One man show Kormidelníka Škaroupky

V neděli 6.9. jsme nastoupili k historicky prvním zápasům 2. třídy. Našimi soupeři byly obávaní Jezdci a Kormidlo B.
.

Na neděli nebyla příliš příznivá předpověď počasí, naštěstí se prognózy ukázali jako liché a my se mohli pustit do prvního zápolení v krásné, letním počasí. Při příchodu na hřiště, na kterém jsme všichni byli poprvé, jsme byli mírně zděšeni. Opravdu za bránami nebyly sítě, takže se pro míč muselo vždy běžet cca 30 metrů a navíc na pár místech byl umělý pažit jako ledová skluzavka. Ve srovnání s hřištěm na Okruhu se jedná o nebe a dudy. Jak už jsem se ale zmínil v minulém článku, všichni soupeři měli podmínky stejné, tak i přes naši nevoli, jsme museli zatnout zuby a nevyhovující podmínky strpět.

.

Naše sestava ještě stihla za sobotu zřídnout a tak se nakonec na prvních zápasech sezony neobjevil Luboš, Michal a Martin M.. Byla to velká škoda, protože Lob se velice dovedným obráncem a duo Michaldo x Bobby jsou pilíři útočných řad. Ostatní všichni byli přítomni, včetně Kuby a Vládi, a tak jsme se mohli pustit do prvního soupeře..

.

..tím nám byli Jezdci. Už dlouho dopředu jsme věděli, že souboj s tímto týmem bude velmi těžký, né-li nejtěžší ze všech. Opět jsme často z kuloárů slýchával, že musíme hrát beton, že nás stejně roznesou a jiné zbytečné bláboly. Po vlastně třech měsících od Kozina Cupu musím dát konečně za pravdu Michalovi, který se hádal s Olinem ohledně taktiky. Olin je zarytý "Řek", že proti soupeřům nejlépe betonovat a betonovat. Kdežto Michal byl názoru, že není nutno se silnějších soupeřů bát, lepší je na ně vlítnout a pokusit se je překvapit. Začal jsme zastávat stejný názor jako Michal, sice hrát ze zajištěné obrany, ale nebát se útočit a bez respektu válčit. Samozřejmě se najde nějaký rejpal, co namítne, že na to prostě nemáme.. Ale máme, a tento víkend jsme to dostatečně předvedli - 7 branek bez Michala a Martina je toho důkazem. A navíc jsme přesvědčen, že kdyby tam byli i tito dva, odcházíme s větším počtem bodů v ranci. Chce to jen větší útočnou motivaci, kterou musí za každou cenu podporovat obrana.

.

Ale nyní už k samotnému zápasu Carpe Diem vs. Jezdci. Do zápasu jsme vkročili nebojácně. Na počátku jsme měli všichni plno sil a to se i projevilo na hře. Role outsidera nám od začátku souboje seděla. Soupeř byl tím, kdo musel útočit a my jen čekali na vhodnou příležitost k útoku. A že jich nebylo málo. Během prvních 10ti minutách jsme se ocitli snad v pěti vyložených gólových příležitostech. Střelci však buď minuly branku, nebo nastřelili dobře postaveného brankáře. Troufám si říci, že soupeře jsme do šancí pouštěli jen sporadicky, sice snad měli na kopačkách více balón, ale šance jsme měli my. Krátce před koncem prvního poločasu jsme se konečně mohli radovat ze vstřelené branky. Před bránu si šikovně naběhl Boris a do prázdné sítě zavěsil. Po prvním poločase jsme nečekaně vedli 1:0 a vše směřovalo k překvapení kola. Navíc druhý poločas začal stejně, jako ten minulý skončil. Sice už nebylo tolik sil, ale přesto jsme před brankářem objevovali nečekaně často. Svoji první letošní soutěžní branku střílí Olin a dává utkání nový ráz. Vedení 2:0 se zdálo v tu chvíli dostačující. Hru soupeře jsme do té chvíle kontrolovali. Pak se však stalo něco, co se stát nemělo. Kombinace naší změny taktiky na "zanďoura" a posledních zbytků sil se ukázal býti jako smrtelný koktejl. Jezdci nás náhle začali mačkat jak pomeranč a my nevěděli, kde nám hlava stojí. V poslední 10ti minutovce jsme byly rádi, když jsme se dostali na chvíli za půlku a dali si na chvíli voraz v obraně. Ovšem bylo to málo, soupeř střílí branku a snižuje na 1:2. Následuje oddech (time) Jezdců a zbrojení na poslední steč. Za tu chvíli se nám nepodařilo nabrat tolik sil, abychom dokázali skvělý výsledek ubránit. Utkání po vyrovnávací brance bylo za nedlouho ukončeno. Takže Carpe Diem vs. Jezdci 2:2.

.

Po utkání jsme měl smíšené pocity. Na jednu stranu výsledek 2:2 v prvním utkání, kde jsme předpokládali jasnou prohru je skvělý. Kdyby mě někdo v sobotu řekl, jestli bych bral remízu, neváhal bych ani chviličku. Na druhou stranu byla realita taková, že jsme ztratili vyhraný zápas. Každopádně i bod se počítá, navíc když je vůbec první v druhé třídě.

.

Po špíle jsme měli třičtvrtěhodiny oddech. To jsem vyplnil cvičením Jógy pro snížení psychického tlaku. Vyplatilo se, v druhém utkání jsem se díky tomu dokázal prosadit. A nejen já.

.

Druhý zápas představoval brankové hody a westernovou přestřelku vjednom. Našimi soupeři byly Kormidlo B. Tento zápas byl velmi netradiční, co se týče průběhu. Nezačali jsme vůbec dobře. Než jsme se stačili rozkoukat, soupeř vedl 2:0 a je pravdou, že s dotahováním výsledků máme všeobecně velké potíže.. Po mnoha šancích na obou stranách snížil krásnou střelou ze záklonu do šibenice Kuba. Byla to jeho premiérová branka v dresu Carpe a podtrhl tím svůj kvalitní výkon toho dne. První poločas okořenila hádka na střídačce Olina a mě, prudčeji jsme si povídali o vracení se a bránění. Ze strany Oldy se jednalo o naprostou demagogii. Přelévání hry, ovšem bez gólového efektu trvalo až do poločasového hvizdu a my s nadějným výsledkem vstupovali do druhé půle. Vstup do druhého poločasu se nám stejně jako do prvního nepovedl. Po pár minutách nám soupeř nasázel tři branky a zdálo se být o osudu utkání rozhodnuto. Skóre 1:5 byl pěkným nájezdovým můstkem k debakl a následné ostudě. Co se však poté stalo, nad tím ještě teď nevěřícně kroutím hlavou. Byl jsem si téměř jist, že vyrovnat skóre v druhé půli, při vyčerpání všech hráčů, je nemožný úkol. Prostě jsme nevěřil, že jsme něčeho takového schopni. Jsem velmi rád, že jsem se mýlil, dokázali jsme, že i manko 4 branek jde při dobrém a soustředěném výkonu za pár minut smazat. Prvním, který snížil skóre byl pěkným prostřelením brankáře Vláďa. Poté jsme dal dva slepené góly já, oba prudkou střelou nártem (nikoliv bodlem, což je u mě 95 procent střel) a vyrovnávající branku dal zajímavou střelou k tyči Olin. Nevídaná věc! Asi 5 minut před koncem bylo tedy skóre vyrovnané 5:5 a my měli osud utkání náhle ve vlastních rukou. Nabádal jsme hráče, aby jsme se neposrali, jako v minulém utkání. Abychom hráli stále stejně a nezatahovali se.. Bohužel, opět jsme koncovku utkání nezvládli. Díky výtečnému výkonu hráče Škaroupky a našim chybám v obraně jsme umožnili Kormidlu ještě dvakrát skórovat. Konečný výsledek 5:7 je pravdivým obrazem hry obou mužstev. V týmu Kormidlo vyčníval nade všechny jeden hráč, už zmiňovaný Škaroupka, který po nahlédnutí do zápisu nám nasázel 5 branek. Tento zápas patřil jemu!

.

Zhodnocení na závěr..

Myslím, že na první vystoupení v 2. třídě to vůbec nebylo špatné. Jednou jsme téměř sahali po vítězství a v druhém utkání po remíze. Věřím, že teď v neděli podáme ještě lepší, vyrovnanější výkon a podaří se nám připsat první tři body za výhru. Včerejší trénink naznačil, že na tom rozhodně nejsme špatně a kdybychom zopakovali výkon jako včera, nebojím se o výsledek. Našimi příštími soupeři budou Juve a Comix..