úterý 1. října 2013

(Je)Den blbec!

V neděli jsem odehráli své první utkání soutěže na Svážné. Nebyla to špatná utkání, ovšem k pocitu spokojenosti tentokrát chybělo dost. Napomohl tomu výrazně slabý výkon rozhodčích a naše neproměněné šance. Nakonec si z víkendu, který měl patřit papírově k těm těžším odnášíme dva body za dvě remízy 1:1.

Sestava byla stejná, jako byla psaná v preview.  O jedinou malou úpravičku se postaral Nekwish, který zaspal a dorazil na druhý poločas prvního zápasu. Do té doby chytal Ríša. Nekwish – Ríša, Michaldo, Pája, Milan – Mira, Tomáš, Petr. Druhý zápas hrál i Prochy, který si v tom první odpykal trest za úmyslnou ruku v zápase se Sokolnicemi.

Prvnímu zápasu ovšem předcházel ceremoniál předání medaile Tomášovi, za jeho otcovské zásluhy. Byl to pěkný moment, hřiště Svážné se na malý okamžik proměnil v slzavé údolí. Současně jsem předal Tomášovi kapitánskou pásku, aby si den pořádně užil a ještě podpořil jeho nadšení z medaile.

A byl to právě Tomáš, který vypracoval první gólovou příležitost týmu v zápase s Nasanem C. Jeho dalekonosná střela od lajny byla těsně před gološem tečována Mirou. Míč změnil směr a nedal tím strážci tři svařených tyčí žádnou šanci, Nutno podotknout, že do té doby byl povětšinu času u míče soupeř , ovšem střely ze střední vzdálenosti bravurně likvidoval Ríša. Hra se pomalu vyrovnávala a zlobit jsme začali i my. Všeobecně můžu říci, že se jednalo o dosti vyrovnané utkání, kdy naše nejslabší momenty byli možná pár minut v úvodu a poté zhruba 6-8 minut zhruba v polovině druhého poločasu. Zbytek času jsme byli lepším týmem, nebo se hrálo vyrovnaně na obě strany, podobně jako když dřevorubec podetíná ruční pilkou strom. V naší slabší chvilce v druhé půli jsme také inkasovali vyrovnávací branku. Michaldo nebyl důrazný před bránou a Nekwishovi po upachtěné střele soupeře přeskákal míč rameno.  Byla to zbytečná laxnost, do té doby k bezprostřednímu ohrožená Nekwishe nedošlo a snad i poté ne.  Zápas, na který se rozhodně jako na nejkrásnější pamatovat nebude, ukončil hvizd rozhodčího za nerozhodného stavu 1:1. Výsledek vzhledem k průběhu zápasu lehce zamrzí.
Carpe Diem vs. Nasan C 1:1 (1:0)
Branka: Mira (Tomáš)

Druhý zápas s Agromeli E nás čekal okamžitě, bez pauzy. Do sestavy se vrátil Prochy a já se posunul z útoku zpět do obrany. Kdybych měl nějak všeobecně popsat zápas, tak bych ho popsal zhruba stejně, jako ten s Nasanem C. Opět jsme vedli 1:0 po prvním poločase a opět na konci byl na ukazateli výsledek 1:1. Pár zásadních rozdílů tu ovšem bylo. Soupeř byl herně slabší než Nasan C, zápas zásadními rozhodnutími ovlivnili sudí a v neposlední řadě musím zmínit fakt, že s pěti nájezdy na golmana Agromeli E s nulovým výsledkem se zápas nevyhrává. Nám se to málem povedlo.. málem, nebýt poslední střely v utkání. Už od úvodu jsem z herního projevu soupeře cítil, že zde visí body celkem nízko nad zemí. Nemuseli jsme pomyslně pro ně lézt na vysokou větev, ale sami nám do košíku také nespadnou. Abych to řekl nějak kulantně, pro tři body stačilo povyskočit a utrhnout je. K tomu, aby se tak stalo jsem zavelel já, po Prochyho nahrávce jsem ze středu udělal kliku do strany, oklamal tím obránce a utěšenou přízemní střelou k protilehlé tyči otevřel skóre. Soupeř se sice snažil kombinovat, co to šlo, ovšem většinu akcí zastavila dobře koncentrované obrana, nebo Nekwish.  Do brejku se dostal rychlonožka Prochy, který si dva metry před bránou a gološem nechal přeběhnout obránce, ovšem dlouho váhal a jeho pokus skončil na pohotovém borcovi, který svůj přeběh napravil na brankové čáře. V prvním poločase se nic jiného, co by stálo za zmínku neudálo. Zato druhý poločas už byl skutečně bohatý na futsalové okamžiky a bohužel i na ty, které k futsalu vůbec nepatří. Druhých 20 minut bylo vypjatých. Své samostatné nájezdy na gološe Agromeli nedali Milan a dvakrát Mira. Pokud by proměnili, nebylo by co řešit.  Pohroma však málem přišla na druhé straně. Můj obraný zákrok, kterým jsem soupeři ve vápně odkopl míč byl posouzen jako nedovolený. Soupeř po mém zápasu přepadl přes mé stehno, pokud by to faul byl, tak tu čestně prohlašuji, že bych to přiznal. Faul to skutečně nebyl. Rozhodčí, který si dloubal právě v nose cca 25 metrů od místa činu foukl do píšťalky (na druhé straně hřiště). Jen pro upřesnění, byl to nýmand Kabeláč, který už jednou nesmyslně vyloučil Olina – bývalého hráče klubu – za nic. Druhý rozhodčí, který byl od inkriminovaného místa činu 5 metrů faul nepískl a po zákroku nehnul ani brvou, ovšem do rozhodnutí rozhodcovského leadera Kabeláče (který navíc viděl situaci zezadu, takže viděl leda tak moje záda) nereptal a radši řekl Prochymu, že situaci neviděl. Skandální rozhodnutí, za které by si zasloužil ten ligový škrček facku přes půl tlamy, až by mu cákl sopel. Co naplat, jednou byl zákrok písknutý a penalta se kopala. Vynikající Nekwish vystihl směr střely a bokem míč vytěsnil. Sláva! Nesmyl rozhodčího nebyl  potrestán a rozhořčení  mohlo alespoň trochu opadnout. Ne na dlouho. Do dalšího samostatného úniku se řítil Michaldo. S míčem se dostal už do vápna, kdy do něj zezadu strčil obránce soupeře, klopýtající Michaldo byl vyveden z rovnováhy a už jen plácl do míče. Co z toho? Co z faulu ve vápnu na druhé straně? U rozhodčích nedělního kalibru z toho nečouhalo vůbec nic. Výhoda, která se stala bohužel těžkou nevýhodou a opět špatně posouzená situace. Vyhrocený zápas, o který se postarali především rozhodčí nakonec skončil nejhůře, jak mohl. Prakticky současně s uplynutím 20ti minut zápasu byl písknut 6tý faul. Soupeř si mohl vybrat buď kopat desítku nebo z místa faulu. Volil místo faulu, zhruba 8 metrů před bránou lehce z úhlu. Soupeř svoji střelu proměnil a následně byl zápas ukončen.
Carpe Diem vs. Agromeli E 1:1
Branka: Pája (Prochy)

Po podobných zápasech mám pocit, že musím s futsalem seknout. Když už to klape v týmu, soupeři jsou hratelní, tak mě vše pokazí svojí hloupostí rozhodčí. Člověk si připadá, že bojuje s větrnými mlýny, nad kterými nemůže vyhrát a to bere neuvěřitelně sil. Především psychických. Je jasné, že pokud bychom proměnili kvantum samostatných nájezdů, tak se zde o tom bavíme jinak, ovšem neproměnili jsme je a k vítězství jsme měli přesto tak blízko. Je to obrovská škoda, předvčírem jsme měli na 6 bodů a máme 2. Když si zápas nepokazíme vlastní chybou (ať už v obraně, nebo neproměněním nájezdu), tak nás zařízne rozhodčí.. No, nezbývá nám nic jiného, než hlavu opět napřímit a věřit v to, že se s dalším blbcem nepotkáme, protože jsme si v neděli na vlastní kůži zkusili, že srážka s blbcem skutečně hodně bolí.

V tabulce jsme klesli na 9.pozici, ovšem bodové rozestupy jsme minimální až ke třetímu místu. Svědčí o tom fakt, že pokud bychom jeden z dvou nedělních zápasů zvládli a místo remízy urvali výhru, rázem jsme na 3. či 4.místě.


Příští kolo nás čeká peklo. Páté Stones B a především nekompromisní leadreři soutěže Žabinští Vlci B. Do té doby se však jistě se všemi uvidím na dvou čtvrtečních trénincích. Kdo se ještě nenapsal, tak ať tak učiní.. Díky.