Bohužel končím s futsalem..

Včera večer jsem byl okolnostmi nucen udělat obrovské rozhodnutí. Bohužel Vám musím oznámit, že zřejmě definitivně končím s futsalem. Nedělní Turnaj Nadějí bude asi můj poslední, který odehraju jako aktivní hráč Carpe Diem. Do jarní části soutěže už nezasáhnu. Je mi to skutečně moc líto, nedá se slovy vyjádřit, jak moc..
K tomuto těžkému rozhodnutí mě donutilo hned několik závažných věcí. S Luckou jsem všechno probrali jednu po druhé a nakonec jsem musel udělat nějaký závěr. Ten závěr zní, konec futsalu.

.
zdraví – jak se všude píše, tak na prvním místě je zdraví. V úterý jsem byl hrát celkem náročný futsal na Okruhu a opět, jako už stokrát předtím mám nateklé koleno, že ho nemůžu ohnout. Doufám, že do neděle se alespoň trochu umoudří a já budu moct nastoupit. Je to špatné, když se musím stále omezovat a nehrát tento sport naplno. Následná muka při léčení jsou frustrující a jít na hřiště s vědomím, že dalších 5 dnů po fotbale nebudu normálně chodit a hejbat se, je také svazující, demotivující, pro mě velmi smutné a vnitřně bolestivé.

bydlení – jak už asi všichni dobře víte, za nedlouho se budeme s Luckou stěhovat. A už to tak vypadá, že mimo Brno. Což je potíž, obrovská potíž. Vzhledem k tomu, že nové bydlení nyní schlamstne velkou část našeho finančního rozpočtu, nebudu mít peníze na neustálé dojíždění do Brna a zase zpět. I proto jsem se rozhodl, jak jsem se rozhodl. Nemluvě o trénincích a ostatních klubových akcích..

buzerace – chodím si futsal zahrát s radostí. Z radosti ze hry a kamarádství! Poslední dobou se však tyto elementy z našeho týmu jaksi vytratily. Nenalézám v Carpe Diem ani jednu z těchto dvou hodnot. Čeho se však dočkávám stále častěji je buzerace. Buzerace od těch, kterým trčí futsalová sláma z bot a stejně halekají jak potrefení bažanti. Nemám za potřebí ničit si zdraví, dojíždět za 2kila do Brna a zpět a ještě aby mě někdo sjížděl za špatnou přihrávku. To teda rozhodně ne! Za tímto účelem jsem klub nezakládal..

nezdar – posledním bodem, o kterém jsem přemýšlel je nezdar. Jsem sám pro sebe zklamáním. Před dvěma roky, když klub vznikal jsem si naivně myslel, že do futsalového vlaku naskočím tam, kde jsem před osmi / devíti lety vystoupil. Bohužel, tato věc se nekonala. Ve svém nitru cítím, že mám na víc, na velké výkony, ale nakonec na hřišti jsem želvovitý trpaslík, který se bojí jít do souboje (také díky kolenu) a v rychlosti se bohužel nikomu nevyrovná, dokonce ani ne o mnoho starším hráčům. O fyzičce nemluvě. Každopádně hlavními body mého rozhodnutí jsou bod 1 a 2.

Jak to bude dále?
Jak jsem již řekl, Turnaj Nadějí odehraji. Poslední zápas samozřejmě zálěží na tom, kam až to dotáhneme. Já vím, je to celkem rozhodnutí narychlo, ale věřte, že kdyby mě k tomu okolnosti nenutili, tento radikální krok nedělám.
Jarní část sezony bych rád odmanageroval. Bohužel nebudu na každém zápase, ale o tým se samozřejmě dál start budu. Od příští sezony 2010/2011 bych rád zvolil hlasováním nového Krále klubu.
.
Nemějte mě prosím tento krok za zlé. Někdy přijdou v životě okamžiky, při nichž si prostě musíte určit a říct, jak dál. Vím, že to je asi pro mnohé zklamání, ale nemyslete, že já Vám tuto věc oznamuji s radostí. Jsem z toho špatnej a je mi z toho všeho moc ouzko!
S ostatními informacemi ohledně mého odchodu a věcmi s tím spojené Vás budu informovat průběžně, jak budou přicházet.