Na předsezonní schůzi jsem byl slovně upozorněn dvěma členy klubu, současným a bývalým, že se nikdy ještě nedočkali oslavného článku na jejich osoby. Když tam nad tím přemýšlím, je to pravda a pozornost by si zasloužili. Jedná se o Vláďu a Olina. Ač se to může zdát, že oběma polezu mírně řečeno do prdele, chci vás upozornit, že na omylu skutečně nejste.. (vtip) :-) V tomto článku jsem se skutečně řídil rčením, "co na srdci, to na jazyku..".
Vláďa přišel do týmu před dvěma sezonami a je nad slunce jasné, že jeho příchod byl pro tým oživením a správným krokem. Po dvou sezonách to dokáži objektivně posoudit.. Jeho lenochodí styl hry sice někomu může přijít divný, ale osobní výsledky a statistiky hovoří naprosto opačně, v kladných hodnotách. V jeho první sezoně 2009/2010 dosáhl jakožto nováček v klubu na pátou metu v kanadském bodování týmu a po odchodu Olina v sezoně následující se stal dokonce druhým nejproduktivnějším hráčem klubu. Tyto kladné výsledky z Vládi tvoří velmi důležitý, ba se nebojím říct nepostradatelný herní článek řetězce Carpe Diem. Vláďa je svůj.. líný, cholerický medvěd stojící na hrušce, vytrvale číhající na svoji kořist. I tak by se dal popsat nezaměnitelný Vláďův herní styl, popsán v dobrám slova smyslu, se kterým sbírá ze stromu úspěchů zasloužené ovoce a současně ovace. Jakožto člověka si Vládi velice vážím i přesto, že na věci mám občas rozdílný názor. Nesdílím sice jeho filosofii, že řevem se člověk nejlépe naučí, či poučí.. ale na jeho slovech je většinou hromada pravdy, jen bych volil trochu jemnější podání.. Občas působí jako velký devítihlavý drak, vypouštějící z nozder páru při neutěšené hře týmu a špatná přihrávka, či zbytečná ztráta míče působí jako píchnutí špendlíkem do prdele draka a neprodleně následuje vypuštění plamene z hrdla prostřednictvím nadávek a povyků způsobené bezmocí. Dokáže plamenem zpražit každého v okolí. Všichni ho takto známe.. Každý je nějaký a proto je nutno Vláďu brát takového, jaký je.. Klub Carpe Diem může být rádo, že takového matadora, zkušeného, leč mírně labilního forvarda ve svých řadách udrželo i pro tuto sezonu. Zájem o jeho osobu byl enormní. V této sezoně už na Vláďu může být tvořen jakýsi tlak.. nebo lépe řečeno je s Vláďou spojeno jisté očekávání.. já to tak tedy vnímám. Po dvou dobrých sezonách se očekává, že výkonnost a výsledky Carpe porostou s výkony právě tohoto hráče, jelikož zrovna on držel mnohdy vlajku klubu nad vodou vloni, či předloni. Těším se na bezvadnou spolupráci v dalších měsících a přeji mnoho štěstí v sezoně 2011 - 2012..
Co říci k Olinovi? Mimo to, že se Olin stal spoluvlastníkem týmu ve třetí třídě All In (čti Olin) je to stále starý známý utržený nerv, jak ho všichni známe. O Oldovi toho už bylo napsáno tolik, že ani jeden malý článek na oslavu jeho samotného nemůže překrýt to moře hnoje, co jsem na něj nakydal.. :-) Olda to však bere jistě sportovně a naše dlouholeté kamarádství to snad nikterak nepoznamenalo. Olda ví, že se často slovně škádlíme jako dvě neukojené lesby a vše myslíme spíše s dobrým, než špatným úmyslem. Kdybych měl shrnout Oldu herně, což už jsem udělal mnohokrát, je jasné, že odchodem (posláním na farmu) Oldy tým utrpěl. Na farmu byl tehdy poslán z důvodu zranění, bohužel už se nikdy nedostal do své původní formy a tak zpět povolán nebyl. Statisticky vzato křivka výkonnosti týmu padala mimo jiné také v součinnosti s Oldovým odchodem. V první sezoně, kdy Olda v týmu byl, jsme třetí třídu vykopali, druhou sezonu kdy byl v týmu jsme dvojku udrželi. Poté ve třetí sezoně Olin odešel a my sestoupili a nyní se nacházíme ve čtvrté sezoně klubu a hrajeme střed třetí třídy. Ve svých sezonách patřil vždy k nejproduktivnějším hráčům. Jediná věc Olinovi chybí a to skromnost a pokora, jakou měl pan Miyagi. Olda je občas nafučenej až hrůza, jeho ego mu nenechá ani nadechnout a ve spojení s jeho bouřlivými výlevy je to smrtelná kombinace. Na jednu stranu výborný futsalista, srdcař, zdravotně odolný s velkým přínosem pro tým, na tu druhou sobecké, nastartované, egoistické prase, což týmu naopak škodilo a časem by mu toto zahnívající dusno, věřím tomu, zlomilo vaz. Kdyby tak Olda nechával svoje špatné já sedět doma u televize a na zápasy bral jen to své dobré.. Mohl tým nabrat úplně jiný směr a naše spolupráce by byla radostí.. Abych vše shrnul do malé špulky nitě, která vysvětlí vše, co bylo dosud napsáno.. Olin byl od začátku i přes všechny své vady a naše bojůvky levou komorou srdce Carpe Diem. Moje pravá strana srdce klubu po Oldově odchodu zatím marně hledá plnohodnotnou náhradu..
Žádné komentáře:
Okomentovat