Ještě než začnu psát o nedělních špílech BO, chci se na chvíli pozastavit nad pátečním večerem, kde se u Oldy doma probralo pár věcí, které se v neděli ukázali jako naprosto přesné! U Oldy se z Carpe Diem sešeli Boris, Vláďa, Olda a já. Po dlouhém rozebírání a pomlouvání ostatních se došlo k závěru, který zní.. že tým ve složení v jakém hrajeme v BO má obrovský nevyužitý potenciál. Dokážeme s jakýmkoliv silným týmem, pokud nám zápas sedne, odehrát špičkový duel a na druhou stranu dokážeme také uhrát utrápené kopání brambor se slabšákem. Čím to však je? To je záhada.. Náš tým provází velmi kolísavé výkony. Každopádně veškerá slova se opět potvrdila hned za dva dny v neděli. Protrápený zápas s Antabusem a velkolepý špíl s FFT Vinohrady..
.
Nedělní sestava: Žok - Boris, Olin, Pája - Lukáš, Kuba, Martin M.
.
Dlouho očekávaný zápas proti Anatbusu přišel na řadu tuto neděli. Nikdo si nepřipouštěl nic jiného, než výhru. Kurzy sázkovek mluvili také jasně v náš prospěch. Měl to být pěkný odrazový můstek k lepším časům v týmu.. Co se však nestalo. Náš celek doslova a do písmene navázal na směšný výkon z minulého týdne. Od úvodu zápasu jsem na hřišti dominovali a vypracovali si kupu brankových příležitostí, však bez brankového efektu. A to musím podotknout, že s přehledem míjíme i prázdné branky jako na běžícím pásu. Festival našich zahozených šancí potrestal Antabus opravdu ojedinělou střelou, která byla navíc nechtěně tečována (nebo spíš byl nastřelen) dalším Antabusákem. Žočkovi v bráně zbyly jenom oči pro pláč. V poločasové přestávce jsem skočil k předsedovi BAF kouknout na kompl, kde se zaznamenávají veškeré údaje o zápase.. Jen tak letmo sem z poločasových statistik vyčetl:
držení míče: Carpe - Antabus 72/28
střely na bránu: Carpe - Antabus 6/1
střely mimo bránu: Carpe - Antabus 10/1
...ano, ano, takový to byla převaha, leč nezužitkovaná. Neuvěřitelné se stalo skutkem. Pod tlakem hrající Antabus se dostává k druhé střele na naši bránu, míč tečuje tentokrát Boris a je zle. Výsledek 0:2 v druhé půli si nikdo nepředstavoval ani v těch nejčernějších snech. Co se dalo dělat.. Naše převaha rostla s úbytkem sil soupeře. Dostávali jsme se do hry před Víťu (gološ Antabusu) čím dál častěji a nakonec byla snaha korunována snížením z kopaček Lukáše. Náš velký tlak nakonec slavil ještě jeden úspěch, vyrovnání na 2:2 přišlo snad pouhým 5 minut před koncem. Střelcem se stal .......... Posledních 5 minut, stejně jako celý špíl se odehrál pod naší taktovkou a ke konci jsme měli výborné šance na stržení výhry na naší stranu. Koncovka nám však opět selhala a tak Antabus i my jsme brali po bodu. Ovšem pro nás to byl bod s příchutí velké hořkosti..
Carpe Diem vs. Antabus 2:2 (0:1)
branky: Lukáš, Martin
.
V druhém zápase se nám postavil dosud neporažený, bez ztráty květinky hrající tým FFT Vinohrady. Troufám si říci, že nikdo na Vélodrome Okruh by si na nás nevsadil ani zlámanou grešly. Navíc jsme opět byly nuceni bojovat s nepříznivou náladou po prvním zápase. Jaké však bylo překvapení, když Boris vyndal z kufru starý zaprášený gramofon a rozehrál Osudovou symfonii od Ludvy Beethovena. My v jeho rytmu se po hřišti vznášeli jako Bílý Balet. Bylo to neuvěřitelné. Lehkost, jaká provázela naše kroky by nedokázalo vyjádřit ani brko toho nejexpresionističtějšího básníka. Zkrátka ten tým, který všem naháněl svými famózními výkony a celé naší hrací skupině strach, jsme z pole vymazali zmizíkem jako tvrdé Ý ve slově vÝtězství, v sešitu žáčka obecné školy.
.
Ale dost superlativů.. Jak to teda skutečně bylo?
.
Skutečnost je taková, že Žoček během zápasu vybafal tři doutníky, protože ze hřiště sledoval zápasy na velkoplošné televizi skrz prosklené okenice restaurace Okruh. Takové to bylo! Já si prostě nedám pokoj.. :-)) Boris si během zápasu přijel před nafouknutou kopuli autem a za druhý poločas si stačil seškrábat zamrzlá okna. Lukáš si odskočil domů pro Tetris, aby se na hřišti nenudil a soupeři ukázal, jak že to má ve správném týmu vše do sebe "zapadat" :-)) a Kuba se ve středovém kruhu, s nohami na turka, oddával Józe. Pája s Martinem odešli startovat auto přes kabely a promrzlý Olda se během druhé půle osprchoval, aby se po konečném hvizdu už nezdržoval..
A i tohle všechno stačilo na bravurní výkon týmu, který doslova přejel jak parní válec soupeře z Vinohrad jednoznačným výsledkem 4:0. Nesmím zapomenout dodat jednu důležitou nezvyklou věc, která se jen tak často nestává. Ten den to na Okruhu celkem dost klouzalo, umělý pažit byl celkem dost posolený. To však nebylo nic proti tomu, jak začal povrch jezdit po odchodu našeho týmu, respektive týmu FFT Vinohrad. Ptáte se proč? Během a po zápase skropilo už tak dost posolený povrch tolik litrů slz soupeře, že leckdo si musel po 11 dopoledne připadat v hale na Okruhu jako v Solné jeskyni.
Bezchybný obranný výkon, kolektivní pojetí hry spojené s proměněním šancí, které se nám naskytly namíchaly smrtící horoucí koktejl, který vyvřel v božský výsledek 4:0. Gratuluji a zároveň děkuji všem, co se na tomto vskutku moderním a nadčasovém týmovém výkonu podíleli. Odměnou za předvedený skvost nám bylo Standing Ovation natřískaného kolosea.
.
Carpe Diem vs. FFT Vinohrady 4:0 (1:0)
branky: Kuba 2, Pája, Boris
.
Koukáme li do budoucna, nabízejí se rovnou dvě roviny, ve kterých ji leze vidět. První je, že jak sem již psal v minulém článku, máme šanci a to celkem reálnou, na postup. Musíme vyhrát oba zápasy a bylo by uvařeno. Druhá strana mince je, kdo že by ten postup měl vykopat... Narážím na velmi, ale opravdu velmi mizernou účast, které se za 14 dní dočkáme. Jmenovitě na vyvrcholení BO budou nepřítomni: Michal, Boris, Vláďa, a konečné potvrzení se mě dostalo i od Ríši. Dalším otazníkem jsem bohužel já, nevím jak je to možné, ale i přes žádný viditelný, nebo citelný zásah mám v hajzlu koleno. S nikým jsem se nestřetl, ani špatně nedošlápl..přesto mám v tuto chvíli koleno nateklé s omezeným ohybem. Pro mně velké štěstí je, že se hraje nyní až za 14 dní, což by mohla být dostatečně dlouhá doba na rekonvalescenci. Kdyby se hrálo už nyní v neděli, moje naklusání by bylo na 95 procent nemožné.
Kdo nám tedy zbývá? brankář (snad zase někoho vyžebráme od Slovanu), Olin, Martin M., Kuba, Lukáš. To není moc, že? No pokud budu já, tak máme jednoho na střídání..
Je otázka, jestli to stačí.. Rád bych zde použil otřepanou frázi, která by nám mohla být průvodcem do posledních špílů... Musím věřit, že tentokrát bude opravdu znamenat MÉNĚ, ono potřebné VÍCE.
Žádné komentáře:
Okomentovat