Zápasy o umístění tento rok přineslo velmi výživné boje čtyř vyrovnaných týmů. O pořadí ve skupině o 25. – 28. místo rozhodovaly maličkosti. I přes dobře odvedený výkon jsme na konec skončili na třetím místě skupiny, tedy na 27.místě v turnaji celkově.
Sestava pro neděli byla plánována následovně: Nekwish (1 zápas) – Boris, Vláďa, Kuba – Pája, Petr, Mrazič. U sestavy bych se rád trošku zastavil, protože zde došlo k zajímavým událostem. Začnu u brankáře. První zápas začínal v 9:40 a já v 9:38 volám Nekwishovi, kde že je. Z telefonu se ozvalo že zaspal a že dojede na druhý zápas. Zde se stala bohužel chyba i na mé straně, když jsem mu sdělil, že druhý špíl by měl začínat v 11:20, místo skutečných 11:00. Neuvědomil jsem si to v té chvíli. Nekwish tedy dojel až na 11:20, kdy už bylo prakticky i po druhém zápase. A aby toho nebylo málo, jak Michal spěchal, dostal od policajtů flastra 2 litry za rychlou, téměř zběsilou jízdu, což je mi líto. Nedělní dopoledne tedy z tohoto pohledu nebylo úspěšné a já se za komplikace Nekwishovi dodatečně ještě omlouvám. Každopádně na druhou stranu sraz byl jasně dán na 9:15 a kdyby tam v tu chvíli byl, všemu se předešlo.. Na první dva zápasy tedy šel do brány Boris, což znamenalo, že budeme hrát pouze v pěti lidech. Staronovou tváří v sestavě byl Kuba a poslední novinkou sestavy bylo zařazení Vládi na post obránce. Tolik k sestavě.
Zahajovali jsme s
Opelíkem Rajhrad, namísto Barumu. Prohodili si zápasy. V zápase jsme brzy vedli. Po rozehrání rohu jsem si v Mrazičem dvakrát vyměnil míč a ten už směle umístil tyč vstříc brnkáři k tyčce. Pěkná akce, která týmu výrazně pomohla se dostat do pohody a nestresovat se opět tím, že dostaneme nějaké haluze a bude po zápase. Dá se říct, že celý zápas jsme drželi otěže my. Za pár minut mohlo být ještě veseleji, když jsme se po faulu na Petra k pokutovému kopu. Mrazič však při exekuci zakopl o drn a míč napálil přímo do středu branky, což golman bezpečně zlikvidoval. Druhou branku vstřelil Petr z úhlu po dorážce Mrazičovi střely ze středu hřiště. Povedené přečíslení se zakončením, tak jak to má být. Stavem 2:0 skončil i poločas. Do třetího dějství jsme vstoupili nešťastně. Nepřesná přihrávka při naší útočné akci byla potestána protiútokem a kontaktním gólem. Uklidnění přišlo až po skvělé akci asi 5 minut před koncem. Opět Mrazič, který byl tento zápas skutečně téměř u všeho našel přesnou a prudkou nahrávkou na zadní tyči Kubu, který zasunul míč do sítě. Opět pěkná věc, v Carpe Diem zřídka vídaná. Do konce zápasu se už nic, co by stálo za zmínku nestalo. Zápas jsme po dobrém týmovém výkonu zvládli a i přes to, že soupeř mnohdy vystrkoval růžky, jsme si zaslouženě připsali první tři body.
Carpe Diem vs. Opelík Rajhrad 3:1
branky: Mrazič, Petr, Kuba
Po zápase pauzy nás čekal
Barum. Tým se kterým jsme už jednou v historii prohráli a odplata by tak byla více než sladká. Nepovedlo se. Po vskutku zdařilém výkonu, kdy jsme měli snad 70 procent hry míč na kopačkách, ohrožovali branku ze všech stran a nevyužily tří, nebo čtyř gólovek jsme bohužel padli 2:3. Na začátku druhého zápasu si slabší chvilku vybral Boris, vyhodil přímo na kopačku soupeři asi 5 metrů před ním a útočník Barumu posla svůj tým do vedení. Odpověděli jsme však obratem, po přečíslení mi Mrazič nahrál ze středu do strany a j z první v záklonu míč usměrnil k tyčce. Sled branek v tomto úseku hry měl velký spád. V pěti dalších minutách se skóre měnilo opět na obou stranách. Nejprve se do brány stočila tečovaná střela vzduchem, kdy Boris právě plachtil u opačné tyčce, na druhé straně udeřilo opět z rohu, kdy jsem se dostal k centru před bránu. Tam obránce Barumu sklepl míč mezi nohy brankáře. První poločas se dal ještě považovat za vyrovnaný, druhý jsme však Barum téměř k ničemu nepustili. Zdecimovaný soupeř svoji hru mnohdy ztenčil na laciné odkopy. Naše účinné napadání jim jinou možnost nedalo. Přes tlak a pár slibných příležitostí se nám už vsítit branku nepodařilo. Bohužel, jak už to tak bývá, po dobře rozehrané standartce jsme inkasovali my. Odpovědi se už naplněný svatostánek nedočkal. Smolná prohra, kdy k opačnému výsledku stačilo tak málo. Na šance jsme vyhráli možná 10-4, na scoreboardu však svítilo nelichotivé skóre 2-3.
Carpe Diem vs. Barum 2:3
branky: Pája 2
V posledním špílu jsme hráli přímý souboj o druhé místo ve skupině. Soupeř byl neznámý celek Riders. Tomuto soupeři jsme byli zcela vyrovnaným soupeřem, co se týče herního projevu, šancí a snad všeho. Rozhodly až maličkosti a větší štěstí v zakončení. Do vedení jsme se dostali po ukázkové akci Pája – Kuba – Mrazič. Pája prostkává milimetrovou přihrávkou míč mezi obránci, rychlík Kuba míč zpracovává a po zemi nachází u tyče číhajícího Mraziče. Pro toho už zakončení bylo pohádkou. K vyrovnání došlo po skrumáži před bránou. Ležící Nekwish už nedokázal zabránit hordě Riderů. Byl to ušmudlaný gól, kterému by při větším důrazu asi šlo zabránit. Vyrovnaný poločas skončil 1:1. Dlouho trval stav neměnný a vypadalo to dlouho na dělbu bodů. Zajímavostí zápasu bylo komické okopávání Tarzana z týmu Riders naším Petrem, který mu nakládal co se do něj vešlo… i takový je futsal. Ke konci zápasu, kdy už soustřednost nebyla asi taková, jaká by byla potřeba došlo k zaváhání dvojice Vláďa, Pája, kdy jsme nedokázal dostatečně přesně a důrazně vrátit myšlenou narážečku a z vypíchnutého míče náhle byl náhle protiútok jako hrom. Vyběhnuvší Nekwish dostal housle muzi nohy a bylo po zápase. Rozhodčí odpískal konec a my tedy opět smolně prohráli. I zde se sluší říct po statečném výkonu.
Carpe Diem vs. Riders 1:2
branka: Mrazič
I přes 33 procentní bodový zisk jsem s výkonem týmu spokojen. Vede mě k tomu fakt, že konečně se nám podařilo odehrát tři zápasy ve stabilní formě. Bez větších výkyvů. U nás je totiž pravidlem, že odehrajeme třeba jeden zápas fantasticky, a pak dva úplně pod psa. Z ničeho nic, prostě se seknem jako retardi nad pexesem a vybouchneme. Tentokrát i přes dvě prohry jsme odehráli velmi dobré partie, čehož si vážím. Velkou měrou se na všem podílel Vláďa, který odehrál svůj part nad poměry dobře. Bohužel jsem slyšel, že se mu v obraně nelíbí a že ho to tam nebaví. Myslím, že je to škoda. Nejen já jsme cítil, že Vláďa do obrany vnesl klid a rozvážnost, což nám dlouhodobě chybí. Zde je možnost to po dlouhé době opět naleznout a byl bych nerad, kdybych se toho okamžitě zase zbavili. Vláďa mě v obraně velice seděl a můj strach o to, že se stane nějaká zbytečnost byla o mnoho menší. Je to na zvážení, každopádně pro klub by dle mého názoru byl tento přesun krokem kupředu, na čemž jsme se shodli i nezávislým pozorovatelem Mrazičem, kterému se výkon Vládi také velice líbil. Kuba odehrál také výborná utkání bez chyb, s gólovám a asistenčním potenciálem. Boris odchytal první utkání kvalitně, v druhém to bylo o něco horší a ve třetím si už na postu obránce odehrál standard. Petr se také tradičně zapsal do střeleckých listin, roli hrušky zastal s velkou grácií a i tento fakt (hruška místo Vládi) je dobrým příslibem pro jarní část sezony, pokud se tak domluvíme. Mrazič odehrál i dle jeho názoru rozporuplné zápasy, první špíl mu vyšel skvěle, druhý méně a třetí odehrál standardně dobře. Byl téměř u všeho důležitého a velkou měrou se podílel na výsledcích všech tří utkání. Nekwish odehrál tedy pouze třetí zápas, kde inkasoval dvě branky po našich chybách. Nejednalo se o nějak brutální, do očí bijící chyby, ale spíše o taková zaváhání. Ani v jednom z případů nemohl nic dělat a na druhou stranu si připsal pár dobrý zákroků
Mám za to, že s výkonem, jakým jsme se prezentovali tento víkend máme šanci uspět i v jarní části soutěže. Bude hodně záležet na stabilitě výkonů, jaké podáme. Pokud by byly vyrovnané jako včera, nemám strach. Za necelý měsíc nás čeká ještě prověrka na Turnaji nadějí, kde odehrajeme 5 zápasů v jednom dni. Zde bych chtěl využít hráče výhradně z týmu Crape Diem a turnaj považovat za malou generálku před soutěží s tím, že opravdu zjistíme, jak na tom jsme.
Děkuji všem, kdo se podílel na včerejším klání a speciálně Kubovi, který vynechal předsezonní kemp Šlapanic v italské Reggianě a zaskočil místo něj u nás.
