Kromě nepříjemného zranění Petra, o kterém jsem psal
v minulém článku, se zranil i Prochy. Dle jeho vyjádření naštěstí není
jeho zranění kolene tak vážné, jak se zdálo.. Když se po zemi smýkal jako
pravěký mop to vypadalo, že udeřila jeho poslední hodinka. Díky bohu tomu tak
není a po pár dnech odpočinku se na jeho finesy budeme moci těšit už snad
následující neděli.
Tuto neděli jsme si však vybrali smůlu a to vrchovatě.
Nevím, zda jste to zpozorovali, ale na zápasy jsem došel s novým batohem.
Ten batoh jsem si přinesl proto, abych si v něm odnesl body. Nakonec jsem
si v něm odnášel „pouze“ body dva a také pocit malé křivdy. Futsaloví
Bohové nám tentokrát nepřáli..
V úvodním duelu s Bolestí se toho událo tolik, co
se často neuděje ani za polovinu sezony. Byli jsme nuceni se vyrovnat
s nečekanou absencí Nekwishe, svědky jsme byli dvou zranění našich
forvardů, dále se mohly přeplněné tribuny těšit z dokonalého obratu ve
skóre a jako návdavkem šokující drama v poslední dvouminutovce. Co jiného
si nezaujatý divák může přát než to, co se odehrálo včera kolem 11 dopolední ve
svatostánku na Okruhu.
Prvním šokem, který se stal byla nečekaná absence Nekwishe
v prvním zápase. Nekwish zaspal a stihl by to až na druhý špíl, což se i
stalo. Do brány se tedy s naším první soupeřem – Bolestí - postavil Ríša a
sestava tedy musela být operativně překopána. Zněla takto: Ríša – Michaldo,
Pája, Prochy – Mirek, Petr, Tomáš.
Do utkání jsme vkročili nešťastně a po dvou chybách, kdy
jsme se jednou nedokázali zastoupit dostatečně v obraně (z protiútoku), ve
druhém případě jsme nechali tancovat útočníka Bolesti mezi dvěma hráči téměř
bez povšimnutí a následná střela byla velmi dobře umístěná, jsme prohrávali už
0:2. Častokrát se stalo, že výsledek 0:2 pro nás býval v minulých sezonách
neřešitelný voříšek a mnozí z týmu se už viděli ve sprše, ač byl začátek
zápasu.. Teď je však Carpe Diem jiné, dynamické, schopné odpovědi. Náš tým
dostal Bolest pod ústavičný tlak, který korunoval snižující brankou na 1:2. Od
rohového praporku centroval skrz jesle obránce Pája na Mirka, který po
zpracování patičkou dopravil míč do sítě. Troufám si říct, že v celém
utkání jsme byli opět lepším týmem, ale jak už jsem psal na začátku, štěstí nám
tentokrát kamsi ufrnklo. Poločas skončil tedy poprvé v této sezoně
v náš neprospěch. Druhé dějství jsme zahájili brilantní akcí na jejímž
začátku byl opět Pája. Stejně jako v minulém špíle i tentokrát si Pája
nezapomněl do pověstného batohu, o kterém se zmiňuji na začátku, přibalit
koloběžku. Projel se na ní zhruba 10 metrů před bránou, tím si vychutnal
obránce a následnou nahrávkou pod sebe našel opět nekrytého Mirka. Mirek
zkušeně zakončil. Vyrovnání je tu. Snad v polovině druhé půle jsme opět
zvedli prapor. Tentokrát to byl Tomáš, který si se mnou vyměnil na půlce míč a
poté nádherně umístil táhlou střelou míč k tyčce. Pohledná akce, anarchie
v ochozech, konfety, papírky, světlice, pyroshow…však to znáte.. Dochází ke zranění Petra (kotník) a po chvíli i
Prochyho (koleno). Byly dvě minuty do konce a my drželi tři body doslova pod krkem. Tu
se ale stroj zadřel a rozjeté Carpe Diem si samo vrazilo třísku do zadku.
Střela po zemi s parametry pomalé nahrávky Ríša nezkrotil, nebo lépe
řečeno podcenil a míč mu projel pod nohou na brankové čáře. Vyrovnání na 3:3
v ten nejhorší okamžik. Byly jsme však stále odhodláni body získat a
prakticky z protiútoku se nám podařilo nemožné. Skromnost stranou, dle
mého názoru se mě povedla přihrávka, která se podaří skutečně málokomu a
málokdy. Z půlky jsem poslal mezi obránci nahrávku na Michalda, který se
obloukem blížil k místu určení. Akci bych přirovnal k vypuštění
rakety k tryskáče, který si přesně na tisícinu vteřiny najde svůj cíl.
Michaldo přebírá míč a je sám před brankářem. Situaci řeší jako hladová hyena.
Z brankáře trhá maso zaživa, krade body do mého batohu a jakoby mimochodem
dává krásný gól.. Vedeme 4:32 asi 30 vteřin před koncem. To, co jsem před pár
řádky označil jako nemožné, je proti další záležitosti už jen výsměchem.
Poslední akce zápasu. Tuším, že to bylo takto.. Brankář Bolesti vyhazuje míč
(nebo obránce Bolesti z vlastní poloviny centruje) na naši bránu. Míč letí
vzduchem, poslední Michaldo podbíhá míč – netrefuje hlavou a jaksi pofidérně se
míč odráží asi do zad útočníka Bolesti. Ríša šel do vzduchu do souboje taktéž..
Na míč nedosáhl a na odraz od zad soupeře už nezareagoval. Míč se rychlostí
mlže dosoukal za brankovou čáru. Tragédie!! Zářný příklad, jak je možné ztratit
zápas v posledních vteřinách.. No,
nedá se nic dělat, uhráli jsme remízu po slušném výkonu, který však měl být
korunován třemi body, na tom se asi shodneme všichni. Soupeř byl hratelný a
body jsme mu protentokrát doslova vnutili.
Mj.děkuji Ríšovi, že se postavil mezi tři tyče. Po celý
zápas chytal výborně, škoda chybky v závěru.
Carpe Diem vs. Bolest 4:4 (1:2)
branky: Mirek (Pája), Mirek (Pája), Tomáš (Pája), Michaldo
(Pája).
Sestava pro druhý zápas: Nekwish - Ríša, Pája, Michaldo - Petr, Pája, Tomáš, Mirek. (oba zranění se rozhodli nastoupit a Nekwish dorazil)
Po hodinové pauze následoval zápas se Storks a ani zde jsme
nezachytili začátek a celkem brzo prohrávali. Bohužel si ani za prase
nevzpomenu, jak branka padla.. No..něco mě říká, že Michaldo se vytáhl z obrany
do útoku a nikdo ho v obraně nezastoupil. Bohužel, toto bychom ještě měli
vypilovat a říct si, jak to by to bylo nejlepší hrát. Vše podstatné v utkání
se odehrálo v první půli. Zde chci apelovat na všechny přítomné, aby se
ozvali, kdo že mě asistoval u mé první branky. Z leva jsem obdržel míč na
střed hřiště při přečíslení a těsně před obráncem jsem míč trkl zhruba z 10ti
metrů šajtlí. Mičuda po zemi doslova přijela k pravé tyčce. Ležící golman
nedokázal na umístěnou střelu reagovat. Po chvíli jsme se ujali vedení..teď mě
napadá, že v obou střetnutích se nám podařilo obrátit výsledek, což je chvályhodné..
Míč na polovině soupeře má Tomáš, já s mohutným křikem se rozbíhám z obrany
sprintem (nebo to aspoň sprint měl být) kupředu a nabíhám do volného prostoru
podél čáry. Tomáš mě umě našel příklepem a já nekompromisně posla míč jeslemi
prudce za záda golmana. Pěkná, rychlá, moderní akce a především vedení 2:1.
Před koncem poločasu jsme se dočkali vyrovnání. Nebezpečnou střelu výborně
vyrazil Nekwish, ale na dorážku už byl krátký. Nikdo z bránících hráčů
nedokázal reagovat a míč odkopnout, blíže byl totiž postavený útočící Stork a
tak poločas skončil smírně, plichtou 2:2. V druhé půli branka nepadla i
přes naši velkou snahu a asi tři vyložené šance. V druhé půli jsme byli
vítězství jednoznačně blíže my, soupeře jsme mačkali často jako citrón, ovšem šťáva
jaksi netekla. Je to škoda, protože i v tomto utkání se daly ty tři body
urvat..
Carpe Diem vs. Stroks 2:2 (2:2)
branky: Pája ( --- ), Pája (Tomáš)
Nu což, z neděle si tedy odnášíme 2 body a pocit
uhájené neporanitelnosti. Pohled na tabulku je stále velice příjemný. Vévodíme
3A.třídě s mírným náskokem. Tato ztráta nás může mrzet, protože pokud
bychom měli o 4 body více, náš náskok už by byl velice luxusní jak na druhou
příčku tak až propastný na tu třetí. Takto máme na druhé místo 2 body a na
třetí 3 body náskoku. Každopádně příští kolo hrajeme pouze 1 utkání – ostatní dvě,
důležitou věcí zůstává fakt, že se střetne druhý Špilberk se třetím Storksem,
takže si navzájem vezmou body. Pokud se nám podaří nad Modřicemi zvítězit,
první pozici bychom uhájit měli i po neděli.
V tabulce nejlepších střelců soutěže máme také své
významné zastoupení. Růžky vystrkuje „El Niňo“ Mirek Torres Halm, který má na
kontě už 6 branek a na celkové třetí místo, které patří hráči Výplachovi z Bosonoh,
ztrácí jedinou branku. O první místo s devíti trefami se dělí hráč Faistl
ze Starého Lískovce a El Fenomeno z Carpe Diem.
Ještě Vám dlužím malé vysvětlení. Mnozí se mě ptali, zda
jsme po utkání, ať prvním, nebo druhém naštvaný. Naštvaný jsem nebyl!! Jen
zdrchaný a trochu zklamaný.. každopádně naštvaný ne! K naštvanosti nebyl
sebemenší důvod, všichni hráli skvěle, jen chyběla kapka štěstí. Mírný smutek
po tak nešikovném průběhu, jaký jsme zažili je přece na místě, nemyslíte? Každý
kdo tam byl musel také cítil alespoň trošku zklamání. V obou utkáních jsme
sahali po třech bodech, nakonec máme dva.. Nedá se nic dělat a bojovat dál..
Už v neděli hrajeme další střetnutí, v netradičním
čase 17:15 na hřišti Svážná. Týmem zmítá silná marodka, tak doufám, že se
slezeme v ucházejícím počtu. O marodce napíšu v dalším článku..
Napište, kdo mě asistoval u první branky v utkání se Stroks
– děkuji!!