První trénink je za námi

Včera se uskutečnil první společný trénink Carpe Diem a Anatbusu, zřejmě brzy dvou druhotřídových celků. Ano, je tomu tak. Antabusu včera nabídl předseda BAF účinkování v příští sezoně v 2.B třídě. Zda velkorysou nabídku přijmou ukáží následující dny, ale vše nasvědčuje tomu, že nabídka je příliš lákavá, než aby Anatbusáci zůstali už navždy ve třetí nejnižší třídě. Ale jak jsem napsal, rozhodnuto zatím není a tento rébus vyřeší až čas.
.
První trénink přinesl mnohá pozitiva a současně i negativa. Začnu tím lépe se poslouchajícím. Nejprve bych chtěl vyzdvihnout naši účast, která byla nad očekávání dobrá. Dorazilo nás nakonec 7, včetně Martina. Ten šel po dlouhé pauze způsobené zraněním zkusit, zda mu záda dovolí hrát. Po zápase jsem se ho už bohužel neptal, jak je na tom, ale vzhledem k tomu, že si nestěžoval, vypadá to, že léčení je na dobré cestě.
Dále se na tréninku objevil Michal v bráně, Dan s Kubou v obraně, Vláďa s Bebém v útoku a já. To máme suma sumárum 7 lidí. Stejný počet hráčů dokázal posbírat i Antabus a tak se mohlo směle začít hrát.
.
Mám za to, že první trénink byl ve stylu „hurá systému“. Všichni za míčem bez jakékoliv taktické rozvahy a přemýšlení. Je jasné, že hřiště v Řečkovicích je o něco větší, než klasické, ale přesto není důvod ustupovat od zavedené taktiky. Každý se sice snažil, což oceňuji, ale prospěch týmu to mnohokrát vůbec nepřineslo. Musíme hrát více s rozvahou, nekazit snadné přihrávky a především, co bylo vidět až z Měsíce… nedokážeme si při útoku Antabusu hlídat a případně přebírat hráče soupeře. A tento neduh pramení především z komunikace. Málo mezi sebou komunikujeme a nepředáváme si základní informace o hráčích soupeře. Při postupném útoku soupeře si každý zakřičí kdo koho má a od toho borce se nesmí hnout na krok, pokud tomu neudělá přítrž nějaké situace, která změnu útočícího hráče vyžaduje. Mnohokrát se stalo, že náš borec měl hráče, ale za 5 vteřin už nevěděl, že vůbec nějakého hlídal. To se nesmí stávat. Pokusme se o větší koncentrovanost při bránění, pomožme si „napovídáním“ spoluhráčům a zlepšenou komunikací.
Hra dopředu z mého pohledu nebyla až tak špatná. Do šancí jsme se dostali, ovšem proměnili jen dvě. Opět chyběla střelba, ale to jistě všichni víme a do příště napravíme.
Základní rozehrávka od naší brány nám také příliš nešla. Chtělo by to asi větší koncentrovanost (u mě) a menší zbrklost. O fyzickém fondu našeho týmu nemluvě, ale proto právě tréninky jsou, aby se zasportovalo a krůček po krůčku jednotlivec na své fyzičce zapracoval.
.
Je jasné, že zřetel se musí brát rovněž na to, že se jednalo o vůbec první trénink. Na to, že jsme se tak dlouho herně neviděli, kombinace byla nejednou na velmi dobré úrovni.
.
Co pro příště?
Příště bych byl rád, kdybychom zkusili hrát více v klidu. Tentokrát jsme přepálili začátek – lítali jak blázni a na konci mnohým z nás nezbývali síly. V klidu si vzadu rozehrát, párkrát vyměnit míč v obraně a založit s podporou nabízení se útočníků akci. Dalším úkolem je v pozicích, které se nabízejí chladnokrevně zakončovat. Žádné upejpání a prostě pálit míč ze všech pozic.
Rád bych příště nacvičil pár rozehrání přímých kopů a rohů, jestli budete souhlasit. Příště už by na tréninku neměl chybět ani Ríša a ten jistě vnese do hry další nový svěží vítr.

Doufám, že Vás včerejší trénink neotrávil, ale spíše navnadil na příště. Mě teda určitě! Už se těším, chlapi. Úterý v 19:30 na hřišti!