čtvrtek 16. října 2014

Víkendová divočina

Máme za sebou další dva zápasy podzimní části soutěže. Po delší době se nám podařilo vybojovat výhru, stálo to však víc, než bychom si přáli. Ze zápasů jsme si odnesli červenou kartu, těžká zranění a rozhodčí si na nás smlsli dvěma odpískanými penaltami.

Sestava nakonec lehce prořídla oproti předpokladu. Ríša se mě omluvil smskou dopoledne před zápasem a Laďa nakonec nedošel. Hráli jsme tedy takto: Nekwish – Johny, Milan, Vojta, Pája, Prochy, Mira a posledním nečekaným přírůstkem byl snad už doléčený Michal, který sestavu doplnil na poslední chvíli.

Cíl byl jasný, konečně bodovat a odpoutat se jak výsledkově, tak herně od debaklů z předchozích kol. Zápas s Poclainem byl co se týče průběhu zápasu pěkná divočina. Po pěkně umístěné , přízemní střele Vojty ze střední vzdálenosti jsme se dostali do vedení. Vojtovi nahrával Mira. Snad nebudu daleko od pravdy, že po celý zápas jsme byli o chlup lepším týmem, i když nezaujatý divák to mohl vidět fifty fifty. Jednalo se spíše o zarputilý boj, než o krásný futsal. Bohužel, do poločasu se soupeři podařilo vývoj zápasu otočit a převážit misku vah na svoji stranu (1:2). Nevzpomínám si, při jakém to bylo skóre, ale v zápase nám pomohla skutečnost, že Nekwish brilantně zneškodnil penaltu, která po domnělé ruce Miry byla odpískána. Ten na brankové čáře míč vyrazil kolenem, ovšem nezkušený rozhodčí, který tápal pohledem po všech čertech, aby se ujistil o správnosti svého rozhodnutí, nakonec ze svého omylu neslevil a pencle se kopala. Jak už jsem zmínil, Nekwsih chytl. O mnoho nepříjemnější bylo to, že Mira zápas po červené kartě nedohrál a dostal tak automatický stop i na další utkání. Druhý poločas jsem začali velmi dobře. Po zahrání malé domů soupeře jsme kopali nepřímí kop, Vojta po přiťuknutí Prochyho neomylně propálil zeď pod víko branky. Po chvíli se skóre opět přelilo na naši stranu. Po povedeném brejku a přečíslení zakončoval Milan do prázdné brány, nahrával jsem mu já. Zajímavý a vyrovnaný zápas skončil výsledkem 3:2 v náš prospěch a my si připsali druhou výhru letošní sezony.
Carpe Diem vs. Poclain 3:2 (1:2)
branky: Vojta (Mira), Vojta (Prochy), Milan (Pája).

Druhý zápas byl dosti podobný tomu prvnímu, jen soupeř byl o chlup kvalitnější, než Poclain. Ve druhém zápase jsme měli Kampu, do tohoto špílu jsme nastoupili už jen v šesti v poli, bez vykartovaného Mirka. V tomto zápase jsme naopak prohrávali. V závěru poločasu se nám povedla vyrovnat po krásné individuální akci Milana, který se protáhl jako úhoř kolem lajny a soupeřů, přihrál mě do středu pole a já jsem levačkou umístil míč pod břevno. Druhý poločas poznamenaly dvě důležité události, bohužel obě nepříjemné pro náš celek. Nejprve byla odpískána penalta po faulu nefaulu Nekwishe ve vápně, když ležíc na zádech za sebe máchl rukou a útočník se teatrálně skácel k zemi. Tentokrát se podařilo soupeři přísně nařízený pokutový kop proměnit. Druhá událost se stala za nedlouho, když soupeř při tvrdé hře u lajny naremploval Johnyho do tyčky držící síť kolem hřiště. Johny se tímto odrovnal zřejmě do konce sezony. Odnesla to hlava, která málem přepůlila tyčku a dále koleno, na které Johny dopadl. Na jednu stranu musím uznat, že to byl souboj o míč, ovšem na tu druhou se takto záludně u lajny, kde je možnost těžkého zranění a tyčky jsou zatraceně blízko, nehraje. Žádný míč nestojí za to, aby se riskovalo zdraví hráče. Nu což, stalo se.. Místo toho, aby soupeř stáhl ocas mezi nohy a staral se o zdraví hráče, vykřikoval a hádal se s rozhodčím, že to faul nebyl.. Nechci Kampě křivdit, hulákal jen někdo, ne celý tým.. Celá nepříjemnost měla za následek vyloučení faulujícího Kampaře, což se nám povedlo nečekaně dobře využít. Při hře 4 na 3 jsme předvedli nevídanou hru, sérii rychlých přihrávek, načež na konci byl střelec Vojta. Po mé křižné přihrávce opět ze střední vzdálenosti zavěsil míč střelou vzduchem do sítě. Parádní vyrovnání. Konečnou branku na 2:3 v náš neprospěch lze snad už jen přičíst naší únavě a tím i nekoncentrovanosti. Přišli jsme během 2 zápasů o dva hráče a dohrávali tedy s jedním na střídání. Nepodařilo se nám tak sportovně „pomstít“ vraždu Johnyho a prohráli tak 2:3.
Carpe Diem vs. Kampa 2:3 (1:1)
branky: Pája (Milan), Vojta (Pája).

V tabulce se začíná tvořit blok čtyř týmů na konci tabulky, jehož jsme členy. Nebylo by dobré si nechat zbytek pole utéct, uvidíme, třeba se nám podaří favority potrápit už za 14 dní. Tento víkend je totiž volno.

A závěrem lékařská zpráva Johyho:  Zranění bez  zlomenin, Johny byl na rentgenu páteře, obou kolen, pánve, obličeje. Pohmožděný nos, naražená kyčelní kost, šlacha pod kolenem s lehkým otokem, bolestivá. Tři týdny v klidu.