Legendy klubu - OLIN (1.díl)

Rozhodl jsem se, že by bylo pěkné zavzpomínat na hráče, kteří už delší, či kratší dobu nejsou aktivními členy klubu. V nepravidelných intervalech Vás – současné členy, budu seznamovat s tzv.“legendami klubu“, aby i současní hráči měli jakési povědomí, kdo že v týmu kdy hrál, jak kdo tým tvaroval a čím přispěl, nebo naopak nepřispěl k chodu klubu. Myslím, že to může být příjemné zavzpomínání na časy dávno minulé ..a milé zpestření současných stránek klubu.

První legendou, kterou vytahuji z klobouku nemůže být nikdo jiný, než spoluzakladatel klubu, Olin Belžík. Tvořivý, ofenzivně laděný bek, který ukázal široké veřejnosti svůj rub i líc.

Začátek v klubu..

V březnu roku 2008 jsem se s Olinem domluvili, že založíme společný futsalový klub. Každého z nás k tomuto kroku vedla jiná okolnost. Mě odchod z armády (tehdy základna Přerov) a návrat do rodného Brna. Olina nespokojenost s týmem Slovanu. Bohužel si nepamatuji z jakého důvodu pramenila jeho nevole, jestli z herního, nebo z důvodu pevné ruky tehdejších diktátorů. Každopádně Olin už tehdy pokukoval po očku po angažmá v tehdy již prosperujícím klubu Antabus, ovšem vše se změnilo ve chvíli, kdy na stůl přistál konkrétní návrh na založení našeho nového, společného klubu. Nejprve vše bylo jen ve fázi domlouvání přes ICQ a takového tlachání coby – kdyby. Já si však vzal tuto myšlenku za svou a začal permanentně shánět hráče. Nakonec po pár telefonátech se začala rýsovat první sestava klubu, ze které jsou mimochodem v současném kádru už jen dvě osoby – Michaldo a já. Dne 16.března 2008 jsme s Olinem oficiálně založili futsalový klub. Název nesl Carpe Diem Brno 08. Probíhá korunovace Páji na Krále klubu a Olina na klubovou Královnu.

Kariéra v klubu.

08/09 Olin v klubu odehrál celé první dvě sezony, kde patřil k jedněm z nejúspěšnějších hráčů, co se týče sbírání bodů do kanadského bodování klubu. Hned v první sezoně 2008/2009 zažíval klub velký boom. Podařilo se nám totiž sehnat skutečně kvalitní sestavu vyšperkovanou mnohými fantastickými jmény, z nichž i to Olivova skutečně zářilo. Kladný dopad měla hodnotná sestava i na celou soutěž a tak se nám povedlo hned v první sezoně klubu postoupit z prvního místa ze 3.třídy do vyšší. Zde je důležité přiznat, že Olin měl na postupu velkou zásluhu a v týmu hrál důležitou roli. Byl to tvůrce hry, agilní obránce, spolehlivý chodič a především srdcař. Hráč fotbalový, chápající, skvělý do kombinace. Těžko na jeho hře hledat negativa.

09/10 Druhá sezona byla už bohužel jiná. A za slovem bohužel si stojím. Postup do druhé třídy znamenal postupem času Olinův psychický kolaps a stočení se do svého egoklubíčka. Sestava se mírně od první sezony obměnila (ovšem stále byla kvalitní) a ruku v ruce s vyšší kvalitou soupeřů to znamenalo, že se klubu nevedlo tak, jak jsme všichni byli zvyklí. Hráli jsme povětšinu soutěže druhou polovinu tabulky až vocas. I přesto si Olda pokoušel udržet si svůj vyšší herní standart z první sezony, což se mu vedlo tak ze 70ti procent (stále velice platný hráč). Zbylých třicet procent se snažil dohnat způsobem, který nikomu v té době (a určitě by nebylo ani v jiné době) nebyl po chuti – komandováním, hysterickými výlevy a nadávkami. Bohužel i tato pravda byla jednou z příčin, proč účast ve druhé třídě většině mančaftu zhořkla. Bylo jasné, že situace je neudržitelná a hráze se brzy protrhnout. Krok k ústupu udělal jako první Olin, který oznámil, že po v klubu dále pokračovat nebude a po sezoně angažmá ukončí. Přestylizování do Supermana klubu tedy trvalo jeden rok a skončilo neblaze.

Konec v klubu, současnost..

V létě 2010 z klubu tedy Olda odešel. Odevzdal pomyslné žezlo královny klubu mě - Pájovi do úschovy. Od jeho ukončení oficiálního angažmá se tu a tam objeví v dresu Carpe Diem na různých turnajích, nebo zavítá na společné hospodské akce. Nyní hraje opět v klubu Slovan Brno, kde se podle vyjádření mých dalších známých už nechová jako podsvinče, ale je z něj konečně slušný člověk.

Historie na něj bude vzpomínat jako na luxusního hráče, který nenaplnil svůj potenciál pro klub díky své neurotické až sadistické povaze. Je těžké odhadnout, zda týmu více dal svými fotbalovými schopnostmi, nebo ho více loupežnicky obral svoji stinnou stránkou, každopádně s ním byla vždy radost hrát, dokud se nezbláznil..

Neoficiální rozlosování zápasů BO

Mám před sebou neoficiální rozlosování naší skupiny na Brno Open 2013. Oficiální bude, až ho předseda BAF dá na stránky. Rozlosování jsem rozklíčoval podle uvedených čachrů v propozicích turnaje a měl by být správný. Změna by mohla nastat pouze, pokud se nějaký z týmů ozve, že chce hrát v jiných časových termínech.. My to nebudem Michaldo, o nic se nesnaž.. :-)

6.1 

11:00 Nasan C

12:00 Bombarďáci Slatiny

13.1.

8:00 Antabus

9:00 R.I.P.

20.1.

9:30 Attack

10:30 Oranjes Blansko

27.1

8:00 Adrenalin

8:30 Bučovice

S rozlosováním jsem spokojen. S týmem krajského přeboru z Bučovic bychom měli hrát až poslední zápas skupiny, kdy už je většinou o všem podstatném ve skupině rozhodnuto. Hned na úvod nás však čeká hodně nepříjemný soupeř - Nasan C.

Známe soupeře naší skupiny na Brno Open

Dnes se přihlásilo poslední mužstvo do naší skupiny C, hrané v neděli dopoledne každý lednový víkend. Seznámím Vás tedy se soupeři. Skupina je to zajímavá, s mnoha týmy jsme ještě nehráli a valná většina hrají ve vyšších soutěžích, než jsme my. Bude to zajímavé srovnání..

Bučovice - Krajský přebor, 4.místo (4.soutěže nad námi)

R.I.P. -1B třída, 12.místo po podzimu

Nasan C - 2D třída, 4.místo po podzimu

Attack - 2D třída, 10.místo po podzimu

Adrenalin - 2C třída, 15.místo po podzimu

Carpe Diem - 3A třída, 1.místo po podzimu

Antabus - 3C třída, 4.místo po podzimu

Oranjes Blansko 

Bombarďáci Slatiny

Favorit skupiny je asi jasný, mimo nás je to celek z Bučovic a zřejmě i Nasan C. Dále jsou neznámou celky Oranjes Blansko a Bombarďáci ze Slatiny. Soutěž jako takovou nehrají, takže to budou celky postaveny z různých hráčů a to nevěstí nic dobrého.. Věřím, že si to rozdáme o postup s celky 2.tříd a že neuděláme ostudu..

Začínáme 6.ledna 2012. Přesný rozpis zápasů Váým dám hned, jak ho budu vědět.

První trénink v Bílovicích

Včerejší trénink byl masakr. Masakr všech mých svalů na těle a že jich mám požehnaně, což jste si mohli všimnout. Rád bych zde napsal pár řádků o našem prvním tréninku v hale v Bílovicích.. Sešli jsme se v šesti lidech. Mira, Tomáš, Milan, Michaldo, Petr a Pája.

Co se týče soupeře.. Tak super, myslím, že dobrý. Bál jsem se obou extrémů. Buď, že budou hráči z Bílovic příliš dobří, nebo naopak budeme lepší my. Není tomu tak, jedná se dva podobné, vyrovnané týmy. Vysvětlení je o řádek níže.

Co se týče haly.. Hala je pěkná, velká, ale přece jen o něco menší, než klasické futsalové hřiště, což znamená, že při hře 4+1 se jakékoliv technické, či taktické dovednosti smazávají. Na palubovce není na nic čas a vítězí zkrátka ten, co se trefí do sítě vícekrát a má více štěstí. Myslím, že bychom zde hráli vyrovnanou partii jak s posledním týmem třetích tříd, tak s týmem například 1.třídy. Super je, že je možnost využívat světelného scoreboardu. Každopádně je hala dobrá a já osobně jsem s ní spokojen.

Co se týče herní doby.. Tak tady bych pánové výrazně ubral. Nevím, jestli hráči Bílovic na něčem jedou, ale vydržet dvě hodiny hrát na stejné výkonnostní úrovni, to není normální. Ze včerejška jsem tak unavenej, jako jsem nebyl za celou sezonu. Bolí mě úplně všechno, nohy, ruce, záda a připočtu li bolístky ze hry – nakopej palec, puchýř z nových bot a rozseklá ruka od řetízku, tak mě z toho vychází největší masakr letošního roku :-). Řešení? Výrazně ubrat. Nevím, zda tím soupeře neodradíme, ale zkrátka nejsme statní a vytrénovaní chasníci, jako tamější parta a hodinka, maximálně hodinka a půl nám bohatě stačí.

Shrnutí.. Každopádně si myslím, že první trénink se vyvedl a rád bych v nich pokračoval. Sice nejde o klasický futsal, na jaký jsme zvyklí, ale zaběhat se tam dá a zastřílet taky, takže celkem spokojenost.

Co si o včerejším tréninku myslíte vy? Chcete hrát hodinu, nebo hodinku a půl? Dvě hodiny je moc!