pomine a opět nastane rozbřesk mých spisovatelských frází v plném rozsahu. Tentokrát Vám přináším krátce sepsané zpožděné dění posledního hracího víkendu. Soupeřem nám byla Torcida..
Utkání začalo svižně. Svižně především ze strany Torcidy. Defenzivní bobří hráz držela dlouho tlak bílorudých až do chvíle, kdy po uskákáné akci se do šance vrhal jeden z agilních Torciďáků, kterému míč tancoval všude možně, jen ne u nohy. Vlak Ríša nekompromisně jako poslední zatáhl za ruční brzdu a malér byl na světě. Dle mého názoru stačilo se soustředit více na míč, než na soupeře. Ríša pojal však podezření, že šance Torcidy je více jak nebezpečná a nastavil své mohutné Rambovské rameno. Střet byl tak nešťastný až nešikovný, že se od něj útočník soupeře odrazil tak okatě a především razantně, asi jako neomylně odráží Vláďa Luzinho na diskotékách houfy svých obdivovatelek a neukojených ctitelek. Penalta! Michal v bráně posílen přítomností jeho partnerky Katky byl připraven podat ten nejhbitější skok, jaký může jen zdravý muž se svým těle docílit. Přece jen, byla to Katčina premiéra v diváckém obsazení a Michal dostává doma příděly jídla a pití podle chycených penalt, kterých má na letošním kontě jako vlčího máku, tzn, že nestrádá. Bohužel pro tým byla penalta kopnutá velmi pěkně a umístěně a tak všem přítomným na hřišti po obdržení branky vhrkly slzy do očí. A především Michlovi, který má na týden po ptákách. Čas zbývající do poločasu ubíhal velmi pomalu. Přítomný Olin podával papírové kapesníky až do půlky hry. Slz bylo mnoho a s rozmlženým hledím se jen těžko hraje.
Od začátku druhé půle to začalo opět svištět. Někomu od kopaček, někomu od jinud. Každopádně jsme to byli my, kteří převzali iniciativu a vtipnými akcemi se dostávali stále blíže a blíže k bráně Torcidy. Troufnu si dokonce říct, že jsme byli během dvou třetin druhé půlky lepším týmem, který tlačil více na pilu. Tlačili jsme a tlačili, až jsme se z toho posrali. Z ojedinělé akce jsme dostali druhý, osudový a smrtící úder. Po našem nebezpečném ataku gološ soupeře rychle vyhodil na hrušku, kde Dan nezachytil náběh za obranu jednoho z Toroidy, ten si zpracoval míč
ala Paul Gascoigne a ve stejném duchu i zakončil. Pošťák z Torcidy s ekvilibristikou cirkusáků Berousek nejprve zarecitoval Danovi báseň „Poštovní schránka“ a doporučeně míč doručil do sítě s milimetrovou přesností. Tím zhasly naše naděje na zisk bodů. Torcida byla dobrým týmem, který si výsledek už bez problémů pohlídal. Navíc při našem pokusu hrát bez brankáře došlo na půlce k nedorozumění a po zpackané přihrávce rovněž k definituvu. Dva hráči soupeře versus Ato Boldon Michal vracející se od půlky. Michal se zachoval jako správý srdcař. Už na půlce se mu podařilo nabrat bleskovou rychlost a v tom se stalo něco nečekaného. Skok a dobré desetimetrové doklouzání se po boku až do brány ve snaze zabránit brance. Co na tom, že za Michalem se jiskřilo a zůstávali stopy krve ze sedřeného boku, Michal chtěl zabránit v navýšení skóre a navíc takovýmto úctyhodným způsobem. Tleskám! Jediné negativum na celé věci je fakt, že brance nezabránil, byť o pár milimetrů. Takto skončilo i střetnutí a vlastně celý podzim, naší prohrou 0:3.
Carpe Diem vs. Torcida 0:3 (0:1)
.
Brankový hladomor tedy nadále pokjračuje. Opět jsme měli několik stoprocentních šancí, které jsme zahodili do koše. Bez vstřelené branky se vyhrávat nedá, nebo aspoň si to myslím..
.
Nadále pokračují tréninky spojené s výběrem nových tváří do týmu. Příští týden by se měli objevit první zájemci.
Změna!!!! Příští týden je vyjímečně trénink ve čtvrtek v 19:30! V úterý má totiž Antabus rozloučení se se sezonou.
Utkání začalo svižně. Svižně především ze strany Torcidy. Defenzivní bobří hráz držela dlouho tlak bílorudých až do chvíle, kdy po uskákáné akci se do šance vrhal jeden z agilních Torciďáků, kterému míč tancoval všude možně, jen ne u nohy. Vlak Ríša nekompromisně jako poslední zatáhl za ruční brzdu a malér byl na světě. Dle mého názoru stačilo se soustředit více na míč, než na soupeře. Ríša pojal však podezření, že šance Torcidy je více jak nebezpečná a nastavil své mohutné Rambovské rameno. Střet byl tak nešťastný až nešikovný, že se od něj útočník soupeře odrazil tak okatě a především razantně, asi jako neomylně odráží Vláďa Luzinho na diskotékách houfy svých obdivovatelek a neukojených ctitelek. Penalta! Michal v bráně posílen přítomností jeho partnerky Katky byl připraven podat ten nejhbitější skok, jaký může jen zdravý muž se svým těle docílit. Přece jen, byla to Katčina premiéra v diváckém obsazení a Michal dostává doma příděly jídla a pití podle chycených penalt, kterých má na letošním kontě jako vlčího máku, tzn, že nestrádá. Bohužel pro tým byla penalta kopnutá velmi pěkně a umístěně a tak všem přítomným na hřišti po obdržení branky vhrkly slzy do očí. A především Michlovi, který má na týden po ptákách. Čas zbývající do poločasu ubíhal velmi pomalu. Přítomný Olin podával papírové kapesníky až do půlky hry. Slz bylo mnoho a s rozmlženým hledím se jen těžko hraje.
Od začátku druhé půle to začalo opět svištět. Někomu od kopaček, někomu od jinud. Každopádně jsme to byli my, kteří převzali iniciativu a vtipnými akcemi se dostávali stále blíže a blíže k bráně Torcidy. Troufnu si dokonce říct, že jsme byli během dvou třetin druhé půlky lepším týmem, který tlačil více na pilu. Tlačili jsme a tlačili, až jsme se z toho posrali. Z ojedinělé akce jsme dostali druhý, osudový a smrtící úder. Po našem nebezpečném ataku gološ soupeře rychle vyhodil na hrušku, kde Dan nezachytil náběh za obranu jednoho z Toroidy, ten si zpracoval míč
ala Paul Gascoigne a ve stejném duchu i zakončil. Pošťák z Torcidy s ekvilibristikou cirkusáků Berousek nejprve zarecitoval Danovi báseň „Poštovní schránka“ a doporučeně míč doručil do sítě s milimetrovou přesností. Tím zhasly naše naděje na zisk bodů. Torcida byla dobrým týmem, který si výsledek už bez problémů pohlídal. Navíc při našem pokusu hrát bez brankáře došlo na půlce k nedorozumění a po zpackané přihrávce rovněž k definituvu. Dva hráči soupeře versus Ato Boldon Michal vracející se od půlky. Michal se zachoval jako správý srdcař. Už na půlce se mu podařilo nabrat bleskovou rychlost a v tom se stalo něco nečekaného. Skok a dobré desetimetrové doklouzání se po boku až do brány ve snaze zabránit brance. Co na tom, že za Michalem se jiskřilo a zůstávali stopy krve ze sedřeného boku, Michal chtěl zabránit v navýšení skóre a navíc takovýmto úctyhodným způsobem. Tleskám! Jediné negativum na celé věci je fakt, že brance nezabránil, byť o pár milimetrů. Takto skončilo i střetnutí a vlastně celý podzim, naší prohrou 0:3.Carpe Diem vs. Torcida 0:3 (0:1)
.
Brankový hladomor tedy nadále pokjračuje. Opět jsme měli několik stoprocentních šancí, které jsme zahodili do koše. Bez vstřelené branky se vyhrávat nedá, nebo aspoň si to myslím..
.
Nadále pokračují tréninky spojené s výběrem nových tváří do týmu. Příští týden by se měli objevit první zájemci.
Změna!!!! Příští týden je vyjímečně trénink ve čtvrtek v 19:30! V úterý má totiž Antabus rozloučení se se sezonou.
Žádné komentáře:
Okomentovat