V pátek proběhla hospodská akce. Neměla žádný název,
nebyla to předsezonní schůze, přesto měla co do zásadních informací ledacos do
sebe.
Asi ta nejdůležitější je, že od příští sezony nebudu již
vedoucím klubu, na tuto funkci na konci sezony rezignuji, jak se říká v profesionálních
kruzích.
Důvody jsou jasné. Nalomený jsem byl už při minulé
popodzimní schůzce, to bylo z mého projevu asi patrné. Od té doby se situace
nijak nezměnila. Ještě během vánoc jsem nebyl stoprocentně rozhodnutý, celou
dobu to bylo 50 na 50. Přece jen klub je moje dítě a opustit jej je pro mě
ohromně těžká věc. Ovšem investovat do něj další síly je už pro mě neřešitelným
úkolem. Jen když se podíváme na naši marodku – Tomáš do konce sezony mimo a dále
netuším, Michaldovo zranění se nelepší, jaro prý odkulhá a po sezoně se zřejmě
také chystá skončit a věnovat se již naplno jinému sportu – hokeji na
Playstationu. To máme dva hráče ze hry. Třetí ze hry pro příští sezonu je Petr,
který se odstěhoval. Pavel, který měl na jarní část přijít do klubu s Petrem
nekomunikuje a tak i tento tah se zdá býti v troskách. Ríša, Nekwish a
poslední dobou i Mira na tréninky kašlou. Každej z jiného důvodu, méně či
více důležitého. Prochy má v háji břicho, ale říkal, že se dá do kupy. Kdo
nám tedy zbývá? Milan a Sykec – dva lidé, kteří když můžou, chodí.. ovšem na
tomto se klub postavit, nebo vlastně udržet nedá..
Sestavu jsem slepoval po celých 6 let fungování klubu, vždy
se sehnal někdo nový a nějak se to překlenulo.. Nyní mi chybí motivace a chuť
opět celek doplňovat a starat se o něj..
Ta motivace jste vy všichni, kdo jste za klub hráli a co do klubu
vkládáte v pozitivním i negativním smyslu. Každej do klubu něco přinese,
nebo přinesl, ovšem poslední dobou je to skutečně tak, že cítím, že je kolem
něj více starostí, než radosti. Vedení klubu musí být radost, nikoliv opak, jak
se pro mě poslední dobou stalo. Rve mi to srdce, ale nevidím v současnosti
jiné řešení.
Vlastně jedno by tu bylo. Řekl jsem ho v pátek. Tím
nejlepším řešením by bylo, aby klub někdo převzal a to do posledního puntíku.
Zkrátka stal se novým Králem. Stránky jsou sice klubovou součástí od jeho
založení, ale myslím, že na nich klub nestojí. Mnoho klubů funguje i bez
stránek, proto by se jednalo skutečně jen o samotné vedení lidí. Z vlastní
zkušenosti ale musím říct, že to žádný med není..
Jak jsem napsal, dlouho jsem váhal, zda klub položit,
nabídnout někomu dalšímu a řešil co bude dál. Moje rozhodnutí nadobro zlomil až
nový, důležitý impuls. Čekám nového malého futsalistu. Tuto novinku vím od zhruba
od Nového Roku. Přírůstek očekávám v polovině srpna. Času nebude jistě
nazbyt. Tímto ale chci vyvrátit fámy, které mohou vzniknout, že klub končí
kvůli tomuto faktu. Není tomu tak, myslím, že jde skloubit všechno, když se
chce. Pokud by klub fungoval jak má, určitě bych se nerozhodoval a tento článek
nepsal.
S touto nepříjemnou situací je spojen i nákup nových
dresů, který je v současnosti pozastaven ze zjevných důvodů.
V březnu nás čeká Turnaj nadějí a poté možná poslední
půlsezona klubu. Neserte na to, pánové. Prosím Vás. Odehrajme jaro se
vzpřímenou hlavou a v co největším počtu. Děkuji.