pondělí 27. června 2011

Schůze Carpe Diem: shrnutí

V pátek se konala posezonní schůze, na kterou jsem se jak se patří a sluší náležitě připravil. Bylo toho totiž dost k rozebrání a informace, kterými jsem Vás jistě zahltil jste vstřebávali ještě dlouhé hodiny. Rád bych zde shrnul to, co se na schůzi odehrálo a na čem jsme se tedy dohodli..

PRVNÍ ČÁST SCHÚZE - ZHODNOCENÍ SEZONY.

Letošní sezona byla z pohledu mého, vrcholového managera, zklamáním. Ve srovnání se sezonami minulými musím bezostyšně hodnotit letošek za neúspěšný. V první sezoně jsme slavili postup z 3.třídy, druhou sezonu jsme se jakožto nováčci dokázali udržet a třetí sezonu už jsme podle předpokladů a mnou stanovených cílů mohli hrát klidný střed tabulky. Nestalo se tak a my jsme jakožto druhý nejhorší celek této sezony sestoupili zpět do 3.třídy. Tlustým písmem se na stavu podepsalo především tragické jaro. Přikládám konečnou tabulku. Sezona se fiaskem stala hned z několika důvodů, které jsem na schůzi rozebral ve čtyřech podbodech.

Podbody nejsou řazeny dle jejich závažnosti, ale podle toho jak mě přišli na jazyk.

  • Herní nekvalita:

Neúčast Martina – minulou sezonu byl Martin, Olin a já nejvyčnívajícími tahouny mužstva. Hovořili porot to i statistiky kanadské, či střelecká tabulka. Po sezoně odešel Olin a já byl v domnění, že roli tahouna převezme na svá bedra především Martin. Nestalo se tak, jelikož odehrál pouhých 6 zápasů z celkového počtu 29. Za neúčastí Martina na zápasech stál na podzim nejprve únavový syndrom, poté se na jaře při svém prvním tréninku zranil, když ho Polda nešťastně trefil někam do oblasti kotníku. Výsledkem všeho bylo už zmíněných 6 odehraných zápasů, ve kterých si připsal jednu branku. Je mi jasné, že zdraví neporučíš a ani Martina v žádném případě z ničeho neviním, jen jeho neúčast vidím jako jednu z příčin našeho herního poklesu.

Špatná a naivní hra – o tomto tématu bych mohl napsat stohy papírů. Problém je všem jistě jasný. Nenahrajeme si na dva metry, děláme stále stejné chyby, mnoho individuálních chyb, nesehranost. Zkrátka nemáme v současném složení kádr na to, abychom hráli důstojně 2.třídu.

Nemohoucnost vstřelit branku – o tomto problému hovoříme rovněž už dvě sezony. Tentokrát vše vyvrcholilo naším sestupem. Na podzim jsme vstřelili pouze 15 branek ze 14ti utkání, na podzim 27 z 15 utkání a to jen díky zázračnému poslednímu víkendu, kdy jsme dali 12 branek. Krom jednoho víkendu to byla v našem podání katastrofa. Zde přikládám statistiku klubu co se táče vstřelených a obdržených branek a podíl jednotlivců svými kanadskými body na celkovém počtu branek.

  • Docházka:

Přikládám statistiku celkové docházky našeho týmu. Už z této statistiky vyplývá, kdo se jak podílel vlastně na chodu klubu. Prvních 5 lidí mají velice dobrou účast. Boris, Kuba, Michaldo mají účast průměrnou, ostatní mizivou. Tabulka je k zamyšlení a důkaz pro ty, kdo nechápou, jak jsme mohli tento rok tak prodrbat. Dále přikládám rozdělenou statistiku docházky za podzim a jaro, kde si můžete sami porovnat, jak kdo chodil a nechodil a jaký je rozdíl mezi dvěma polovinami sezony. Na jaře došlo k výraznému úbytku aktivních hráčů z 75 procent na 60 a i proto jsme neudrželi podzimní výsledky. Tým během jara stál stále na těch stejných lidech – Dan, Pája, Petr, Vláďa, Nekwish - díky kterým jsme sezonu vůbec dohráli. Tímto bych chtěl těmto pár lidem upřímně poděkovat, že nenechali tým ve štychu a podíleli se na důstojném dohrání tohoto ročníku. Poslední přiloženou tabulkou je statistika docházka bez a s posilami. Zde bych si dovolil malou vsuvku, kterou jsem udělal i při schůzi..a to vysvětlení proč byly do klubu posily přibrány. Nebylo to z důvodu doplnění kádru, nebo vyplnění místa po někom, ale abychom měli dva hráče navíc, pro náš větší komfort při střídání a abychom se neuhnali, tak jak tomu bylo párkrát na podzim. Výsledek? I přes dva nové hráče chodilo ještě méně hráčů na jaře, než na podzim!! Nebýt posil, v několika případech bychom utkání vůbec neodehráli a to je doslova alarmující! V tabulce si můžete srovnat následující.. podzimní část se 4mi lidmi v poli + kolik bylo na střídání. Ve druhém sloupci to samé na jaře, kde jsme byli obohaceni o dvě nové tváře a v poslední tabulce jsou statistiky, jak bychom odehráli jaro, kdybychom dvě nové tváře neměli.. Ve dvou případech bychom se sešli jen se třemi do pole!! Pánové, pardón, ale to je trapas.. Docházka je jednou z velký příčin našeho krachu!

  • Tréninky:

Dle mého vyjádření tréninky stály za hovno. A to je fakt. Zodpovědnost jsem vzal na sebe, jelikož měli asi probíhat úplně v jiném duchu. Nebo máte někdo z vás pocit, že bychom něco natrénovali a trénink Vám něco dal? Já ne. Měli jsme trénovat rozehrání rohu a přízáků. Z přízáků dostáváme kvanta branek, tak proč bychom jich stejně nemohli i dávat? Protože nebyla vůle cokoliv nacvičit. Další věcí o které jsem se rozhovořil byla to, že na trénincích hrajeme jinak než na zápasech a to je možná špatně. Jak chceme hrát dobře na zápasech, když si z tréninků nic neodneseme. Je mi jasné, že na trénink si asi každý chodí tak nějak zarelaxovat, zaběhat si a hrát ležérněji, než v zápase.. Je to správné? Hrát beton i trénincích, ať si to zažijeme a bereme to jako samozřejmost? Nevím.. Každopádně co je neomluvitelné je opět ubohá docházka na tréninky, kterých se na jaře účastnili vesměs stejní lidé, kteří podrželi tým na jaře v soutěži.

  • Spory:

Na počátku jara v týmu došlo ke sporu prostřednicím našich společných stránek. Nepohodl se Vláďa a Michaldo ohledně docházky. Myslím, že i tato věc nějak negativně ovlivnilo tuto sezonu. Vztahy v klubu ochladli a my nechodili na zápas jako parta kamarádů, nýbrž jako pár cizích hráčů, kteří si jdou odkroutit svoje. A to v drtivé většině dopadlo neúspěšně. Komunikace Vládi a Michalda se ztenčila na pozdrav, což je špatně. Nedokážu si představit nadále stejnou atmosféru v klubu, kde bych měl dělat vedoucího.

Toto byly čtyři hlavní body, které podle mě ovlivnili sezonu a náš sestup. Každý na věc může mít jiný názor, každopádně věci, které jsem napsal jdou jen velmi těžce vyvrátit a jsou pravdivé.

Posily: zhodnocení

Zhodnotil jsem naše dvě jarní posily, Petra a Sykec.

Petr – hodnocen jako velmi dobrý tah. Své pevné místo v týmu si vybudoval svojí zodpovědností a prací pro tým. Svoji snahu podpořil 7 kanadskými body. Jak jsem řekl, kdybych měl volit mezi střelcem světových kvalit bez zodpovědnosti, který mi přijde na zápas jednou, dvakrát za polovinu sezony a Petrem, dlouhodobě stabilním hráčem, volím jednoznačně Petra.

Sykec – vzhledem k jeho vysoké absenci zapříčiněnou pracovními povinnostmi nelze tohoto hráče objektivně hodnotit, co se týče herní posily. Faktem zůstává, že po stránce klubové pro tým přínosem prozatím nebyl.

Statistiky jednotlivců:

Přikládám tabulku kanadského bodování, nejlepších střelců a asistentů. Ve všech třech případech statistiky vyhrávám já, já jen já!

Co se týče kanadského bodování, karty jsou rozdány jasně. S přehledem tabulce vévodí duo Pája a Vláďa s 26, potažmo 21 body. Z dáli se jim na záda kouká Dan, Kuba a Petr. Bodový zisk ostatních je bohužel zanedbatelný.

Střeleckou tabulku po třetí v řadě ( 3 sezony po sobě) vyhrávám já. Tentokrát mě k prvenství postačilo 12 branek. Střeleckým koncertech v posledním víkendu jsem předstihl dlouho vedoucího Vláďu, který se nakonec umístil druhý s brankami jedenácti.

U asistencí je situace obdobná. Vyhrál jsem já se 14ti přihrávkami, druhý skončil Vláďa s 10ti a dále Kuba, Dan a Petr..

Samostatná statistická kapitola je Nekwish, jeho čísla si můžete rovněž prohléhdnout. Připsal si dokonce asistenci.

Tipni si:

Současně s jarní sezonou se prolínala doplňková soutěž a to ta tipovací, Ovládl ji jeden muž a to Olin. S přehledem vyhrál (34 bodů) a dlouhodobě podával nejzdatnější tipérské výsledky. Následuje velmi naměstnané pole tipérů. Vláďa 27b, Petr 26b, Kuba 25b, Dan 22b. Ostatní byly lůzři, nebo nehráli pravidelně viz. tabulka. Výherci blahopřeji a předávám Mílu. Olda byl dekorován rovněž za výhru v prvním ročníku soutěže o nejlepšího hráče sezony, kterou nespravedlivě vyhrál. Opět dostal Mílu.

Na závěr hodnotící poloviny schůze jsem si dovolil malou třešničku, která dokázala nepravost slov Vládi, který si dlouhodobě stěžoval, že mu nenahrávám. Statistiky nejsou jen nuda, jak se zpívá ve známé písničce, jsou zábovné a především mají cenné údaje, o čemž jsme se mohli všichni přesvědčit. Tak aby bylo navždy jasno..

Vláďa nahrál v této sezoně Pájovi na gól ve TŘECH případech z 12ti Pájových branek.

Naopak Pája nahrál v této sezoně Vláďovi na gól v SEDMI případech z jeho 11ti vstřelených branek.

Výsledek mluví za vše, moje údajné nenahrávání je naprosto neopodstatněné. Dalo by spíše mluvit o opačném, zrcadlovém efektu. No a abych si ještě přisadil, bylo by vhodné zde použít přísloví.. ten kdo nejvíc křičí, od toho to fičí.. aneb kdo se dožaduje nahrávek, sám nenahrává.. :- )) To sem to kvalitně rozebral, co? Úplně si představuju teď Vláďu, jak toto čte a říká.. to je píííčus! :- )))

Poděkování:

Závěrečným bodem první půle zhodnocení bylo poděkování. Děkuji všem, kdo se jakkoliv aktivně podílel na odehrání této sezony. Neskončila tak, jak bych si představoval, ale alespoň jsme ji nějak odehráli, což bylo prvořadým cílem po jarní krizi.

DRUHÁ ČÁST SCHÚZE - CO DÁL?

Ve druhé části schůze bylo projednání, jak to s klubem vypadá do budoucna. Po zpackané sezoně mnozí z nás přemýšleli co a jak, zda pověsí kopačky na hřebík, budou se věnovat něčemu jinému, či by opravdu chtěli pokoušet dál osud a v klubu vytrvat.

Jako první bod této části programu byl logicky zařazen dotaz, kdo se jak rozhodl. Zajímalo mě především vyjádření těch, kdo se rozhodl úplně v klubu skončit, nebo jaké má podmínky v pokračovní, pokud nějaké bude.

Kuba – je mojí smutnou povinností Vám sdělit, že naše barvy po sezoně opouští náš obránce Kuba. Je již rozhodnut přesedlat své sedlo z poníka na dospělou kobylu, a to z futsalu na velký fotbal. Z mého osobního hlediska je to bolestná ztráta, protože Kubu mám rád jako člověka a spolupráce s ním byla vždy korektní a na úrovni. V klubu mě bude velice chybět. Proti jeho rozhodnutí však stát nechci, jak jsem řekl, nikomu ve štěstí stát nebudu a přeji mu mnoho úspěchů na poli osobním i sportovním.

Martin – Martin se ze schůze během týdne omluvil. Jeho požadovaly na setrvání v klubu zněly takto: Martin bude dále pokračovat jen v případě sloučení se Slovanem, jinak svoji působnost v klubu ukončí. Sloučení se Slovanem v současnosti nepřipadá v úvahu a to z obou stran – Slovanu i Carpe Diem a tak je věc bohužel vyřešena. Martin rovněž opouští naše řady. Je mi to líto, Martin je střelec k pohledání, který bohužel promarodil celou sezonu a především dobrý kámoš.

Vláďa – svůj záměr opustit klub oznámil už po „sporu“ s Michaldem, který se odehrál na začátku jara. Jeho hlavním důvodem bylo však nechuť hrát s nezodpovědným kolektivem, což shrnuje všechno. Svoje další působení podmínil změnou kádru.

Dan – svůj odchod neoznámil, ale svoje další působení podmínil stejně jako Vláďa obměnou kolektivu. Důvod stejný.

Pája – to sem já, kdyby jste někdo nevěděl. Zopakuji to, co jsem řekl na schůzi. Dlouho sem přemýšlel, zda s futsalem nadobro neseknu. Nakonec jsem se rozhodl, že káru ještě snad pár let potáhnu dále. Svoje možná nejlepší sportovní roky mezi 20 – 26 jsem fotbal, či futsal vůbec nehrál, protože jsem bydlel ve Strakonicích, poté v Olomouci. Pokud bych nyní na sezonu0 přerušil, ztratil bych další rok. Ve hře bylo i naprosté ukončení hraní, to jsem zamítl z důvodu předešle napsaného. O svých podmínkách budu hovořit později..

Michaldo – chce dál hrát

Boris – chce dál hrát

Petr – chce dál hrát

Sykec – chce hrát dál

Ríša – chce hrát dál

Nekwish – chce hrát dál

Tak to bychom měli. Každý se vyjádřil jak to sám se sebou zamýšlí dál a na řadě je klub.. tedy jak to s klubem zamýšlíme dál. Na výběr je ze čtyř alternativ..

Ukončení působnosti klubu.

Hrát 3.třídu dále ve stejném složení

Hrát 3.třídu v novém, oživeném složení

Sloučení se s Antabusem

  • Ukončení působnosti klubu – tento návrh byl přednesen a jako první zamítnut. Zde se jednalo především o to, že pokud by nebyl dostatečný počet hráčů, kteří by se vyjádřili, že chtějí ve futsalu pokračovat, nemělo by cenu věc lámat přes koleno a bylo by na místě skončit. Tato alternativa, kterou jsem ještě před čtrnácti dny považoval za nejpravděpodobnější tedy nenastala.

  • Hrát 3.třídu ve starém složení – ve starém složení se rozumí, že by v týmu nenastala téměř žádná změna. Stejná sestava, z nichž polovina lidí chodilo a polovina nechodilo. V tomto případě bych rezignoval na post vedoucího klubu a děj se vůle Boží. Klub by byl nucen převzít někdo nový a veškeré zařizování ohledně nové sezony a věcí s tím spojené by bylo už v jeho kompetenci. Pokud by byla zvolena tato varianta, stal bych se řadovým hráčem. Zamítnutí varianty usnadnil také fakt, že by do tohoto „projektu“ nešel Dan a Vláďa. V týmu by zbylo 6 lidí do pole, což je málo. Nový manager by byl nucen shánět nové lidi, a jelikož se k tomu nikdo nehrnul (převzetí vedoucí funkce), tato alternativa byla rovněž smetena ze stolu.

  • Hrát 3.třídu v novém, osvěženém složení – původně jsem touto variantou myslel to, že v týmu zůstane 4-5, max.6 hráčů stejných, těch co chodilo a mají o futsal zájem, zbytek bychom našli nové hráče. Kádr by se tak zúžil o nechodiče a hráče, co nemají zájem hrát. V mém původním záměru bylo i v tomto případě rezignovat na post vedoucího. Do týmu bychom dovedli dvě, nebo tři nové tváře, což by pročistilo atmosféru a týmu dodalo nový lesk. Mě osobně by noví spoluhráči dodali nový impulz a věřil bych v lepší budoucnost. To co nastalo toto jaro už zažít nechci. Pokud by byla schválena tato varianta otázkou zůstává, kdo by tým vedl. Každopádně v této variantě už hraje, jen pro informaci, roli Dan s Vláďou, kterým by se splnil požadavek na hraní v novém složení, bez nespolehlivých hráčů. Plus tomuto bodu přináší, že by zůstal zachován klub Carpe Diem Brno 08 i se svým původním názvem. Pro tuto variantu se vyjádřil: Petr, Sykec a Michaldo.

  • Sloučení se s Anatabusem – asi nejzajímavější varianta. S Poldou jsem o této věci předběžně mluvili po telefonu a případné sloučení ještě spolu nese mnoho otazníků a neznámých. Byl by to skok do neznáma. Náš původní model zněl, že bychom oba týmy sloučili v jeden s tím, že každý tým by dodal zhruba 4-5 hráčů. Samozřejmě ty, co chodili a mají zájem dále hrát. Na schůzi jsem nadhodil zlomek „problémů“ které by sloučení přineslo.. jen tak namátkou: název klubu – v úvahu přichází zachování Carpe Diem, Antabusu, nebo zvolit nový společný název. Dále je velký problém na postu brankáře.. Víťa a Nekwish – oba spolehlivý a platní brankáři.. Jak to vyřešit? Naštěstí bychom nemuseli v tuto chvíli řešit registračky, protože ve 3. nemusejí být. Až v případě postupu, bychom museli registračky sjednotit pod jeden tým. Problémů závažných i méně závažných je dost. U nás by v tomto případě chtělo hrát 9 lidí + gološ.. Jak vyřešit problém? Padl zajímavý návrh na dva týmy. Podle všeználka Olina může ve 3.třídě působit A i B tým, samozřejmě každý v jiné skupině. Takže i tato varianta přichází v úvahu. Jeden tým by hrál v sobotu, druhý v neděli. Hráči (určitý počet) by se mohli dle regulí prolínat, jak by bylo potřeba. Tím by se vyřešil problém s mnoha futsalchtivými hráči a hlavně i problém brankářů. Pro variantu sloučení se vyjádřili: Vláďa, Dan, Boris, Ríša a Pája.

Výsledek:

Na čem jsme se tedy dohodli?

  1. Jako první varianta, kterou zkusíme bude sloučení se s Antabusem. Jednání zatím ani neprobíhají, takže vše je ještě v peřince. S Poldou se domluvíme, zda o to oba týmy stojí. Jak bychom řešili situaci v případě jednoho týmu (redukce hráčů, vedoucí), jak bychom postupovali v případě dvou týmů. O výsledcích jednání Vás budu neprodleně informovat.
  2. Jako druzhá varianta zústává zachování klubu Carpe Diem jako takového s tím, že bychom kádr oživili novámi hráči.

Schůze ukončena.

středa 22. června 2011

Pozor! Změna pořadí tipovací soutěže!

Dnes jsem umístil do odkazu TIPNI SI konečné výsledky této skvostné hry, kterou jsme měli možnost hrát celé jaro. Musím se omluvit všem, ale v tabulce došlo k mírné změně..
.
Původní pořadí soutěže TIPNI SI:
  1. Olin - 34 bodů
  2. Vláďa - 27 bodů
  3. Petr - 26 bodů
  4. Kuba - 25 bodů
  5. Dan - 22 bodů
  6. Pája - 16 bodů
  7. Bebé a Dub - 6 bodů
Po pečlivém zvážení jsem dospěl k názoru, který jsem už kdysi avízoval. Olin podváděl. Při jednom z prvních tipů Olin znal okolnosti zápasu Slovan vs. Nasan a proto nebylo těžké se dostat vůči ostatním do výhody. Proto já, jakožto ředitel soutěže a současně notář soutěže Aleš Ulm v jedné osobě tomuto hráči ( a to doslova) odebírám počet bodů, který ono kolo získal. A sice v počtu 3 bodů (slovy tří). Dále bylo schváleno radou klubu (Dan, Vláďa, Petr, Kuba, Michaldo, Nekwish, Pája) odebrání dalších 8 bodů (slovy osmi) za to, že Olda není aktivním členem klubu, ale pouhým divákem a příznivcem klubu.
Aby bylo spravedlnostu učiněno za dost, stejný počet (8 bodů) musí být odebrán ze stejného důvodu i Dubovi a jeho konečné skóre tak činí -2 body.
Naopak byl schválen tzv. královský bonus. Královský bonus určený pro tuto sezonu činí 8 kladných bodů. Tento bonus obdržím já.

Nové pořadí - celkové výsledky soutěže TIPNI SI:
  1. VLÁĎA .. 27 bodů
  2. PETR .. 26 bodů
  3. KUBA .. 25 bodů
  4. PÁJA .. 24 body
  5. OLIN .. 23 bodů
  6. DAN .. 22 bodů
  7. BEBÉ .. 6 bodů
  8. DUB .. -2 body
Doufám, že se Vám soutěž líbila. Gratruluji vítězi a doufám, že se u obdobné akce jednou sejdeme znovu..
Veličenstvo Pája I. Nádherný

My máme parní stroj, úžasné síly zdroj ... :-)

..no nedivte se mi, musím si tento okamžik vítězství užít, nevím, na jak dlouho to opět bude.. Každopádně jako parní stroj náš tým tentokrát pracoval.. přesně, koordinovaně, spolehlivě. Je škoda, že poslední vítězný víkend byl už pouze labutí písní, jelikož sezona už je několik týdnů v troskách a sestup našeho týmu byl znám už mnoho dní předem.

Sestava: Nekwish - Dan, Michalo, Kuba, Petr, Vláďa, Pája.
Je velkým paradoxem, že za jarní část do neděle jsme dokázali vstřelit pouze 14 branek, v neděli jsme statistiku převrátili naruby a vsítili dalších 12 branek. Při počítání jednotlivých statistik a pohledu na sezonu po letech nemůžeme dostat pravdivý obrázek o letošním jaru. Třináct zápasů hovno a dva zápasy zlato. Každopádně se konečně zadařilo a tak si to pojďme společně užít.. Ještě předtím si ještě dovolím opět záležitost.. já, zapomnětlivec největší který většinou vaří z vody a občas si něco domyslí si pamatuji všechny branky, což je naprosto k neuvěření!!
Nebývale velký brankový a kanadsko - bodový zisk urvali někteří z nás.. Je to v našem týmu unikátní záležitost a tak se Vám s tím svěřím už na úvod článku.. Takže v neděli si hráči vedli takto:
Pája 8 bodů (5+3)
Vláďa 6 bodů (2+4)
Dan 3 body (2+1)
Petr 3 body (1+2)
Michaldo a Kuba (1+0)
Nekwish (0+1)

Začněme zkraje. Duel o poslední flek tabulky nás čekal jako první. Classic, který v předzápase prohráli 2:5 s Torcidou by jistě rád přenechal Černého Petra nám. Naše komando však bylo jasně proti. V zápase, který měl být trápením obou mužstev o vstřelení vítězného gólu, tak jak tomu bylo na podzim se zvrhl v naše muzikálové galapředstavení, kdy diváci vstávali ze sedaček a křičeli Carpe Diem, vivat! Před špílem jsme si řekli, že nebudem hrát zanďoura jako vždy, ale zahrajeme si pro radost otevřenou partii. Do obrany se na vlastní žádost postavil Michaldo, což mě posunulo do útoku. Byl to šťastný tah, Bebé v obraně předvedl kvalitní výkon, za mě hovoří 5 vstřelených branek.

1:0 – Po akci z protiútoku jsem se Danovi ukázal přímo mezi beky před brankářem. Dan od levé lajny posílá přesný milimetrová pas na mě, a já si pohrál s brankářem jak s hadrou na holi. Osamocen před brankářem jsem naznačil kliku do leva a míč si rychle posunul do prava. Plácající se brankář na zemi už jen přihlížel, jak jsem míč putuje do prázdné brány.
2:0 – Akce v přečíslení tři na dva. Po levé straně běží Dan s míčem, nahrává mě na střed, já přiťukávám Vláďovi na pravo a ten umístil míč přímo k tyči. Pěkná přízemní střela a hlavně proměnění přečíslení, což se u nás děje jen v opravdu vyjímečných případech. Takto by to mělo vypadat. Nesrat se s tím.
2:1 – Vedení 2:0 nás uspokojilo, jako vždy. Vyklidili jsme na chvíli pozici a přenechali iniciativu na soupeři. A to se nám vymstilo. Okolo Michalda, se na hrušce obtočil útočník Classicu a skóroval.
3:1 – do poločasu jsme nakonec ještě vsítili třetí branku. Mám za to, že pokud by se tak nestalo, měli bychom problém a druhý poločas by se nesl ve znamení bání se o výsledek. Hráli bychom ustrašeně a dlouhodobé neprosazení se by vedlo k psychickému kolapsu. S míčem jsem si pohrával u levé čáry na polovině Classicu asi 5 metrů od rohu. Následovala přihrávka na Vláďu, ten hruškoidně přiťukává zpět na mě, přičemž jsem si zatím hbitě sběhl před bránu a neomylně ránou jako z děla umístil míč metr pod spojnici protilehlé strany brány. Nádherná tic–tac akce. Tímto výsledkem skončil poločas.

Classic byl slabší než my. Bylo to očividné a na hřišti jsme po celou první půli dominovali. Blesklo mě hlavou, že by jsme konečně mohli vstřelit více branek a udělat výsledek aspoň s šesti kousky. Ten den jsme na to měli, vyšlo prostě všechno,. Počasí bylo krásné, avšak ne horko. Na střídání byl ideální počet 2 a nám se navíc solidně herně dařilo.

4:1 – Druhý poločas začal. Taktovku utkání do svých rukou vzal Petr s Kubou. A předvedli skvostnou akci. Petr přebral míč na půlící čáře. Pár metrů pokračoval kupředu a následně vybídl Kubu k jeho tradičnímu sprintu. Kuba přihrávku zachytává v ten nejvhodnější okamžik a z ostrého úhlu se mu na poslední chvíli daří obhodit brankáře. Míč se dokutálel přesně k levé tyčce. Bomba akce.
5:1 – Soupeř tu a tam zkouší hrát s brankářem v poli. To se mu jedenkrát vymstilo. Ztrátu na naší polovině trestal šťastně Vláďa. Ten cca 10 metrů za půlkou se snaží trefit odkrytou bránu. Gološ Classicu ve snaze míč tečovat vedle udělal pravý opak. Mičuda, která původně letěla mimo bránu po jeho snaživé teči přistává přesně u levé tyče. Šťastná branka, po které brankář protivníka skryl hlavu do dlaní.
6:1 – Dan číhal na půlce a čekal na moje rozehrání autu zhruba 5 metrů na polovině Classicu.. Každý čekal rozehrání na krátko, tak jako vždy. Dan nenápadně jak liška vystartoval a ve sprintu mazal do volného prostoru, který se před ním rozevřel. Já to naštěstí viděl a přes celou šířku ho příhrou vybídl ke skórování. Ten i přes poměrně divoké zpracování a pokopnutí si míče dokázal přelstít Classica v bráně. Míč propasíroval snad jeslemi, nebo nějak velmi těsně kolem těla a rozvlnil tak síť už pošesté.
6:2 – na řadu přišel nakonec i Classic a my dostali branku jak jinak než classicky. Po přímáku. Nekwish se nestihl přesunout do svého postavení při rozehrání a inkasoval poté, co mu míč prolétl kolem těla k tyči.
7:2 – závěrečná branka utkání byla opět skvostem. Michaldo rozehrál aut na krátko na mě, já vzduchem přihrávám na hrušku Vláďovi, ten sklepává míč hlavou zpět mě a já ve výskoku a kopu známého jako Topigeri vsítil míč z první pod víko. Zkrátka úžasné. Tímto góle jsem dokonal svůj první hattrick v sezoně a hřiště tak zasypali kšiltovky a čepice kolem stojících bezdomovců.

Carpe Diem vs. Classic 7:2 (3:1)
Branky: Pája (Dan), Vláďa (Pája), Pája (Vláďa), Kuba (Petr), Vláďa, Dan (Pája), Pája (Vláďa)

Takto skonči tedy zápas, ve které jsme si připsali rekordní výhru 7:2. Classic byl slabší než my. Je to však důvod proč výhru zlehčovat? Není! Rozhodně není. Myslím, že ostatní týmy když nás porazí také velebí své ego a nezlehčují situaci tím, že jsme porazili slabšáka. Všichni v utkání hráli velmi dobře. Michaldo na postu obránce zahrál velmi slušně, koordinoval hru svým pištivým hlasem, někdy přehnaně, ale vydržet se to dalo :- ) Vláďa zahrál hrušku tentokrát velice dobře, Dan se k dobrému výkonu také přidal. Kuba s Petrem byly velice platným duem , což potvrdil v nejedné akci. Nekwish příliš práce neměl a když ano, vyřešil ji v klidu, nebo skluzem :- ). Takže klasika. Cešlý tým zahrál dobře a mám za to, že konečně jsme působili tak nějak kompaktně a z toho můžem mít velmi dobrý pocit.

Ve druhém utkání nás čekal celek Schalke. Tomuto týmu se na jaře příliš nevedlo a jedině výhra nad námi by je udržela na nesestupových pozicích. Hráli tedy o všechno. Úvod zápasu byl velice vyrovnaný. Na obou stranách byli náznaky šancí a my cítili, že půjde o trochu jiný zápas, než s Classicy. Schalke byl silnější a nabuzenější tým.
0:1 – první branku jsme inkasovali my. Po rozehrání rohu si mě umyl soupeř tak, že jsem nevěděl kde jsme a propálil po zemi všechno, co mu stálo v cestě. Zdálo se mi, že míč proletěl snad ještě dvěma houslemi, než rozvlnil Nekwishovu síť. No nic, byla to moje chyba a bylo jen na nás, zda se z toho složíme, nebo zabojujeme. A zabojovali jsme.
1:1 – moje chyba mě vybičovala dokonce k těžkému fyzickému souboji. Na polovině Schalke, téměř u rohového praporku jsem po souboji tělo na tělo vybojoval míč (soupeř se svalil na zem a hořekoval, že to byl faul), vystřelil jsem do vracejícího se obránce předem mnou a odražený míč se dostal k Michaldovi zhruba na hranici trestného kopu (delší penalta).. Ten po výzvě opět vrací mě, já patičkou přistrkávám Vláďovi, který naběhl do míst mé kolize se soupeřem a z první vrací Michaldovi na střed do chumlu. Bebé si počínal jako pravý portugalec a bezostyšně mezi obránci umístil míč do sítě. Moderní akce jako sviňa a především vyrovnání.
2:1 – vedení se nám dokonce za chvíli podařilo převrhnout na naši stranu. Míč se dostal k Petrovi, který číhal u pravého rohu poloviny Schalke. Po pár kličkách se rozhodl vystřelit, ale míč kdosi tečuje a letí vysoko nad naše hlavy. Přiběhl jsem od půlící čáry a míč z první v letu plackou nasměroval vstříc bránu. Nemýlil jsem se. Na míč si sice ještě gološ sáhl, ale stihl ho jen doklepnout přesně k tyči. Velkou zásluhu na brance nese Petr.
2:2 – hádejte jak jsme inkasovali? Ano, po přímáku. Tentokrát ne po střele, ale po šikovném rozehrání na volného hráče. Pro toho už nebyl problém míč poslat za záda Nekwishe. Plichtou skončil i poločas a tak se muselo zákonitě rozhodnout až v tom druhém.
3:2 – další k pokladnice moderních rychlých akcí, kterými jsme se bohužel hemžili jen v tomto víkendu. Na středu Vláďa vysílá přihrávku na mě vpravo, já vezu míč cca 5 metrů a nesobecky nevolím střelu, ale nezištnou přihrávku na Dana, který si lišácky sběhl na zadní tyč. Ten do prázdné nezaváhal.
4:2 – Akce dvojice Vláďa – Petr. Vláďa na polovině Schalke kouzlí s míčem z prudkého úhlu od brány. Správně volí přihrávku na nabíhajícího Petra a ten střelou do protipohybu vlní a vlní a vlní síť.
5:2 – akce, která má neobyčejný význam. Byla to sice branka na 5:2, tedy nepříliš důležitá, ale v konečném důsledku rozhodla o mnohém. Pocity z ní umocnilo i to, že padla v hodniě dvanácté, tedy snad 4 vteřiny před koncem. Po ní se už jen rozehrálo a byl konec utkání. U této branky si totiž připsal asistenci, svoji první v sezoně, Nekwish a navíc rozhodla o tom, že jsem vyhrál tabulku střelců před Vláďou. Je to osud. Míč jsem od Nekwishe převzal po výhozu už na vlastní polovině… pokračoval jsem po lajně, poté klika na střed a prudká střela k tyči, na kterou si brankář už jen sáhl konečky prstů. Co na tom, že mě nabíhali dva lidé po stranách.. :- ) Ne, buďme soudní, oba mojí spoluhráči byli obsazení, protože se jednalo o přečíslení 3 na 2. Já jsem volil jedinou správnou variantu, protože se mě střed pěkně otevřel..
.
Carpe Diem vs. Schalke 5:2 (2:2)
Branky: Michaldo (Vláďa), Pája (Petr), Dan (Pája), Petr (Vláďa), Pája (Nekwish)
.
Co k utkání říct. Bylo parádní a jen dokreslilo nedělní krásnýá den. Troufnu si říst, že v obou utkáních na nás soupeř zkrátka neměl a my se setkali s nebývalou produktivitou a střeleckou potencí. Děkuji všem zúčastněným, bylo mi ctí s Vámi v neděli hrát.
.
Dvěma výhrami jsme definitivně uhájili 15. místo, Classic na nás nakonec ztratil 4 body, když v dohrávce překvapivě porazil BB Press B. Byl to karneval, který jsem dlouho nezažil a jsem rád, že jsem tyto pěkné okamžiky mohl s Vámi prožívat.

úterý 21. června 2011

Tréninky zrušeny

Dnešním dnem, po dohodě s Poldou, jsem zrušil naše slavné úterní tréninky. Nejméně v polovině případů jsme se nesešli ani v 10ti lidech tak, abychom si zahráli v nejnižším možném počtu 5 na 5.

Nevím co k tomu říct, na trénincích se po dobu jejich konání objevovalo pravidelně jen pár lidí, ostatní z různých důvodů nemohli. Každý ví, jak na tom byl.

Tuto informaci o zrušení trenálů zakončím prostou větou oznamovací, která shrnuje můj pocit... je radost pro Vás pracovat a něco zařizovat.