Hajný je lesa pán

Hajný je lesa pán.. I tuto neděli jsme si dokázali ohlídat bez větších problémů svůj revír, nebo chcete li svůj bodový náskok před pytláky z Modřic. S nabitými flintami, které nakonec vypráskali šest rán do sítě soupeře, se nám podařilo udělat velký krok k titulu ve 3A třídě. Navíc, co je potěšující, kuny a tchoři nám v revíru také neřádily..

Nedávno jsem si k Martinem Mrázkem (bývalý hráč CD) dělali srandu, jak že se ty dnešní fotbalové hvězdy jmenují.  Nebo spíše, jak je nazývají média různými zkratkami a zkomoleninami jmen. Pro příklad uveďme Christiana Ronalda jakožto CR7, nebo Robina van Persieho známého pod zkratkou RVPéčko, či managera José Mourinha – The Big One, nebo Mou. Myslím, že je na čase být také světový a ze srandy užívat tyto nezištné zkratky. Můžete sami posoudit, komu by co slušelo a jak je která zkratka zvučná.. Tady je naše nedělní sestava: MN82, RS50, MS5, ML25, PJ20, PP60, MH11, PB3, TM8. Z důvodu nemoci byl omluven MK9. Líbí? Třeba takové RS50 nezní špatně.. jako nějakej bombardér..

Hajný je lesa pán, to je jasné..

V neděli jsme měli na pořadu dne jediný zápas - s Modřicemi. Toto utkání měla mnohá specifika. Jedním z nich bylo, že paralelně s „našimi“ Modřicemi hráli i Modřice B, které hrají 3F třídu a bojují tam o čelo tabulky. Sestava našeho soupeře tedy byla mírně okleštěná, protože týmy A a B mají možnost se všelijak promíchat, aby to bylo k jejich užitku. Dá se tedy vydedukovat, že hlavní síly se soustředili ne v našem soupeři, ale jeho B týmu, kde v tu dobu bojovali na Kamánkách o postup. Snad i proto za soupeře nastoupili dva hráči narozeni dříve, než tatíček Masaryk. Zbytek týmu jsem nepoznával, až na temperamentního a běhavého Inčučůnu.

Druhou věci, co jsem bral v potaz bylo, že jsme hráli až poslední zápas dne. Věděli jsme tedy výsledky soupeřů, kteří by nám rádi triumf znepříjemnili. Správné postavení Jupitera se Saturnem vůči Zemi však způsobilo, že Ethanol i Storks svoje úlohy nezvládli a každý jednou kapituloval. Stejně jako my měla jediný zápas toho dne na programu Bolest, který s s přehledem vyhrála. I tak se dá mluvit o velké pomoci od soupeřů. Všechny tyto informace jsme před zápasem měli a tak s nimi mohly i pracovat. Bylo tedy jen na nás, zda se nám podaří náskok v čele tabulky uhájit, nebo svoji prohrou boj o čelo zdramatizovat. Překvapení se nekonalo, svoji úlohu jsme zvládli s noblesou.
Nesmím opomenout ani fakt, že po dlouhé době jsme měli nového kapitána. Pája na utkání s Modřicemi předal pásku Tomášovi a ten se role vedoucího zhostil více než se ctí. Gratulace!

  

Ještě než začnu s popisem utkání a Vám by se nechtělo ho číst, je možné souhrn utkání udělat v jedné rozvité větě.. "Vzali jsem starou huňatou ovci a stříhali ji tak dlouho, až z ní bylo jehně.." Kdo má však chuť se začíst do obsáhlejšího reportu, má příležitost..

Celý zápas se odehrál podle jasného, předem napsaného scénáře. Soupeř byl vesměs bezzubý a pokud přece na nás občas něco vycenil, většinou RS50 svoji nekompromisní hrou zbytek zubů vymlátil. Od začátku jsme hráli nátlakovou hru na straně soupeře, kdy Modřicím v nejednom případ zbylo jediné, odkopnout míč. Šance od úvodu se odehrávali pouze na straně Modřic a bylo jen otázkou času, kdy se nějaká akce uchytne a míč skončí za zády brankáře. K první brance nám pomohla tak trošku náhoda, nebo můžeme také říct už oprýskanou mírně trapnou větu, že jsme šli štěstíčku naproti. Od autové čáry, po rozehrání MH11, se napřáhl PP60, byla to silná rána, na kterou nikdo nedokázal zareagovat a ač nešla přímo na bránu, některý z hráčů Modřic si střelu srazil do brány. Byly to takové chtěné nechtěné housle z deseti metrů. PP60 by jistě tvrdil, že byly chtěné.. :-) Druhý gól už však byl jako z z galerie Národního muzea. ML25 z rohu centruje před bránu, PB3 z první věší prádlo kolíčky na šňůry do šibenice brány. Nádhera. Skutečný skvost. Radost z rychlého dvoubrankového vedení však nevydržela dlouho, po chybce na půli hřiště proměnil samostatný nájezd jeden z Modřičáků a nepřímo načrtl možný scénář dalšího průběhu zápasu. Dlouho se nám nedařilo i přes náš velký tlak tento náčrt smazat a mrak pochybnosti nad našimi hlavami se jakoby stále zvětšoval s přibývajícími neproměněnými šancemi. Někteří máme ve svým pamětech černě zapsáno, kolikrát už jsme odehráli dobré utkání, ve kterém si soupeř neškrtl a nakonec jsme odcházeli s remízou, či prohrou po náhodných, hloupých gólech. Do poločasu už skóre zůstalo nezměněno. Ve druhé půli jsme však už nadobro onen mrak dokázali rozptýlit. Myslivecký hon byl zahájen a my si užívali každé minuty utkání. Do dvoubrankového vedení nás poslali a základní kámen uklidnění položili MH11 s RS50, kdy po úprku do brejku a výměně míče skórovali. Skóroval tedy jen MH11 samozřejmě, ale stejný podíl na brance má i nahrávající RS50. Na 4:1 zvyšoval PB3, když nastavil svůj výstavní zadeček do centru PJ20 na zadní tyč. Od pravé půlky se míč odrazil přímo do sítě. Druhý výstavní gól PB3 v zápase. Geniální ťukec TM8 s PB3 = 5:1 (skóroval TM8) a exhibici v druhém poločase, který jsme vyhráli mj. 4:0 dokonal svým druhým gólem opět TM8. Ke skórování ho vybídl PP60. Zápas jsme tedy ovládli bez větších problémů. Rozdíl byl patrný v obou poločasech, ovšem až ve druhém se nám podařilo gólově se vyjádřit. Výsledek 6:1 je výstižným obrazem hry a když šancí ke skórování bylo ještě skutečně mnoho. Na druhou stranu je potřeba pochválit i našeho brankáře, hajného MN82, který se blýskl pár zákroky a tím si určitě zlepšil náladu, vytrhlo ho to z celozápasové nudy před jeho bránou a hlavně tým podržel. 

Carpe Diem vs. Modřice 6:1 (2:1)

branky: Prochy (Mira), Petr (Milan), Mira (Ríša), Petr (Pája), Tomáš (Petr), Tomáš (Prochy).

Všichni z týmu si zaslouží pochvalu, do jednoho. Takto se potvrzuje vedení v tabulce, takto se kráčí k titulu, takto hraje šampion! Díky!