ve čtvrtek v podvečer sme se sešli na umělém pažitu na Moldavské, aby sme opět prověřili naše schopnosti a dovednosti. Sešli sme se již v dříve avizovaném složení - Michal, Luboš, Boris, Martin a já. Dalšími protagonisty byli můj "táta" L.Bohm (Lubošův opravdový táta), a další tři Lubošovi kámoši.
První tým hrál ve složení Boris, Martin, Michal a já, druhý tým ve složení Luboš jun., Luboš sen.,+3 kámoši. Hrálo se na polovině hřiště s malými brankami a to tři na tři se střídáním. Od začátku nás celek Luboše tlačil a tlačil, až se dotlačil na osmigólový náskok. Na to, že my jsme byli ve složení, ve kterém bychom měli hrát turnaj, a oni měli vlastně tři "nefotbalisty" , byl dosavadní výsledek ostudou. :-( Dalo by se říci, že více než polovinu střetnutí nás měli na lopatkách, nemohli jsme najít recept na neprostupnou obranu. Od začátku jsme zvolili naprosto špatnou taktiku bránění, která se nám také často vymstila. Lubošův celek bránil vlastní pásmo, kdežto my jsme nesmyslně napadali.. Také jsme dosti dopláceli na dosti nepřesné přihrávky a zbytečné ztráty balonu, následné přečíslení nás stálo branku. S ubýváním sil jsme se nakonec lépe poprali my, zvrátili sme nakonec nepříznivý stav a při vyrovnaném skóre jsme po dvou hodinkách nepřetržitého fotbálku ukončili klání..
A co jsme se dozvěděli? Dnes nebudu hodnotit jednotlivce, jen popíšu, co bychom měli z mého pohledu zlepšit..
Osobní bránění.. Vím, že tentokrát to aplikovat příliš nešlo, ani já sem se nesnažil moc chodit soupeři do těla, abych někoho nezranil. Co se týče obsazování hráčů, tak to se skutečně na takovém plácku při hře tři na tři nedalo hrát. Ovšem je něco jiného si jít zahrát takhle na plácek, a něco jiného je turnaj. Na turnaji toto důsledné bránění a obsazování bude muset být samozřejmostí.. ale otázkou zůstává, kde se to naučit. Mnoho lidí od nás hrálo velký fotbal, ale malej je opravdu o něčem jiném..
Fyzička... Kapitola sama o sobě. Každej ví, jak na tom sám je... A všichni víme, že to moc slavný není..
Zlepšit přesnost přihrávek... velké množství míčů ztrácíme díky nepřesným přihrávkám.
Kličky a parádičky.. stejný počet míčů, tedy velké množství, ztrácíme zbytečnýma patičkama, nepovedenýma kličkama atd. A pokud se klička nepodaří, bylo by nutné se také vrátit a pokusit se vybojovat míč zpět.. (a né křičet " ale vždyť já su útočník" a čekat na půlce) :-) Ve velkým fotbale by to snad možný bylo, ale v malým ani náhodou, tam se brání ve čtyřech lidech..
Zrychlení hry.. Když sem před časem sledoval konkurenční Antabus, tak s tímto aspektem mají velký problém. Umění hru zpomalit, či zrychlit ve správný čas.
Toto moje osobní hodnocení je myšleno a zaměřeno na celý tým, včetně mě. Znám i své nedostatky, které se včera opět naplno vyjevily. Pokusím se je vymýtit.
To je asi tak vše, co jsem chtěl říci. Myslím, že nám toto fotbalové odpoledne opět něco napovědělo. Určitě to bylo lepší, než sedět doma. Aspoň sme se opět trošku oťukli..
Děkuji všem za účast.
Žádné komentáře:
Okomentovat