Děs a hrůza! Souhlasíte? Včerejší herní projev s Deportivem byl jeden z našich nejhorších výkonů vůbec. Jaké jsou příčiny krachu? Na soupeře jsme neměli ani v jednom herním faktoru. Byl rychlejší, tvořivější, nefauloval, střílel, vodil si nás jak na pouti, prostě z naší strany do byl vyloženém trapas. Své samozřejmě v celém utkání odehrálo roli i netradiční velké hřiště v Řečkovicích, ale vymlouvat se na naši totální bezzubost a ustrašenost kvůli hřišti je absurdní.
Deportivo nás přehrálo ve všech směrech a zaslouženě si odvezlo výhru 0:4. A to k nám ještě byli dosti milostiví. Kdybychom dostali osmičku, nemohl by se nikdo divit.
.
První branka padla po rozehrání volného kopu. Až v autě jsem se dozvěděl, že trestňák byl rozehrán do strany na dalšího borce a až následně byla propálená zeď.Omlouvám se tedy všem, na které sem ječel, že zeď musí stát ať se děje co se děje. Uniklo mi, že přímák byl rozehrán a až následně střílen. Já to viděl jako rovnou střelu mezi zeď z první.. Takže omluva je zde na místě. Druhý branka padla rovněž z přímáku, kdy Michal v bráně trošku zaspal a nedokázal zlikvidovat střelu, která byla chytatelná. V pořadí třetí hřebíček do rakve zasadil útočník Deportiva po pěkné narážečce a vyšachování naší obrany. Střela k tyči měla parametry světové extratřídy. Takto tedy probíhal první poločas. Skončil za stavu 0:3 v náš neprospěch a zbytek druhé půli při současném obrazu hry měl být jen o tom, neutrpět debakl. V první půli jsme měli snad jednu jedinou šanci, kdy jsem po rychlém protiútoku pálil vedle. Asi sem měl situaci řešit jinak, za obráncem číhal Vláďa, ale při rychlém běhu před třičtvrtě hřiště můj mozek vyhodnotil, že na přihrávku už není tolik sil. Proto jsem volil střelu ze zastávky. Vedle o dva metry. Deportivo si s námi dělalo co chtělo, takový byl skutečný pohled na hru.
Druhý poločas Deportivo pojalo už jen jako udržení výsledku, za čož jim můžeme poslat děkovný dopis. Zatáhli se na vlastní polovinu a vyčkávali. Během této druhé půle se nám naskytly asi dvě větší šance, které zůstaly nevyužity. Do šancí se dostal Vláďa a Boris. Ríša tentokrát neudržel uzdičku svého temperamentu a byl po dvou hrubších zákrocích a tedy dvou žlutých vyloučen. Příště si tedy odpyká trest a týmu bude chybět. Stalo se tak zhruba v polovině druhé půle. Trest v podobě hraní ve třech lidech byl bezezbytku proměněn. Po zámku Deportiva jsme inkasovali počtvrté. Zbytek zápasu už bylo pouze labutí písní této noční můry. Konečný výsledek 0:4 byl pro nás velmi milostivý za výkon, který jsme předvedli.
Carpe Diem vs. Deportivo 0:4 (0:3)
.
Všeobecně všichni cítíme, že náš výkon byl děsný. Obrana ustrašená, bez nápadu. Útok bez pohybu, nápadu, neviditelný. Je jasné, že naše hra potřebuje změnu! Jakoukoliv! Porstě nový impulz, vyzkoušet inovaci na herních postech a především striktní dodržování toho, co si na lavičce řekneme Když se řekne „dorazíme je“, neznamená to „budeme stát 5 metrů on nich“. To znamená, že hráči nenecháme dýchat. Když rozehrává soupeřův gološ, nesmí mít komu rozehrát! Každopádně doplácíme na to, že každý si hraje svůj part a nakonec je z toho mišmaš a herní kočkopes. Nehrajeme jako tým podle nějakých předem určených pravidel, aby jako celek to k něčemu vypadalo. Každý v týmu by měl mít svoji úlohu a do ostatních hráčů „zapadat“..
Po zápase něco naznačoval Dan, na diskuzi něco podobného rozepsal Michaldo (s kterým ve všech bodech souhlasím). Přijde mě, že stále bereme všechno jako prdel a ona to prdel je. Prdel, dokud lidé nazačnou ze zápasů odcházet s nechutí a s pocitem zbytečnosti. V tu chvíli je nutné něco udělat a zapojit se VŠICHNI, se zapálením do vymýšlení nové herní koncepce ve prospěch celého týmu. Více týmu obětovat a mít snahu cokoliv změnit. Bez toho to nepůjde…
Žádné komentáře:
Okomentovat