Není nutno, aby bylo přímo veselo!

Není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo! Hlavně nesmí být ti smutno, natož aby se brečelo ho ho ho! 

Carpe Diem právě prochází slabším herním obdobím, to si asi musíme přiznat. O důvodech jsme společně mluvili v zápasové pauze a tak snad všichni zhruba vědí kde je zakopaném pes. Slabou docházkou na tréninky vše začíná, průměrnými výkony v zápase konče. Není však všem dnům konec, koukněme se do budoucna dalekohledem a optimisticky ....určitě se vše k lepšímu obrátí! Jde jen o pár nepodařených zápasů...futsalových zápasů. Jak se říká, když nejde o život, jde o hovno.. A i kdybychom všechny zápasy vyhráli, tak chleba stejně levnější nebude.. Vím, prohry zamrzí, ale život jde dál..

Rád bych zde zmínil jeden důležitý fakt, který je nutné brát v potaz při shnrnutí a hodnocení zápasů..

Už v jednom z dřívějších článků jsem psal, že mám zevrubný přehled kdo ze soupeřů jak hraje a kolik bodů bych chtěl z víkendu získat. Je neoddiskutovatelnou pravdou, že minulé dva víkendy patřily do kategorie nejvyšší, kdy jsme se střetli s favority soutěže. Nasan C, Agromeli E, Žabinští Vlci B a Stones B jsou rezervy týmů Áčkových, které hrají mnohdy až o 2 – 3 třídy výše. Před čtrnácti dny jsem měl jasno, že pokud se nám podaří vytřískat nějaká body z těchto čtyřech zápasů, bude to zisk. Moje domněnky se potvrdily, byly to vyrovnaná utkání se silnými soupeři, kde jsme nakonec posbírali „jen“ dva body. Píši jen, protože jsme měli kupodivu na víc. Tři podobná střetnutí – S Nasanem C, Agromeli E i se Stones B jsme vedli 1:0, ovšem ani jednou se nám výsledek nepodařilo udržet, ruku na srdce - zápas s ŽV B by byl zázrak, kdybychom bodovali. Je to škoda, asi nám chybí zkušenosti z takto vyrovnaných a důležitých utkání, proto body ztrácíme.. No, nedá se nic dělat, nebudeme brečet nad rozlitým mlíkem, následujících 14 dní bude tabulkově opak těch 14ti minulých. Budeme hrát utkání vesměs s týmy ze spodní poloviny tabulky, kdy musíme bezpodmínečně bodovat, pokud chceme pomýšlet na klidný střed tabulky. Stále máme dobrý kontakt se středem tabulky a dokonce i s horní polovinou, pokud by se nám zadařilo v následujících 4 utkáních výrazněji bodovat. Hlavy vzhůru a v neděli hrrrrrr za bodovým ziskem!

Jako první jsme sehráli svůj duel s týmem Stones B. Došel jsem o 10 minut později, ale dle vyprávění, jsme začátek zvládli velice dobře, lehkou hrou jsme se dostali do pár slibných šancí, které ovšem proměněny nebyly. Lehký balet se začal pomalu měnit ve sraz důchodců prý až mým příchodem. Je to dost možné, protože letos se mě nedaří a zmrvím, na co přijdu. No..do poločasu se skore neměnilo i přes naši mírnou optickou převahu.. Byli jsme prý lepší - toť slova našeho kapitána Petra. Druhý poločas jsme opět zvládli lépe my, tuším že Tomáš nahrál při útočné akci Mirovi, ten jako úhoř proklouzl obranou svojí povedenou stahovačkou a nekompromisně o tyč otevřel skore. Krásná individuální akce. Poté už však opratě zápasu do rukou vzal tým Stounů. Nedá se říci, že by na tom byl soupeř herně lépe, ale rozhodně na tom byl lépe fyzicky, jejich neustálý pohyb nám dělal potíže a přibývajícími minutami jsme soupeři stále méně stačili. Z jednoho z útočných výpadu soupeře nakonec Stoun vyrovnal. Náš obránce při kličce uklouzl a tak měl soupeř dost času zamířit k tyčce. Střelu z cca 6ti metrů nedokázal už ani Nekwish zlikvidovat. Zřejmě všem hráčům našeho týmy na mysli tanulo, že by to byl opět ztracený zápas - zbytečně a myslím, že každý z nás chtěl vyhrát, protože soupeř byl více než hratelným. Zbývaly dvě minuty do konce, kdy jsme si vzali timeout. Tam jsme se nakonec dohodli, že nebudeme dále pokoušet nějak výrazně osud, budeme hrát ze zajištěné obrany a statečně ubráníme remízu. Bod dobrej, i přesto, že jsme měli zápas rozehraný na body tři, řekli jsme si. Po minutě na hřišti bylo vše jinak. Rozehrávali jsme aut hluboko v útočném pásmu ve třech lidech, jen jedn hráč zůstal na půlící čáře, po orzehrání míč odrazem ztratili a následným protiútokem v poslední minutě inkasovali rozdílovou branku. Neuvěřitelné a hlavně naprosto zbytečné. Naši hráči se sice vraceli, seč jim síly stačili, ovšem protiútok Stones B ve třech, kdy jim ještě navíc dvakrát pomohla náhoda (míč prošel skrz nohy našemu hráči), se stal smrtelným. V ten okamžik jsme zažili klinickou smrt a dežavi z minulého týdne. Závěrem bych shrnul utkání pár slovy asi takto. Výkon týmu v utkání solidní, zvládnutí taktiky mizerné, výsledek nula bodů. :-(

Carpe Diem vs. Stones B 1:2 (0:0)

Branka: Mira (Tomáš)

V zápase s Žabinskými Vlky B jsme nastupovali v roli jasného outsidera. Byl to zápas mnoha různých věcí a dojmů, které jej lišil od všech ostatních. Především jim zápas udělal jeden borec, který den předtím nasázel v divizi za Á celek Žab.Vlků soupeři Helasu B 6branek!! A nám v neděli hned branky 4 z 5ti.
Nechci náš zápas s Vlky nšjak širokosáhle popisovat, protože upřímně řečeno je mi z toho všeho blbě. Dle mnohých hráčů klubu jsou ŽV asi nejméně oblíbený tým. To by se ještě dalo pochopit (v posledních letech jsme s nimi hráli 3x a vždy se skórem 2:5), pokud by byla neobliba pramenila z náklepů, či jasného herního převálcování. Zde je však popularita soupeře na bodě mrazu z jiného důvodu. Je to celek, který je bohužel nejuplakanější, jaký jsme kdy potkali. Člověk by si řekl, že divizní celek bude mít nějakou úroveň – herní i morální. Herní úroveň tu je neoddiskutovatelná, všichni jsou kvalitními futsalisty o čem jsme se přesvědčili, ovšem jméno tradičního brněnského klubu je těžce degradováno výlevy borců vůči soupeři, rozhodčím a často se hráč neostýchá ani vyhrožování, což se nejednou stalo v podání nepřehlédnutelného elegána Bažanta, který je svým neustálým kejháním na všechny strany věrný svému jménu. Ano, mluví ze mě vztek, protože poslouchat hovna z jeho úst v podobě „ty uvidíš, ty půjdeš, však počkej“ je nepříjemné, do futsalu nepatří a zápas nasměruje do úplně jiných dimenzí, než kde má být. Z klidného zápasu se stává nervózní boj, ke kterému se necháváme strhnout i my. Bohužel, zápasy s ŽV byly už před dvěma roky vypjaté a v nastoleném trendu pokračujeme i nyní. Naneštěstí.

Bažant na víně

Po počasové ztrátě 0:2 se nám v úvodu druhé půle povedlo zápas zdramatizovat a vyrovnat na 2:2. Autory branek byl Prochy, který po autu a nalité přihrávce prostřelil vše, co by mohlo být překážkou v cestě míče do sítě. Prosím autora přihrávky, nechť se přihlásí. Stejně tak autora přihrávky druhé, tentokrát Tomášovi, který si míč středem posunul do strany a pod nohami bránícího hráče vyrovnal. To ovšem bylo z naší strany vše, soupeř vzápětí vsítil na 2:3 v náš neprospěch a dále se utkání odehrávala stejně jako v prvním poločase v režii Vlků. V zápase jsme měli myslím ještě dvě jasné šance, kdy na golmana šli osamoceni jednou Ríša a podruhé Petr, ani jednomu se nepodařilo míč vtlačit mezi tři tyče. Po našem timeoutu cca 6 minut před koncem jsme ještě dvakrát inkasovali, čímž bylo dokonáno celé utkání. Zde je na místě říci, že tentokrát jsme na soupeře skutečně herně neměli a podruhé v sezoně můžu s klidným svědomím říct, že soupeř byl lepším a výsledek a tři body si zasloužil. Na lepšího jsme narazili ještě v případě Jezdců hned na úvod sezony.

Carpe Diem vs. Žabinští Vlci B 2:5 (0:2)

Branky: Prochy ( ? ), Tomáš ( ? )

V tabulce jsme se propadli na 12.místo, ovšem to nejtěžší bychom měli mít za sebou. Nyní doufám opět přehodíme vyhýbku na tu správnou kolej a body do tabulky začneme sbírat. V neděli nás čeká poslední Attack a šestý Kobas. V obou případech jistě půjde utrhnout nějaké body, tak se dejme opět do kupy a nemotivujme se! Sice se mi v poslední době příliš osobně nedaří, výsledky klubu také nejsou optimální, ale přesto se na neděli těším. Těším se, že vše opět zapadne do drážek tak jak má a my zavzpomínáme na loňskou jízdu jak herně, tak dobrou náladou při vstupu do utkání, odhodláním bojovat, úsilím a týmovostí, kterou jsme to dotáhli tam, kde jsme teď.. Pojďme v tom pokračovat a oživit Carpe sezony 2012 / 2013!