Callvera opět nabil ostrými..

Michal "Callvera" Koláček, náš jediný střelec nedělního klání opět všem posměváčkům utřel nudli z nosa.. Svoji k dokonalosti vybroušenou kličkou, stejně jako v sobotu, šokoval veškeré osazenstvo na natřískaných tribunách a v přeplněných přilehlých uličkách.. Po této nádheře následovala parádní nechytatelná rána přímo k tyči. Srdce mi málem vyskočilo z hrudníku, jak počalo radostí plesat..

Ale vše popořadě..
Do nedělního příchodu na kolbiště nikdo z nás CarpeDiemáků nevěděl, jaký že nás to čeká soupeř v nedělní čtvrtfinálové skupině, do které jsme předchozího dne postoupili.. Složení čtvrtfinálových skupin se mělo dle předpokladů skládat především z klubů divizních a Krajských, a tak se i stalo. Můj úsudek byl správný, čekala nás nelítostná bitva s nabušeným domácím celkem DFC Brno a špičkovým divizním celkem Květnice Tišnov. Přesně s těmito soupeři jsem tak nějak dopředu v duchu počítal, netušil jsme však jak moc později dopadne kosa na kámen..

První zápas jsme vyfasovali domácí DFC, který jistě pomýšlel ve vlastním turnaji na mety nejvyšší. Bohužel, musím uznat, že jsme mu cestu k vítězství v tomto zápase značně usnadnili. Od začátku jsme byli pod ohromným tlakem. Tlak bych přirovnal k tomu, jak by se mohla cítit do mrtě převařená zelenina v dvacetihodinové vroucí lázni nově koupeného papiňáku. Ano, to byl obraz zápasu...bohužel. Pod neutuchajícím tlakem jsme začali vytvářet naprosto nevynucené chyby, které vedli v brankové hody. Nebudu dále popisovat tento zápas, jelikož nevidím přes slzy na obrazovku.. Na dostřel soupeřovy brány jsme se dostali jen sporadicky. Jednu takovou to nabídku ke skórování využil bezezbytku Michal a v průběhu zápasu snížil. (popsáno nahoře) Konečný výsledek 1:5 přesně vystihuje hru v celém zápase a to můžeme být ještě za tento výsledek rádi. Nechci tu říci, že bysme byli nějak špatní, nebo dokonce podprůměrní, to né! Jen jsme na soupeře prostě neměli.. Byl o třídu rychlejší, běhavější, energičtější, prostě lepší..

Po prvním špíle klesly naše šance na postup asi stejně, jako je šance že svetr vypraný v Pervollu splstnatí.. Takže nulová. :-/

Druhý zápas měl být papírově ještě těžší, než prvně zmíněný. Květnice Tišnov totiž okupuje třetí místo v divizi. Zápas začal. Prvních pět minut jsme hráli s Květnicí vyrovnanou partii, tedy alespoň, co se týče gólů, stačili jsme vždy celkem rychle zformovat obranu a zabránit nejhoršímu. Jedna mrška však stejně nakonec proklouzla a opět jsme byli v nevýhodné pozici ztrácejícího celku. Naše nebývale pevná obrana skákala jako pes přes oves a náš brankář lapal jako bůh. Díky tomu jsme dlouho, dlouho drželi stav 0:1 v náš neprospěch, až sme se z toho na hřišti posrali.. A k tomuto aktu jsem zavelel já, když jsme rozehrál zbrkle a nepromyšleně standartní situaci. Špatná rozehrávka byla okamžitě potrestána na druhé straně brejkovou brankou. Od té doby jsme se vezli a modlili se za konec zápasu. Akce střídala akci, a my jsme prostě nesíhali pokrývat soupeřovy hráče. Skóre nakonec utnul rozhodčí na číslicích 0:5. Konec, jedeme domů..

Tento výtah ze zápasu se někomu může jevit jako přespříliš přísný, ano je to tak. Je moc přísný a vyzdvihl jen ty špatné věci, proto se teď budu soustředit na věci milé..

Je radostné vidět, že jsme jako jediný celek ze třetích tříd dokázali postoupit do čtvrtfinálové nedělní skupiny. Nutno podotknout že naprosto zaslouženě! Nejsem si jist, ale myslím, že byste zde hledali marně i nějaký klub z třídy druhé. Takže v tomto ohledu na sebe můžeme být jen a jen pyšní. Myslím, že jsme na turnaji rozhodně ostudu neudělili a troufnu si říci, že naše renomé kvalitního celku opět o krůček povyrostl. Je jasné, že s celky z divize, se kterými jsme se střetli, se nemůžeme zatím příliš rovnat, ale co není teď může být za rok, za dva...

Nejlepšími klubovými střelci turnaje se stali Martin M. a Michal se čtyřmi brankami. Nejlepší klubový brankář se stal s mnohabodovým předstihem Martin H. Michal se ihned po turnaji nechal slyšet, jak krásně se mu s Martinem M. hrálo a že někdy v budoucnu by s tímto levonohým bohatýrem rád utvořil pár. Kde a jaký zůstalo všem zatajeno..

Co se týče předvedeného výkonu, každý asi ví, jak zahrál. Věřím, že všichni na turnaji ze sebe dali maximum a všem také děkuji za jejich výkony. Mě osobně velmi mile překvapil na turnaji Michal a Ríša. Tím nechci ochudit ostatní o nějaké zásluhy, všichni hráli výborně!