Včerejší trénink se z herního pohledu příliš nepovedl. Antabus nás tentokrát přejel jako shnilé melouny na silnici. Byly prostě lepším týmem a to je fakt. Co však našemu selhání předcházelo?¨
. 
Jsou zde dva hlavní body. Prvním je málo hráčů. Rozhodli jsme se hrát s jedním borcem na střídání (trénink navštívilo 5+1 Carpe hráčů), což bylo na tak velké hřiště skutečně málo. Soupeř nám sice nabízel výpomoc, ale ze zkušeností z minula, že hráč jiního týmu do hry vnese cosi cizího, jsme odmítli. Antabus tedy střídal se třemi hráči. Když už jsme u bodu docházky, na tréninku se bez omluvy neobjevil Vláďa a Ríša. U Ríši jsem si říkal, že třeba ještě neviděl stránky a článek s vysvětlením systému omluv (i když že je každé úterý trénink ví, takže nechápu). U Vládi se mě to zdá nepochopitelné. Nevím, jestli občas mluvím se stádem volů (obecně), nebo s lidmi, kterým je z obrovské lenivost, nebo blbosti mají potíž zvednout telefon a zavolat, nebo v tomto případě napsat na stránky do omluvenek blaf k příslušnému datu – nedojdu. Hlavně že se na klubové diskusi vesele diskutuje o pí*ovinách, na to čas je, ale aby se sjelo o řádek níž do omluvenek a napsalo jedno slovo, to je neřešitelném problém.. Pokud jsem v neděli omluvenku jednoho, či druhého obdržel, omlouvám se jim. Jsem však skálopevně přesvědčen, že o úterý nebylo ani zmínky. U mého ucha rozhodně ne.
No, ale abych se vrátil k problémům na hřišti. S jedním na střídání jsme se velmi brzo unavili, což se ukázalo být největším zádrhelem. Na to navazuje špatná herní strategie a kopanec je na světě..
Z nepochopitelných důvodů jsme ve většině případů napadali Antabus už v hloubi jejich poloviny. Poté stačilo pár šikovných nahrávek soupeře a my se hnali přes celé hřiště zpět. Asi to byla moje chyba, uznávám. Neřekli jsme si před zápasem, co budeme vůbec hrát. Až posledních asi 20 minut jsme přešli na defenzivní taktiku s bráněním obranného pásma, což se ukázalo jako mnohem lepším a účinnějším nástrojem.
Náš tým by si měl zažít jistá pravidla, která budou fungovat bez vyzvání. Prostě při bránění útoku se budeme vždy rovnou směřovat do hloubi vlastního defenzivního pásma. Bez upozornění, prostě automaticky.
Především na únavu se nalepily další z dlouhodobých problémů. Únava nešvary jen podtrhl. Nepřesnost přihrávek byť na pár metrů a tak zbytečné odevzdávání míčů soupeři. Nedůraz v soubojích a nekvalitní obsazování hráčů v obranném pásmu – to se týkalo především úseku hry, kdy jsme ještě nehráli zatažení. Špatné řešení situací při útoku tři na dva a tím ztráta míče a brejk.
Závěrem bych chtěl říct asi toto. S Antabusem jsme včera rozehráli otevřenou partii, což se nám hrubě nevyplatilo a škaredě vymstilo. Důvodem byl malý počet hráčů na naší střídačce. Věřím, že kdyby nás bylo o jednoho, dva hráče navíc, hra by vypadala podstatně jinak. Každopádně už víme, že když je nás pět a půl, nemůžeme se na tak velkém hřišti pouštět do útočné šarády, mít jazyk na hrudi a obranu nechat hořet. V dnešním moderním futsalu vítězí týmy, které mají dokonale propracovanou defenzívu a né ty, co hrají vabank. To sem řekl pěkně, že? :-)
Jsou zde dva hlavní body. Prvním je málo hráčů. Rozhodli jsme se hrát s jedním borcem na střídání (trénink navštívilo 5+1 Carpe hráčů), což bylo na tak velké hřiště skutečně málo. Soupeř nám sice nabízel výpomoc, ale ze zkušeností z minula, že hráč jiního týmu do hry vnese cosi cizího, jsme odmítli. Antabus tedy střídal se třemi hráči. Když už jsme u bodu docházky, na tréninku se bez omluvy neobjevil Vláďa a Ríša. U Ríši jsem si říkal, že třeba ještě neviděl stránky a článek s vysvětlením systému omluv (i když že je každé úterý trénink ví, takže nechápu). U Vládi se mě to zdá nepochopitelné. Nevím, jestli občas mluvím se stádem volů (obecně), nebo s lidmi, kterým je z obrovské lenivost, nebo blbosti mají potíž zvednout telefon a zavolat, nebo v tomto případě napsat na stránky do omluvenek blaf k příslušnému datu – nedojdu. Hlavně že se na klubové diskusi vesele diskutuje o pí*ovinách, na to čas je, ale aby se sjelo o řádek níž do omluvenek a napsalo jedno slovo, to je neřešitelném problém.. Pokud jsem v neděli omluvenku jednoho, či druhého obdržel, omlouvám se jim. Jsem však skálopevně přesvědčen, že o úterý nebylo ani zmínky. U mého ucha rozhodně ne.
No, ale abych se vrátil k problémům na hřišti. S jedním na střídání jsme se velmi brzo unavili, což se ukázalo být největším zádrhelem. Na to navazuje špatná herní strategie a kopanec je na světě..
Z nepochopitelných důvodů jsme ve většině případů napadali Antabus už v hloubi jejich poloviny. Poté stačilo pár šikovných nahrávek soupeře a my se hnali přes celé hřiště zpět. Asi to byla moje chyba, uznávám. Neřekli jsme si před zápasem, co budeme vůbec hrát. Až posledních asi 20 minut jsme přešli na defenzivní taktiku s bráněním obranného pásma, což se ukázalo jako mnohem lepším a účinnějším nástrojem.
Náš tým by si měl zažít jistá pravidla, která budou fungovat bez vyzvání. Prostě při bránění útoku se budeme vždy rovnou směřovat do hloubi vlastního defenzivního pásma. Bez upozornění, prostě automaticky.
Především na únavu se nalepily další z dlouhodobých problémů. Únava nešvary jen podtrhl. Nepřesnost přihrávek byť na pár metrů a tak zbytečné odevzdávání míčů soupeři. Nedůraz v soubojích a nekvalitní obsazování hráčů v obranném pásmu – to se týkalo především úseku hry, kdy jsme ještě nehráli zatažení. Špatné řešení situací při útoku tři na dva a tím ztráta míče a brejk.
Závěrem bych chtěl říct asi toto. S Antabusem jsme včera rozehráli otevřenou partii, což se nám hrubě nevyplatilo a škaredě vymstilo. Důvodem byl malý počet hráčů na naší střídačce. Věřím, že kdyby nás bylo o jednoho, dva hráče navíc, hra by vypadala podstatně jinak. Každopádně už víme, že když je nás pět a půl, nemůžeme se na tak velkém hřišti pouštět do útočné šarády, mít jazyk na hrudi a obranu nechat hořet. V dnešním moderním futsalu vítězí týmy, které mají dokonale propracovanou defenzívu a né ty, co hrají vabank. To sem řekl pěkně, že? :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat