Batman se vrací

Víkend z kategorie snů se nám podařil hned na úvod turnaje. Pomohla nám k tomu, na náš tým nečekaná houževnatost, tvrdá zarputilost a znovuzrozený Batman.
.
Je to snad poprvé, kdy mám pocit, že očekávání s jakým každý předzápasový týden píši preview, byl naplněn bezezbytku. Mám radost, jsem nadšen. Carpe Diem podalo bohatýrský výkon, který se ani tak nepodobal futsalu jako takovému, ale spíše bezhlavé, krvavé válce na bitevním poli, kterou jsme ustáli nejen se ctí, ale rovnou se vzpřímenými hlavami, jako vítězové. Děkuji všem, kdo se podílel na velkém víkendu píšící historii našeho klubu.

Sestava: Nekwish – Boris, Ríša, Michaldo, Pája – Vláďa, Petr, Mrazič. První víkend to byla sázka na osvědčené koně naší vlastní stáje, vyjma Mraziče – hráče Béčka. Právě tento bijec se však stal oním pověstným zobáčkem na vahách, které tentokrát převážili misku vah na naši stranu. Mnohými častokrát podceňovaný hráč, kterému musí být poskytnuto dokonalé klubové prostředí, jinak s ním nehne ani stádo volů, rozehrál svůj futsalový part na výbornou a po hřišti se neproháněl tentokrát Mrazič, jak ho mnozí znají, ale maskovaný Batman. Dříč a střelec z povolání. Jeho tři záseky do černého znamenaly velkou podporu celého týmu, což si jistě ve své skromnosti ani sám neuvědomuje. Další tři branky, které Carpe Diem za víkend vsítilo, přidali Vláďa, Michaldo a Petr.

Pokud jste četli důsledně preview, mohli jste se dozvědět, že první hrací víkend, který právě přicházel, by mohl být právě tím nejdůležitějším ze všech víkendů a to z hlediska rozlosování soupeřů do jednotlivých víkendů. soupeřů. Zisk v tomto víkendu by znamenal totiž už nyní výrazné promluvení do postupové matematiky. Stalo se a my si odnesli nečekaný a suprový výsledek, 4 body do tabulky!

Zápas s Besídkou začal jako ten nejděsivější horor. Filmy typu Noc oživlých mrtvol, či Saw by se mohly jít s klidem zahrabat. První dvě střely na naší branku, první dva míče v naší síti. Nekecám, po zhruba 3 minutách hry jsme prohrávali 0:2, což by za normálních okolností znamenal konec zápasu. Náš psychický konec zápasu. První branka padla po přízemní střele ze středu hřiště, kde se míč obtočil kolem Borise, druhý zásah byl prudkou a přesnou střelou k tyči od autové lajny. Pan Bůh však asi nebyl zrovna doma a my jsme se sekli a začali zarputile bojovat. Výsledek se dostavil. Batman Mrazič šmrdlal míč u rohu a najednou z ostrého úhlu z klubka letí střela, nebo možná nahrávka před bránu. Golman Besídky si míč nešťastně sráží za svá záda a my slavili vytoužený kontaktní gól. I u druhé branky byl Mrazič, kdy si míč na středu hřiště pěkně srovnal a přes bránícího soupeře před bránou propálil všechno, co mu stálo v cestě. Pěkná individuální akce a vyrovnání na konci prvního poločasu, který tak skončil remízou 2:2. Carpe Diem se dokázalo vzchopit a vyrovnat, jak ojedinělé. To, že zázraky se dějí nás mohl přesvědčit i druhý poločas, který jako by přes kopírák opsal výsledkově ten první. Jen branky padly trochu jinak. Úvodní slovo druhé půle si vzali opět Besídkaři a po laciném obejití obránce útočníkem následoval pěkná prudká střela k tyčce. Opět jsme tekli o gól. Náš možný tlak mohl ještě více ochabnout, když došlo k nedorozumění (říkejme tomu tak) mezi Borisem a mojí maličkostí. Při rozehrání autu jsme oba bránili stejného hráče, Boris právem, já z lajdáctví a alibismu. Nepokrytý protihráč před bránou už snadno míč zasunul na patřičné místo. Skóre 2:4 nedávalo přílišnou naději na zvrat. Nám se však opět povedl. No ne přímo zvrat, ale husarský kousek to bezesporu byl, o tom žádná.. Na 3:4 nám výrazně dopomohl soupeř, když jsem urputně atakoval obránce soupeře a dohnal ho s míčem k vlastnímu rohu. Ten zpanikařil a nesmyslně míč předložil zcela volnému Vláďovi zhruba na penaltě. Vláďa se v podobných pozicích mýlí 50 na 50 J , tentokrát si vybral tu lepší půlku a snadně umístil míč k tyčce. Dále následoval moment, který všechny pobavil. Nedokonale nahraný pád útočníka Besídky před pokutovým územím. Michaldo popustil svoji uzdičku svému brazilskému temperamentu a z 10ti centimetrů vyčinil simulantovi ležícímu na zemi a to tak, že prskavce po celé tváři smyl až ve sprše po zápase. Od snové remízy nás tedy dělil jediný zásek. Ten přišel a byl jako vystřižený z románu. Tentokrát v hlavní roli já a Michaldo. Fantastickým dloubáčkem ala Poborský jsem přehodil obranu na křídlo, kam si vtipně naběhl Michaldo a ten z voleje rozezvučel tyčku nešťastného golmana Besídky. Od tyče se míč odrazil do sítě a mohla začít oslava. Nebo ta už vlastně začala, samotná akce a neotřelé vstřelení branky byla samo oslava fotbalu. Michaldo se zachoval chladnokrevně a přesně tak, jak se od něj čeká. Nerozmýšlel se, nezpracovával, je konal. A konal neuvěřitelně. Vyrovnání na 4:4, skvělá věc. Posledních pár minut se neslo v duchu velkého tlaku Besídky, kterou jsme však ustáli i přes potíže bez úhony. Mnohokrát nás zachránil skvělý Nekwish, jindy dobře pracující tým v obraně. Zazněl hvizd rozhodčího a my se mohli radovat z nečekaného, prvního úspěchu dne.

Carpe Diem vs. Besídka 4:4 (2:2)

branky: Mrazič 2, Vláďa, Michaldo

Neprodleně po zápase s Besídkou začínal zápas s Holásky. Jen pro zajímavost, Besídka v předzápase porazil Holásky 3:1. Oba týmy tedy měli v nohách už jeden těžký zápas. První polovina zápasu se nesl v nervózním, občas až vyhroceném duchu. Mnoho povyku, tvrdá hra a pomálu velkých šancí na obou stranách. Na obou mužstvech se začínala projevovat únava a zápas místo pěkného futsalu pomalu upadal v taktickou přetahovanou o každý míč a těžký boj. Paradoxně největší šance Holásek vznikly při naší početní výhodě, kdy byl za potyčku s Ríšou vyloučen jeden Holásčan. Naštěstí Ríša udržel nervy na uzdě lépe a byl ohodnocen jen žlutou kartou. Tak ztracenou přesilovku jsem ještě neviděl. Jako bychom byli parta mongoloidních mamrdů, kteří si hrají v rohu na svém písečku s bábovičkou a nezajímá je život okolo. Místo tlaku, rozebrání soupeře do šroubku..no možná trochu uberu, rozebírání nám nikdy nešlo..ale stačilo si míč podržet, hru roztáhnout do stran, nahrát si. To vše chybělo.. nahrávali jsme si na vlastní půlce na dva metry, nesmyslně kličkovali a především ztráceli míč. Ze ztrát byl dvakrát únik sám na golmana a jen štěstí a výborný Nekwish nás uchránil od skutečného neštěstí. Poločas tedy skončil 0:0 a skóre tedy bylo nadále otevřené do všech stran. Za první poločas snad z našich největších šancí lze vypíchnout akce Pája, Vláďa, kdy druhý jmenovaný nezakončil přesně zhruba z pěti metrů sám před bránou. To samé v bledě modrém se stalo i mě v druhé půli. Byl jsem sám před brankářem a doslova trapnou střelou jsem jen polechtal holeně brankáře. Zahozená šance, která by mě moc mrzela, kdyby zápas skončil remízou, či naší prohrou. Za chvíli po mé šanci však udeřilo naplno. Akce Mraziče a Petra skončila konečně v síti. Duo si po rozehrání autu umě vyměnilo míč a Petr lišáckou jedovkou poslal míč po zemi do brány. Brankář byl v tu chvíli vyběhnutý po Martinovi, který jej už dříve lákal na řízek se salátem. Lest vyšla dokonale a my konečně v polovině druhé půle vedli. Okamžitě mě v hlavě blesklo slovo boží, ty vole dnes 4 body, to by bylo super.. Moji vnitřní radost dosti tlumila únava, když z mého většinou 3 – 4 minutového střídání na začátku prvního zápasu zbylo zhruba 30 – 40 vteřinové, kdy jsem nemohl popadnou dnech na konci druhého špílu. Radost a vnuknutí skvělého nedělního výsledku dostal ještě výraznějšího obrysu, když Vláďa s Martinem upekli akci od rohového praporku a už mnohokrát zmiňovaný netopýr se prosmýkl mezi obránci a jeslemi potupil brankáře. Vedené 2:0 asi 5 minut před koncem bylo velice slibné. Krásná moderní akce Carpe Diem předcházela bohužel snížení na 1:2. Výborná spolupráce celé čtyřky, v konečné fázi Marziče a Michalda, kterému ke skórování chybělo pár milimetrů. Byla ta akce s rychlým přechodem do útoku, ovšem stejně rychle se dokázala po nezakončení přelít i na druhou polovinu hřiště. Z následného brejku bylo sníženo na 2:1. Byla to škoda, vezl se výsledek 3:0, načež z toho čouhalo drama 2:1. A drama to skutečně bylo. Tlak Holásek podpořil i samotný brankář. Padla tyčka, pár brilantních zákroků Nekwishe a bylo po všem. Carpe Diem slaví vítězství 2:1!

Carpe Diem vs. Holásky 2:1 (0:0)

branky: Petr, Mrazič

Dolova vydřené 4 body, které můžou mít skutečně cenu zlata. Víkend, kde se příliš nepočítalo se ziskem bodů, jelikož našimi soupeři byli kluby 2.třídy se proměnil v jednu velkou květinovou slavnost. Výborný začátek turnaje a pádné vykročení za slibným výsledkem. Vážím si výsledků v obou zápasech, každého však trochu jinak. Nepamatuji si, že by jsme v historii dokázali dvakrát v zápase vstát z popela. Navíc proti kvalitnímu celku Besídky, jaký měl k dispozici. Dvojnásobný návrat do hry cením velmi vysoko. Hra s Holásky už samozřejmě nebyla tak lehká, ovšem únavu jsme tentokrát nahradili větším srdcem, zarputilostí a cíl jsme v dáli viděli zřetelněji než soupeř. U týmu jsem opět po čase viděl chuť se poprat o výsledek, sounáležitost a pověstné tahání za jeden provázek. Nechápu takzavé fandy klubu, který urputný výkon týmu shazují. Ano, zápas s Holásky by zřejmě nepronikl do top 10 televizních sportovních přenosů z futsalu, ale to nic nemění na tom, že každý si odehrál svoje a výsledek je takový jaký je. Možná si fandové myslí, že pokud hrají oni, tak jsou na hřišti za hvězdy, ale pokud by kolem sebe ve svých klubech neměli tři hráče o třídu lepších než jsou sami, jsou dávno zapomenuti v propadlišti futsalových dějin a výkonnostně se plácají stejně jako my ve třetí třídě. Radujme se raději společně z dobrého výsledku a nehledejme stále negativa.. Kolikrát se nám podaří to, co právě nyní.. Mockrát ne, tak si to neznepřímějujme navzájem a užijme si to..

Děkuji všem, kdo se podílel na bomba výsledku tohoto víkendu a věřím, že příště svoji těžce vypracovanou pozici potvrdíme.

Nominace na příští víkend

Nominace na příští víkend byl pro mě ještě před chvílí malým voříškem. Byl však nečekaně bleskově spláchnut jako hlen lihem z plácačky. Od jistých pochybných lidí z týmu se mi dostalo vyjádření, že snad by bylo vhodné zahrát příště systém se 4 útočníky a 4 beky. Rozhodl jsem se výzvu akceptovat a proto stávající sestavu doplním o jedno jméno. Ve hře byla tři jména. Sykec, který jakožto článek řetězu Carpe Diem si startovné zaplatil a má samozřejmě přednost, mi sdělil, že s ním počítat prozatím nemáme. Čeká na novou umělou ortézu nohy od kolene dolů, který by mu měla dorazit v průběhu 1-3 týdnů. Zranění mu způsobilo Pendolíno zhruba před třemi měsíci. Bez umělé náhrady prý ani ťuk. Až bude opět připraven naskočit do rozjetého vlaku, dá mi neprodleně vědět. Pomyslný milenecký trojúhelník doplňuje Olin s Danem. Dan v omluvenkách napsal, že tento víkend se mu to právě nehodí a proto je konečnou volbou pro zápasy druhého kola Olin.

Aby byl správě pochopen systém. Pokud bude Sykec kdykoliv v průběhu BO k dispozici, bude hrát a doplní tak osmičku hráčů. Pokud nebude moci, rád dám možnost nechat vyniknout dvěma starším, dohořívajícím svícnům Olivovi, či Danovi po dobu jeho nepřítomnosti. Tentokrát - ve 2.víkendu - bude hrát Olin (Dan se omluvil), ve víkendu č.3 bude hrát naopak Dan a Olin nominovaný nebude. Takto zachovám rovnost a spravedlivost, kterým jsem bezpochyby rodným synem.

Proto prosím Oldu, aby se potvrdil do Omluvenek zápasů pro druhý víkend proti Kampě a Antabusu. Všichni ostatní (7+1) hráči, zúčastnění tuto neděli mě účast na té nadcházející potvrdili.

Preview - 1.víkend Brno Open 2012

Za pár dnů, přesněji za 3 nás čeká první ostrý zápas v roce 2012. Jak ho zvládneme? Bude na tom záležet mnoho okolností. Jednou z nich bude určitě delší pauza, kdy mnoho z nás nic nedělalo, včetně mě. Ze včerejšího tréninku jsem si odnesl nakopnutý lýtkový sval a vůbec celkově se cítím, jako by mě přejelo stádo volů. Nechci vidět neděli..

Každopádně nás čekají dva důležité zápasy, které už nyní napoví, jak si budeme letos stát v tabulce turnaje. Nebál bych se říct, že se jedná o vůbec nejdůležitější víkend a má pro své tvrzení důvod. Ve druhém a třetím víkendu hrajeme zápasy s celky výkonnostně srovnatelnějšími, přičemž pokud nechceme hrát až ty nejposlednější housle skupiny, tak se v nich předpokládá nějaký bodový zisk. Poslední neděli hrajeme s týmy výkonnostně dosti na námi a zisk bodů je položen do roviny teorie. Rozhodovat o našem „úspěchu či neúspěchu“ v letošním ročníku Brno Open tedy bude, jak zobáček vah nasměrujeme, záviset především v tomto, prvním víkendu. Pokud oba zápasy prohrajeme, jsem z postupové matematiky téměř vyloučeni, i kdybychom získali 12 bodů z víkendu č.2 a 3. V posledním se se ziskem příliš nepočítá, jak jsem naznačil. Pokud ovšem nyní v neděli jakkoliv zabodujeme, budeme ve hře o postup a šance na solidní umístění bude reálné.

Jen pro názornou ukázku, tento víkend hrajeme s týmy z 2.tříd, druhý víkend s týmy 3.tříd, stejně tak i víkend č.3, a v posledním hrajeme s týmem z třídy 1. a s neregistrovaným celkem – favoritem skupiny.

A kolik bodů bylo potřeba k postupu ze skupin v minulých ročnících? Bylo to 12 ve skupině A, 15 ve skupině B, 17 ve skupině C a 16 ve skupině D. Jak sami můžete vidět s 12ti body se dá postoupit jen při naprosto unikátní konstelaci hvězd, s odřenýma prsama, na což se spoléhat neleze.

Turnaj Brno Open jsme hráli v naší historii zatím třikrát, v letech 2009, 2010 a 2011. Hned v našem úvodním vystoupení se nám podařilo postoupit ze skupiny (4.místo) a to se ziskem 13ti bodů. V sezoně 2009 jsme skončili v tabulce na 6.místě se ziskem 10ti bodů a vloni jsme skončili pod postupovou čarou, na pátém místě se ziskem 9ti bodů.

Cíl bych v tomto ročníku ani tak nestanovoval. Chtěl bych, aby náš tým hrál futsal, ze kterého nebudeme naštvaní a abychom letošek na turnaji nemuseli prohlásit za fiasko. V nejrůžovějších snech je obrys postupu, hranicí dělící průměr od neúspěchu považuji 6.místo a zisk minimálně 8mi bodů.

A nyní už něco málo k neděli. Sestava se nám vyrýsovala celkem jasně. Vypadá to, že v prvním víkendu nebudeme potřebovat pomoct od našich kamarádů, protože se sejdeme v dostatečném počtu tří na střídání. Nekwish – Boris, Michaldo, Ríša – Vláďa, Petr, Pája, Mrazič. Omluvil se Sykec a Ondra dlouhodobě.

V 10:10 nás čeká náš první soupeř, Besídka. S Besídkou jsme se střetli dvakrát v soutěžním ročníku 2009/2010. V obou případech jsme prohráli, ale nebyly to nějaké hrozivé prohry, zkrátka byli o něco lepší a my se tehdy potáceli ve srabu, jak vlastně pořád. Ve svém středu měli dva umě hrající skřety, kteří tvořili hru. Zbytek týmu byl průměr. Přece jen od našeho střetnutí uběhly bez mála dva roky a sestavy na obou stranách jsou jiné. U nás naprosto jiná. Opět bude záležet na začátku zápasu, jako vždy. Než se vystavíme, musíme udeřit.

Ve druhém navazujícím utkání narazíme na tým Holásky. Dříve Dynamit. I s tímto soupeřem jsme měli čest změřit síly a to v první sezoně 2008/2009. Tady jsme naopak oba zápasy vyhráli. O sestavách hovořit nemusím.

Oba tyto týmy sice hrají druhou třídu, ale chtěl bych Vás upozornit, že se z naší strany nesmí jednat o přehnaný respekt. Holásky i Besídka ještě minulou sezonu hráli 3.třídu a navíc oba týmy hrají nyní spodní polovinu tabulky svých tříd. Rozhodně si nemyslím, že to budou těžší zápasy, než jsme letos sehráli s All Inem, Blue Flames B, či Žabinskými Vlky C.

Změna oproti soutěži je v hracím čase.l Hraje se 2 x 15 minut, oproti 2x 20ti minutám v soutěži.. Čekací lhůta není. Veškeré ostatní pravidla jsou stejná jako v soutěži.

Tak to by bylo tak zhruba vše. V neděli si dáme sraz v 9:30 na místě – kopule na Rybnické v Novém Lískovci.

Trable se sestavou? Stará písnička..

Vypadá to, že ani letošní zimní liga se nebojde bez stokrát omýlané písničky, naší děravé sestavy.. Oproti soutěži je ovšem nyní kde brát. V béčku Carpe Diem je připraven Daníček, který se mi svěřil na předvánočním večírku, jak moc je moc smutno po Á týmu, čímž vyjádřil velkou touhu si opět obléci oranžový komplet. Dále se nabízí výpomoc Šeherezády Olina, který však cáká pomocnou hadicí na všechny směry. Už nabídl pomoc Antabusu, nám a snad i někomu jinému. Každopádně pokud nastoupí za Antabus, u nás má smůlu. Poslední žhavou novinkou je i to, že se nabídl pomoci týmu i pomalu vyhasínající hvězda srdcí našich maminek, Vláďa Mrázek. Tato ikona Nového Lískovce má stále co nabídnout a i když jeho kvality nepatrně upadají, byl by slušnou posilou. Teď ovšem k jádru pudla, jak se říká mezi námi managery.. Proč tady toto všechno píšu? Odpověď je nasnadě.. Je více než pravděpodobné, že v některých hracích víkendech budeme mít potíž seskládat sestavu výhradně z borců Carpe Diem. Zřejmě celý turnaj nestihne Ondra, který stále zápasí s nepříjemnou zlomeninou prstu, jež utrpěl v posledním soutěžním zápase zhruba v půlce listopadu. Dálším nejistým je Sykec, který při radovánkách z před asi dvou, či třech měsíců si dokázal natáhnout cosi v koleni a nyní čeká na ortézu. Z vlastní zkušenosti vím, že návrat po zranění kolene, navíc s něčím nataženým není žádná sranda a tak můžeme jen doufat, že Sykec bude opět co nejdříve svým uměním drážtit všudypřítomné fafynky. V neposlední řadě musím připomenout, že z jednoho, ještě neupřesněného víkendu vypadne Vláďa a Boris, kteří zkříží své patky lyží na Harrachovském můstku, čili jedou na hory. To je z toho, co v současnosti vím, vše.
.

Tímto Vás důrazně žádám, aby jste se všichni - do jednoho - zapsali do jednotlivých víkendů (nejlépe do všech), zda s vámi je možné počítat - OMLUVENKY ZÁPASY. Pokud se to v nějaký víkend škaredě nesejde, musíme to operativně s bleskově řešit. Tímto prosím případné adepty na výpomoc Daníčka a Olina, zda v případě nouze jsou tedy ochotni vypomoct a můžu s nimi počítat do zálohy. Děkuji!