Termín posezonní schůze

Dnes, dostatečně s předstihem, bych chtěl oznámit datum posezonní schůze klubu. Byl bych rád, kdyby jsme se sešli v co největším počtu, přinejmenším jako minule.
Program schůze je prozatím nepříliš známý, ale už nyní všichni víme, že témat k rozebrání je moře. Bude zde nastíněn další osud klubu a vše pojené s jeho fungováním. Od Á do Zed.
Minule jsme schůzi pojali rychlovkou po posledním špíle. Byl bych rád, kdybychom se tentokrát potkali po sezoně v hospodě u pivka, alespoň s týdenním odstupem. V tomto případě je totiž dost možné, že nejen já, ale i vy všichni by jste jednali pod vlivem bezsprostředních emocí po špílech, které jsou poslední dobou negativní. To je hlavní důvod, proč trvám na odstupu a sejití se o týden později, s chladnou hlavou..
Druhou věcí je, že bych si rád připravil malé shodnocení sezony, a to rovnou po špíle prostě nejde..

Proto termín setkání určuji na pátek 24.června, v 19:30 ve Varně.

Možná, že Vám hlava šrotuje na plné obrátky, co a jak bude, možná to už víte. Mě ano. Můžu Vám sdělit, že není den, kdy bych usilovně nepřemýšlel co bude dál. Jsem v tuto chvíli vnitřně zcela rozpolcen a trápím se tím. Na jednu stranu se o něčem stále přesvědčuji , na druhou to zamítám.
Pokud máte podobné pocity, máte necelý měsíc, aby ve Vás myšlenka uzrála a na schůzi jste došli s jasnou vizí, jak si představujete, nebo nepředstavujete další působení u klubu vy osobně..

Hladina se uzavírá

Nestává se často, abychom po dvou prohrách v tabulce stoupali, že? Tato divná vyjímka nás nyní nečekaně potkala. Už nejsme ti největší lutři v 2.D třídě, už jsme jen Ti druzí největší.. :-) Carpe Diem zaujímá 15.pozici.

Pátral jsem, jak je to možné.. a dopídil jsem se, že o pořadí ve skupině rozhoduje v prvé řadě vzájemný zápas, který máme v souboji s posledním Classicem lepší. Z toho asi vyplívá, že jsme ani minule neměli být svrženi na úplné dno tabulky, ale na předposlední místo, oba inkriminované týmy totiž nyní i minule měli shodně 16 bodů.. Nu což, není tomu jedno? Classic měl toto kolo stejné dva soupeře jako minule my, Poclain B a SK Líšeň C. Vedli si obdobně jako my.. S Poclainem uhráli ještě nenásilný výsledek 1:5, kdežto Líšeň Classicy rozebral do šroubku, na konci utkání bylo na tabuli skóre 0:11. S tímto týmem si tedy můžeme směle podat ruce, jsme zhruba stejně silní. Nevím, zda je to ještě k smíchu, nebo už k pláči..

Abych ale neopomenul naše dva zápasy.. V neděli jsme odehráli dva odložené špíly s tabulkově silnými Jezdci a vyrovnaným Debaklem. Tento víkend byla definitivně poslední šance k prudkému zabrždění strmého pádu do třetí třídy. Bohužel se tak nestalo a my oba své zápasy asi po zásluze prohráli. Opět jsme hráli jen s jedním na střídání, což se částečně podepsalo na výkonu mužstva především v závěrečných minutách druhého zápasu s Debaklem. Navíc po zápase Martin přiznal, že jeho noha není stále stoprocentní a na hřišti se víceméně trápil, než že by předváděl to, co by sám chtěl.

Sestava: Nekwish – Dan, Pája, Petr, Vláďa, Martin.

V zápase s Jezdci jsme mohli jen překvapit. Do souboje jsme vstupovali v roli jasného outsidera a sázkové kanceláře, které vypisovali na klub Carpe Diem nehorázně vysoké kurzy se bohužel nemýlily. Hned v úvodu střetnutí jsme obdrželi dva laciné góly a byly jsem namydlení jak žalud. Věřil jsem, že pokud by se nám podařilo brzy vstřelit kontaktní branku, ještě by jakási naděje skomírala. Pokud bychom inkasovali potřetí, znamenalo by to dozajista přiražení víka futrálu na našem jarním funusu. Nečekaně se ve skutečnost proměnila první varianta. Petr mě přistrčil míč na křídlo a já svým typickým způsobem zavěsil míč pod víko. Bodlo z učebnice Saši Fergusona zasvištělo jako roj vos kolem hlavy brankáře soupeře. Pokud řeknu, že toto byl náš jediný světlý okamžik zápasu, nebyl bych daleko od pravdy. Do poločasu toto skóre vydrželo. Ve druhé půli jsme odešli. Herně, fyzicky, celkově. Výsledkem toho byly dvě branky v naší síti. Na konečných 2:4 upravoval po akci Petra a Vládi druhý jmenovaný. Po milion letech se nám podařilo proměnit akci dva na jednoho. Sice se do brány míč doplazil jako rozsekaný had natřený hustým medem, ale přece jen se nakonec dokodrcal patnáct palců za čáru. Jezdci, přesto že hráli rovněž s jedním na střídání byl vyspělejším mužstvem a především futsalovějším, svoji výhru si zasloužil. Petr si v utkání připsal premiérové dva soutěžní body..

Carpe Diem vs. Jezdci (1:2) 2:4

Branky: Pája (Petr), Vláďa (Petr)

Do druhého špílu jsme nastupovali ihned v závěsu po tom prvním. Debakl si na lavičku přivedl snad i své dědy a babičky. Nasáčkovaná horda střídajících hráčů na dvoumetrové lavičce připomínaly kynuté buchty na pekáči. Zápas začal z naší strany opatrně, jak jinak. Unavená hráz těl čelila výpadům hráčů Debaklu. Takto to vypadalo celou první půli zápasu. Hrozili jsme minimálně a když, tak jen prstem od vlastní brány. Poločas nemohl tedy skončit nijak jinak, než bezbrankovou plichtou. Vše bylo otevřené a vítězství mohlo urvat jakékoliv mužstvo. Tím prvním, kdo ochutnal slast z vedení a vzrušení z možného úspěchu jsme byli my. Po mém rozehrání přímého kopu na Vláďu míč putoval z první na Dana a ten ve snaze naběhnutí si před bránu umístil míč k tyči. Zkrátka běžel a míč mu přilétl na nohu přesně v okamžiku, kdy dělal krok kupředu a tím míč trefil nehorázně přesně. Naše vedení znamenalo zvýšení úsilí Debaklu a především jejich evidentně rostoucí nervozitu. Nebyly bychom to my, kdybychom soupeři branku nevnutili. Bohužel nemalý podíl na tomto mám tentokrát i já. Přešel přes moji osobu borec.. mohl jsem udělat sto jiných věci, jak ho zastavit, ale já ho zkrátka nechtěl faulovat, a ten z křídla vystřelil. Míč letěl do Martinové hrudi, který se v šílené křeči kácí k zemi a nešťastně doráží nohou míč do vlastní sítě. Je to Martinova druhá vlastní branka za jeho druhý hrací víkend. Dal jich tedy zatím do vlastní sítě více, než do sítě soupeře za celou sezonu. I to je takový malý rekord klubu. Bylo tedy vyrovnáno. Aktivita byla jednoznačně na nadopovaných hráčích Debaklu. Létali kolem nás jako duhové masařky kolem hovna a nakonec jedna nenápadná akce rozhodla zápas. Útočník soupeře udělal kliku našemu obránci a prudce vystřelil. Umístěná střela k tyči nám vzal naději alespoň na bod. V úplném závěru zápasu jsme inkasovali potřetí, když si dva naše nejmenované velezkušené hráče u čáry umyl houbou Debaklista a naservíroval míč před volného hráče před bránu. Ten se nemýlil. I v tomto utkání je nutno sportovně přiznat, že Debakl byl o něco lepší. Ani bych neřekl herně, jako hladem po vítězství. Zkrátka chtěl vítězství více než my a v závěru mu k tomu velkou měrou přispěla početnější střídačka a tím neustálý tlak, pod který nás tým soupeře dostával. Vrátili nám tedy prohru z podzimu stejnou měrou, 1:3.

Carpe Diem vs. Debakl (0:0) 1:3

Branka: Dan (Vláďa)

Příští víkend náš celek ze Burkiny Faso čekají velkokluby Anglie (FC Vinohrady – 1.místo) a Německa (Celeano – 2.místo). Máme se nač těšit. Soupeř už jistě leští svůj brankostroj..

Kozina Cup klepe na pupek

Rok se s rokem sešel a je tu opět tradiční turnaj na travnatém hřišti malé vesničky u Znojma, Oleksovic. Kozina Cup 2011 se uskuteční v úterý 5.července, ve státní svátek..
Tento turnaj si v našich řadách získal mnoho příznivců i odpůrců. Turnaj je dobře organizovaný a večerní vesnická zábava také není k zahození, na druhou stranu se pravidla futsalu příliš neřeší a s klasickým futsalovým turnajem má ten Koziňácký málo společného.

Přesto přezevšechno jsme Oleksovice navšítili už třikrát po sobě a nyní by to tedy mohlo být naše čtvrté vystoupení. Na loňském ročníku tým Crape Diem, složený z poloviny z hostujících hráčů, zaznamenal velký úspěch. Dosáhl historického úspěchu a domů si odvezl pohár pro třetí nejlepší mužstvo. Vloni sestava zněla takto: Nekwish – Dan, Vláďa, Dub, Olin a Lukáš. Silná a perspektivní sestava.

Dnešní článek píši z jednoho prostého důvodu. Jelikož se jedná o velký a vyjímečný úspěch, který proslavil klub za i za hranicemi Brna (následně jsme pověst hrubě pošramotili a vrátili na svoji původní úroveň vystoupením v Okříškách), by bylo fér, kdyby na turnaj odjeli hráči přinejmenším ve stejné sestavě, jako vloni a obhájili si svůj úspěch. Vím, že obhajobě moc touží a jakýkoliv prudký a nešetrný zásah do silné loňské sestavy, i podle slov zainteresovaný, by šance na opakování úspěchu srazil o několik desítek procent níže. A s tím bohužel musím jen souhlasit a názor podpořit.
Nechci tedy příliš vstupovat do sestavy turnaje, ale v případě, že by byl tým doplněn o jednoho, či dva hráče, nechal bych výběr plně v kompetenci někoho, kdo na turnaji byl vloni.
Letošní nominace na turnaj je tedy prozatím stejná jako vloni: Nekwish – Dan, Vláďa, Dub, Olin a Lukáš.
Do začátku turnaje zbývá více než měsíc, proto je možné, že se vyskytne nějaké nepředloženost a sestavu překroutí. Třeba Lukáš má ve stejný termín naplánovaný pěší turistický výlet. Tak uvidíme, jak se rozhodně..
Co se týče posílení kádru o zmiňovaného jednoho, či dva hráče, své služby prozatím rovněž nabídnout nemohu. V plánu mám stejný turistik, jako Lukáš. Vše se ale může ještě změnit. Každopádně jak jsem řekl, sestavu nechť si vyberou sami hráči, kteří slavili úspěch. Je to moje královské rozhodnutí.. Do soupisky razantněji vstoupím pouze v případě, že vznikne krvavý konflikt..

Malé preview před dohrávkou..

Tuto neděli jsme měli mít původně odpočinek, ovšem špatné počasí z předminulé neděle zapříčinilo, že nyní odehrajeme odložená kola. Informace o nedělních soupeřích jsem psal už před 14 dny, jsou to Jezdci a Debakl.

Dnes tedy půjde spíše o upřesnění sestavy a také malinko z prognóz.

Sestava by měla být následující: Nekwish – Dan – Vláďa, Bebé, Pája, Martin, Petr. Rozhodl jsem se, že Dan bude hrát v obraně sám bez střídání a my ostatní se budeme střídat v útoku. Bude to totální ofenzíva.. Hrát se bude na jednoho obránce a tři útočníky.

Nejsu si jistej, co říkal Boris, jestli dojde nebo ne. Až to zjistím, dám vědět na diskusi.

Omluveni: Sykec, Ríša, Kuba.

Něco málo z hrnce prognóz.. Jsme poslední v tabulce, nic se od nás neočekává. Jsme v pozici outsidera v každém z nedělních zápasů. Zkusme toho co nejvíce využít. Mohlo by dojít k podcenění ze strany soupeře a tady vidím malou šanci. Musíme hrát sebevědomě a se zápalem. Naše osobní souboje a ochota poprat se v souboji o míč je na bodu mrazu. Změňme to, bojujme o každý míč tak, jak to vidíme u ostatních. Dejme do hry srdce a na stranu osobní antipatie a přehnané výlevy emocí. Nekřičme na sebe, ale podporujme se!

V neděli hrajeme dohrávku zpět na MUTĚNICKÉ! Sraz v 10:10!