Konečně je to tu! Sezona 2010/2011 protrhla startovní pásku a řada zajímavých zápasů je konečně před námi. Tým se musel vypořádat s nepříjemným jednotýdenním skluzem, jelikož minulou neděli nám soupeř z BB Pressu B nedošel.
I přes tento malý handicap úvodu sezony se v ochozech stadionu na Mutěnické sešlo a později i tísnilo několik tisíc diváků v čele se slavnými osbnostmi a VIP hosty.
Tak jak bylo avizováno v „preview“, sestava pro neděli byla téměř totožná. Jediný, kdo ze sestavy vypadl byl zkušený zadák Ríša, kterého
skolila zřejmě influenza. Všichni ostatní s výjimkou Loba dorazili a mohli se tedy potěšit z týmové trmy vrmy, kterou jsme s noblesou sobě vlastní v obou utkáních předvedli.
Svoji soutěžní premiéru si odbyl v dresu CD Dan, který byl nakonec po předchodích spekulacích umístěn na post obránce. Defenzivní trio vytvořil s Borisem a Kubou. V útoku nastoupil obávaný ostrostřelec Martin, brazilský kouzelník Bebé, hruškoidní Vláďa a vladař Pája. Tři tyče patřili Michalovi, jako vždy.
Tak jak bylo avizováno v „preview“, sestava pro neděli byla téměř totožná. Jediný, kdo ze sestavy vypadl byl zkušený zadák Ríša, kterého
skolila zřejmě influenza. Všichni ostatní s výjimkou Loba dorazili a mohli se tedy potěšit z týmové trmy vrmy, kterou jsme s noblesou sobě vlastní v obou utkáních předvedli.Svoji soutěžní premiéru si odbyl v dresu CD Dan, který byl nakonec po předchodích spekulacích umístěn na post obránce. Defenzivní trio vytvořil s Borisem a Kubou. V útoku nastoupil obávaný ostrostřelec Martin, brazilský kouzelník Bebé, hruškoidní Vláďa a vladař Pája. Tři tyče patřili Michalovi, jako vždy.
.
V prvním střetnutí se nám postavil známý celek Red Devils. V posledním našem měření sil byl úspěšnější celek rudých ďáblů a to v poměru 2:1. Jistě si všichni pamatujeme na nohy slepené smůlou a obvazy zavázané kolem očí, jinak se tehdejší propad nedá popsat. Všem nevěřivcům bych dal za příklad tento nedělní zápas s jasným tvrzením, že historie se opakovat může a to doslova! Náš první nedělní zápas přeměnil lusknutím prstů historii ve skutečnost. Herní i po stránce průběhu a celkového skóre. Nastoupili jsme plní očekávání, jaký bude náš vstup do sezony. Nečekané čtvrté místo po kontumaci zápasu s BB Pressem z minulého kola bylo velkým lákadlem k udržení si
této pozice nebojácným výkonem. Začali jsme dobře. I přes prvotní zakřiknutý obraz hry se nám podařilo brzy dostat do vedení. Po akci z křídla dostal míč Vláďa, ten posunul na nabíhajícího Kubu a Speedy Gonzales zamířil z 6ti metrů přímo do spodního růžku branky. Nechytatelná střela a zasloužené vedení. Další průběh hry byl pod taktovkou Red Devils. Ne proto, že bychom byli horší, ale proto, že jsme jim tento styl vnutili svoji defenzivní taktikou. Držení míče v tu chvíli jistě vyzníval velkým rozdílem ve prospěch ďáblů. Naše obrana však byla pevná a i přes pár nesmyslných odevzdání míčů a nepřesných nahrávek jsme uhájili slibné vedení do poločasu. Do druhého poločasu jsme nastoupili s vědomí, že pokud se nám podaří vsítit ještě jednu branku, může být definitivně rozhodnuto. Od úvodního hvizdu druhého poločasu se začal hrát pomalý až nudný fotbal. Naše taktika zůstala beze změn, ale výkon v útočné fázi sklouzl asi na výkon naší slavné české reprezentace. Takže k nule. V útoku nebyla aktivita, nenabízení se. I přes můj nesčetný hřmot, který nejednou připomínal vuvuzelu, k nápravě nedošlo. Stalo se to, co nemělo. Z ojedinělé akce soupeř vyplivnul branku z nulového úhlu po odraženém míči. Naše snaha nesnaha byla po zásluze potrestána. Jen si říkám.. musíme pořád a dokola dostávat tak debilní usmolené branky? Vždycky po nějakém odraze, nebo po banální chybě. Kdyby si nás soupeř rozebral, rozťukal, nebo dal nějakou pumelici z 15 metrů, neřeknu ani popel. Ale stává se obehraným evergreenem, že dostáváme trapné branky, které však platí a bolí dvojnásob. Bezmoc se trefit mezi tři tyče soupeřova brankáře utnula situace asi 6 minut před koncem. Míč putoval kolem postranní čáry a dobíhal ho ve sprintu soupeřův útočník. V tu chvíli se Michal v bráně zachoval jako Terminátor. Začali mu před očima jezdit písmenka a čísílka k vyhodnocení nebezpečí akce, až mu jeho software přikázal konat co nejdříve a bez rozmyslu. Po zběsilém vyběhnutí zajel do soupeře jako do gatí. Na jeho obranu musím říct, že nejdříve sice trefil míč, ale soupeř letěl jako igráček vyhozený z pátého patra paneláku, což neuniklo rozhodčímu. Ten Michala okamžitě vyloučil. Naše naděje na výhru se smrskly podobně jako se smrskne šulda v ledovém rybníku, takže téměř na neviditelno. Hra ve třech po dobu dvou minut se ukázala jako rozhodující. Soupeř nás dokázal uzamčít a po chvíli i skórovat. Utlumení ze ztráty vedení bohužel vydrželo i na poslední dvě tři minuty a my tak dobře rozehraném utkání nesli po vzoru lišky domů jen pytel rozpíchaný od ježka. Prohra 1:2 velmi mrzela. Soupeř byl více než hratelný. Jen pro srovnání, také v dubnu na Turnaji nadějí jsme v poločase vedli 1:0 a prohráli 1:2..
Carpe Diem vs. Red Devils 1:2 (1:0)
V prvním střetnutí se nám postavil známý celek Red Devils. V posledním našem měření sil byl úspěšnější celek rudých ďáblů a to v poměru 2:1. Jistě si všichni pamatujeme na nohy slepené smůlou a obvazy zavázané kolem očí, jinak se tehdejší propad nedá popsat. Všem nevěřivcům bych dal za příklad tento nedělní zápas s jasným tvrzením, že historie se opakovat může a to doslova! Náš první nedělní zápas přeměnil lusknutím prstů historii ve skutečnost. Herní i po stránce průběhu a celkového skóre. Nastoupili jsme plní očekávání, jaký bude náš vstup do sezony. Nečekané čtvrté místo po kontumaci zápasu s BB Pressem z minulého kola bylo velkým lákadlem k udržení si
této pozice nebojácným výkonem. Začali jsme dobře. I přes prvotní zakřiknutý obraz hry se nám podařilo brzy dostat do vedení. Po akci z křídla dostal míč Vláďa, ten posunul na nabíhajícího Kubu a Speedy Gonzales zamířil z 6ti metrů přímo do spodního růžku branky. Nechytatelná střela a zasloužené vedení. Další průběh hry byl pod taktovkou Red Devils. Ne proto, že bychom byli horší, ale proto, že jsme jim tento styl vnutili svoji defenzivní taktikou. Držení míče v tu chvíli jistě vyzníval velkým rozdílem ve prospěch ďáblů. Naše obrana však byla pevná a i přes pár nesmyslných odevzdání míčů a nepřesných nahrávek jsme uhájili slibné vedení do poločasu. Do druhého poločasu jsme nastoupili s vědomí, že pokud se nám podaří vsítit ještě jednu branku, může být definitivně rozhodnuto. Od úvodního hvizdu druhého poločasu se začal hrát pomalý až nudný fotbal. Naše taktika zůstala beze změn, ale výkon v útočné fázi sklouzl asi na výkon naší slavné české reprezentace. Takže k nule. V útoku nebyla aktivita, nenabízení se. I přes můj nesčetný hřmot, který nejednou připomínal vuvuzelu, k nápravě nedošlo. Stalo se to, co nemělo. Z ojedinělé akce soupeř vyplivnul branku z nulového úhlu po odraženém míči. Naše snaha nesnaha byla po zásluze potrestána. Jen si říkám.. musíme pořád a dokola dostávat tak debilní usmolené branky? Vždycky po nějakém odraze, nebo po banální chybě. Kdyby si nás soupeř rozebral, rozťukal, nebo dal nějakou pumelici z 15 metrů, neřeknu ani popel. Ale stává se obehraným evergreenem, že dostáváme trapné branky, které však platí a bolí dvojnásob. Bezmoc se trefit mezi tři tyče soupeřova brankáře utnula situace asi 6 minut před koncem. Míč putoval kolem postranní čáry a dobíhal ho ve sprintu soupeřův útočník. V tu chvíli se Michal v bráně zachoval jako Terminátor. Začali mu před očima jezdit písmenka a čísílka k vyhodnocení nebezpečí akce, až mu jeho software přikázal konat co nejdříve a bez rozmyslu. Po zběsilém vyběhnutí zajel do soupeře jako do gatí. Na jeho obranu musím říct, že nejdříve sice trefil míč, ale soupeř letěl jako igráček vyhozený z pátého patra paneláku, což neuniklo rozhodčímu. Ten Michala okamžitě vyloučil. Naše naděje na výhru se smrskly podobně jako se smrskne šulda v ledovém rybníku, takže téměř na neviditelno. Hra ve třech po dobu dvou minut se ukázala jako rozhodující. Soupeř nás dokázal uzamčít a po chvíli i skórovat. Utlumení ze ztráty vedení bohužel vydrželo i na poslední dvě tři minuty a my tak dobře rozehraném utkání nesli po vzoru lišky domů jen pytel rozpíchaný od ježka. Prohra 1:2 velmi mrzela. Soupeř byl více než hratelný. Jen pro srovnání, také v dubnu na Turnaji nadějí jsme v poločase vedli 1:0 a prohráli 1:2..Carpe Diem vs. Red Devils 1:2 (1:0)
branka: Kuba (Vláďa)
.
Následoval zápas s Faunou B. Do zápasu nemohl nastoupit Michal, který dostal stopku na jeden zápas. V bráně se tedy podruhé v kariéře v soutěžním zápase objevil Boris. To znamenalo i čachry se sestavou. Obrané duo Kuby a Dana jsem doplnil já. Naším velkým štěstím bylo, že Fauna B nemela hráče na střídání. No štěstí, soupeř by to jistě také neřešil a těšil by se plnými doušky z výhry, proto tento fakt nemůžeme brát jako nějakou polehčující okolnost. S Faunou B jsme se střeli už vloni se střídavým výsledkem, 1:3 a 6:2. V duších všech se ještě leskl vztek z zklamání z předchozího utkání, ale bylo nutné se koncentrovat na tento důležitý zápas. Začátek a vlastně celý zápas byl ve znamení pěšího fotbalu, do kterého nás vtáhla nestřídající Fauna a my se jí rádi přizpůsobili, i když to sebou neslo jistá rizika. Stejně jako utkání vloni parta třicátníků a více z Fauny chtěla aplikovat na obranu Carpe Diem účinnou rozvážnou hru, žádné divočení.
Naše obrana vcelku dobře odolávala. V polovině ospalého utkání se povedl krásný brejk. Na půlící čáře jsem ukázkovou robinsonádou vypíchl míč a tím nás poslal do přečíslení. Nahrávka do leva na Martina, ten na Vláďu do rohu, načež následovala uhlazená přehrávka opět na mě, nabíhajícího před bránu. Vyšachovaná obrana byla nucena přihlížet mému skvostnému bodlíčku, kterak upravuje skóre na 1:0. Tato akce byla oslavou futsalu a podíleli se na ni stejným dílem všichni tři protagonisté. Děkuji jim, jelikož jsem tímto zásahem dosáhl mety rovných 50ti branek v dresu Carpe Diem. Do poločasu se již nic zápasního nestalo až na jednu naši 110ti procentí šanci, která zůstala nevyužita. Poté se futsalová pila tahala stále pomaleji a pomaleji, až se skoro usnulo. Probudil nás až hvizd rozhodčího, který rozpůlil zápas. Druhý poločas začal tak, jak se skončil ten první. Pomalé tempo vyhovovalo spíše Fauně B, my jsme se chtěli pokusit navýšit skóre, abychom nedopadli jako v minulém utkání, tedy jako sedláci u Chlumce. Opak se stal pravdou. Po jednom z rohů jsme neuhlídali nabíhajícího borce a nechali se lehce odtlačit. Bohužel výsledek 1:1 byl na světě a nevěstil nic dobrého. Sice ještě dvě třetiny druhé půle bylo před námi, ale naše nemohounoct byla velká. Soupeři remízový stav vyhovoval a tak při pomalé chůzi pro 30 metrů zakopnutý balón se stačil i vychcat u keříku. Byl jsem nervózní, přiznávám. Už už to vypadalo, že utkání skončí remízou, což by v mých očích byl neúspěch, osvítil nás paprsek světla. Akce podobná té z první půle. Opět jsem chytře vypíchl přihrávku soupeře na půlící čáře a vyrazil vstříc vítězství týmu. V cestě mě stál už pouze jeden obránce a z leva mi nabíhal Bebé Michaldo. Míč jsem potáhl tak, že už to vypadalo na střelu, ale lišácky jsem poslal míč pod sebe na u tyče nabíhajícího Bebého. Ten pod nohy brankáře Fauny s vtipem skóroval a rozhodl tak o utrápeném vítězství našeho celku. Tím tedy odpovídám i na poslední tři minuty utkání, kdy se soupeř snažil hrát s brankářem v pěti v poli. S vypětím všech sil jsme náporu odolali a uhájili tak hubené, ale troufnu si říct zasloužené vítězství.
Následoval zápas s Faunou B. Do zápasu nemohl nastoupit Michal, který dostal stopku na jeden zápas. V bráně se tedy podruhé v kariéře v soutěžním zápase objevil Boris. To znamenalo i čachry se sestavou. Obrané duo Kuby a Dana jsem doplnil já. Naším velkým štěstím bylo, že Fauna B nemela hráče na střídání. No štěstí, soupeř by to jistě také neřešil a těšil by se plnými doušky z výhry, proto tento fakt nemůžeme brát jako nějakou polehčující okolnost. S Faunou B jsme se střeli už vloni se střídavým výsledkem, 1:3 a 6:2. V duších všech se ještě leskl vztek z zklamání z předchozího utkání, ale bylo nutné se koncentrovat na tento důležitý zápas. Začátek a vlastně celý zápas byl ve znamení pěšího fotbalu, do kterého nás vtáhla nestřídající Fauna a my se jí rádi přizpůsobili, i když to sebou neslo jistá rizika. Stejně jako utkání vloni parta třicátníků a více z Fauny chtěla aplikovat na obranu Carpe Diem účinnou rozvážnou hru, žádné divočení.
Naše obrana vcelku dobře odolávala. V polovině ospalého utkání se povedl krásný brejk. Na půlící čáře jsem ukázkovou robinsonádou vypíchl míč a tím nás poslal do přečíslení. Nahrávka do leva na Martina, ten na Vláďu do rohu, načež následovala uhlazená přehrávka opět na mě, nabíhajícího před bránu. Vyšachovaná obrana byla nucena přihlížet mému skvostnému bodlíčku, kterak upravuje skóre na 1:0. Tato akce byla oslavou futsalu a podíleli se na ni stejným dílem všichni tři protagonisté. Děkuji jim, jelikož jsem tímto zásahem dosáhl mety rovných 50ti branek v dresu Carpe Diem. Do poločasu se již nic zápasního nestalo až na jednu naši 110ti procentí šanci, která zůstala nevyužita. Poté se futsalová pila tahala stále pomaleji a pomaleji, až se skoro usnulo. Probudil nás až hvizd rozhodčího, který rozpůlil zápas. Druhý poločas začal tak, jak se skončil ten první. Pomalé tempo vyhovovalo spíše Fauně B, my jsme se chtěli pokusit navýšit skóre, abychom nedopadli jako v minulém utkání, tedy jako sedláci u Chlumce. Opak se stal pravdou. Po jednom z rohů jsme neuhlídali nabíhajícího borce a nechali se lehce odtlačit. Bohužel výsledek 1:1 byl na světě a nevěstil nic dobrého. Sice ještě dvě třetiny druhé půle bylo před námi, ale naše nemohounoct byla velká. Soupeři remízový stav vyhovoval a tak při pomalé chůzi pro 30 metrů zakopnutý balón se stačil i vychcat u keříku. Byl jsem nervózní, přiznávám. Už už to vypadalo, že utkání skončí remízou, což by v mých očích byl neúspěch, osvítil nás paprsek světla. Akce podobná té z první půle. Opět jsem chytře vypíchl přihrávku soupeře na půlící čáře a vyrazil vstříc vítězství týmu. V cestě mě stál už pouze jeden obránce a z leva mi nabíhal Bebé Michaldo. Míč jsem potáhl tak, že už to vypadalo na střelu, ale lišácky jsem poslal míč pod sebe na u tyče nabíhajícího Bebého. Ten pod nohy brankáře Fauny s vtipem skóroval a rozhodl tak o utrápeném vítězství našeho celku. Tím tedy odpovídám i na poslední tři minuty utkání, kdy se soupeř snažil hrát s brankářem v pěti v poli. S vypětím všech sil jsme náporu odolali a uhájili tak hubené, ale troufnu si říct zasloužené vítězství. Carpe Diem vs. Fauna B 2:1 (1:0)
branky: Pája (Vláďa), Michaldo (Pája)
.
Hra: Jistě všichni cítíme, že v neděli to nebylo to pravé ořechové. Chybí pohyb, rozehrávka a myšlenka. Hra je rozháraná a neuspořádaná. Každopádně nás tři body můžou s přihlédnutím na výkon těšit. V budoucnu můžou mít cenu zlata. Je nutné si však také uvědomit, že nám mezi
prsty unikla výhra s Red Devils. Je zbytečné omílat coby kdyby, jen chci konstatovat, že se při pohledu na hru nedělních soupeřů dalo utrhnout i více bodů. Dobrý výkon dle mého názoru podal Kuba. Ostatní se vešli do svého průmeru. Sebe nehodnotím..
Tabulka: V tabulce držíme výsostné postavení a to 4.flek. V příštím kole změříme síly s dosud posledním týmem tabulky Debaklem a s vysloužilými harcovníky – Jezdci, kteří jsou před námi. S Jezdci jsme vždy hráli vyrovnaná utkání, s Debaklem to bude naše vzájemná premiéra.
Hra: Jistě všichni cítíme, že v neděli to nebylo to pravé ořechové. Chybí pohyb, rozehrávka a myšlenka. Hra je rozháraná a neuspořádaná. Každopádně nás tři body můžou s přihlédnutím na výkon těšit. V budoucnu můžou mít cenu zlata. Je nutné si však také uvědomit, že nám mezi
prsty unikla výhra s Red Devils. Je zbytečné omílat coby kdyby, jen chci konstatovat, že se při pohledu na hru nedělních soupeřů dalo utrhnout i více bodů. Dobrý výkon dle mého názoru podal Kuba. Ostatní se vešli do svého průmeru. Sebe nehodnotím..Tabulka: V tabulce držíme výsostné postavení a to 4.flek. V příštím kole změříme síly s dosud posledním týmem tabulky Debaklem a s vysloužilými harcovníky – Jezdci, kteří jsou před námi. S Jezdci jsme vždy hráli vyrovnaná utkání, s Debaklem to bude naše vzájemná premiéra.
Mezníky: Všech důležitých osobních úspěchů bylo dosaženo. Pája se trefil po padesáté v oranžovo-černém dresu, Michal oslavil svůj 40tý start za klub vyloučením, Boris svůj 80tý netradičně v bráně tradiční výhrou, Michaldo svůj 70tý start za CD vítěznou brankou, rovněž Kuba v zápase s Faunou B odehrál svůj jubilejní 40 zápas celkem a Dan se postavil k prvnímu zápasu v soutěži za CD se ctí.
Žádné komentáře:
Okomentovat