úterý 20. listopadu 2012

První trénink v Bílovicích


Včerejší trénink byl masakr. Masakr všech mých svalů na těle a že jich mám požehnaně, což jste si mohli všimnout. Rád bych zde napsal pár řádků o našem prvním tréninku v hale v Bílovicích.. Sešli jsme se v šesti lidech. Mira, Tomáš, Milan, Michaldo, Petr a Pája.

Co se týče soupeře.. Tak super, myslím, že dobrý. Bál jsem se obou extrémů. Buď, že budou hráči z Bílovic příliš dobří, nebo naopak budeme lepší my. Není tomu tak, jedná se dva podobné, vyrovnané týmy. Vysvětlení je o řádek níže.

Co se týče haly.. Hala je pěkná, velká, ale přece jen o něco menší, než klasické futsalové hřiště, což znamená, že při hře 4+1 se jakékoliv technické, či taktické dovednosti smazávají. Na palubovce není na nic čas a vítězí zkrátka ten, co se trefí do sítě vícekrát a má více štěstí. Myslím, že bychom zde hráli vyrovnanou partii jak s posledním týmem třetích tříd, tak s týmem například 1.třídy. Super je, že je možnost využívat světelného scoreboardu. Každopádně je hala dobrá a já osobně jsem s ní spokojen.

Co se týče herní doby.. Tak tady bych pánové výrazně ubral. Nevím, jestli hráči Bílovic na něčem jedou, ale vydržet dvě hodiny hrát na stejné výkonnostní úrovni, to není normální. Ze včerejška jsem tak unavenej, jako jsem nebyl za celou sezonu. Bolí mě úplně všechno, nohy, ruce, záda a připočtu li bolístky ze hry – nakopej palec, puchýř z nových bot a rozseklá ruka od řetízku, tak mě z toho vychází největší masakr letošního roku :-). Řešení? Výrazně ubrat. Nevím, zda tím soupeře neodradíme, ale zkrátka nejsme statní a vytrénovaní chasníci, jako tamější parta a hodinka, maximálně hodinka a půl nám bohatě stačí.

Shrnutí.. Každopádně si myslím, že první trénink se vyvedl a rád bych v nich pokračoval. Sice nejde o klasický futsal, na jaký jsme zvyklí, ale zaběhat se tam dá a zastřílet taky, takže celkem spokojenost.

Co si o včerejším tréninku myslíte vy? Chcete hrát hodinu, nebo hodinku a půl? Dvě hodiny je moc!