Né, pětku né, já jsem v tom nevinně, tak prosím pětku ne, tak prosím pětku ne… :D Jistě soupeři tato píseň musela při cestě domů
ze zápasu zhořknout v puse a drnčet v uších. To já si jí s radostí pustil
v autě na plný kule. V úvodním zápase jarní části sezony se nám
podařilo splnit plán a porazit 5:4 poslední tým tabulky RST. Cesta k vítězství
nebyla ovšem nikterak jednoduchá, soupeř kousal, ovšem zkušený mančaft Carpe
Diem nakonec zápas dovedl do úspěšného konce.
Sestava nakonec byla slušná, co se týče počtu. A samozřejmě
i kvalitativně. Měli jsme sedm hráčů do pole + Nekwish. Jmenovitě se sestava
poskládala takto: Nekwish – Ríša, Milan, Sykec – Michaldo, Mira, Petra a
Pája. Posledně jmenovaný nastoupil v útoku,
ovšem když bylo potřeba, zaskočil také v obraně.
Zápas jsme začali opatrně, s úmyslem neinkasovat hned v úvodu.
Nabuzený tým soupeře měl převážnou část úvodu zápas míč na svých kopačkách a
hrálo se spíše na naší polovině. Neprostupný val odolával nájezdům kočovných
cikánů a střílel je puškou zpoza vápna. Jedna z prvních nenápadných akcí
našeho celku skončila nečekanou brankou. Vlastně to bylo jedno z našich prvních
vážnějších překročení poloviny. Z autu přitrkávám míč v obraně stojícímu
Sykecovi a ten tvrdou utěšenou přízemní střelou zavěšuje míč k levé tyčce.
Před brankářem ještě výborně clonil Petr „Chára“, přes kterého gološ soupeře
nemohl skutečně nic vidět. Bravo Syky, krásná věc! Tento stav mohl v klidu vydržet do poločasu,
ovšem po naší slabé chvilce se do brejku dostávají dva hráči RST a pohodlně
vyrovnávají. Brance nešlo z pohledu hráče zabránit, snad jen kdyby měl
Nekwish přišité od kolen dolů nohy Maradony. Poločasová remíza byla zřejmě
spravedlivým vyvrcholením tohoto vrcholu nedělního futsalového odpoledne na
hřišti v Novém Lískovci. Do druhého poločasu jsme vstoupili opět lépe my a
to brankou na 2:1. Na středovém kruhu jsme si opět po čase půjčil koloběžku abych nezapoměl jak se na ní jezdí, projel se na
ní, tím dokonale zmátl soupeře a unikl mu o délku koně. Tím vznikl brejk dva na
jednoho, který jsme ve spolupráci s Petrem grandiózně zakončili,. Asi
nejhezčí moment zápasu, opomenu li můj šukec s dresem. Petr na zadní tyčce
po mé přihrávce míč dopravil bez problémů do síťky. RST byla tímto nucena
otevřít více hru a ještě více se tlačit do útoku. Tím samozřejmě vnikaly okna v obraně,
která se nám dařilo vyplňovat naším střeleckým umem. Na 3:1 jsem zvyšoval já,
po jednom z úniků, kdy jsem šel úplně sám po výhozu Nekwishe na golmana.
Míč umístěný k tyčce ještě muž v kleci dokázal kotníkem zlikvidovat,
ale šupa oplývala takovou prudkostí, že se odrazila do holeně vracejícího se
obránce a ten dokonale uklidil míč za záda goalkeapera RST. V hokejovém zápase
by branka vypadala zřejmě následovně: 3:1 - Holeň (1.as.Kotník, 2as.Pája)
Vedení o dvě branky tým zklidnilo. Navíc přišel další z hvězdných momentů
Petra, který po trmě vrmě na polovině hřiště vybídl přihrávkou do brejku opět
mě a já lehce ztečoval první míč do protipohybu brankáře. Míč se tak tak došoulal
za čáru jako by se soupeři vysmíval. Při stavu 4:1 se tým zdál naprosto ukojen.
Soudím tak z tváří spoluhráčů, ze kterých jsem četl střídající se pocit
extáze a následného uvolnění. Tento stav mysli a někoho i těla se nám málem
stal osudným, to když RST snížil na 4:2 a nadále se nevzdával naděje na bodový zisk.
Soupeř létal věrný barvě svých dresů jako vosy kolem sladkého hovna z marcipánu.
Na 5:2 jsem zvýšil (už je mě to blbé) opět já, Váš král Pája. Po rychle
rozehraném rohu Petrem jsem se sic z úhlu dostal do solidní střelecké
pozice a tu proměnil jedovkou k protější tyčce. Vedení 5:2! Výsledek,
který dá se říci nelze ztratit. To bychom ale nebyli my, abychom si skvěle
rozehraný zápas nezkomplikovali. Soupeř se snažil o tlak my mu to svoji občas
laxnější hrou umožňovali. Výsledkem toho všeho nakonec bylo dokonce snížení na
rozdíl jediné branky, tedy na 5:4, ale pro dokonalý obrat už bylo pozdě, Carpe
Diem nakonec tenké vítězství ušloulalo a připsal si tak velice důležitý
tříbodový zisk.
Carpe Diem vs. RST 5:4 (1:1)
branky: Sykec (Pája), Petr (Pája), Pája (Nekwish), Pája
(Petr), Pája (Petr).
V tabulce se stala jedna zajímavost. V minulé článku
jsem psal o týmech od desátého místa níže. Vězte, že ze sedmi týmů, kteří hrají
v tabulce od 10tého do 16tého místa jsme byli jediní, kdo bodoval. Všech 6
celků prohrálo, jen my vyhráli. Tento fakt nás posunul na 13.pozici a tím se
tabulka pro nás stala ještě více vyrovnanou a zajímavou. Na 10.pozici nám nyní
chybí pouhé 2 body, na návrat na 15.tou pozici to samé, dva body. Vítězství nám
bez pochyby pomohlo se dotáhnout na týmový bodový průměr druhé poloviny
tabulky, za což jsem skutečně rád. Dá se s trochou nadsázky říci, že až
nyní – příští nedělí skutečně začíná sezóna je jen na nás, kterým směrem se
bude náš klub ubírat. Šance jsme pro všechny týmy nyní vyrovnané.
I přesto, že výkon týmu nebyl ideální, měli jsme mnoho mezer
téměř ve všech aspektech hry, musíme být s výsledkem spokojeni. Více než
tři body získat nešlo a historie se nebude ptát na to, jak jsme je získali.
Díky všem, kdo se v neděli podílel na vítězství a také v pomoci mojí
maličkosti po delším čase vyniknout.
