Jako slavní gladiátoři si počínali hráči Carpe Diem ve svém
úvodním vystoupení sezony. V nových dresech, s novými hráči,
s čerstvými silami a znovu nalezenou chutí do futsalu doslova zlikvidovali
na úvod oba soupeře.
Původně jsme měli být v plném počtu, tedy v devíti lidí
do pole a s Nekwishem. Nakonec se z osobních důvodů omluvil Ríša a
tak jsme mohli nastoupit se čtyřmi lidmi na hřišti a čtyřmi střídajícími.
Sestava co se týče postu doznala malé úpravy, kdy jsem se z útoku stáhl na
oba zápasy do obrany a nakonec tedy zněla takto: Nekwish – Sykec, Prochy,
Michaldo, Pája – Milan, Tomáš, Petr, Mirek.
Útočná vozba vyjma Petra byla tedy zbrusu nová a tak jsem
osobně nevěděl, jak se situace na hřišti vyvrbí. Budeme se opět střelecky
trápit, nebo někdo z nových tváří dokáže tým svým střeleckým koncertem
vyburcovat? Nakonec se ukázalo, že všichni nově příchozí do týmu naprosto ukázkově
zapadli a utvořili nebezpečný jedovatý celek. Bodový zisk si připsal téměř celý
tým a pokud někdo vyšel naprázdno, tak pouze proto, že nebyl ve správný čas na
správném místě. V žádném případě se nejedná o špatný výkon, nebo něco
podobného, ba naopak. Výborně a především kompaktně, z čehož mám největší
radost zahráli všichni.
Na úvod sezony nás čekal celek Řečkovic B. Počáteční nervozitu
smázlo asi kvarteto ucházejících šancí na naší straně, bohužel neproměných.
Soupeř se k naší bráně dostával jen sporadicky a byli jsme to my, kdo
určoval tempo zápasu a kdo mě míč na kopačkách po delší dobu. Pokud už šla na
naši bránu střela, tak ji zlikvidoval výborný Nekwish, který byl rovněž ve
zbrusu novém brankářském vybavení. Byl to zkrátka kocour vzhledem i zákroky. I
přes mnoho šancí se nám nepodařilo zlomit prokletí první branky. Bezbrankovou
plichtou skončil i první poločas, ovšem asi ve všech dřímal pocit, že prohra
s tímto soupeřem by byla zbytečná ztráta. Byli jsme lepší. Vše podstatné
si na nás připravil až druhý poločas. A byl to Michaldo, který poprvé zcela
elegantně pozvedl náš prapor k nebesům. Po mém rozehrání autu z poloviny
soupeře až na střed hřiště, si Michaldo míč zpracoval, tělem naznačil přihrávku
zpět na mě. Tím zmátl soupeře a lišáckou klikou si míč stáhl pod sebe.
Nezastavitelný Michaldo se řítil vstříc vedení, které zajistil po krásné a
umístěné střele k tyči. Opravdu pěkný okamžik. Nedá se říci, že bychom
polevili, ale Řečkovicím se po ojedinělé akci podařilo vyrovnat. Mohl za to
drobný prohřešek v obraně, kdy jsme nedostatečně rychle nepokryli hráče.
Až do té chvíle na svůj první hvězdný okamžik čekal Tomáš. Tuším, že od Petra
dostal míč na střed před pokutové území, kde si ho dobře pokryl, vnikl do
vápna, kde ho srazila zboku kosa. Jasná penalta! K exekuci byl vybrán už
tradiční střelec penalt Nekwish, který bezpečně poslal míč k tyčce.
Vyrovnání Řečkovicím vydrželo snad dvě tři minutky, poté Nekwish zaťal do
živého a opět strhl vedení na naši stranu. Asi v polovině druhého poločasu
nepokryla obrana soupeře rychlý protiútok, který nádhernou střelou zakončoval
Tomáš. Brankář jeho střelu pouze ztlumil až k mé noze na zadní tyči. Já,
sice s malými problémy zkrotil letící míč a už s lehkostí ho dopravil
do sítě. Zdálo se být rozhodnuto. Tým byl očividně odhodlaný vítězství nepustit
a asi si ani nic jiného, než zisk tří bodů nepřipouštěl. Náš tlak do konce utkání
vyvrcholil čtvrtou trefou, kdy se do přečíslení dostali Sykec s Milanem.
Už když Sykec přicházel na Stadion Okruhu jsem si všiml, že je všude nějak
divně čímsi pomazaný, jako kdyby právě smažil řízky, nebo se hrabal
v oleji auta…ale až při této akci mě to doklaplo, ta pointa! Sykec byl
totiž včera všemi mastmi mazaný, což dokázal při bleskovém řešení přečíslení.
Míč si potáhl a po sprintu přes půl hřiště nezištně naservíroval míč na zadní
tyč, kde se už nemýlil Milan. Míč zametl do brány s velkým přehledem. Výsledkem
4:1 utkání skončilo a my zaslouženě utrhli první tři hrušky z jabloně.
Carpe Diem vs. Řečkovice B 4:1 (0:0)
branky: Michaldo (Pája), Nekwish (p), Pája (Tomáš), Milan
(Sykec)
Po hodinové pauze nás čekal druhý, zajímavý soupeř. Náš
tréninkový partner RST. Už z tréninků bylo patrné, že i s tímto soupeřem
bychom si mohli poradit. Zápas jsme však nezačali vůbec dobře. Z první střeli
jsme inkasovali. Nemastná neslaná střela z úhlu byla tak dlouho
kontrolována Nekwishem, až zaplula k zadní tyčce. Úsměvný okamžik, který
nakonec neměl žádný vliv na náš triumf. Vyrovnáno bylo zhruba po pěti minutách.
Z restauračního zařízení Okruh jsem zaslechl hrát Osudovou a jako by se ve
mě přepnul vypínač, odražený míč střely Tomáše jsem po odskoku vší silou napálil
cca z 14ti metrů a ta nádherně zaplula k levé tyčce. Před brankářem
se míč ještě nepříjemně odrazil od země, což zákrok ještě znepříjemnilo.
Doslova lahůdku si pro fotbalové a futsalové fajnšmekry připravil český kolumbijec,
nebo jen bijec Petr Radamel Balhárek. Při mém rozehrání rohu jsem uviděl, jak
Petr vehementně gestikuluje a nabádá mě svým třesoucím se obočím k přelobování
obrany a tak i nabitím jeho katapultu. Kdo si byl s námi asi před rokem
zahrát přátelsky s týmem Brno City na Kamínkách, ten ví, co se v Petrově
noze skrývá. Roh se povedl tak, jak už by se nepovedl z 99případů ze sta.
Skutečně jsem Petrovi nabil pěkným lobem za obranu a vytáhlý střelec nabombil z první
ze vzduchu míč přímo do bránu. Míč div neprotrhl síť. Střela skutečně jako z katapultu
znamenala vedení 2:1. Tímto vedením bylo i ukončeno první dějství. I druhý
poločas přinesl mnoho zajímavého. Do vedení nás poslal brejk, kdy jsem si míč
vyměnil s Petrem a nakonec jsem v běhu sám zakončil mým tradičním
bodýlkem k tyči.Brankář neměl šanci. Soupeř se ovšem nevzdal a dále se pokoušel
o zvrat. Na dobrou cestu k vyrovnání ho nasměrovala akce asi 8 minut před
koncem. Zde se šikovný útočník obtočil kolem jednoho z našich obránců a skóroval.
Snížení na rozdíl jedné branky sice bylo nepříjemné, ale při dodržení taktiky a
zodpovědného hraní si mohl jít soupeř pískat. O to víc, že prakticky po
rozehrání bylo skóre opět o dvě branky. Po křídelní akci mě pěkně přes celou
šíři našel Tomáš a já svoji jedovatou prudkou střelou nártem míč před vsítěním
otřel o tyč a tím poslal golmana RST na nanuka. Výstavní nechytatelná střela znamenala
konečné uklidnění a umravnění soupeřova tlaku. Z pohledu soupeře je to asi
skličující se celý zápas snažit, nakonec dát branku a prakticky z protiútoku
opět inkasovat. Tak se stalo a my už výsledek 4:2 do konce zápasu nepustili. Po
výborném výkonu v obou zápasech jsme si i v tom druhém mohli utrhnout
pověstné hruštičky z jabloně.
Carpe Diem vs. RST 4:2 (2:1)
Pája (Tomáš), Petr (Pája), Pája (Petr), Pája (Tomáš)
Za zmínku stojí, že Nekwish dostal v prvním zápase do
kulí, nemyslíte? Dále bych chtěl pochválit všechny nové hráče. Dodrželi, nebo
spíše splnili přesně to, co jsem od nich očekával a jak jsem si představoval,
že budou v týmu působit. Mirek se dostal do pár krásných šanci po neméně
krásných kličkách, Prochy tvrdil muziku zezadu a byl mnohdy mozkem útočných i
obraných operací, Milan se zápas od zápasu (včetně tréninků) jeví ve stále
lepším a lepším světle, což potvrdil i nyní. Dovoluje si stále více a týmu to zcela
jasně prospívá a Tomáš – bleskové křídlo přinesl do týmu výborný zodpovědný
herní přístup, rychlost a neotálení v zakončení. Tradičně dobrý výkon
předvedli klubové stálice Petr, Nekwish, Michaldo a Sykec.
Co tento výsledek na úvod znamená? Že po X letech se
objevilo jméno Carpe Diem na špici soutěžní tabulky. Vím, že to asi nepotrvá
dlouho a tým se může posunout někam směrem dolů, proto je potřeba si tento
okamžik užít a uchovat pro příští generace.
Děkuji týmu za příkladnou reprezentaci barev Carpe Diem!
Kompletní fotogalerii dodám posléze..