábu, skákal od tyče k tyči a někdy i kvákal. 4. a poslední zásadní věc v druhém poločase bylo rozhodnutí a totální uklidnění. Dan vyslal Messiho po straně do brejku a ten se mu poděkoval promyšleným lišáckým poloobstřelem a polopřelobováním vybíhajícího brankáře. Uchvacující okamžik, při kterém fandům a fanynkám vytryskly slzy. Dobíhající obránce, kterého stínoval Boris lačný po hattricku se marně natahoval. Úprava skore na 3:0 přišla v nejpotřebnější okamžik. Vinohradský tlak byl tatam a zápas se dohrál do vítězného konce. Výhra 3:0 nás velice, velice potěšila.

Carpe Diem vs. Fc Vinohrady 3:0 (2:0)

branky: Boris (Pája), Boris (Vláďa), Pája (Dan)

.

Příčina vítězství? Samozřejmě a jednoznačně nejdůležitější byl bleskový nečekaný náskok 2:0, což celek Vinohrad jistě nečekal. Chuck Borris vykopl svoji otočkou naši šanci na úspěch hned v úvodu velmi vysoko. Dále bych viděl jako vysoce pozitivní bod náš přístup ke hře. Je blbé, že se dokážeme semknout a bojovat za výsledek jen když se nám daří. Často bychom to potřeboval právě opačně, když jsme ve sračkách. Nadprůměrný výkon podal Michal v bráně a střelec Boris.
.
V tabulce jsme o jedno místečko poskočili nahoru, takže jsme nyní na 11.místě. Máme blízký kontakt ke středu tabulky, takže jeden víkend může vše obrátit o 90 stupňů. Jen pro zajímavost, SK Líšeň C nyní dvakrát prohrála. Vláďa za svoje prohřešky proti pravidlům a etice si odpyká svůj trest za 14 dní. Za svůj slovní útok na rozhodčího dostal rovnou dvouzápasový distanc a tak Carpe Diem může přijít podpořit pouze jako divák na tribuně.
Čeká nás jednotýdenní pauza. Hrajeme až 24.10. s Pentatronem a Kobasem. Tréninky nadále pokračují..

Preview před 9.a 10.kolem - Celeano, FC Vinohrady

Do nedělních střetnutí s Celeanem a FC Vinohrady vstupujeme jako outsideři. Nemáme co ztratit, můžeme jen získat. Po tréninku s Antabusem jsme si ujasnili pár věcí a jsem tomu rád. Především musíme dodržovat striktně betonářskou taktiku, protože na jinou prostě nemáme kádr. Tato strategie se už mnohokrát ukázala být jako platná a účinná, jen minulé kolo s Líšní jsme od ní upustili a všichni víme, jak vše dopadlo.
Chci od všech jen soustředěný výkon a týmovou spolupráci. Pokusit se hrát v klidu, soustředit se na přihrávky, útočníci se budou více nabízet a stahovat k míči, aby měli obránci komu rozehrát. Základem všeho je ovšem obrana, na které se budou podílet všichni 4 hráči na ploše!
.
Tým Celeano je nováčkem v 2.třídě. Od úvodních kol podává nevyrovnané výkony. Je schopen remizovat, či prohrát se slabšákem, naopak svoji sílu demonstroval nedávno remízou s Líšní C 4:4 a výhrou nad Poclainem B 2:1. Nevíme tedy, co od soupeře čekat. Každopádně pro náš tým bude zřejmě rozhodující to, kdo vstřelí úvodní branku střetnutí. Celeanu patří 9.místo.
.
Ihned po předešlém zápase bude následovat zápas s FC Vinohrady, prvním týmem tabulky. V dosavadním průběhu soutěže zaznamenal 7 výher a 1 porážku. V tomto utkání lze uspět pouze v případě bezchybné precizní obrany s minimem individuálních chyb. Bohužel mám za to, že v tomto utkání se odrazí výsledek toho předešlého, proto bych větší důraz kladl na utkání s Celeanem. Pokud by se podařilo zvládnout, půjde se do zápasu s Vihohrady hned s větším elánem a chutí se porvat o body.
.
V neděli opět zahajujeme představení na Novolíšeňské a to v 9 hodin - Celeano. V 9:50 následuje zápas s FC Vinohrady.
.
Sestava.. Zatím velká neznámá... Během týdne se ze svých bolístek léčili oba Michalové, tak doufám, že dají vědět, jak to s nimi vypadá. Každopádně kdo by měl jít určitě.. Boris, Dan, Kuba, Vláďa, Ríša a Pája. V případě neúčasti Michala Nekwishe, musel by jít do brány Boris. No doufám, že půjde jak Michal, tak Bebé Michaldo a sejdeme se v početné sestavě.
.
V neděli sraz v 8:30 na vymletém poli na NOVOLÍŠEŇSKÉ !

Zkusme se v neděli hecnout pro tým, držet při zápase hubu a soustředit se jen na vlastní výkon. Bez nadávek, kárání, negativní atmosféry. Když se dařit nebude, povzbuďme se místo utopických poznámek. Zkusme myslet pozitivně.

Malá náplast na bolísto

Dnes jsem si podrobně proštudoval statistiky SK Líšně A, B a C. Je tu jedna zajímavá věc, která však bohužel nic na ničem nezmění a jen doprovodí tíživé truma z toho, proč jsme hráli s Líšní otevřeně. Nejlepší hráč Líšně Céčko v souboji s námi (0:10), který nám dal rovnou 6 branek z 10 hraje DIVIZI za Líšeň Áčko a o víkendu si zastřílel i v boji se divizním Seniorem Brno. Tomuto týmu uštědřil tři branky při celkové výhře 8:1. Smůlou smůlovatou se dá nazvat, že tento hráč nastoupil v tomto víkendu za Céčko poprvé v sezoně, no a vyžrali jsme to zrovna my.

Dále při podrobném prozkoumání Vám můžu sdělit, že proti nám nastoupil ještě druhý luxusní hráč, který kope KRAJSKÝ PŘEBOR za Líšeň Béčko. Ten celou skázu dokonal. Přidal nám 2 branky a na 5 přihrál..

.

Jen pro ty, co by to nevěděli - divize je o 4 třídy víše, než my. Kraj o tři třídy. Vysvětlení nedělního krachu je tedy na snadě.. Dva komfortní hráči udělali zápas. Samozřejmě nelze omluvit náš výkon, svým lajdáctvím jsme Líšni vše usnadnili a pomohli jim jak jen to šlo, ale přece jen je to alespoň malá náplast na tu ostudnou smršť.. Prohrát s týmem, který má ve svém kádru dva velmi kvalitní hráče z vysokých soutěží je přece jen lépe stravitelné, než prohrát s nějakýmy outsidery..

Ostuda na Novolíšeňské

Na nedělní zápasy nebudeme rádi vzpomínat. Silný zápach z ostudy se linul po téměř celé Líšni. Carpe Diem utrpělo druhou nejtěžší porážku v historii klubu, kterou navázala na tragický výkon z posledního matche s Deportivem.
Důvodů, proč jsme tam, kde momentálně jsme jsou mraky a než bych je podrobně vypsal, byl bych stařec s fousy na zem. Proto během článku budu glosovat jen to, co mě napadne.. žádná hluboká analýza našeho propadu.
Začneme tedy z kraje, zápasem s Líšní C. Ještě před začátkem zápasu jsme udělali dvě zásadní chyby, které měly za následek pozdější průběh. První byla špatně zvolená strategie, kdy jsme se nesmyslně upnuli na myšlenku otevřeného plamenného boje s aktuálně za námi hrající Líšní.. Nesmysl! Otevřená hra s Líšní se rovnala sebevraždě, jak jsme sami poznali.. Druhým kamenem úrazu byl počet lidí na zápase. Bylo nás pouze pět do pole (1 na střídání), což se v kombinaci s úmyslem hrát útočnou a otevřenou partií ukázalo být jako ten nejjedovatější koktejl, jaký jsme si mohli sami namíchat. Ano, tyto dvě věci špatně zkombinované a malér je na světě ještě před utkáním. Teď si říkám, jak sem vůbec mohl si neuvědomit, že je nás vlastně tak málo a hrát s Líšní otevřeně? Su debil! Už dvakrát jsme to s nimi zavřeli a uhráli dobré výsledky, proč se to nyní měnilo?? Víra v sama sebe zhasla po prvních deseti minutách, kdy jsme dostali 3 fíky a bylo prakticky po zápase. Naše chyby byly stále stejné, nepřesná nahrávka, při útoku lehce ztracený míč a následné chybění sil se vracet.. Prostě hrůza. Na styl hry, který jsme se pokusili hrát prostě nemáme hráče a konečném důsledku na něj nemáme vůbec. Nemůžeme se snažit hrát nad své herní možnosti, pokud je šance, že se tato snaha stane katastrofou jako teď. Branky padaly do naší sítě jedna za druhou. Buď po fatální chybě některého z našich hráčů, nebo po přečíslení, kdy někteří z nás alibisticky mysleli, že za něj někdo jiný tu práci udělá a prostě se nevrátili, nebo běh vypustili a pouze stínovali útočníka Líšně. Všechno špatně!!
První poločas s Líšní nám vzal 85 procent sil, které jsme měli schované pro celé dva zápasy. Prohráli jsme ho 0:4. Druhý poločas už byl jen labutí písní a boj o to, nedostat na prdel dvojciferným numerem. Bohužel ani to se nám nepovedlo. Nervozita některých hráčů CD prohlubovala krizi týmu, který se sypal a sypal, až se rozsypal jak domek z karet. Konečný výsledek 0:10 je obrovskou ostudou. Nevím jak pro ostatní, ale pro mě ano. Rozdíl mezi námi a Líšní byl skutečně markantní a s výkonem jaký jsme předvedli bychom měli co dělat i se snad nejhorším týmem v Brně – S.O.S. Jsem z toho smutný. Já vím, chtěli jsme hledat cestu, kterou by se dalo jít.. Někdo z Carpe navrhl hrát více ofenzivně, jiný zas nebát se je napadat už na půlící čáře, ale viděli jste sami, jak to dopadlo. My stručně a jasně na útočnou hru v současném složení prostě nemáme a to je fakt, se kterým nehneme!
Carpe Diem vs. SK Líšeň C 0:10 (0:4)

.
Do druhého zápasu již mohl nastoupit vykartovaný Ríša a tak byla možnost trochu lépe vystřídat. Síly už nám moc nezbývali, ale i před výprask jsme byli odhodláni se s Poclainem B v druhém zápase o body porvat. Přešli jsme na ověřenou taktiku pevné obrany a výpadů do útoku. Už v prvním poločase bylo jasné, že zápas s Poclainem v porovnání s Líšní bude jako nebe a dudy. A to z jediného důvodu.. Defenziva při semknutí si začala více věřit. Útoky Poclainu končili zprvu střelami z dálky vedle, nebo včas zasáhla hlídka na vápně. Až přibližně v polovině prvního poločasu se bohužel kolem měl prosmýkl Poclainista a pohotovou ránou do šibenice poslal soupeře do vedení. Sice jsme prohrávali, ale stále věřili v solidní výsledek. S týmem ze středu tabulky jsme hráli vyrovnaný futsal, který ani z mála nepřipomínal zápas toho dne první. Až v samotném závěru poločasu se nám podařilo vyrovnat. Na vlastní polovině vypíchl míč Dan a poslal ho na mě. Já neohroženě sprintoval (v mém případě cupital) s míčem k bráně Poclainu, tam jaksi přešel přes gološe a přede mnou už byla jen prázdná brána. Lišácky jsem si počkal až mě doběhne obránce Poclainu, tomu jsem udělal kvalitní protipohyb, aby mě přeběhl a až poté dopravil míč levačkou do sítě. Od protipohybu k rozvlnění sítě trvalo snad tři vteřiny. Nevěřil jsem si na levačku a chtěl jsem zakončit pravou.. No nakonec z důvodu hrozícího infarktu zbytku týmu jsem tedy svolil ke střele levou. No povedlo se, ale trvalo to. Po chvilce byl ukončen první poločas s vyrovnaným skore 1:1. V poločase bylo proneseno, že body v tomto špíle visí dosti nízko, a byla by škoda je neurvat. Soupeř byl herně zhruba na naší úrovni a rozhodnout se mohlo na obě strany. O to více mrzí situace, jaká o vítězi rozhodla. Hned se k ní dostanu.. Běh druhého poločasu byl dosti podobný prvnímu. Poclain byl aktivnější a naše obrana byla vesměs pozorná a neodvolila soupeři skórovat. O vítězi tedy rozhodla jeden jediný osudový okamžik, který by se neměl stát nikomu. Rozhodla naše nedisciplinovanost a nepozornost. Po evidentní ruce soupeřova útočníka (ovšem nastřelené) se celá čtveřice (já byl na střídačce a situaci jsem viděl dosti přesně) vehementně dožadovala odpískání na rozhodčím. Ten však ničeho nedbal a nechal pokračovat hru. Naše čtveřice rozčílená nad verdiktem rozhodčího jaksi pozapomněla, že se dál hraje a přihrávka za obranu na osamoceného útočníka Poclainu rozhodla o osudu tohoto zápasu. Útočník už jen lehce skóroval pod Michalovi nohy. Všichni byli překvapeni, jak je to možné, ale máslo na hlavě má každý, kdo přestal hrát a nevěnoval pozornost hře a soupeři. Hraje se dokud rozhodčí nezapíská a to je odvěká pravda, na kterou jsme doplatili tím nejhrubším způsobem. Do konce utkání se již skore nezměnilo i přes pokud hrát v pěti v poli. Naše nesehranost v tomto aspektu hry byla rovněž do nebe volající a občas nebylo poznat, kdo vlastně hraje v pěti v poli a kdo ve čtyřech. Prohráli jsme tak i druhý zápas dne.

Carpe Diem vs. Poclain B 1:2 (1:1)

branka: Pája (Dan)
.
Nevím, co k nedělnímu výkonu mám více říct. Byl to otřes! Nestíhalo se prakticky nic. Jediným, kdo podal průměrný výkon byl Michal v bráně, který prakticky za žádnou z branek nemohl. Obrana byla v prvním zápase děravá jako řešeto, což ještě umocnil častý nezájem útočníku se podílet na obraně. Útok neexistuje. Nevím jak vy, ale u mě je to takto. Jdu do zápasu se nebojácným srdcem se o body porvat, ale pokud po 6 minutách prohráváme 0:3 a to po chybách, za které by se mělo věšet, ztrácím absolutně motivaci. Já můžu hrát jako Maradonna, ale pokud to někdo - kdokoliv stále dokola kazí, odevzdává míč soupeři, nedokáže nahrát na metr, nezpracuje míč, tým táhne permanentně dolů…podrývá tím moji snahu a doslova ztlumí můj zápal s hrou cokoliv udělat. Každý může mít svůj názor a můj je tento! Kdybychom aspoň dostávali branky po nějaké střele, nebo prostě po klasických futsalových situacích. Kdežto my dostaneme 90 procent branek z důvodu někoho neschopnosti!!
V šatně po zápasech bylo řečeno, že vše začíná od základních věcí a to například od přihrávky. My si nedokážeme na pár metrů přihrát, panebože! A pokud se nám to podaří, tak ten míč pro jistotu nezpracujeme. Zásadní otázka tedy je, co dál?
Řešení je mnoho, ovšem valná většina z nich má drastický průběh. Doplnění kádru, pravidelná účast na tréninkách, osobní zdokonalování (fyzičky), obměna kádru..
Každý z těchto bodů je v tuto chvíli aktuální..
.
Bod 1 – doplnění kádru. Není možné, abychom na zápas chodili s jedním na střídání. Realita je taková, že v pěti solidní dva zápasy po sobě neodehrajeme. Souhlas? V současnosti je nás v týmu oficiálně 10. Loba nehraje, Martin má pauzu. Michal je brankář a zbývají nám tři hráči na střídání.. Když někdo nebude moct tak, jak se tomu stalo nyní, jsme v prdeli. Proto se zaměřím na doplnění kádru o pár hráčů.
Bod 2 – Tréninky. Naše účast na tréninkách je žalostná a odpovídá naší hře v soutěži. S tímto bodem je úzce spjat i bod předchozí. Po doplnění kádru o další jména vznikne v klubu větší „konkurence“, která bude řešena následovně. Pokud se někdo neomluví z tréninku a nedojde, automaticky nebude muset chodit ani na zápas. Chci v týmu schopné a spolehlivé lidi, kteří mají chuť a touhu tým pozvednout výše a ne ho táhnout ke dnu. Už slyším některé z vás „se na to můžu vysrat“… A já odpovídám.. Ano, můžete. Klidně můžete! Pokud se Vám to nelíbí a máte problém do mobilu, nebo na stránky do diskuze naťukat dvě tři slova „ v úterý nemůžu“, nelze od klubu očekávat kladnou odezvu a sami možná poznáte, že nemá cenu se dále v týmu ohřívat. Tento bod je v přípravě a plně aktuální bude až po doplnění kádru. Poté Vás se vším podrobně seznámím.
Ještě si dovolím malý podbod.. Pokud by mělo z důsledku přibrání nových hráčů dojít k přetlaku hráčů na zápase, tak jak se to stalo vloni při myslím jednom víkendu (tj. třeba 4+5 na střídání), bude mít přednost okteto nejspolehlivějších. Zkrátka a jasně, kdo jak k týmu, tak tým k němu. Je tedy možné, že někdo v budoucnu obdrží sms, že na zápas chodit nemusí. Ovšem zdůvodnit, proč ji dostal si musí sám.
Bod 3 – Osobní zdokonalování. Sám každý ví, jak na tom je. Asi všem v týmu chybí fyzička, což je velký problém. Pokusme se s tím něco dělat.. Co takhle úterý trénink, ve čtvrtek běh? Tím myslím hromadný týmový běh. Ne dva, nebo tři lidi, ale všichni.. Já zkrátka chci se současným stavem něco dělat! Přidáte se?

Bod 4 - Obměna kádru. I tento bod mě bleskl hlavou, když se v kuloárech začíná proslýchat, že v současné sestavě na 2.třídu zkrátka nemáme. Tento bod bych však viděl v současnosti jako nejméně aktuální.
.

V tabulce jsme klesli na 12.místo.
Závěrem bych chtěl říct, že bych chtěl zítra všechny vidět na tréninku. V neděli nás čeká perný den, jelikož změříme síly s prvním týmem tabulky FC Vinohrady a týmem ze středu tabulky Celeanem.

Dnes drobná oslavička

Rok se s rokem sešel a Váš Král klubu Pája opět slaví narozeniny. Nebo spíše oslavil v úterý. Dnes (pátek) jdu svoji dvacetiosmiletou zahrádku mírně zalít, tak kdo má zájem, může dojít na moji minioslavičku do podniku Rockin Cafe na ulici Pekárenská 12. Žádná velká ekšn.. posezení při svíčkách a rozmuvy o duchovnu, však to znáte..
Protržení startovní pásky je v 19:30.
http://www.rockincafe.cz/