V neděli jsem odehráli své první utkání soutěže na
Svážné. Nebyla to špatná utkání, ovšem k pocitu spokojenosti tentokrát
chybělo dost. Napomohl tomu výrazně slabý výkon rozhodčích a naše neproměněné
šance. Nakonec si z víkendu, který měl patřit papírově k těm těžším
odnášíme dva body za dvě remízy 1:1.
Sestava byla stejná, jako byla psaná v preview. O jedinou malou úpravičku se postaral
Nekwish, který zaspal a dorazil na druhý poločas prvního zápasu. Do té doby
chytal Ríša. Nekwish – Ríša, Michaldo, Pája, Milan – Mira, Tomáš, Petr. Druhý
zápas hrál i Prochy, který si v tom první odpykal trest za úmyslnou ruku v zápase
se Sokolnicemi.
Prvnímu zápasu ovšem předcházel ceremoniál předání medaile
Tomášovi, za jeho otcovské zásluhy. Byl to pěkný moment, hřiště Svážné se na
malý okamžik proměnil v slzavé údolí. Současně jsem předal Tomášovi kapitánskou
pásku, aby si den pořádně užil a ještě podpořil jeho nadšení z medaile.
A byl to právě Tomáš, který vypracoval první gólovou
příležitost týmu v zápase s Nasanem C. Jeho dalekonosná střela od
lajny byla těsně před gološem tečována Mirou. Míč změnil směr a nedal tím
strážci tři svařených tyčí žádnou šanci, Nutno podotknout, že do té doby byl
povětšinu času u míče soupeř , ovšem střely ze střední vzdálenosti bravurně
likvidoval Ríša. Hra se pomalu vyrovnávala a zlobit jsme začali i my. Všeobecně
můžu říci, že se jednalo o dosti vyrovnané utkání, kdy naše nejslabší momenty
byli možná pár minut v úvodu a poté zhruba 6-8 minut zhruba v polovině
druhého poločasu. Zbytek času jsme byli lepším týmem, nebo se hrálo vyrovnaně
na obě strany, podobně jako když dřevorubec podetíná ruční pilkou strom. V naší
slabší chvilce v druhé půli jsme také inkasovali vyrovnávací branku. Michaldo
nebyl důrazný před bránou a Nekwishovi po upachtěné střele soupeře přeskákal míč
rameno. Byla to zbytečná laxnost, do té
doby k bezprostřednímu ohrožená Nekwishe nedošlo a snad i poté ne. Zápas, na který se rozhodně jako na
nejkrásnější pamatovat nebude, ukončil hvizd rozhodčího za nerozhodného stavu
1:1. Výsledek vzhledem k průběhu zápasu lehce zamrzí.
Carpe Diem vs. Nasan C 1:1 (1:0)
Branka: Mira (Tomáš)
Druhý zápas s Agromeli E nás čekal okamžitě, bez pauzy.
Do sestavy se vrátil Prochy a já se posunul z útoku zpět do obrany.
Kdybych měl nějak všeobecně popsat zápas, tak bych ho popsal zhruba stejně,
jako ten s Nasanem C. Opět jsme vedli 1:0 po prvním poločase a opět na
konci byl na ukazateli výsledek 1:1. Pár zásadních rozdílů tu ovšem bylo.
Soupeř byl herně slabší než Nasan C, zápas zásadními rozhodnutími ovlivnili
sudí a v neposlední řadě musím zmínit fakt, že s pěti nájezdy na
golmana Agromeli E s nulovým výsledkem se zápas nevyhrává. Nám se to málem
povedlo.. málem, nebýt poslední střely v utkání. Už od úvodu jsem z herního
projevu soupeře cítil, že zde visí body celkem nízko nad zemí. Nemuseli jsme
pomyslně pro ně lézt na vysokou větev, ale sami nám do košíku také nespadnou.
Abych to řekl nějak kulantně, pro tři body stačilo povyskočit a utrhnout je. K tomu,
aby se tak stalo jsem zavelel já, po Prochyho nahrávce jsem ze středu udělal
kliku do strany, oklamal tím obránce a utěšenou přízemní střelou k protilehlé
tyči otevřel skóre. Soupeř se sice snažil kombinovat, co to šlo, ovšem většinu
akcí zastavila dobře koncentrované obrana, nebo Nekwish. Do brejku se dostal rychlonožka Prochy, který
si dva metry před bránou a gološem nechal přeběhnout obránce, ovšem dlouho
váhal a jeho pokus skončil na pohotovém borcovi, který svůj přeběh napravil na
brankové čáře. V prvním poločase se nic jiného, co by stálo za zmínku
neudálo. Zato druhý poločas už byl skutečně bohatý na futsalové okamžiky a
bohužel i na ty, které k futsalu vůbec nepatří. Druhých 20 minut bylo
vypjatých. Své samostatné nájezdy na gološe Agromeli nedali Milan a dvakrát
Mira. Pokud by proměnili, nebylo by co řešit.
Pohroma však málem přišla na druhé straně. Můj obraný zákrok, kterým
jsem soupeři ve vápně odkopl míč byl posouzen jako nedovolený. Soupeř po mém zápasu
přepadl přes mé stehno, pokud by to faul byl, tak tu čestně prohlašuji, že bych
to přiznal. Faul to skutečně nebyl. Rozhodčí, který si dloubal právě v nose
cca 25 metrů od místa činu foukl do píšťalky (na druhé straně hřiště). Jen pro
upřesnění, byl to nýmand Kabeláč, který už jednou nesmyslně vyloučil Olina –
bývalého hráče klubu – za nic. Druhý rozhodčí, který byl od inkriminovaného
místa činu 5 metrů faul nepískl a po zákroku nehnul ani brvou, ovšem do
rozhodnutí rozhodcovského leadera Kabeláče (který navíc viděl situaci zezadu,
takže viděl leda tak moje záda) nereptal a radši řekl Prochymu, že situaci
neviděl. Skandální rozhodnutí, za které by si zasloužil ten ligový škrček facku
přes půl tlamy, až by mu cákl sopel. Co naplat, jednou byl zákrok písknutý a
penalta se kopala. Vynikající Nekwish vystihl směr střely a bokem míč vytěsnil.
Sláva! Nesmyl rozhodčího nebyl potrestán
a rozhořčení mohlo alespoň trochu
opadnout. Ne na dlouho. Do dalšího samostatného úniku se řítil Michaldo. S míčem
se dostal už do vápna, kdy do něj zezadu strčil obránce soupeře, klopýtající
Michaldo byl vyveden z rovnováhy a už jen plácl do míče. Co z toho?
Co z faulu ve vápnu na druhé straně? U rozhodčích nedělního kalibru z toho
nečouhalo vůbec nic. Výhoda, která se stala bohužel těžkou nevýhodou a opět
špatně posouzená situace. Vyhrocený zápas, o který se postarali především
rozhodčí nakonec skončil nejhůře, jak mohl. Prakticky současně s uplynutím
20ti minut zápasu byl písknut 6tý faul. Soupeř si mohl vybrat buď kopat desítku
nebo z místa faulu. Volil místo faulu, zhruba 8 metrů před bránou lehce z úhlu.
Soupeř svoji střelu proměnil a následně byl zápas ukončen.
Carpe Diem vs. Agromeli E 1:1
Branka: Pája (Prochy)
Po podobných zápasech mám pocit, že musím s futsalem seknout.
Když už to klape v týmu, soupeři jsou hratelní, tak mě vše pokazí svojí
hloupostí rozhodčí. Člověk si připadá, že bojuje s větrnými mlýny, nad
kterými nemůže vyhrát a to bere neuvěřitelně sil. Především psychických. Je
jasné, že pokud bychom proměnili kvantum samostatných nájezdů, tak se zde o tom
bavíme jinak, ovšem neproměnili jsme je a k vítězství jsme měli přesto tak
blízko. Je to obrovská škoda, předvčírem jsme měli na 6 bodů a máme 2. Když si
zápas nepokazíme vlastní chybou (ať už v obraně, nebo neproměněním
nájezdu), tak nás zařízne rozhodčí.. No, nezbývá nám nic jiného, než hlavu opět
napřímit a věřit v to, že se s dalším blbcem nepotkáme, protože jsme
si v neděli na vlastní kůži zkusili, že srážka s blbcem skutečně
hodně bolí.
V tabulce jsme klesli na 9.pozici, ovšem bodové
rozestupy jsme minimální až ke třetímu místu. Svědčí o tom fakt, že pokud
bychom jeden z dvou nedělních zápasů zvládli a místo remízy urvali výhru, rázem
jsme na 3. či 4.místě.
Příští kolo nás čeká peklo. Páté Stones B a především nekompromisní
leadreři soutěže Žabinští Vlci B. Do té doby se však jistě se všemi uvidím na
dvou čtvrtečních trénincích. Kdo se ještě nenapsal, tak ať tak učiní.. Díky.