Potápím mysl do říše Trollech

V sobotu jsme si asi všichni přítomní ožrali držky na letošním předvánočním posezení v Rockin Café. Účast sice nebyla stoprocentní - především ze strany Carpe, ale vše vynahradili akvizice týmového béčka, nebo fanatičtí příznivci, nebo chcete-li Ultras klubu.

Sestava byla takováto: v bráně Boris, obrana: Sykec, Dub, Olin, Daníček. Do útoku se postavila sestava: Vláďa, Pája, Michaldo, Hlodyš (Oldův kámoš) a Hlodyšova dívčí.

Večírek probíhal jako každý jiný, v klidném tempu ze začátku, zelenou smrští jsme finišovali. No, i když finišovali je asi silné slovo, jelikož jsme Zelenou kompletně vypili, nebylo zhruba od 11 co z lihovin nalívat. Proto se vesměs všichni pouštěli dále už jen po pivní vlně. Myslím, že večírek se povedl nejen po stránce pitné, ale také po stránce hudební a snad i debata nevázla. Ti méně šťastní probrali svůj vesměs chabí sexuální život s ostatními, pochlubili se neexistujícími milenkami, zmínili se o svých internetových úspěších v oblasti seznamky, a trumfovali se, kdo bude vlastně ten král večera. Všichni jsme však věděli, že opravdový král je jen jeden a to jsem JÁ. Myslím, že velice příznivým dojmem působil přítomný jukebox. Je to něco jiného než „obyčejné“ sezení a funění do půllitru . Hudba, jehož playlist jsme v hospodě z 80 procent utvořili my, byla velice příjemná a někteří z nás si dokonce troufli na sólové hudební výstupy. Jukebox tedy hodnotím velice kladně, třešinka na dortu bylo ještě to, že ovladač od hrající krabice jsem měl ve spárech převážně já, a tak jsem si vše reguloval dle libosti. Až nečekaně velký kladný ohlas měla moje úvodní skladba večera Říše Trollech od skupiny Trollech, všichni jsme si společně zanotovali a poklepávali nohou do rytmu. Nečekal jsem až tak velký ohlas a proto ji s chutí zde uvádím jpro ty labužníky, kteří by si chtěli píseň znovu vychutnat.. Text je pod článkem. Během večera zazněly sklady Tří sester, Kabátů, Alkeholu, E!Eček, Brutusu a zapěl i třeba mistr Záviš. To je jen krátký výčet interpretů, kteří si už dávno získali nejen mé srdce. Každý si zkrátka našel to svoje. Své účinkování v Rockin Café jsme dokonali zhruba v 1 hodinu v noci. Ti méně zdatní, nebo méně odvážní se odpojili a zbytek pokračoval do klubu Charlies. Zde už se jednalo o holé, zcela čiré kalení. Nikdy mě to v tomto klubu nebralo a nebylo tomu ani tak nyní. Bohužel však jen co jsem se dvakrát otočil bylo najednou půl 4 v noci. Sykece, Vláďu a Olina jsem já společně s Borisem opustili v již zmíněný čas a odkráčeli na zastávku. Malé shrnutí bych ukončil drobnou komickou vložkou, že i nyní se mě podařilo přejet. Díky bohu jsem jen spát k mámě do Nového Lískovce, a tak jedna zastávka pěšky nazpět nebyla až takovým hororem jako minule.

Myslím, že se akce povedla a každého budou hřát jen pěkné a romantické vzpomínky. Ale teď už.. Romantická píseň o přírodě a jejích krásách.. V říši Trollech!

Potápím mysl do ríše Trollech
Podzimní ráno vítá chladný les
V zeleni života slavím temný úsvit
Stromu píseň zní v husté mlze


Skalní vítr duší přírody
Zvětralých kamenů království
Pramen života mezi pařezy
Lesní studánka věčné bohatství


Ve spleti křovin vidím bohy dřevěné
Otvírám oči do země prosáklé
Kymácí se stromy kmeny vrzají
Tmavé listí padá ptáci zpívají


V údolí je zima dole v bažinách
Tam zarostlá je cesta v hustých křovinách
Mé kroky vedou do hlubin kde chladný je mech
Prodírám se houštinou cítím lesa dech


Věčný lesní světe!
V tobě jsem spatřil boha!
Ve stromech ve vodě
V zemi je tvá síla!


Každý strom je mým přítelem
Každý tvor mým bratrem
V listí spadlém lože mé
Mezi kmeny bohové


Jako kořen borovice v zemi se drží
Tak pevně splývám já sám s ní
Není větší upřímnosti nežli v nitru stromu
Žádný sen se nerozplyne je-li skutečný


Kořen je pevný drží se země
Jako mé pouto k říši Trollech
Otevřenou myslí plují lidé i skřítci
Patříme lesům a všem jejich dnům
*