Sympatický výkon týmu Carpe Diem byl vidět v neděli na umělém pažitu hřiště patřícímu základní škole Mutěnická. V obou případech jsme odehráli vyrovnanou partii, bohužel v obou případech jsme si odnesli prohru.
Základní sestava byla stejná jako minule, nikdo kromě Loba nechyběl.
.
Úvodní zápas dne jsme sehráli s týmem postarších zkušených pánů, s Jezdci. Dala se očekávat velká bitva, jelikož už podzim naznačil, že oba týmy jsou velmi vyrovnané a tipovat favorita dopředu by byla doslova opovážlivost. Do zápasu oba týmy vstoupili ve vlažnějším tempu, na jedné misce vah za to mohla zkušenost, se kterou si Jezdci tykají, na druhé ztuhlé nohy Carpe Diemáků. Asi v polovině prvního poločasu, který se jevil velmi vyrovnaně se Jezdcům povedla šikovná narážečka, kterou obránci týmu nezachytili a přesnou střelou pod nohy Michala rozvlnili síť poprvé. Vyrovnání na sebe nenechalo dlouho čekat. Po našem malém tlaku, lépe řečeno tláčku se ve vápně objevil Vláďa. Šikovně si udržel soupeře na zádech, obránce však tuto potupu neměl v úmyslu dlouho tolerovat a nakopl Vláďu do nohy. Ten se skácel jako podťatý a se zlověstnou grimasou dával hlasitě průchod své chvilkové bolesti. Verdikt rozhodčího zněl jasně, pokutový kop. Míč si do svých rukou vzal Martin a pádil ke značce, odkud bude kop zahráván. Zkušeně s přehledem míč pověsil k levé tyči a my mohli slavit malý úspěch, rychlé vyrovnání. Smírným výsledkem 1:1 skončil i první poločas.
Do druhého poločasu jsme nastoupili s myšlenkami na otevřený zápas, který stále může vyhrát kdokoliv. Z naší strany to mnohdy byla urputná obrana se vším všudy. Jezdci v druhé polovině druhé půle nás zamkli na vlastním obraném území. Brankáře soupeře jsme zaměstnávali pouze z občasných brejků. Už už to vypadalo, že se s Jezdci rozejdeme smírně jako na podzim, kdežto v tom přišel rozhodující okamžik zápasu. Náš faul v nebezpečné vzdálenosti od Michala. V obdobných situacích se asi nedokážeme postavit tak, abychom nějak rozumně pobrali hráče, nemáme to zažité a na to jsme doplatili i nyní. Jezdci po rozehrání přímáku zavěsili míč do šibenice Michalovy branky. Do konce zbývalo přibližně 5 minut. V závěrečných okamžicích jsme i přes hru bez brankáře nedokázali kloudně ohrozit soupeřovy tři tyče. Hra v pěti byla pro nás spíše oslabením, protože ani tento styl hry nemáme řádně osvojený a každý si běhá kde chce bez jakéhokoliv systému. Tři hráči, tři metry od půlky, na třech metrech čtverečních šmrdolili mezi sebou balon jako o život, což nepředstavovalo žádnou reálnou hrozbu. Neumíme se rozestavit, ale já to nikomu za zlé nemám. Není to kde nacvičit, chybí vůle.
Celkem slušné utkání tedy pro nás bohužel skončilo těsnou prohrou 1:2, což se dá vzhledem k průběhu zápasu považovat za ztrátu.
Carpe Diem vs. Jezdci 1:2 (1:1)
Základní sestava byla stejná jako minule, nikdo kromě Loba nechyběl.
.
Úvodní zápas dne jsme sehráli s týmem postarších zkušených pánů, s Jezdci. Dala se očekávat velká bitva, jelikož už podzim naznačil, že oba týmy jsou velmi vyrovnané a tipovat favorita dopředu by byla doslova opovážlivost. Do zápasu oba týmy vstoupili ve vlažnějším tempu, na jedné misce vah za to mohla zkušenost, se kterou si Jezdci tykají, na druhé ztuhlé nohy Carpe Diemáků. Asi v polovině prvního poločasu, který se jevil velmi vyrovnaně se Jezdcům povedla šikovná narážečka, kterou obránci týmu nezachytili a přesnou střelou pod nohy Michala rozvlnili síť poprvé. Vyrovnání na sebe nenechalo dlouho čekat. Po našem malém tlaku, lépe řečeno tláčku se ve vápně objevil Vláďa. Šikovně si udržel soupeře na zádech, obránce však tuto potupu neměl v úmyslu dlouho tolerovat a nakopl Vláďu do nohy. Ten se skácel jako podťatý a se zlověstnou grimasou dával hlasitě průchod své chvilkové bolesti. Verdikt rozhodčího zněl jasně, pokutový kop. Míč si do svých rukou vzal Martin a pádil ke značce, odkud bude kop zahráván. Zkušeně s přehledem míč pověsil k levé tyči a my mohli slavit malý úspěch, rychlé vyrovnání. Smírným výsledkem 1:1 skončil i první poločas.
Do druhého poločasu jsme nastoupili s myšlenkami na otevřený zápas, který stále může vyhrát kdokoliv. Z naší strany to mnohdy byla urputná obrana se vším všudy. Jezdci v druhé polovině druhé půle nás zamkli na vlastním obraném území. Brankáře soupeře jsme zaměstnávali pouze z občasných brejků. Už už to vypadalo, že se s Jezdci rozejdeme smírně jako na podzim, kdežto v tom přišel rozhodující okamžik zápasu. Náš faul v nebezpečné vzdálenosti od Michala. V obdobných situacích se asi nedokážeme postavit tak, abychom nějak rozumně pobrali hráče, nemáme to zažité a na to jsme doplatili i nyní. Jezdci po rozehrání přímáku zavěsili míč do šibenice Michalovy branky. Do konce zbývalo přibližně 5 minut. V závěrečných okamžicích jsme i přes hru bez brankáře nedokázali kloudně ohrozit soupeřovy tři tyče. Hra v pěti byla pro nás spíše oslabením, protože ani tento styl hry nemáme řádně osvojený a každý si běhá kde chce bez jakéhokoliv systému. Tři hráči, tři metry od půlky, na třech metrech čtverečních šmrdolili mezi sebou balon jako o život, což nepředstavovalo žádnou reálnou hrozbu. Neumíme se rozestavit, ale já to nikomu za zlé nemám. Není to kde nacvičit, chybí vůle.
Celkem slušné utkání tedy pro nás bohužel skončilo těsnou prohrou 1:2, což se dá vzhledem k průběhu zápasu považovat za ztrátu.
Carpe Diem vs. Jezdci 1:2 (1:1)
branka: Martin
.
Po 50ti minutách pauzy, kterou jsem využil návštěvou pizzerie, jsme nastoupili proti druhému soupeři dne, obávanému Kormidlu B. Dalo se očekávat, že to bude o poznání těžší soupeř, než jejich předchůdci. A také asi byl. Zápas pro nás začal však nad míru dobře. Z akce, kdy Kuba výborně a především rychle vyvezl míč z vlastní obranné půlky nalezl u postranní čáry mě a já, osamocen vyslal ránu směrem brána. Po mírné teči obránce, kterému odlétlo z lýtka kus živého masa, míč protrhl síťku a letěl k 100 metrů vzdálenému paneláku. Tam ještě asi pět minut
doutnal.. Vedení 1:0 bylo nečekané. Jak už jsme si ale zvykly, nic netrvá věčně, kór u našeho týmu a tak vyrovnání zaklepalo na dveře po pár minutách. Zpoza obránce přišla nikterak prudká střela, ovšem pěkně umístěná. U branky se jednalo spíše o nedůraz v obraně, než o zaváhání brankáře. Po chvíli se na nás svalila lavina v podobě druhé branky. Nepokrytý hráč na pravé straně dostal míč a bodlem zavěsil banána pod víko. Míchal byl bezmocný. Takto skončil i poločas, průběžnou prohrou 1:2. Musím objektivně přiznat, že větší kvalita byla tentokrát po celý zápas na straně soupeře. Dokázali si přesně přihrát a jejich akce byly nebezpečnějšími. Ve druhém poločase jsem inkasovali ještě jednou a to když Michal stanul tváří v tvář jednomu z Kormidelníků. Ten zachoval chladnou hlavu a chytře Michala obstřelil. Ani si nevzpomínám, jak akce přišla, jak se dostal soupeř sám před našeho gološe. No nedalo se nic dělat, prohrávali jsme 1:3 a sen o slavném vítězství mizel někde v dálce. I přes nepřízeň osudu si obrovsky cením jedné u nás nevídané věci. Přes manko dvou branek jsme nesložili zbraně a statečně bojovali o výsledek až do závěrečného hvizdu. To u nás nebývá častým jevem, většinou složíme zbraně a soupeři se odevzdáme, tentokrát to bylo jiné a velmi, velmi sympatické. Zápas tedy skončil 1:3.
Carpe Diem vs. Kormidlo B 1:3 (1:2)
Po 50ti minutách pauzy, kterou jsem využil návštěvou pizzerie, jsme nastoupili proti druhému soupeři dne, obávanému Kormidlu B. Dalo se očekávat, že to bude o poznání těžší soupeř, než jejich předchůdci. A také asi byl. Zápas pro nás začal však nad míru dobře. Z akce, kdy Kuba výborně a především rychle vyvezl míč z vlastní obranné půlky nalezl u postranní čáry mě a já, osamocen vyslal ránu směrem brána. Po mírné teči obránce, kterému odlétlo z lýtka kus živého masa, míč protrhl síťku a letěl k 100 metrů vzdálenému paneláku. Tam ještě asi pět minut
doutnal.. Vedení 1:0 bylo nečekané. Jak už jsme si ale zvykly, nic netrvá věčně, kór u našeho týmu a tak vyrovnání zaklepalo na dveře po pár minutách. Zpoza obránce přišla nikterak prudká střela, ovšem pěkně umístěná. U branky se jednalo spíše o nedůraz v obraně, než o zaváhání brankáře. Po chvíli se na nás svalila lavina v podobě druhé branky. Nepokrytý hráč na pravé straně dostal míč a bodlem zavěsil banána pod víko. Míchal byl bezmocný. Takto skončil i poločas, průběžnou prohrou 1:2. Musím objektivně přiznat, že větší kvalita byla tentokrát po celý zápas na straně soupeře. Dokázali si přesně přihrát a jejich akce byly nebezpečnějšími. Ve druhém poločase jsem inkasovali ještě jednou a to když Michal stanul tváří v tvář jednomu z Kormidelníků. Ten zachoval chladnou hlavu a chytře Michala obstřelil. Ani si nevzpomínám, jak akce přišla, jak se dostal soupeř sám před našeho gološe. No nedalo se nic dělat, prohrávali jsme 1:3 a sen o slavném vítězství mizel někde v dálce. I přes nepřízeň osudu si obrovsky cením jedné u nás nevídané věci. Přes manko dvou branek jsme nesložili zbraně a statečně bojovali o výsledek až do závěrečného hvizdu. To u nás nebývá častým jevem, většinou složíme zbraně a soupeři se odevzdáme, tentokrát to bylo jiné a velmi, velmi sympatické. Zápas tedy skončil 1:3.Carpe Diem vs. Kormidlo B 1:3 (1:2)
branka: Pája (Kuba)
.
Hodnocení:
Opět jsme klesly do propadliště střelecké impotence. V obou utkáních jsme vstřelili pouze jednu branku, přičemž v jednom případě z penalty. Věřme v obrat a v lepší střelecké časy. Michal v bráně, v nové golmanské uniformě, předváděl great save jeden za druhým. I díky jemu jsme si neodnesly vyšší prohry. Nedělní odpoledne se neslo v přátelském duchu, nikdo na nikoho neřval, což byla příjemná změna.
V tabulce opět i přes dvě prohry nějaký ohromný boom nenastal. Dá se to jednoduše shrnou do pár vět. Náskok, který jsme si vytvořili skvělým závěrem podzimu je pryč a my se nyní musíme soustředit na zisk každého bodíku. Čeká nás velký boj o spodní číst tabulky. Deportivo dokázalo v posledním kole bodovat a tak od sestupových vod nás dělí 6 bodů, což není moc. Situace zatím není nikterak kritická, ovšem už by to nějaké ty body chtělo, to jistě všichni cítíme.
.
V příštím kole nás čeká křest ohněm. Sehrajeme utkání s neomezeným vládcem a leaderem skupiny Comixem, který opět někomu toto kolo nadělil 12 branek. (Solomon Kalou 7 branek), druhé utkání nás bude očekávat Juve, tým z opačných pater, poslední tým skupiny.
Hodnocení:
Opět jsme klesly do propadliště střelecké impotence. V obou utkáních jsme vstřelili pouze jednu branku, přičemž v jednom případě z penalty. Věřme v obrat a v lepší střelecké časy. Michal v bráně, v nové golmanské uniformě, předváděl great save jeden za druhým. I díky jemu jsme si neodnesly vyšší prohry. Nedělní odpoledne se neslo v přátelském duchu, nikdo na nikoho neřval, což byla příjemná změna.
V tabulce opět i přes dvě prohry nějaký ohromný boom nenastal. Dá se to jednoduše shrnou do pár vět. Náskok, který jsme si vytvořili skvělým závěrem podzimu je pryč a my se nyní musíme soustředit na zisk každého bodíku. Čeká nás velký boj o spodní číst tabulky. Deportivo dokázalo v posledním kole bodovat a tak od sestupových vod nás dělí 6 bodů, což není moc. Situace zatím není nikterak kritická, ovšem už by to nějaké ty body chtělo, to jistě všichni cítíme.
.
V příštím kole nás čeká křest ohněm. Sehrajeme utkání s neomezeným vládcem a leaderem skupiny Comixem, který opět někomu toto kolo nadělil 12 branek. (Solomon Kalou 7 branek), druhé utkání nás bude očekávat Juve, tým z opačných pater, poslední tým skupiny.
Žádné komentáře:
Okomentovat