Bylo nás šest, vezeme šest!

Nedělní ráno... šero... sibiřská zima... mlha že by se dala krájet, rozespalé Brno se pomalu probouzí do mrazem prokřehlého rána.. Nikdo zatím netuší, že se schyluje k něčemu naprosto démonickému. Havrani ten den létali až příliš nízko, jako by něco tušili.. Svými zobáky zběsile bušili do okenic líšeňského sídliště, i když to nikdy předtím nedělali. Svými zběsilými skřeky prořezávali bubínky všech, kdo se to ráno odvážil alespoň vykouknout z okna.. Dekadentní šedá strach nahánějící atmosféra se nesla všemi přilehlými uličkami, i paní se psem raději zašla do vchodu v předtuše brzkého konce světa..

.

.. v tom silnou mlhu a neutuchající řev havranů přehlušilo něco mnohem, ale mnohem strašnějšího, z dály byl neomylně slyšet přibližující se dusot koňských kopyt.. a že to nebyly jedny!! Na šesti statných hnědkách přicválalo neohrožené komando statných chasníků z Carpe Diem Brno v čele s neohroženým Pájou, co by vůdcem této barbarské smečky..

.

.. tááák, úvod máme za sebou... :-)

Nedělní dopoledne konečně roztrhlo pěti zápasovou šňůru neúspěchů klubu a to tak, jak by to nikdo nečekal ani v těch nejrůžovějších snech.. Pro soupeře ze špice tabulky jsme měli být snadným soustem, ale hle, kůstka se jim vzpříčila v krku..

.

Teploměr toho dne ukazoval teploty kolem nuly, nelidské podmínky pro futsal. Ovšem nejen my, ale i soupeř mrzl a tak paní Zima (nebo možná Pepíček Zíma) rozdala v tomto ohledu karty oběma stranám stejně. Co jsme považovali v týdnu za nevýhodu bylo to, že už od čtvrtka bylo jasné, že budeme mít pouze jednoho na střídání.. Ze zápasů se omluvil Michal, Kuba, Lob neodepsal a Vláďa, který však projevil široké srdce a oddanost klubu tím, že i v takové kaltně přišel s kamarádem Pištou podpořit svůj tým. Nevýhoda mála hráčů se nakonec ukázala jako lichá a zápasy jsme celkem v pohodě odehráli bez větších potíží.. Podpořit nás přijela také Lucka, která po celý zápas hojně mávala vlajkou Carpe..

.

Jako první se nám v 9:50 postavila Sk Líšeň C. Tým s elektrizující obranou, která si dlouhodobě drží jednu obdrženou branku na zápas. Už z toho mnohým před zápasem běhal mráz po zádech. Ještě před zápasem jsme připomněli, co se bude hrát.. Stejná strategie jako minule, bránit vlastní obrané pásmo a spoléhat na rychlé protiútoky. V první řadě však stál úkol bezchybné defenzivy. První poločas začal. Aktivní Líšeň se snažila co nejdříve vstřelit branku a tím hned v úvodu získat psychickou i herní výhodu. Z naší strany se utkání odvíjelo stylem úporné defenzivy, přes kterou by neprošla ani myš. V prvním, takticky výborně zvládnutém poločase, by stála za zmínku pouze moje nastřelená tyčka, kterou jsem přelomil vejpůl. Nevynucená pauza trvala asi 5 minut, než pořadatelé donesli z tělocvičny novou, určenou k házené. Dalo by se říci, že Líšeň si nevytvořila přes náš obraný blok žádnou vážnější šanci. Každý si splnil svoje a tak se šlo do pomyslných poločasových kabin za nerozhodného stavu 0:0. Kdo by dlouhodoběji sledoval oba kluby, ničemu by se nedivil. Líšeň totiž letos hned v 8 případech po prvním poločasu nedostala branku, a vzhledem k naší nové taktice a nedávném zveřejnění statistiky úspěšnosti prvních a druhých poločasů , kde bychom si po prvním vedli výborně, výsledek 0:0 není žádné překvapení. Pro úplnost, my jsme do těchto chvil, vyjma nynějších nedělních zápasů, odehráli s nulou první poločas v 5ti případech.

.

Bezbrankový stav nás posiloval, byla za námi kvalitně odehraná půle a před námi vidina bodového zisku, který bychom potřebovali až hrůza.. Snad do poloviny druhého poločasu se nedělo nic zvláštního. Barikáda složená z vlastních těl držela nápor Líšňe. Do protiútoku jsme se sice dostávali celkem často, ale ztroskotali jsme buď na sehrané obraně, nebo na brankáři. Tlak Líšeňáků sílil a měl vrcholit posledních 6-8 minut před koncem. Dle slov mluvčího klubu, Líšeň do hry poslalo to nejlepší co mělo... Výsledek? Nulový!! Nebo spíše -50!! Po nenápadné akci po křídle, kde si míč uzmul Martin M., přistrčil přihrávkou merunu Oldovi a ten přesnou střelou k tyči, přes hráče překvapil brankáře hostů. Nevěřil jsem vlastním očím!! Pět minut před koncem jsme vedli nad šestou Líšní 1:0. Do hry se samozřejmě zapojil ihned i brankář hostí, a tak soupeř hrál takovou power-play s gólmanem. Často se nám stává, že tlaku soupeře podlehneme a inkasujeme. Díky bohu, se to tentokrát nestalo a my udrželi vítězný stav až do konce..

.

Musím říct, že to byla zasloužená výhra!! Možná kdyby někdo nezaujatý zápas sledoval by si řekl, že Líšeň hrála fotbal, měla více míč na kopačkách a tak měla vyhrát, já si to nemyslím. Oba týmy měli jinak nastavenou taktiku a my ji zvládly naprosto sto procentně a proto si výhru plně zasloužíme. Zisk tří bodů byl z říše snů, opravdu naprosto nečekaný, ale o to více zahřívající v mrazivém počasí. Martin H. si připsal pár vynikajících zákroků a především další nulu v sezoně.. Po utkání jsme se shodli, že pokud by padla branka hned v úvodu zápasu po mojí pumelici, kdo ví jak by to s námi dopadlo..

Carpe Diem vs. SK Líšeň C 1:0 (0:0)

branka: Olin (Martin M.)

zde si můžete přečíst v malém článečku na stránkách Líšně o naší výhře - NOVINKY - 2.11. - 10:03..

http://www.sklisen.cz/stranky/index.php?Page=info.txt

.

Tentokrát jsme měli jednozápasovou pauzu, která byla vyplněna zápasem Deportiva s naším dalším soupeřem Botafogou Mokrá, která do té chvíli okupovala krásné třetí místo v soutěži. Pauza na šatně byla vyplněna společnou masáží, sledováním Botafogy a chvástáním, jací tam sou staříci a jak je přejedeme..

.

Nastala chvíle pravdy. Nastupujeme proti druhému soupeři - Botafogo Mokrá. Pikantností na souboji bylo to, že náš Vláďa a Boris bydlí taktéž v Mokré.. Musí být pěkné bydlet v mokré.. Co vám budu povídat, taktika stejná, beton před naším brankářem a rychlé brejky. V první půli by se dalo utkání srovnat s tím s Líšní. Botafogo do nás bušilo a my odpovídali brejky. Tentokrát však velmi nebezpečnými.. Hráli jsme vyrovnanou partii podpořenou defenzivou ala Řecko. Akce jako z brazilské telenovely se nám povedla snad v půlce prvního poločasu. Rychlý brejk rozjel Ríša. Akci rozběhl k půli, tam předává míč do běhu mě na pravou stranu a já předkládám přesnou přihrávku Martinovi k zadní tyči.. Pro Martina už bylo jednoduché zasunout mičudu tam, kam patří. Hypermoderní akce se vším všudy. Rychlá, dynamická, přesná, s gólovým vyjádřením.. Výborně!! Týmem zacloumala vlna euforie. Myšlenky se náhle začaly směřovat pro nás už dlouho nevídaným směrem, k zisku 6ti bodů. Poločas však byl ještě relativně daleko a proto jsme nesměli usnout na vavřínech. Už už se zdálo, že poločas odehrajeme vítězně, když v tom společně s hvizdem rozhodčího přišla dalekonosná střela bodlem, spíše jen takový výkřik do tmy bezradného útočníka soupeře, která však bohužel Martinovy propadla nešťastně do brány. Jak už jsem řekl, hned na to přišel hvizd rozhodčího, který v tu chvíli rozdělil zápas na dvě půlky. Na lavičce se mísily pocity odhodlání dát do toho všechno, společně s chmury, že jsme dostali branku před poločasem a soupeř do nás teď šlápne.

.

Druhá půle začala.. Botafogo sice zvýšila svůj tlak na naši obranu, ale ta dnes byla slepena maltou až příliš tuhou na její rozbití.. Nervozita na straně protivníka a také únava z předchozího zápasu (zatím co jsme odpočívali) rostla a v obraně Botafogy se začali otevírat malé skuliny, které by při dobré konstalaci hvězd bylo možné využít a potrestat. Opět asi v půlce druhé půle přišel úder z naší strany. Ríša zavezl míč do útočného pásma, kde ho předal Martinovi M.. Ten psychicky posílen brankou v první půli začal čaroval u levé tyče soupeřovi branky... chvíli se tam motal jako hovínko pod splavem a náhle naservíroval míč nepokrytému Ríšovi před prázdnou bránu. Ríša se nemýlil a zavelel k vedení 2:1!! Krásný futsalový okamžik! Opravdu! Botafogo takový průběh jistě nečekalo. Měl to být jen další vyhraný zápas do sbírky.. Ránu z milosti nakonec ještě uštědřil soupeři obrozený Killer Martin. Po Oldově průniku a jeho přihrávce, Martin upravuje na 3:1. Že budeme vést 3:1 na Botafogou asi pět minut před koncem bych mohl v sobotu povídat leda tak Chocholouškovi, ten jediný by mě věřil.. a to ještě nevím jistě! Zbytek utkání se již odehrálo pod defenzivní taktovkou a my si tak připsali další tři body a cenný skalp jednoho z leadrů soutěže.

Carpe Diem vs. Botafogo 3:1 (1:1)

branky: Martin M. (Pája), Ríša (Martin M.), Martin M. (Olin)

.

Po zápase mě zaplavila obrovská radost. Nečekaný zisk 6ti bodů nás náhle vytáhl z bezprostředního ohrožení sestupu. Jsme na 11. pozici s 16ti body. Od posledního sestupového místa nás nyní dělí 6 bodů. Onen 14.tým - poslední sestupující - je prozatím Deportivo, náš poslední soupeř v podzimní části soutěže. V neděli se s ním střetneme na život a na smrt v Novolíšeňském koloseu.

.

Ani nevíte, jak velkou radost mám, po těchto zápasech mě ovládla obrovská euforie, která trvá a trvá. Sedím zde u komplu a píši článek v euforické křeči, která mě zasáhla od nedělního poledne.

Výhry na těmito rivaly stavím hodně vysoko. Když si vezmeme v jaké srabu jsme byly ještě před pár dny.. tak tento víkend opravdu ukázal, že pokud podáme ukázněný výkon, každý si plní svoje úkoly, pak můžeme uspět i proti takovým esům jako Líšeň a Botafogo.

.

I přes to, že Martin si tento víkend připsal neuvěřitelný 2+2 do kanadského bodování a byl tedy u všech branek, co jsme dali, hodnotil bych tyto dva výsledky jako jedny z nejkolektivnějších výher v historii. Na dobrém výsledku se podílel celý tým rovnoměrně!

.

Děkuji Vám za snahu! Připomněli jste mě totiž to, proč vůbec ten futsal dělám, proč mám snahu ten tým nějak vést a někam ho dovést. Je to pro ty pocity po vyhraném utkání, pro pocity z výher v těžkých zápasech, prostě pro to, co jsme prožíval tuto neděli.. Věřím, že jsem tento víkend nebyl sám, kdo měl a možná má stále příjemné pocity..