Neděle přinesla hned dva rozdílné zápasy. S týmem Celeano, které mělo být teoreticky slabším soupeřem, jsme se protrápili po našich obrovských hrubkách celý druhý poločas. S leaderem letošních tabulek FC Vinohrady jsme naopak předvedli asi vůbec to nejlepší, co se nám doposavad letos podařilo na hřišti naservírovat soupeři.
.
Avízovaná sestava z preview se nezměnila. Došlo nás 7+1. Jedinými chybějícími články byl Martin a tradičně Lob. Hráli jsme tedy se třemi na střídání do doby, kdy došlo opět – už potřetí v sezoně ke zkratu jednoho z našich oranžovočerných mozků.
.
Zápas s Celeanem začal více než vydařeně. Po netradičně aktivním úvodu z naší strany, kdy jsme se dostali do mnoha šancí byla jedna z nich krásně proměněna. Ze středu pole rozehrával Kuba na volného Vládi na křídle a ten táhlou střelou k tyči rozesmutněl brankáře. Míč byl ještě v trase letu mírně tečován, brankář tedy neměl sebemenší šanci jakkoliv reagovat. Pěkný okamžik, který měl být ukazatelem pro další vývoj prvního poločasu a vůbec pro celý zápas. Jak
šel čas, naše úvodní aktivita pomalu opadávala, až se smrskla na ojedinělé výpady. Celeano převzalo aktivitu a byli to oni, kdo diktoval tempo hry. Přes naši hráz těl bylo těžké přejít. Ujala se až střela z větší vzdálenosti, kdy obránce soupeře vypálil do skrumáže a od jednoho z hráčů míč nabral divoký a točivý směr. Mičuda skončila v naší síti poté, co Michal nezaregistroval změnu místa dopadu střely. Byla to škoda. Ztratili jsme vedení a zápas se tak od druhého poločasu začínal vlastně od nuly. Věděli jsme, že uspět proti dobře hrajícímu týmu Celeno bude těžké, ale ne nemožné. Chtělo to disciplinovaný výkon od každého jednotlivce. Sami víte, jak to dopadlo. Po dvou těžkých chybách v úvodu druhé půle jsme lusknutím prstu prohrávali o dvě branky a bylo prakticky po zápase. Morálka týmu šla do kytek a v týmu prostě nebyla vůle s výsledkem cokoliv udělat. Do konce zápasu jsme vyklidili pole a na pažitu existoval jen jediný tým – Celeano. Doufal jsem, že nedostaneme výprask jako tomu bylo minulou neděli. No, nestalo se tak a my odešli jen s milostivým pytlíkem 6 kuliček. Naše hra se zhroutila pod tlakem z vlastní neschopnosti vyvarovat se chyb. Šest branek na kontě odpovídá výkonu v druhé půli, nikoliv v první.
Carpe Diem vs. Celeano 1:6 (1:1)
branka: Vláďa (Kuba)
.
Před zápasem s vysoce favorizovaným FC Vinohrady jsem nabádal tým, aby se zapomnělo na zápas s Celeanem. Hrálo se od nuly, a body mohli padlou na obě strany hřiště. Lepší úvod zápasu jsme si snad ani nemohli přát. Rozehrávali jsme roh a já kráčejíc jako skutečný král křičel „pičinka, pičinka“. Moje skučení zaregistroval i Boris, který se sám pasoval do zakončujícího hráče. Po rozehrání rohu jsem z první pálil míč před bránu a Boris krásně usměrnil míč mezi tři tyče. Skvostně sehraný signál s názvem Pičinka převážil misku vah na naši stranu hned v úvodu. A to ještě nebylo všechno. Matthias Boris Sammer posílen uvolňujícím pocitem z extáze po první brance byl při chuti dál. Hned v dalším útoku přebral Borda míč od Vládi a nekompromisně zametl míč z notné vzdálenosti k tyči. Sen o výhře nad prvním týmem tabulky po Borisově dvouminutovce nabralo konkrétnější obrysy. Náš tým lvů očividně ožil a ucítil pach krve zraněné lamy. Nejednou všechno šlo. Povzbuzování a usměrňování bylo samozřejmostí a my se dostávali do laufu stále více s tím, jak se nám perfektně dařilo likvidovat soupeřovi ataky. Musím připomenout, že nezůstalo pouze u proměněných branek Borise, byli jsme nebezpečí ještě z X střel, které zlikvidoval gološ soupeře, nebo o kousek minuly tyčku. Opravdu skvělý zápas odchytal Michal v bráně. Co nestačila zastavit obrana, zastavili hbité rukavice Nekwishe, nebo dobře postavené tyče. Poločas jsme kvalitně ubránili a dvougólový náskok při soustředěném výkonu byl velmi slibný. Do poslední dvacetiminutovky toho nejsme nestoupili s vědomím
nechat na hřišti duši a urvat všechny tři body. Druhý poločas aktivitu podle očekávání nadobro převzali Vinohrady. To bych vzhledem k strategii bránit co nejtěsnější čtverec před bránou bral jako pochopitelné. V tomto poločase se staly 4 zásadní věci. 1. Akce Vinohrad na hranici vápna a následný náš zákrok do obránce byla posouzena jako penaltový přestupek. Problém byl v tom, že byl odpískán rozhodčím na druhé straně hřiště, který si dloubal holuby na půlící čáře a sledoval jak se honí dva vrabčíci na plotě. Druhý rozhodčí, který stál u toho, zapískal sice faul, ale mimo vápno. Bohužel asi větší autoritu měl asi holubář s fešáckou čapkou a tak se kopala penalta. Na to byla navázána 2. zásadní věc druhé půle. Popuzený Vláďa neudržel temperament a doslova vylil kýbl svých emocí na rádoby pískajícího rozhodčího v tu chvíli už svačícího.. Ten se musel jít po Vláďově spršce převléct. Když přicházel z kabiny převlečen, bohužel už držel v pravé ruce červenou kartu. Byl to na jednu stranu komický výstup, na druhou stranu velké oslabení hraní ve třech po dobu dvou minut v tu nejnevhodnější chvíli. Navíc se kopala ona penalta a tím se dostáváme k 3. veledůležité události půle. Michal v bráně zakouzlil a zázračně penaltu lapl. Skvělá věc, která tým ještě více nakopl a stmelil. Vláďa může Michalovi jen poděkovat a zatleskat. Dvě minuty oslabení ve třech jsme zvládli s noblesou. Stáhli jsme se co nejvíce k bráně, což se ukázalo jako nejlepší lék na nemoc z Vinohrad. Po vyrovnání hráčů v poli jsme se uklidnili. Nadále zůstávali v tlaku Vinohrady, ale my jim byli důstojným soupeřem. Nebojácný Bebé věrný své brazilské nátuře předvedl pěkný průnik téměř přes celé hřiště, bohužel jeho finální střela byla zblokována. Michal v bráně snad políbil před zápasem žábu, skákal od tyče k tyči a někdy i kvákal. 4. a poslední zásadní věc v druhém poločase bylo rozhodnutí a totální uklidnění. Dan vyslal Messiho po straně do brejku a ten se mu poděkoval promyšleným lišáckým poloobstřelem a polopřelobováním vybíhajícího brankáře. Uchvacující okamžik, při kterém fandům a fanynkám vytryskly slzy. Dobíhající obránce, kterého stínoval Boris lačný po hattricku se marně natahoval. Úprava skore na 3:0 přišla v nejpotřebnější okamžik. Vinohradský tlak byl tatam a zápas se dohrál do vítězného konce. Výhra 3:0 nás velice, velice potěšila.
.
Avízovaná sestava z preview se nezměnila. Došlo nás 7+1. Jedinými chybějícími články byl Martin a tradičně Lob. Hráli jsme tedy se třemi na střídání do doby, kdy došlo opět – už potřetí v sezoně ke zkratu jednoho z našich oranžovočerných mozků.
.
Zápas s Celeanem začal více než vydařeně. Po netradičně aktivním úvodu z naší strany, kdy jsme se dostali do mnoha šancí byla jedna z nich krásně proměněna. Ze středu pole rozehrával Kuba na volného Vládi na křídle a ten táhlou střelou k tyči rozesmutněl brankáře. Míč byl ještě v trase letu mírně tečován, brankář tedy neměl sebemenší šanci jakkoliv reagovat. Pěkný okamžik, který měl být ukazatelem pro další vývoj prvního poločasu a vůbec pro celý zápas. Jak
šel čas, naše úvodní aktivita pomalu opadávala, až se smrskla na ojedinělé výpady. Celeano převzalo aktivitu a byli to oni, kdo diktoval tempo hry. Přes naši hráz těl bylo těžké přejít. Ujala se až střela z větší vzdálenosti, kdy obránce soupeře vypálil do skrumáže a od jednoho z hráčů míč nabral divoký a točivý směr. Mičuda skončila v naší síti poté, co Michal nezaregistroval změnu místa dopadu střely. Byla to škoda. Ztratili jsme vedení a zápas se tak od druhého poločasu začínal vlastně od nuly. Věděli jsme, že uspět proti dobře hrajícímu týmu Celeno bude těžké, ale ne nemožné. Chtělo to disciplinovaný výkon od každého jednotlivce. Sami víte, jak to dopadlo. Po dvou těžkých chybách v úvodu druhé půle jsme lusknutím prstu prohrávali o dvě branky a bylo prakticky po zápase. Morálka týmu šla do kytek a v týmu prostě nebyla vůle s výsledkem cokoliv udělat. Do konce zápasu jsme vyklidili pole a na pažitu existoval jen jediný tým – Celeano. Doufal jsem, že nedostaneme výprask jako tomu bylo minulou neděli. No, nestalo se tak a my odešli jen s milostivým pytlíkem 6 kuliček. Naše hra se zhroutila pod tlakem z vlastní neschopnosti vyvarovat se chyb. Šest branek na kontě odpovídá výkonu v druhé půli, nikoliv v první.Carpe Diem vs. Celeano 1:6 (1:1)
branka: Vláďa (Kuba)
.
Před zápasem s vysoce favorizovaným FC Vinohrady jsem nabádal tým, aby se zapomnělo na zápas s Celeanem. Hrálo se od nuly, a body mohli padlou na obě strany hřiště. Lepší úvod zápasu jsme si snad ani nemohli přát. Rozehrávali jsme roh a já kráčejíc jako skutečný král křičel „pičinka, pičinka“. Moje skučení zaregistroval i Boris, který se sám pasoval do zakončujícího hráče. Po rozehrání rohu jsem z první pálil míč před bránu a Boris krásně usměrnil míč mezi tři tyče. Skvostně sehraný signál s názvem Pičinka převážil misku vah na naši stranu hned v úvodu. A to ještě nebylo všechno. Matthias Boris Sammer posílen uvolňujícím pocitem z extáze po první brance byl při chuti dál. Hned v dalším útoku přebral Borda míč od Vládi a nekompromisně zametl míč z notné vzdálenosti k tyči. Sen o výhře nad prvním týmem tabulky po Borisově dvouminutovce nabralo konkrétnější obrysy. Náš tým lvů očividně ožil a ucítil pach krve zraněné lamy. Nejednou všechno šlo. Povzbuzování a usměrňování bylo samozřejmostí a my se dostávali do laufu stále více s tím, jak se nám perfektně dařilo likvidovat soupeřovi ataky. Musím připomenout, že nezůstalo pouze u proměněných branek Borise, byli jsme nebezpečí ještě z X střel, které zlikvidoval gološ soupeře, nebo o kousek minuly tyčku. Opravdu skvělý zápas odchytal Michal v bráně. Co nestačila zastavit obrana, zastavili hbité rukavice Nekwishe, nebo dobře postavené tyče. Poločas jsme kvalitně ubránili a dvougólový náskok při soustředěném výkonu byl velmi slibný. Do poslední dvacetiminutovky toho nejsme nestoupili s vědomím
nechat na hřišti duši a urvat všechny tři body. Druhý poločas aktivitu podle očekávání nadobro převzali Vinohrady. To bych vzhledem k strategii bránit co nejtěsnější čtverec před bránou bral jako pochopitelné. V tomto poločase se staly 4 zásadní věci. 1. Akce Vinohrad na hranici vápna a následný náš zákrok do obránce byla posouzena jako penaltový přestupek. Problém byl v tom, že byl odpískán rozhodčím na druhé straně hřiště, který si dloubal holuby na půlící čáře a sledoval jak se honí dva vrabčíci na plotě. Druhý rozhodčí, který stál u toho, zapískal sice faul, ale mimo vápno. Bohužel asi větší autoritu měl asi holubář s fešáckou čapkou a tak se kopala penalta. Na to byla navázána 2. zásadní věc druhé půle. Popuzený Vláďa neudržel temperament a doslova vylil kýbl svých emocí na rádoby pískajícího rozhodčího v tu chvíli už svačícího.. Ten se musel jít po Vláďově spršce převléct. Když přicházel z kabiny převlečen, bohužel už držel v pravé ruce červenou kartu. Byl to na jednu stranu komický výstup, na druhou stranu velké oslabení hraní ve třech po dobu dvou minut v tu nejnevhodnější chvíli. Navíc se kopala ona penalta a tím se dostáváme k 3. veledůležité události půle. Michal v bráně zakouzlil a zázračně penaltu lapl. Skvělá věc, která tým ještě více nakopl a stmelil. Vláďa může Michalovi jen poděkovat a zatleskat. Dvě minuty oslabení ve třech jsme zvládli s noblesou. Stáhli jsme se co nejvíce k bráně, což se ukázalo jako nejlepší lék na nemoc z Vinohrad. Po vyrovnání hráčů v poli jsme se uklidnili. Nadále zůstávali v tlaku Vinohrady, ale my jim byli důstojným soupeřem. Nebojácný Bebé věrný své brazilské nátuře předvedl pěkný průnik téměř přes celé hřiště, bohužel jeho finální střela byla zblokována. Michal v bráně snad políbil před zápasem žábu, skákal od tyče k tyči a někdy i kvákal. 4. a poslední zásadní věc v druhém poločase bylo rozhodnutí a totální uklidnění. Dan vyslal Messiho po straně do brejku a ten se mu poděkoval promyšleným lišáckým poloobstřelem a polopřelobováním vybíhajícího brankáře. Uchvacující okamžik, při kterém fandům a fanynkám vytryskly slzy. Dobíhající obránce, kterého stínoval Boris lačný po hattricku se marně natahoval. Úprava skore na 3:0 přišla v nejpotřebnější okamžik. Vinohradský tlak byl tatam a zápas se dohrál do vítězného konce. Výhra 3:0 nás velice, velice potěšila.Carpe Diem vs. Fc Vinohrady 3:0 (2:0)
branky: Boris (Pája), Boris (Vláďa), Pája (Dan)
.
Příčina vítězství? Samozřejmě a jednoznačně nejdůležitější byl bleskový nečekaný náskok 2:0, což celek Vinohrad jistě nečekal. Chuck Borris vykopl svoji otočkou naši šanci na úspěch hned v 
úvodu velmi vysoko. Dále bych viděl jako vysoce pozitivní bod náš přístup ke hře. Je blbé, že se dokážeme semknout a bojovat za výsledek jen když se nám daří. Často bychom to potřeboval právě opačně, když jsme ve sračkách. Nadprůměrný výkon podal Michal v bráně a střelec Boris.
.
V tabulce jsme o jedno místečko poskočili nahoru, takže jsme nyní na 11.místě. Máme blízký kontakt ke středu tabulky, takže jeden víkend může vše obrátit o 90 stupňů. Jen pro zajímavost, SK Líšeň C nyní dvakrát prohrála. Vláďa za svoje prohřešky proti pravidlům a etice si odpyká svůj trest za 14 dní. Za svůj slovní útok na rozhodčího dostal rovnou dvouzápasový distanc a tak Carpe Diem může přijít podpořit pouze jako divák na tribuně.
Čeká nás jednotýdenní pauza. Hrajeme až 24.10. s Pentatronem a Kobasem. Tréninky nadále pokračují..
úvodu velmi vysoko. Dále bych viděl jako vysoce pozitivní bod náš přístup ke hře. Je blbé, že se dokážeme semknout a bojovat za výsledek jen když se nám daří. Často bychom to potřeboval právě opačně, když jsme ve sračkách. Nadprůměrný výkon podal Michal v bráně a střelec Boris..
V tabulce jsme o jedno místečko poskočili nahoru, takže jsme nyní na 11.místě. Máme blízký kontakt ke středu tabulky, takže jeden víkend může vše obrátit o 90 stupňů. Jen pro zajímavost, SK Líšeň C nyní dvakrát prohrála. Vláďa za svoje prohřešky proti pravidlům a etice si odpyká svůj trest za 14 dní. Za svůj slovní útok na rozhodčího dostal rovnou dvouzápasový distanc a tak Carpe Diem může přijít podpořit pouze jako divák na tribuně.
Čeká nás jednotýdenní pauza. Hrajeme až 24.10. s Pentatronem a Kobasem. Tréninky nadále pokračují..
Žádné komentáře:
Okomentovat