úterý 6. října 2009

Mumuland hadra!

Poprvé tuto neděli jsem se sešli k odehrání 7. a 8. kola na hřišti Novolíšeňská. Podle plánů a vytýčeních cílů klubu to měl být zisk 6ti bodů, jelikož oba celky figurují v tabulce až za námi. Jak to dopadlo už všichni víme, díru do ozonové vrstvy jsem opět neudělali... spíše to byl náš tradiční Mumuland.
.
Před zápasem jsem opět, stejně jako minulé kolo, neměl žádné omluvenky. Až pár desítek minut před utkáním se omluvil Luboš, kterého sužují průdušky. Start prvního zápasu ještě nečekaně zpestřil Martin M., který místo na Novolíšeňskou dojel na Mutěnickou, kde jsem odehráli předchozí tři víkendy. Nakonec po výborné navigační schopností, kterou oplývá Ríša, našel cestu a dorazil docela včas. Myslím, že Ríša mu jel dokonce naproti, ale to už jsem nesledoval, jelikož jsem se soustředil na zápas. Za zmínku stojí, že pár členů ještě bylo poznamenáno páteční pitkou ve Varně a následně v Ratejně. Olda dokonce barevným a mírně nateklým kotníkem.
.
Prvním relativně slabším soupeřem nám byl celek Excalibur. Jeden z nejhůře střílejících celků v celé 2.D třídě. I tento zápas to potvrdil. I když hned od počátku na nás soupeři vlétli jako supy na mršinu. Naše obrana zprvu měla měla mírné problémy s pokrývání všech hráčů, ale po chvíli se sladila a i když byl míč převážně na kopačkách soupeře, našeho brankáře Excalibur ohrožoval ze střední. nebo velké vzdálenosti. Bezprostřední kontakt útočníka s Martinem snad neproběhl. Po 8 minutách hry jsme se pomalu začali i my dostávat do tempa a hru jsme vyrovnali. Byla to velice vyrovnaná první polovina zápasu. Na naší straně se opět objevil nešvar posledních turnajů a to nesoustředěnost na přihrávky. Až příliš často na mé gusto jsme podávali soupeři míče na stříbrném podnosu po zkažené lehké nahrávce. Poločas tedy skončil zaslouženou remízou 0:0. Po obratu stran se obraz hry téměř nezměnil, čekalo se na první branku. Šance sice byly na obou stranách, ale nakonec, asi 6-8 minut před koncem zápasu jsem rozehrál rychle aut z pravé strany a do pěkné střelecké pozice si naběhl Kuba. Krásná střela snad z 10 metrů se zavěsila přímo pod víko branky. Vedení 1:0 jsme náležitě oslavili! Na lavičce jsem se modlil, aby jsme výsledek udrželi. Přece jenom ztráta s týmem na sestupových pozicích je vždy nepříjemná. Bohužel, se nám výsledek opět nepodařilo udržet. Po slabé střele míč neudržel v bráně lapající Martina vyrazil ji před sebe. Pro útočníka Excaliburu už bylo celkem lehké míč dopravit do sítě. Byla to veliká škoda. Už mě opět začali přepadat černé myšlenky, že ztratíme body úplně zbytečně. V tom však přišlo něco naprosto nečekaného a na 2.třídových kolbištích naprosto unikátního. Vlastně hned z další akce, po obdržení branky, Olin rozehrál rychlou akci, míč poslal na Martina M., ten ekvilibristicky z první přehodil snad na 15 metrů obranu a nabíhající Boris z první trefil míč přímo do černého. Dokázali jsme okamžitě odpovědět a výsledek opět strhnout na naši stranu. To už do konce zápasu zbývaly necelé dvě minuty. Soupeř se odhodlal ke hře bez brankáře. Sice ještě na pár nebezpečných střel a akcí dosáhl,ale to bylo naštěstí vše. Obrana i s napomáhajícími útočníky pokryla to co měla a my si tak po nervy drásajícím zápase připsali nutné, dalo by se říci existenční body. Osobně musím říci, že jsem doufal, že se na tyto body tolik nenadřeme, ale díky bohu za to, že jsme ty kýžené tři body vyválčili.
Carpe Diem vs. Excalibur 2:1
branky a asistence: Kuba (Pája), Boris (Martin M.)
.
V druhém zápase nás čekal soupeř o něco málo těžší, tedy alespoň tak hovořila tabulka. Představenstvo klubu Červený Drak na každý svůj zápas vypravuje autobus pro klubové fans, který je vždy plně obsazen. Klub má velmi silnou základnu fanoušků, což potvrdil i zápasem s námi. Hřiště obestoupené tvrdým jádrem RDH ( Red Dragons Hooligans ) byl soupeřovým pátým hráčem v poli. Snad i proto jsme utkání nezvládli. Od počátku utkání to bylo opět velice vyrovnané, ba dokonce si troufnu říci, že jsme měl pocit, že přes tohoto soupeře by se dalo snadněji přejít, než přes Excalibur. Nebyli tolik nebezpeční dopředu. Na druhou stranu, bezzubí jsme byli i my. A to tak, že moc. Většina našich akcí končila už v zárodku a nebyli jsme schopni se jakkoliv útočně prosadit. Bylo jasné, že v utkání zvítězí ten šťastnější tým. A první krok k tomuto faktu udělali Draci. Boris neuhlídal jednoho ze soupeřů a po pokopnutí míče a následné ráně k tyči se v prvním poločase Ruďoši dostali do vedení. Takto i první poločas skončil. Bylo před nimi posledních dvacet minut a Martin M. nabádal hráče k vymačkání se jako citrón. Nevím, co bych přímo na hře v druhém poločase popisoval, hrál se škaredý futsal z obou stran. Mnoho nepřesností bylo na denním pořádku. Asi v půlce hry se nám podařilo vyrovnat. Po nenápadné akci opět Martin M. svoji nahrávkou našel před bránou číhajícího Michala a ten nekompromisně prostřelil kalhoty brankáře soupeřů. Opět se začalo blýskat na lepší časy. Výsledek 1:1 opět obrátil list zápasu na začátek a šance na výhru byli rázem opět vyrovnané. Záleželo, koho vyrovnávající branka nakopne. V tu chvíli jsem dokonce věřil v nějaké zmrtvýchvstání a tudíž mi bleskla hlavou i vidina tří bodů. Dnes už podruhé píši ono nepříjemné slovo.. BOHUŽEL, se to opět podařilo soupeři a BOHUŽEL opět po naší hrubce v obraně. Na postu posledního obránce stojící Martin M. nahrál jednomu Drakovi na nohu tak nešťastně, že úplně přesně. V tandemovém bleskovém protiútoku jsme inkasovali na 2:1. Do konce zbývali necelé tři minuty a my jsme zkusili zahrát hru bez brankáře. Touto zkouškou naslepo jsme však umožnili soupeři pouze zatloukat hřebíčky do naší rakve jeden za druhým. V zápise jsme nakonec byl nucen podepsat konečný výsledek 1:4.
Carpe Diem vs. Červený Drak 1:4
branka a asistence: Michal (Martin M.)
.
Jistě jste si všimli, že dnes ve článku cituji i tzv. "viníky" branek. I když nelze veškerou měrou výsledky házet na ně, to ani náhodou, celý tým se dopustil pár chybek... udělal jsem to proto, abych zde zdůraznil, že neprohráváme zápasy tím, že jsme nějak výrazně horší, než soupeř, ale po našich nesmyslných chybách. V prvním případě nevím, jestli měl Martin v bráně zakrytý výhled, nebo jako se to seběhlo, Boris se nechal opít rohlíkem a Martinova nahrávka na nohu soupeře je jen vyvrcholením naší vlastně zbytečné snahy. Celý tým se vždy o něco snaží, a pak přijde kolaps vždy nějakého hráče, neříkám že stále těch stejných, prostě vždycky někoho. Mlčel bych, kdyby byl soupeř jasně lepší a přehrával nás ve všech aspektech hry, ale nyní a mnohokrát předtím to tak nebylo a stejně jsme prohráli po našich totálně zbytečných hrubkách. Chtěl bych na Vás apelovat a poprosit, pokusme se na hru více soustředit a zřejmě do výkonu dát ještě více, než doposud. Je zbytečné inkasovat ve všech nedělních případech branku po našich chybách (poslední dvě branky na 1:3 a 1:4 padlo už z důvodu hry bez brankáře). Nedostali jsme vlastně ani jednu normální branku, kterou by si soupeř vypracoval.. Je to strašně ubíjející, toto zjištění. A dávám krk na to, že teď v neděli to nebylo poprvé, kdy jsme soupeřům darovali branky..
.

Další věcí, nad kterou se chci chvíli pozastavit je to, že během zápasu jsme měli snad tři, nebo čtyři standartní situace, které jsme řešili vždy stejně (já osobně beru vinu na sebe, protože sem je rozehrával). Naším jedním secvičeným signálem. Byla to chyba. Zastávám názor, že pokud se nedaří vysloveně útočníkům v útoku, půlku práce vlastně za celý tým můžou udělat dobře secvičené standartní situace. Mám takovou vizi, že když budeme rozehrávat stadratku, každej už prostě bude vědět svoji roli a bude vědět kam si má stoupnout. Chce to nacvičit alespoň tři, čtyři signály. Nezaleknout se této situace, ale vyřešit ji brankou. V této herní činnosti jsme naprostí tragédi.. Otázkou je proč? Protože jsme líní si něco nacvičit?
.

Chtěl bych abychom se někdy sešli na Svážné a dali si trenál. Třeba udělat dva týmy - čtyři na čtyři s tím, že si každá čtverka vymyslí společně nějakej signál, nebo dva a zkusí to na druhou čtverku aplikovat. Pak si řekneme chyby a jestli je to v praxi použitelný. Je tak se v tomto bodě hneme z místa.. To samé, jako jsem psal o pár řádků výše platí o rozehrání autů a rohů.. Cvičit to chce!
.
Dále by se na tréninku vysvětlilo všem hráčům, co se po nich v zápase vlastně chce. Třeba Michal myslím, že vůbec neví, co po něm Olda chce.. Neříkám to z důvodu, že bych chtěl někoho pošpinit, nebo shazovat, ale proto, že v týmu dochází k řadě nedorozumění, které by bylo fajn si na samostatném trenálu vyříkat.. Jednou má Michal hrát ve středu, podruhý nabíhat do kraje a potřetí si sbíhat pro míč. V tomto případě je pravda asi na obou stranách, chápu Olina co po Michalovi chce, a naopak chápu Michala, že Oldu je někdy těžké pochopit.. Tak přesně proto bych tento trenál udělal, pro upřesnění a vyjasnění si rolí na hřišti a následné lepší aplikování ve vostré akci.
.

Závěrem chci tedy říci, že náš výkon v neděli nebyl bůhvíjaký, to jistě všichni cítili. Vstřelené tři branky ze dvou utkání se soupeři, kteří jsou v tabulce pod námi je taková malá katastrofa. V tabulce jsme už potřetí po sobě udrželi 10.pozici. Příští týden hrajeme s předposledním Capalíkem, v tomto utkání jsou opět nutností 3 získané body, druhý zápas s Poclainem B je naprosto otevřený, soupeř je o stupínek výše v tabulce.. Hrajeme na Mutěnické!

Žádné komentáře: