V poslední době su pracovně zaneprázdněn více, než bych
si přál, proto články možná budou přicházet s malým zpožděním. Nyní se
však vraťme tři dny zpět v k nedělním zápasům našeho týmu. Soupeři se
nám staly celky Totenrumu a Psychotipu.
Konečně poprvé v letošní sezoně jsme odehráli zápasy
pod otevřeným nebem. Rád hraji zápasy venku. Sluníčko svítili a snad i proto
jsme se sešli v kompletní sestavě s devíti hráči do pole. Situace s Prochym
a mojí maličkostí, co se týče postu, nebyla potřeba řešit. Oba jsme odehráli
své party v útoku. Sestava byla následovná: Nekwish – Milan, Ríša, Sykec,
Michaldo – Prochy, Tomáš, Mira, Petr a Pája.
Jak už bylo zmíněno v úvodu, soupeřem nám byl nejprve
Totenrum, následně Psychotip. Oba zápasy by se však daly charakterizovat stejně.
Urputné bránění soupeře, náš neutuchající tlak na útočné půlce. Pokud bych měl
srovnat oba celky, tak nebezpečnější, nebo spíše více aktivní se mi zdál celek
Totenrumu, ovšem více branek jsme paradoxně inkasovali od Psychotipu. I z tohoto
důvodu oba celky považuju za sobě vyrovnané. Ve vztahu k nám však s podstatně
slabší výkonností. Oba zápasy jsme odehráli s jasnou optickou převahou,
kdy se nebojím tvrdit, že jsme měli míč na kopačkách 75 procent času hry.
Mnohdy jsme se dočkali jen zoufalých odkopů dezorientovaných hráčů protivníka. I
přes beton, který si vylil Totenrum i Psychotip před svojí bránou, podařilo se
nám pár včeliček umístit do úlu za zády soupeřova brankáře, což v obou případech
znamenalo tříbodový zisk, nespokojenost však můžeme cítit z naší šílené
koncovky, kdy jsme oběma celkům mohli uštědřit debakly v podobě desítky.
Nikdo by se nemohl divit.. Na oplátku je potřeba zmínit, že například Tomáš nastřelil mnoho tyček, takže se nás držela v pár případech i velká smůla. Úsměvné je i to, že jsme OPĚT v obou utkáních
prohrávali!!
S Totenrumem jsme prvních 5ti minutách hráli vyrovnanou
partii, to však co se týče nějakého tlaku bylo ze strany soupeře vše.
Iniciativu nad utkáním jsme od té chvíli převzali my a hru diktovali až do
konce. Dokonalé překvapení nám přichystal jeden z ojedinělých protiútoků
soupeře, když se po pěkné výměně míče Totenrum radoval z otevření skóre
zápasu. Z asi čtyř šancí, které jsme do poločasu měli se ujala pouze jedna.
Rychlý protiútok zakončuje Ríša nechytatelnou střelou k tyči. Vybídnutí
přišlo v pravou chvíli od Miry. Ríšův zásah byl vskutku výstavní. Poločas
tedy skončil plichtou 1:1. bylo jasné, že tlaku, který jsme vyvinuli bude
velice těžké odolat a je jen otázkou času, kdy se skóre překulí na naši stranu.
Druhá půle začala opět velkým tlakem a mnoha šancemi. Diváci na Okruhu jen
nevěřícně kroutili hlavami, co že všechno se dá nedát. Nakonec naše políčené
pasti sklaply. Po nádherném přiklepnutí Prochyho jsem se trefil střelou z úhlu
mezi nohy gološe. Housle jako od Šporcla. Konečně aspoň malé uklidnění. Hmatatelná
nervozita týmu mohla opadnout. Troufám
si říct, že pokud bychom nevyhráli takovýto zápas, kdy soupeř na hřišti jen paběrkuje,
tak bych snědl svoji kopačku s hořčicí. Dokonalé uklidnění však přinesl až
gól na 3:1. Autorem branky byl Sykec. Výtečná individuální branka Sykece, který
sám na půli hřiště vybojoval míč, popoběhnul pár metrů, připravil si míč ke
střele a zakončil přízemní pumelicí. Byl to jeho vůbec první zářez, nepočítaje
ty v kabině a sprše, které si za Carpe Diem připsal. Gratulace.
Carpe Diem vs. Totenrum 3:1 (1:1)
branky: Ríša (Mira), Pája (Prochy), Sykec.
Druhý zápas se nesla v naprosto stejném herním duchu,
rozdíl byl snad jen v tom, že soupeř byl naprosto neběhací, což ovšem nahrazoval
svými zkušenostmi. Oproti mladému, snaživému týmu Totenrumu byl tedy Psychotip poznání
starším, zkušenějším týmem. Optická převaha během první půle viděna z hlediště
zde byla snad ještě markantnější, ovšem ještě markantnější byla i naše
střelecká impotence. Pokud v prvním utkání lidé hlavou lehce pokyvovali nevěřícně
ze strany na stranu, tak tentokrát si mohly nad tím divadlem doslova hlavu
ukroutit. Jako přes kopírák, po deseti minutách hry, kdy do soupeřovy obrany bušíme
jako Rocco Siffredi poprvé inkasujeme.
Nenápadná akce po křídle, centr před bránu, kde se zjevil nepokrytý útočník
soupeře. Bohužel, po X neproměněných šancích přichází trest. A stejně jako v prvním
zápase se nám naštěstí do poločasu daří srovnat krok. Skvělou individuální akci
předvedl Milan, když prošel po straně přes hráče a nacentroval před bránu. Na
správném místě stál, jako už stokrát předtím Mirek, který má neuvěřitelný dar
stát tam, kde se dá míč odrazit do brány s z půl metru. Stejně tomu
bylo i nyní a odkrytá brána tedy čekala už jen na Mirkovo odpanění. Plichta v poločase,
stejný scénář jako před necelou hodnou a půl. Druhá polovina byla už značně bohatější
na góly. Na své si tedy mohli přijít všichni ti, komu dáváme po celou sezonu
radost z futsalu – diváci, pro ty hrajeme. Na 2:1 jsem zvýšil po přímém
kopu. Sice to byla šmudla ušmudlaná, ale na to se historie ptát nebude. Míč
jsem trefil kotníkem. Faulován byl tuším Prochy, kterému děkuji, že cedí krev pro
tým. Na 3:1 zvýšil právě jmenovaný Prochy. Bohužel jsem branku neviděl a tak ji
nemůžu popsat. Podle pozápasových informací byl asistentem Tomáš. Na 4:1 jsem
zvýšil bodýlkem opět já, dokonale mi míč přiťukl Prochy. V tuto chvíli jsme
už věděli, že si dnes odneseme 6 bodů, co
ž bylo osvobozující. Snad i proto jsme
dvakrát v závěru inkasovali. Jednou po střele z úhlu pod víko, kdy si
odešel Nekwish nakoupit do vietnamského obchodu „U Myšky“ na Úpatní. Poté z nenápadné
akce skóroval Petr, který tečoval Mirovu polonahrávku polostřelu, čímž bylo
zvýšeno na 5:2 a v úplném závěru uzavřel účet zápasu po děsném našem
střídání kdosi ze soupeře. Bylo ta nepokrytí po tuším rohu, nebo autu.
Carpe Diem vs. Psychotip 5:3 (1:1)
branky: Mira (Milan), Pája, Prochy (Tomáš), Pája (Prochy),
Petr (Mira)
No, co říci.. Na místě je poděkování za výkon všech zúčastněných.
V obou zápasech jsme byli jasně lepší, ovšem zamyšlení si zasluhuje naše prosrání
loženek. Už za pár dní to můžeme dokonale pocítit v důležitých duelech
o čelo tabulky. Všichni víme, kde nás tlačila bota. Jinak se jednalo z naší
strany o kvalitní výkon, za což jsme si šest bodů zcela jasně zasloužili. O tom
není pochyb. Mám radost, v neděli jsme splnili bezezbytku povinnost uhrát
plný počet bodů, čímž jsem se ještě více přiblížili k titulu..
..ano ano, díky klopýtnutí Ethanolu jsme si po neděli
vybudovali už luxusní desetibodový náskok na čele tabulky. Na druhé místo se po
výborných výkonech prodrala Bolest, se kterou hrajeme už za tři dny! Bude to
tedy zápas prvního celku s druhým.
Nezapomeňte, zítra je trénink! Pište se do „přítomnosti“..