úterý 21. září 2010

Po 6.kole nám patří 7.místo

V neděli jsme sehráli další dvě utkání stále ještě úvodních střetnutí sezony. Na pořadu dne bylo 5. a 6. kolo 2D třídy, kde se nám jako soupeř postavili týmy Debakl s Jezdci.
Příjemné podzimní počasí přilákalo do ochozů stadionu na Mutěnické nespočet diváků, kteří až v pozdních odpoledních hodinách odcházeli přeplněni pozitivními dojmy ze hry týmů naší brněnské skupiny.
.
Sestava od pátku doznala malých změn. Z utkání se omluvil Ríša a Martin. Sestava tedy vypadala takto: Michal – Boris, Dan, Kuba – Michaldo, Vláďa a Pája. Rána v podobě neúčastí dvou významných persón mírně snížili šance na úspěšný den, jistě nás však psychicky nevyřadil z tuhého boje o body.
.
Úvod neděle patřil duelu Carpe Diem s Debaklem. S tímto týmem jsem chtěl stoprocentně bodovat. V tu chvíli poslední tým tabulky se potýká s dlouhodobější mizérií, kterou bychom svým tříbodovým ziskem nechtěně ještě prohloubili. Hráči z Debakl na nás od začátku vlétli. Dá se hovořit o tom, že úvodních 5-10 minut patřilo především jim. I přes soustavný tlak, kterému nás tento tým vystavoval se tu a tam v jejich obraně ukázala nějaká ta škvírka a tím i šance ke skórování. Motivace byla u mě více než velká. Při neúčasti Martina, vynikajícího střelce minulého ročníku jsem na sobě cítil mnohem větší břemeno zodpovědnosti. Tomu odpovídala i moje aktivnější a tvořivější hra, co se týče kouzel s míčem a různých fines. Tlak Debakl utnula až akce zhruba z poloviny poločasu, kdy po autovém kopu posílám míč prudce před bránu, kde si šikovně naběhl Vláďa. Ten z bezprostřední blízkosti tváří v tvář brankáři skóruje. Od této chvíle jsme vyrovnaným soupeřem. Do poločasu mají oba týmy ještě pár šancí, které buď zlikvidovali brankáři, nebo byly kopnuty pánu Bohu do oken. V poločase byla řeč o tom, že se nesmí opakovat scénář z nekonečno zápasů předešlých. Často se stává, že v poločase vedeme hubeným sklem 1:0 a hned v úvodu druhého dějství inkasujeme nešťastnou branku, po které se nemůžeme otřepat a zbytek zápasu se už jen trápíme. Modlil jsem se bohu Odinovi, aby nás ušetřil tohoto trápení. Marně. Historie se opět opakovala. Po chvíli od hvizdu začínající druhý poločas byl míč v naší síti. Po zkažené přihrávce napolovině hřiště se soupeř dostal do přečíslení a po vyšachování obrany zaslouženě skóroval. V tom okamžiku na nás padla taková malá dečka, jako vždycky. S více než hratelným týmem Debakl by byla remíza neúspěchem, ale vše k této nemilé věci spělo. Zhruba 8 minut před koncem došlo opět k přečíslení soupeřem a Michal v bráně se musel snad v poločasové pauze napít hopsinkové šťávy, jinak se nedá vysvětlit jeho brilantní přesun od tyče k tyči, kde zlikvidoval stoprocentní gól. Podržel tým, což bylo v tuto obtížnou chvíli velice důležité. Posledních pět minut však nakonec patřilo nám. Na polovině hřiště jsem převzal míč, po vzoru brazilce Denilsona přešlápl míč, rychlá klička doprava, pár bleskových kroků a z obránce byl rázem jen statista. Byl mým kouzlem natolik očarován, že koukal jak lemur a z fleku by mohl jít dělat na Svoboďák živou sochu.. Přede mnou už byl jen golman, který pohotově vyběhl, aby zmenšil střelecký úhel. Už už to vypadalo na uplakanou střelu z nutnosti a vyčerpanosti, ale v tom jsem dal nezištnou přihrávku pod sebe, kde číhal podruhé v utkání Vláďa. Do prázdné brány skóroval s potutelným úsměvem, který jen dokresloval celou situaci, která vítězoslavně nastala. Byl to zřejmě druhý rozhodující moment utkání. První byl velezákrok Michala. Po necelých třech minutách se stala doslova kopie celé rozhodující akce. Tentokrát byl v hlavní roli Michaldo, který věrný svému brazilskému původu motal a motal obránce, až se ocitl zhruba dva metry od pravé tyče soupeřova brankáře. Poté nádherně pod sebe poslal nahrávku na Vláďu, který neuvěřitelně potřetí stál na tom pravém místě. Do prázdné brány potřetí skóroval a završil tak hattrick, který mu doslova spadl do klína. Nechci nijak snižovat význam Vláďova hattricku, prostě a jednoduše v tomto utkání měl čich na góly a vždy stál tam, kde měl. I to dokazuje, jak velký hráč Vláďa je.
Do konce utkání se už nic podstatného nestalo a my si tak připsali zaslouženou, ale vydřenou výhru.
Carpe Diem vs. Debakl 3:1 (1:0)
Branky: Vláďa (Pája), Vláďa (Pája), Vláďa (Michaldo)
.
Ve druhém utkání se nám měl postavit obávaný celek Jezdci. Ještě 10 minut před utkáním nebylo jasné, jestli se zápas odehraje, protože hráči soupeře se trousili jako švábi na pivo a na špíl dorazili skutečně až v hodině dvanácté pár minut před střetnutím. Nakonec mohlo představení začít. Vlastně nemám, co bych o utkání psal. Zápas rozhodly naše dvě stoprocentní neproměněné šance a naše dvě chyby v obraně. Jinak se zápas odehrával v poklidném pomalém tempu. Po celý zápas jsme byli bezzubí, což u mě bylo především zapříčiněno fyzičkou. Nevím jak u ostatních.. V prvním poločase jsme měli jednu ohromnou příležitost, která by znamenala vedení. Po přihrávce za obranu jsme nedokázali trefit míč při konfrontaci útočník vs. brankář. Možná (na které se samozřejmě nehraje), pokud bychom dali tuto branku, match by se odvíjel jinak, ale takto jsme inkasovali my. Po přetlačení našeho obránce se do vyložené příležitosti dostal jeden ze zkušených jezdců a neomylně skóroval. Musíme přiznat, že jsme mohli Kubovi trochu pomoct, zůstal tam sám, jeden na jednoho v malém vápně, přičemž všude kolem jsme skotačili my, ostatní. Je to škoda. Místo vedení následovala tedy sprcha v podobě inkasování na 0:1. Tento výsledek zůstal až do poločasu. V pauze jsme si řekli, že budeme trochu více aktivní a na hřiště vlétneme. Jaký byl skutečný obrázek? Sice jsme obranu vytáhli výše, ale o snahu s výsledkem něco udělat se rozhodně nekonalo. V polovině druhé půle jsem podobně jako v první půli poslal technicky míč za obranu naskrz hřištěm, ovšem šance naše vyrovnání se Michaldo asi zalekl a netrefil míč. Druhá velká šance nevyužita. Totožný scénář jako v prvním poločase. Nedáš - dostaneš. Asi 8 minut před koncem se hned dva naši obránce vrhli na jednoho Jezdce k rohovému praporku a jaksi zapomněli na osamocený "strom na poli" v podobě druhého útočníka. Ten po přihrávce byl naprosto osiřen před Michalem a se štěstím, ale přece našeho brankáře prostřelil pod pravou rukou. Úprava skore na 0:2 se ukázala jako definitivní. V posledních minutách jsme se ještě pokusili o jakousi power-play, ale ta naši bezzubost jen potvrdila. Sice jsme v pár okamžicích dokázali udělat zámek na polovině Jezdců, ale to bylo z naší strany vše. Bez střely, bez nápadu a bez pohybu se branka vstřelit nedá. Utkání skončilo 0:2 v náš neprospěch.
Carpe Diem vs. Jezdci 0:2 (0:1)
.
Co říci k utkáním.. S Debaklem jsme předvedli nepoměrně lepší výkon, než s Jezdci. Příčinou toho bude fyzička, bezesporu. Neleze vinu z prohry na někoho házet. Vypracovat si dvě velké příležitosti za 40 minut je skutečně málo a s tím se nevyhrává. Je těžko polemizovat, jak by utkání dopadla, kdyby se hrála obráceně a my s Jezdci zahajovali. Je možné, že bychom i s nimi bodovali, protože rozdíl mezi námi nebyl vůbec velký a utkání se mohlo vyvíjet úplně jiným směrem. Vítězstvím jsme katapultovali tento tým na špici naší skupiny. Vidím v tom jedno pozitivum. Pokud takto hraje první tým tabulky, není naše šance na dobrá umístění v tomto ročníku vůbec špatná. Opačný problém má Debakl, ty jsme porážkou přibili hřebíkem ještě více ke dnu sudu jménem 2.D třída.
.
Co na to říká tabulka? V tabulce jsme mírně klesli.. Nyní nám náleží pěkné 7.místo, ovšem kluby před námi mají vesměs odehráno o zápas více. Kdybychom nastolený standard udrželi a o hracích víkendech získávali pravidelně alespoň tři body, je při odvážné a kladné konstelaci hvězd možné nakouknout i do pohárové Evropy. :-)
.
Dnes nás čeká dohrávka utkání s Deportivem. V 18:40 je sraz v Řečkovicích na hřišti. Začátek střetnutí je naplánován na 19:10!

Žádné komentáře: