Vážení futsaloví nadšenci, máme za sebou letošní loňský ročník Brno Open. Podíváme li se pravdě do očí, neuspěli jsme tak, jak jsme si představovali. Historie se bohužel nebude ptát, jak jsme vlastně hráli, že rozhodující zápas ovlivnily nešťastné výroky rozhodčího a že k diametrálnímu posunu v tabulce by došlo při zvládnutí posledního zápasu námi i rozhodčím. Na paměti všech zůstane jen 6.místo v základní skupině, což je pro mě osobně mírným zklamáním.
.
O postupová místa se bojovalo až do posledních zápasů, tak jak to má být. K postupu ze čtvrté postupové pozice nám minulou neděli stačilo jediné, porazit oba dva soupeře, Kampu a Madrid.
V první střetnutí s Kampou jsme udělali rázný krok už v úvodní minutě. Kdy po útoku se k odraženému míči dostal Ríša a neatakování prostřelil z blízky brankáře Kampy. Převaha byla na naší straně po celý zápas, a to také díky tomu, že Kampa myslím nestřídala a jestli ano, tak maximálně jednoho hráče. Do poloviny se nám ještě podařilo navýšit skóre o jednu branku, moji střelu těsně před brankářem tečoval opět Ríša a my mohli jít do kabin za příjemného vedení 2:0. V tu chvíli nikoho nenapadlo, že bychom mohli zápas prohrát, v týmu byla vítězná atmosféra. Druhý poločas se nesl v duchu toho prvního a my bez problémů dokráčeli k relativně snadnému vítězství, které ještě ve druhé půli potvrdil třetí brankou vstřelenou Martinem. Dobrý výkon nás uklidňoval a my byli odhodláni postoupit.
O postupová místa se bojovalo až do posledních zápasů, tak jak to má být. K postupu ze čtvrté postupové pozice nám minulou neděli stačilo jediné, porazit oba dva soupeře, Kampu a Madrid.
V první střetnutí s Kampou jsme udělali rázný krok už v úvodní minutě. Kdy po útoku se k odraženému míči dostal Ríša a neatakování prostřelil z blízky brankáře Kampy. Převaha byla na naší straně po celý zápas, a to také díky tomu, že Kampa myslím nestřídala a jestli ano, tak maximálně jednoho hráče. Do poloviny se nám ještě podařilo navýšit skóre o jednu branku, moji střelu těsně před brankářem tečoval opět Ríša a my mohli jít do kabin za příjemného vedení 2:0. V tu chvíli nikoho nenapadlo, že bychom mohli zápas prohrát, v týmu byla vítězná atmosféra. Druhý poločas se nesl v duchu toho prvního a my bez problémů dokráčeli k relativně snadnému vítězství, které ještě ve druhé půli potvrdil třetí brankou vstřelenou Martinem. Dobrý výkon nás uklidňoval a my byli odhodláni postoupit.
Carpe Diem vs. Kampa 3:0 (2:0)
branky: Ríša 2, Martin
V cestě nám stála ještě jedna překážka, o dosti těžší než Kampa, a to Madrid. Od počátku bylo jasné, že se jedná o přímý zápas o postup ze skupiny. Oba týmy k zápasu přistoupili s vědomím, že každá chyba může rozhodnout. Tento zápas se nakonec ukázal jako prokletý a s velkou pachutí křivdy ze strany rozhodčího. První branku jsme dostali darem my, správně píši DOSTALI DAREM, nikoliv totiž od soupeře, ale od rozhodčího. Míč směřující za čáru téměř u rohového praporku se Michal – gološ ještě snažil udržet ve hře. Míč však včas nedoběhl a ten skončil za čárou, dále mu tedy nevěnoval plnou pozornost. Líný rozhodčí vše sledoval z půlky hřiště a dovolil, aby soupeřův útočník z ničeho nic sebral míč, který byl alespoň 20 cm za čárou a pohodlně nahrál spoluhráči před prázdnou bránu. Ten skóroval. Branka jako vystřižená z černé komedie. Rozhodčí nás poškodil v ten nejnevhodnější okamžik. Vyrovnané utkání se hrálo až do dílčího hvizdu.
V druhé půli jsme měli na mysli, že to také může být naše poslední účinkování v turnaji. Zvýšená aktivita vedla k pár šancím. Udeřilo však bohužel na druhé straně. Přes našeho nejmenovaného J obránce přešel útočník Madridu a skóroval přesnou střelou pod víko. Nepříznivý stav 0:2 nevěstil nic dobrého. Co se však poté stalo, nemá v historii Carpe Diem obdoby. Tým se nepoložil, jako tomu bylo už nesčetněkrát, ale zapnul na vyšší obrátky. Vše bylo navíc podpořeno hrou bez brankáře tzv. powerplay. V poslední desetiminutovce jsme si vytvořili opravdu drtivý tlak. Po jednom z útoků, Olin naservíroval Martinovi lahůdkovou přihrávku ze strany a ten s vypětím všech sil ze vzduchu doklepl míč do sítě. Krásná akce vedoucí ke kontaktnímu skóre. Náš tlak neopadl, ale gradoval. Po výborně sehrané powerplay, kdy jsme si hráče Madridu roztáhli jsem dostal kolmou přihrávku od Oldy a nechytatelným bodlem zametl míč k tyči. Do konce zbývaly necelé tři minuty a vyrovnané skóre předurčovalo k nervy drásajícímu závěru utkání. To se i stalo, ale tak, jak jsme si nepřáli. Do hry se totiž už podruhé v utkání vložil rozhodčí a po vypjaté situaci u naší svatyně nás dokonale zařízl. Při jednom z útoků Madridu byl posledním hráčem v poli Martin, vyšla střela z kopačky soupeře a odražený míč letící rychlostí vzduchu trefil Martina ze zadu do ruky. V tu chvíli se rozhořel ohromný požár. Polovina přihlížejících tvrdilo, že míč se odrazil od zadní brankové konstrukce (ze strany branky – ne uvnitř jako gól),tudíž že míč už byl za čárou. Druhá polovina tvrdila, že míč se odrazil od přední tyče a ruka Martina je tedy právoplatná. Rozhodčí se opět zachoval jako posera a nepochopitelně odpískal penaltu. Jsou tu dvě věci, ve kterých pochybil. V jedné méně a v druhé katastrofálně a pro nás destruktivně. Za prvé, nikdo nevěděl, odkud se míč odrazil. Ani rozhodčí, a s přihlédnutím k vyrovnaně se tvářícím dvěma táborům se nedalo stoprocentně určit, kde je pravda. Bylo tedy na sudím se rozhodnout, a verdikt zněl proti nám, tedy odraz byl od přední tyče. Od toho se odvíjí druhý a to velmi krutý žert. I pokud by se míč odrazil od přední tyče, rozhodčí přeci nemůže odpískat ruku nastřelenou světelnou rychlostí a to zezadu odrazem od tyče, navíc v takovém okamžiku, kdy jde o všechno. I v tomto případě sudí vyhověl Madridu a odpískal penaltu. Ta byla proměněná a my tak prohráli 2:3.
V cestě nám stála ještě jedna překážka, o dosti těžší než Kampa, a to Madrid. Od počátku bylo jasné, že se jedná o přímý zápas o postup ze skupiny. Oba týmy k zápasu přistoupili s vědomím, že každá chyba může rozhodnout. Tento zápas se nakonec ukázal jako prokletý a s velkou pachutí křivdy ze strany rozhodčího. První branku jsme dostali darem my, správně píši DOSTALI DAREM, nikoliv totiž od soupeře, ale od rozhodčího. Míč směřující za čáru téměř u rohového praporku se Michal – gološ ještě snažil udržet ve hře. Míč však včas nedoběhl a ten skončil za čárou, dále mu tedy nevěnoval plnou pozornost. Líný rozhodčí vše sledoval z půlky hřiště a dovolil, aby soupeřův útočník z ničeho nic sebral míč, který byl alespoň 20 cm za čárou a pohodlně nahrál spoluhráči před prázdnou bránu. Ten skóroval. Branka jako vystřižená z černé komedie. Rozhodčí nás poškodil v ten nejnevhodnější okamžik. Vyrovnané utkání se hrálo až do dílčího hvizdu.
V druhé půli jsme měli na mysli, že to také může být naše poslední účinkování v turnaji. Zvýšená aktivita vedla k pár šancím. Udeřilo však bohužel na druhé straně. Přes našeho nejmenovaného J obránce přešel útočník Madridu a skóroval přesnou střelou pod víko. Nepříznivý stav 0:2 nevěstil nic dobrého. Co se však poté stalo, nemá v historii Carpe Diem obdoby. Tým se nepoložil, jako tomu bylo už nesčetněkrát, ale zapnul na vyšší obrátky. Vše bylo navíc podpořeno hrou bez brankáře tzv. powerplay. V poslední desetiminutovce jsme si vytvořili opravdu drtivý tlak. Po jednom z útoků, Olin naservíroval Martinovi lahůdkovou přihrávku ze strany a ten s vypětím všech sil ze vzduchu doklepl míč do sítě. Krásná akce vedoucí ke kontaktnímu skóre. Náš tlak neopadl, ale gradoval. Po výborně sehrané powerplay, kdy jsme si hráče Madridu roztáhli jsem dostal kolmou přihrávku od Oldy a nechytatelným bodlem zametl míč k tyči. Do konce zbývaly necelé tři minuty a vyrovnané skóre předurčovalo k nervy drásajícímu závěru utkání. To se i stalo, ale tak, jak jsme si nepřáli. Do hry se totiž už podruhé v utkání vložil rozhodčí a po vypjaté situaci u naší svatyně nás dokonale zařízl. Při jednom z útoků Madridu byl posledním hráčem v poli Martin, vyšla střela z kopačky soupeře a odražený míč letící rychlostí vzduchu trefil Martina ze zadu do ruky. V tu chvíli se rozhořel ohromný požár. Polovina přihlížejících tvrdilo, že míč se odrazil od zadní brankové konstrukce (ze strany branky – ne uvnitř jako gól),tudíž že míč už byl za čárou. Druhá polovina tvrdila, že míč se odrazil od přední tyče a ruka Martina je tedy právoplatná. Rozhodčí se opět zachoval jako posera a nepochopitelně odpískal penaltu. Jsou tu dvě věci, ve kterých pochybil. V jedné méně a v druhé katastrofálně a pro nás destruktivně. Za prvé, nikdo nevěděl, odkud se míč odrazil. Ani rozhodčí, a s přihlédnutím k vyrovnaně se tvářícím dvěma táborům se nedalo stoprocentně určit, kde je pravda. Bylo tedy na sudím se rozhodnout, a verdikt zněl proti nám, tedy odraz byl od přední tyče. Od toho se odvíjí druhý a to velmi krutý žert. I pokud by se míč odrazil od přední tyče, rozhodčí přeci nemůže odpískat ruku nastřelenou světelnou rychlostí a to zezadu odrazem od tyče, navíc v takovém okamžiku, kdy jde o všechno. I v tomto případě sudí vyhověl Madridu a odpískal penaltu. Ta byla proměněná a my tak prohráli 2:3.
Carpe Deim vs. Madrid 2:3 (0:1)
branky: Martin, Pája
.
Kdybych neviděl na vlastní oči, jakej je ten rozhodčí ňouma, věřil bych, že mu Madrid něco dal bokem..
Nu což, stalo se a my odešli se sklopenou hlavou z výsledku zápasu a pískání rozhodčího. Co nás však může těšit je předvedený výkon v obou zápasech, který byl na velmi dobré úrovni..
.
Nejhorší je na tom fakt, že takto jsme ve skupině skončili až na šestém místě. Pokud by nám rozhodčí neposral zápas, byly bychom, a to se teď držte, na třetím místě!!! Jakto? FFT Vinohrady prohráli v poslední víkendu oba zápasy, s Tomsonem B i s Oknoservisem a z důvodu lepšího vzájemného zápasu bychom předběhli i je. Zde jsme prožili výstavní příklad toho, jak blízko je od věčné slávy ke zklamání. Od třetího místa k šestému..
.
Samozřejmě, můžeme namítnout, že postup jsme vyhodili z okna sami a to remízou s Antabusem a prohrou s Gascarem, a máme pravdu. Pokud by se lépe zvládly tyto zápasy, o postup bychom měli postarané. Ale na kdyby se nehraje a my měli osud ve svých rukou v posledním zápase turnaje, z těch nám je ale bohužel vyrval rozhodčí..
.
Nezapomeňte:
V neděli 28.2. se hrají od 13:00 zápasy o konečné umístění.. Soupeři: Stones, Barum, Tembo.
.
Kdybych neviděl na vlastní oči, jakej je ten rozhodčí ňouma, věřil bych, že mu Madrid něco dal bokem..
Nu což, stalo se a my odešli se sklopenou hlavou z výsledku zápasu a pískání rozhodčího. Co nás však může těšit je předvedený výkon v obou zápasech, který byl na velmi dobré úrovni..
.
Nejhorší je na tom fakt, že takto jsme ve skupině skončili až na šestém místě. Pokud by nám rozhodčí neposral zápas, byly bychom, a to se teď držte, na třetím místě!!! Jakto? FFT Vinohrady prohráli v poslední víkendu oba zápasy, s Tomsonem B i s Oknoservisem a z důvodu lepšího vzájemného zápasu bychom předběhli i je. Zde jsme prožili výstavní příklad toho, jak blízko je od věčné slávy ke zklamání. Od třetího místa k šestému..
.
Samozřejmě, můžeme namítnout, že postup jsme vyhodili z okna sami a to remízou s Antabusem a prohrou s Gascarem, a máme pravdu. Pokud by se lépe zvládly tyto zápasy, o postup bychom měli postarané. Ale na kdyby se nehraje a my měli osud ve svých rukou v posledním zápase turnaje, z těch nám je ale bohužel vyrval rozhodčí..
.
Nezapomeňte:
V neděli 28.2. se hrají od 13:00 zápasy o konečné umístění.. Soupeři: Stones, Barum, Tembo.
Žádné komentáře:
Okomentovat