Středeční trénink byl ve znamení velké sněhové vánice. Nikoliv na silnicích tak, jako tomu bylo minulý týden, ale na hrací ploše tělocvičny ZŠ Horníkova. Antabus jsme spláchli jako zdegenerované čolky a umyli si nad jejich skandálním výkonem ruce. Naše sestava Boris, Petr, Mrazič a Pája, byla doplněna o hráče Rosťu s Antabusu, který svojí vypracovanou postavou a pohybem na hřišti připomínal ninjaželvu. To ovšem nezabránilo v jeho famózním výkonu. Na svůj celek si patřičně věřil a klouzal mezi obránci, jako by byl namazaný lubrikačním gelem. Jeho výkonu si nemohl nevšimnout vedení Carpe Diem a po utkání si Rosťu vyzvalo k tajnému pohovoru. Nadšený Rosťa byl z našeho zájmu sice vyvedený z míry, ovšem v pozitivním slova smyslu. Rozhovor nesl sice v duchu žertování, ale s podtextem slibu do budoucna. Jsem rád, když můžu člověka kladně překvapit. Vše je na dobré cestě a vypadá to, že si s tímto harcovníkem plácneme už pro jarní část sezony. Bohužel v dnešní době není čas a prostor brát v úvahu postoj vedení Antabusu. Doba je zlá a tak se k věci musíme i všichni postavit.
Už delší dobu probíhají i námluvy s jejich brankářskou jedničkou, s Víťou. Ani tento hoch nevyvrátil fakt, že by svoji kariéru dále rozvíjel v oranžovočerném dresu. Dle jeho slov mu je však nyní hloupé „podrazit“ své kamarády a spoluhráče a proto svůj záměr změnit klub stále odkládá a vše nechává na nejvhodnější okamžik. Buďme tedy ostražití, i Víťa je k mání, jen je potřeba ve správný okamžik zatlačit na pilu.

Žádné komentáře:
Okomentovat