V neděli se konečně rozběhla jarní část soutěže. V 16.kole na sebe narazili dva týmy ze spodní poloviny tabulky – naše Carpe Diem a Deportivo. Dramatický zápas nakonec skončil po velké přestřelce 5:5, což se dá vzhledem k průběhu zápasu považovat za úspěch. Chtěl bych upozornit, že dnes budu ve článku zlej, ale pravdivej, nemám totiž dobrou náladu.
.
Na hřišti před zápasem jsme se sešli téměř v celé sestavě, jediným chybějícím byl Lob a Ríša, který se omluvil, že přijde na knop společně s úvodním hvizdem. A vlastně i Martin. Moje očekávání zápasu dokonale uzemnil právě tento diamant našich řad, který se 20 minut před zápasem ozval ze druhého dva kilometry vzdáleného hřiště. Méně ochotný Vláďa (se mnou byl jako jediný autem) moji prosbu o Martinovo vyzvednutí odbyl, že se na to může vysrat a tak sem pro Martina jel sám, jak jinak. Na konci zápasu jsem však ani v nejmenším nelitoval, jelikož Martin vytasil během zápasu svůj univerzální kulomet vzor 59 a po dlouhé době opět střílel ostrými.
Od úvodních minut to byl jiný zápas než na podzim. Deportivo mělo oproti podzimu o mnoho hráčů na střídání více. Začátek zápasu nám vyšel náramně, po pohledné kombinaci na půli hostí do které se zapojil Olin, Vláďa a Martin poslední jmenovaný skóroval. Po chvíli však následovala první katastrofa, po přímém kopu Deportiva, kdy mě hráč nejprve trefil, z dorážky se mu podařilo prostřelit Michala mezi nohy. Dalo by se zde hovořit o šťastném gólu, leč platném a pro soupeře vyrovnávající. Po malé chvíli se nám však opět podařil kousek z dílny futsalových mistrů. Opět u toho bylo stejné klubko hráčů jako u první branky a opět byl zakončující Martin. Vedení jsme neudrželi. Po chvíli přišlo vyrovnání v podobě rozehrání rohového kopu a šikovného naběhnutí soupeřova útočníka. Dotírající Vláďa hráče zřejmě nedostatečně pokryl. Po pár šancích na obou stranách rozhodčí rozpůlil zápas na dva kusy. V týmu vládl pocit celkem dobré hry smíchaný s pachutí zbytečných a laciných branek. To jsme ještě netušili, že laciné branky nás budou provázet ještě celý druhý poločas s to s mnohem krutějším průběhem. Do druhého dějství jsme nevkročili právě šťastně, dvě slepené branky soupeře se zdály být rozhodujícími. Nejprve po umytí našeho obránce šel soupeř sám na Michala. Útočník měl k míči celkem daleko a tak se Michal vydal vstříc osudu v domnění, že bude u míče první. Nebyl. Útočník byl u mičudy o půl vteřiny dříve a podstřelil bezmocného Míšu. Druhá slepená branka, čtvrtá v pořadí, nastala zcela nečekaně a nevině. Michal byl na výlete z brány cca 5 metrů, Deportivo si v našem útočném pásmu rychle nahrálo a z první překvapilo Michalovy rukavice. Laciná branka do prázdné brány znamenala hloupé manko 2:4. Nevěřící Tomášové už pádili směr sprchu, ale někteří to nevzdali a dobře udělali. Po nacvičeném signálu rohového kopu jsme nádhernou brankou snížili na kontaktních 3:4. Olda rozehrával míč na mě, já z první prudce před bránu, kam si nezištně zběhl Michal. Ten efektně sklepl míč do sítě. Byl to tuhý boj, který jsme chtěli stůj co stůj vyhrát. Nakonec se nám podařilo vyrovnat, po akci jako z čítanky skóroval poprvé v životě ze skluzu Michal. Asistentem mu byl dnes protržený Martin. Vyrovnání přineslo jistou úlevu, ovšem o výsledek jsme se museli bát dále. Konstelace hvězd nám dnes nepřála, štěstí se k nám otočilo zády. Po nedůrazu v obraně prošel Deportivák jako nůž máslem mezi dvěma našimi hráči a pěkně vystihl protisměr vybíhajícímu Michalovi. Opět jsme prohrávali, tentokrát 4:5. Do konce trvala pětiminutovka a my si vzali timeout. Dohodlo se, že až budou tři minuty do konce, odvoláme brankáře a budeme hrát v pěti v poli. Nakonec se díky bohu jsme se k ničemu takovému nemuseli odhodlat. V nevině vypadající akci nahrál Olin Martinovi, ten se s míčem chvíli mazlil, chvíli ho hladil nártem, poté špunty kopaček a nakonec krásnou ránou kolem obránce zavěsil po víko. Grandiózní okamžik. Vyrovnání 5:5 v hodině dvanácté. Na odvolání brankáře tedy nedošlo a do konce zápasu se už nic výraznějšího nestalo. Utkání tedy skončilo smírem 5:5.
.
Na hřišti před zápasem jsme se sešli téměř v celé sestavě, jediným chybějícím byl Lob a Ríša, který se omluvil, že přijde na knop společně s úvodním hvizdem. A vlastně i Martin. Moje očekávání zápasu dokonale uzemnil právě tento diamant našich řad, který se 20 minut před zápasem ozval ze druhého dva kilometry vzdáleného hřiště. Méně ochotný Vláďa (se mnou byl jako jediný autem) moji prosbu o Martinovo vyzvednutí odbyl, že se na to může vysrat a tak sem pro Martina jel sám, jak jinak. Na konci zápasu jsem však ani v nejmenším nelitoval, jelikož Martin vytasil během zápasu svůj univerzální kulomet vzor 59 a po dlouhé době opět střílel ostrými.
Od úvodních minut to byl jiný zápas než na podzim. Deportivo mělo oproti podzimu o mnoho hráčů na střídání více. Začátek zápasu nám vyšel náramně, po pohledné kombinaci na půli hostí do které se zapojil Olin, Vláďa a Martin poslední jmenovaný skóroval. Po chvíli však následovala první katastrofa, po přímém kopu Deportiva, kdy mě hráč nejprve trefil, z dorážky se mu podařilo prostřelit Michala mezi nohy. Dalo by se zde hovořit o šťastném gólu, leč platném a pro soupeře vyrovnávající. Po malé chvíli se nám však opět podařil kousek z dílny futsalových mistrů. Opět u toho bylo stejné klubko hráčů jako u první branky a opět byl zakončující Martin. Vedení jsme neudrželi. Po chvíli přišlo vyrovnání v podobě rozehrání rohového kopu a šikovného naběhnutí soupeřova útočníka. Dotírající Vláďa hráče zřejmě nedostatečně pokryl. Po pár šancích na obou stranách rozhodčí rozpůlil zápas na dva kusy. V týmu vládl pocit celkem dobré hry smíchaný s pachutí zbytečných a laciných branek. To jsme ještě netušili, že laciné branky nás budou provázet ještě celý druhý poločas s to s mnohem krutějším průběhem. Do druhého dějství jsme nevkročili právě šťastně, dvě slepené branky soupeře se zdály být rozhodujícími. Nejprve po umytí našeho obránce šel soupeř sám na Michala. Útočník měl k míči celkem daleko a tak se Michal vydal vstříc osudu v domnění, že bude u míče první. Nebyl. Útočník byl u mičudy o půl vteřiny dříve a podstřelil bezmocného Míšu. Druhá slepená branka, čtvrtá v pořadí, nastala zcela nečekaně a nevině. Michal byl na výlete z brány cca 5 metrů, Deportivo si v našem útočném pásmu rychle nahrálo a z první překvapilo Michalovy rukavice. Laciná branka do prázdné brány znamenala hloupé manko 2:4. Nevěřící Tomášové už pádili směr sprchu, ale někteří to nevzdali a dobře udělali. Po nacvičeném signálu rohového kopu jsme nádhernou brankou snížili na kontaktních 3:4. Olda rozehrával míč na mě, já z první prudce před bránu, kam si nezištně zběhl Michal. Ten efektně sklepl míč do sítě. Byl to tuhý boj, který jsme chtěli stůj co stůj vyhrát. Nakonec se nám podařilo vyrovnat, po akci jako z čítanky skóroval poprvé v životě ze skluzu Michal. Asistentem mu byl dnes protržený Martin. Vyrovnání přineslo jistou úlevu, ovšem o výsledek jsme se museli bát dále. Konstelace hvězd nám dnes nepřála, štěstí se k nám otočilo zády. Po nedůrazu v obraně prošel Deportivák jako nůž máslem mezi dvěma našimi hráči a pěkně vystihl protisměr vybíhajícímu Michalovi. Opět jsme prohrávali, tentokrát 4:5. Do konce trvala pětiminutovka a my si vzali timeout. Dohodlo se, že až budou tři minuty do konce, odvoláme brankáře a budeme hrát v pěti v poli. Nakonec se díky bohu jsme se k ničemu takovému nemuseli odhodlat. V nevině vypadající akci nahrál Olin Martinovi, ten se s míčem chvíli mazlil, chvíli ho hladil nártem, poté špunty kopaček a nakonec krásnou ránou kolem obránce zavěsil po víko. Grandiózní okamžik. Vyrovnání 5:5 v hodině dvanácté. Na odvolání brankáře tedy nedošlo a do konce zápasu se už nic výraznějšího nestalo. Utkání tedy skončilo smírem 5:5.
Carpe Diem vs. Deportivo 5:5 (2:2)
branky: Martin (Vláďa), Martin (Vláďa), Michal (Pája), Michal (Martin), Martin (Olin)
.
Utkání se dá hodnotit hned několika směry. Soupeř rozhodně nebyl lepší a nad naše síly. Konečně se nám podařilo vstřelit více branek v jednom utkání, což je super! Jiná věc je to, že jsme dostali rovněž 5 branek. Nedá se říci, že obrana by zklamala, nebo hrála nějak hůře, než jindy. Dostali jsme nešťastné branky, což nás stálo vítězství. Je to bohužel tak. Vzhledem k průběhu zápasu se zdá výsledek být úspěchem. Prohrávat o dvě branky pro nás většinou znamená konečnou a psychický odchod do šaten. Cením si toho, že jsme utkání nezabalili, i přes neustálé podrývání morálky tupými připomínkami a hloupým brbláním některých z nás. Odstup mezi námi a posledním sestupujícím jsme se udrželi na 9 bodů, což je dobré. Navíc téměř veškeré týmy pohybující se v našich vodách rovněž remizovali a tak nám nikterak neutekli, to bych také hodnotil kladně. Co však hodnotím vysoce záporně je další z našich nekonečných minivýstupů s hlavními postavami mě s Olinem. Nevím jestli to někdo vůbec zaregistroval, ale opět došlo k malé intenzivní výměně našich názorů, kdy se Olda s kýmsi z deseti metrů čuměli na mě a Kubu, jak marně snad 10 vteřin tajtrdlíkujem ve vlastním vápně a snažíme se zamezit brance. Na moji výtku proč nám někdo nejde pomoct se mě dostalo následujícího.. Vždyť jste tam dva na dva, což byla pravda ale evidentně jsme to nezvládali, když jsme tam lítali jako loutky. Co mě však naprosto odrovnalo je to, že Olda dodal něco ve smyslu že jsme si to posrali sami, tak si to máme vyžrat. Ano, opravdu ukázkové týmové jednání.. To je přesně to, o čem sem vždy psal.. Můžeme jeden na druhého srát, ale pak se nemůžeme divit jaké jsou výsledky. Myslím, že by Olda mnohokrát měl držet hubu a udělal by mnohem líp. Nebudu se k tomu už více vracet, jen chci říct, že jsme vždy týmu protivníka jen a jen pro smích, což jistě nesere jen mě!
Toto kolo bylo divadelní představení tří mužů. Jmenovitě Martin, Kuba a Michal. Tyto tři postavy podali nadstandardní výkon, za což jim děkuju! Ostřelovač Martin Van Persie pálil do černého hned třikrát, což je v našem týmu unikátní. Dále byl vlastně téměř u všeho podstatného
a připsal si dokonce i asistenci k jedné z dalších branek. Kuba Overmars odehrál vynikající zápas, v obraně bezchybný, do předu nebezpečný a to vše při rychlosti Luňáka Červeného.. Michal, pravým jménem Michaldo Oliveira de Santa Cruz sice nebyl tolik vidět, o to více však vynikl jeho čich na góly. Vždy se zjevil tam, kde bylo potřeba a skóroval. Muž v pravý čas na pravém místě!
Zbytek týmu podal dobrý výkon. Ríša s Borisem si odehráli své v obraně, většinou bezchybně. Olda rovněž, většina akci šla přes něj a tak i on má velký podíl na uspokojivém výsledku a Vláďa byl také na hřišti znát. Především v úvodu jsem měl možnost a čas se zamyslel, jestli Vláďa nestudoval školu s oborem číšník, jelikož s elegancí, jakou servíroval přihrávky před bránou byl odzbrojující. Michal v bráně nás zachránil před pár dobrých šancí soupeřů, bylo vidno i několik excelentních robinsonád.. Přesto si myslím, že jeho dny velké slávy teprve přijdou.. Adaptace v týmu není nikdy lehká záležitost.
.
S tabulkou výsledky 16.kola tentokrát téměř vůbec nezahýbali. Stále jsme na 11 místě a nikdo kolem nás si nepřipsal důležité body. Za zmínku stojí rekorní výsledek zápasu Comixu s Juve, kdy Comix naložil soupeři hned 15 branek! Skore 15:3 je v letošním ročníku nejvyšší, co bylo dosaženo.
V příštím kole nás čekají Jezdci s Kormidlem B. Týmy s pater nad námi. Tuto neděli svedli proti sobě souboj a zcela jasně z duelu vybruslilo Kormidlo výsledkem 9:1.
Borci, je nějakej bordel v asistencích u našich pěti branek, prozraďte mě prosím, jak to opravdu bylo. Máme 5 branek a asistentů se přihlásilo 6.. Kromě pěti zveřejněných mě v šatně asistenci hlásil i Michal, tak jak to bylo... (diskuze dík)
1:0 Martin – as.:Vláďa
2:1 Martin – as.: Vláďa
3:4 Michal – as.: Pája
4:4 Michal – as.: Martin
5:5 Martin – as.: Olin
.
Utkání se dá hodnotit hned několika směry. Soupeř rozhodně nebyl lepší a nad naše síly. Konečně se nám podařilo vstřelit více branek v jednom utkání, což je super! Jiná věc je to, že jsme dostali rovněž 5 branek. Nedá se říci, že obrana by zklamala, nebo hrála nějak hůře, než jindy. Dostali jsme nešťastné branky, což nás stálo vítězství. Je to bohužel tak. Vzhledem k průběhu zápasu se zdá výsledek být úspěchem. Prohrávat o dvě branky pro nás většinou znamená konečnou a psychický odchod do šaten. Cením si toho, že jsme utkání nezabalili, i přes neustálé podrývání morálky tupými připomínkami a hloupým brbláním některých z nás. Odstup mezi námi a posledním sestupujícím jsme se udrželi na 9 bodů, což je dobré. Navíc téměř veškeré týmy pohybující se v našich vodách rovněž remizovali a tak nám nikterak neutekli, to bych také hodnotil kladně. Co však hodnotím vysoce záporně je další z našich nekonečných minivýstupů s hlavními postavami mě s Olinem. Nevím jestli to někdo vůbec zaregistroval, ale opět došlo k malé intenzivní výměně našich názorů, kdy se Olda s kýmsi z deseti metrů čuměli na mě a Kubu, jak marně snad 10 vteřin tajtrdlíkujem ve vlastním vápně a snažíme se zamezit brance. Na moji výtku proč nám někdo nejde pomoct se mě dostalo následujícího.. Vždyť jste tam dva na dva, což byla pravda ale evidentně jsme to nezvládali, když jsme tam lítali jako loutky. Co mě však naprosto odrovnalo je to, že Olda dodal něco ve smyslu že jsme si to posrali sami, tak si to máme vyžrat. Ano, opravdu ukázkové týmové jednání.. To je přesně to, o čem sem vždy psal.. Můžeme jeden na druhého srát, ale pak se nemůžeme divit jaké jsou výsledky. Myslím, že by Olda mnohokrát měl držet hubu a udělal by mnohem líp. Nebudu se k tomu už více vracet, jen chci říct, že jsme vždy týmu protivníka jen a jen pro smích, což jistě nesere jen mě!
Toto kolo bylo divadelní představení tří mužů. Jmenovitě Martin, Kuba a Michal. Tyto tři postavy podali nadstandardní výkon, za což jim děkuju! Ostřelovač Martin Van Persie pálil do černého hned třikrát, což je v našem týmu unikátní. Dále byl vlastně téměř u všeho podstatného
a připsal si dokonce i asistenci k jedné z dalších branek. Kuba Overmars odehrál vynikající zápas, v obraně bezchybný, do předu nebezpečný a to vše při rychlosti Luňáka Červeného.. Michal, pravým jménem Michaldo Oliveira de Santa Cruz sice nebyl tolik vidět, o to více však vynikl jeho čich na góly. Vždy se zjevil tam, kde bylo potřeba a skóroval. Muž v pravý čas na pravém místě!Zbytek týmu podal dobrý výkon. Ríša s Borisem si odehráli své v obraně, většinou bezchybně. Olda rovněž, většina akci šla přes něj a tak i on má velký podíl na uspokojivém výsledku a Vláďa byl také na hřišti znát. Především v úvodu jsem měl možnost a čas se zamyslel, jestli Vláďa nestudoval školu s oborem číšník, jelikož s elegancí, jakou servíroval přihrávky před bránou byl odzbrojující. Michal v bráně nás zachránil před pár dobrých šancí soupeřů, bylo vidno i několik excelentních robinsonád.. Přesto si myslím, že jeho dny velké slávy teprve přijdou.. Adaptace v týmu není nikdy lehká záležitost.
.
S tabulkou výsledky 16.kola tentokrát téměř vůbec nezahýbali. Stále jsme na 11 místě a nikdo kolem nás si nepřipsal důležité body. Za zmínku stojí rekorní výsledek zápasu Comixu s Juve, kdy Comix naložil soupeři hned 15 branek! Skore 15:3 je v letošním ročníku nejvyšší, co bylo dosaženo.
V příštím kole nás čekají Jezdci s Kormidlem B. Týmy s pater nad námi. Tuto neděli svedli proti sobě souboj a zcela jasně z duelu vybruslilo Kormidlo výsledkem 9:1.
Borci, je nějakej bordel v asistencích u našich pěti branek, prozraďte mě prosím, jak to opravdu bylo. Máme 5 branek a asistentů se přihlásilo 6.. Kromě pěti zveřejněných mě v šatně asistenci hlásil i Michal, tak jak to bylo... (diskuze dík)
1:0 Martin – as.:Vláďa
2:1 Martin – as.: Vláďa
3:4 Michal – as.: Pája
4:4 Michal – as.: Martin
5:5 Martin – as.: Olin
Žádné komentáře:
Okomentovat