V sobotu jsme úspěšně odehráli turnaj O Lamí Kopýtko,
ročník 2012. Více než klasické Carpe Diem se jednalo spíše o partu dobrých
kamarádů z Kamínek, původně zamýšlených při zakládání klubu (většina
z nich zde i působili v různých časech a ročnících) + tři hráči současného klubu. Můžeme tedy
tým, který turnaj odehrál nazývat třeba AS Carpe Diem (AS = All Stars).
Na turnaji jsme vybojovali výborné 2.místo, což je
historický úspěch. Padli jsme až ve finále s týmem Troubsko a to skórem
2:4. Do té doby jsme v turnaji neztratili bod a byli jasně nejlepší celek
na turnaji, který zápasy vyhrával rozdílem jedné, či dvou tříd. Velkým
specifikem turnaje se stalo to, že naše základní skupina byla nejtěžší, což
dokázalo to, že všichni 4 postupující se opět střetli v semifinále. Nikdo
jiný z jiné skupiny se do bojů o první 4 místa neprodral. Nejlepším
brankářem turnaje byl vyhlášen náš Nekwish, který inkasoval skutečně poskrovnu.
O nejlepšího střelce se dlouho ucházel Lukáš a jeho korunovali mu chyběla pouze
jediná branka. Skončil s 12ti brankami na druhém místě, jelikož soupeř měl
více odehraných utkání, než jiný střelec s 12ti. Celkově se turnaj velmi
povedl, organizace ze strany pořadatele sice trochu pokulhávala, ale jedná se
bezesporu o nejúspěšnější turnaj klubu od jeho založení. K úplné
spokojenosti chybělo jediné, chyběla tomu skutečně už jen ta třešnička na
dortu, vítězství ve finále, po kterém jsme několikrát lapali.
Sestava: Nekwish – Vláďa M., Olin, Pája – Lukáš, Petr,
Mrazič.
Naše základní skupina čítala čtyři další celky: Direct Signs,
Troubsko, Fincentrum a Brno City. Je paradoxem, že po nás asi nejlepší celek
skupiny tým Brno City si odnesl černého Petra a nepostoupil.
Základní skupina začala soubojem s týmem Troubsko, za
které nastoupilo i pár hráčů Slovanu Brno, takže bylo proč se alespoň trochu
obávat. Průběh zápasu však vyzněl zcela jasně v náš prospěch. Troubsko se
nedostalo prakticky k ničemu a my soupeře roznesli šesti brankami, přičemž
jsme inkasovali jen jednou. Výtečný vstup do turnaje a uklidnění po
profesorském výkonu.
AS Carpe Diem vs. Troubsko 6:1
branky: Lukáš 2, Pája, Vláďa, Martin, Olin.
Hned druhý zápas měl prověřit, jestli na tom jsme skutečně
tak, jak jsme se představili v úvodním střetnutí. Narazili jsme totiž na
předloňského vítěze a loňského bronzistu, tým Direct Signs. Obavy o výsledek
jsme smázli po pár minutách a zvučné jméno tamního turnaje jsme uzemnili celkem
osmi knedlíky ke guláši, který jsme právě servírovali. Inkasovali jsme pouze
dvakrát a zaslouženě si odnesli další tři body. Výsledek 8:2 nad favoritem
turnaje náhle otočil role a do favorita turnaje jsme se pasovali sami.
Bezchybný výkon.
AS Carpe Diem vs. Direkt Signs 8:2
branky: Lukáš 3, Pája 2, Vláďa, Olin, Petr.
Díky lehkému postupovému klíči jsme již téměř měli jistotu
postupu a tak jsme do souboje s týmem Brno City mohli jít s klidem.
Brno City byl dle našeho názoru nejtěžší a nejnebezpečnější soupeř, se kterým
jsme se v základní skupině a vlastně i v celém turnaji střetli.
Výsledek 0:0 trval až do konce zápasu, aby v poslední minutě rozhodl
střelec našeho týmu, Lukáš. Hubené vítězství nás už nadobro katapultovalo mezi
postupující týmy.
AS Carpe Diem vs. Brno City 1:0
branka: Lukáš
Poslední zápas základní skupiny byl s týmem ve
žlutozelené kombinaci barev s názvem
Fincentrum. Celek složený z podivínů, z nichž vyčníval
(nikoliv svou výškou) „trávnínář“. Na hlavě měl sestřih ala golfové odpaliště,
přičemž při odpalu míčku z trávníku odlétávají místo drnů trávy negativní
emoce. Přemotivovanost však nebyla na místě. Soupeře jsme ztrestali debaklem
6:0 a tak i tento soupeř odcházel ze hřiště s brekem. Opět výtečný výkon.
AS Carpe Diem vs. Fincentrum 6:0
branky: Petr 3, Lukáš 2, Olin.
Do Play Off jsme se tedy kvalifikovali s plným počtem
bodů, bez ztráty kytičky a z prvního místa. V týmu vládla pohoda, po
zdařilých špílech i natěšenost na play off a všeobecně dobrá nálada. Energii
ubíralo snad jen dvěstěstupňové horko. Kdo by to byl čekal, že po tak hladkém
průběhu základní skupiny jsme vlastně narazili současně na nejsilnější celky,
co se ten den na turnaji sešli, což dokládá složení pozdějšího semifinále. Los
nás vsunul lvovi do tlamy a my z ní vyšli se vztyčenou hlavou a navíc
v roli favorita na celkové vítězství.
Chtěl bych vyzdvihnout to, že jsme skutečně utvořili herní
celek. V naší hře nebylo slabého místa. Každý z šesti v poli se
zapojil do kombinace, bránění a všeho co bylo nutné. Futsalové kategorie, ve
kterých jednotliví hráči hrají byli smazány a všichni si rozuměli, jako by
spolu hráli odjakživa. Ano, nás pět lidí z Kamínek by se dalo brát
s rezervou, protože jsme spolu prožili dlouhé roky na Old Školforu, ale
třeba Petr s námi nikdy nehrál a přitom zapadl, jako by to byl rodný
bratr. Standardně výborné výkony předváděl Nekwish, který v případě nouze
podržel skvostnými zákroky.
Play Off nám přisoudil jako prvního soupeře do osmifinále
celek König. Snad ztuhlost po hodinu a půl trvající pauze zapříčinila, že jsme
poprvé v turnaji inkasovali jako první a prohrávali 0:1. Začáteční slabá
nervozita odezněla po vyrovnání a následný brankostroj se zastavil na hodnotě
5ti kusů. Opět jednoznačné vítězství, převaha, zkrátka koncert.
AS Carpe Diem vs. König 5:1
branky: Vláďa, Lukáš, Pája, Martin, Olin.
Čtvrtfinále už měl být těžší oříšek. Ani ne tak proto, že by
nám tým s názvem NoName naháněl strach, ale proto, že do brány si na
turnaj přišel zachytat legendární šedý vlk, někdejší opora Slovanu – Jara.
Přesto, že dlouho nepadla branka, nakonec se rafička v Jarových hodinkách
protočila pozpátku celkem 4krát. Nekwish opět uhájil čistý štít. Kvalita byla
na naší straně a opět jsme proklouzli s klidem už do semifinále.
AS Carpe Diem vs. NoName 4:0
branky: Petr, Olin, Vláďa, Lukáš.
Vždy bývá ošidné hrát na turnaji s jedním celkem
dvakrát. To se nám bohužel stalo i v semifinále a později i ve finále.
V semifinále na nás čekal Direct Signs. Bylo tu už trochu jiné kafé, než
ve skupině. Soupeř posílil o dobrého brankáře, kterého si vypůjčili
z některého z vypadnuvších týmů (což je samozřejmě zakázáno), a šlo
se do boje. Zápas to byl vyrovnaný, ale rozhodla zřejmě kvalita hráčů a naše
menší chybovost. Do soupeřovi brány se dvakrát trefil Lukáš, po pěkných
kombinacích. Vedení 2:0 nakonec bylo pár minut před koncem zkorigováno
kontaktní brankou na 1:2, což však už nic neřešilo. Vedení jsme si zkušeně
pohlídali a postoupili do bájného finále.
AS Carpe Diem vs. Direkt Signs 2:1
branky: Lukáš 2
Finále! Ve finále jsme obdrželi soupeře z Troubska,
kterého jsme ztrapnili v základní skupině. Byli jsme tedy papírovými
favority, ale v takovémto utkání se může stát cokoliv. Do utkání jsme
vstoupili s grácií a otevřeli skóre trefou Olina, po chvíli jsme si však
bohužel ztečovanou střelu srazili do brány. Zodpovědnost na svá bedra opět
úspěšně přesunul zadák (nick podle oblíbenosti análního styku) Olin, který
zasunul utěšenou střelu přes obránce k tyčce. Opět jsme vedli a měli
k vytouženému triumfu blíže. Soupeř se nevzdal a záhy vyrovnal
z úhlu. Míč šťastně doskákal za záda Nekwishe. Plichtou skončil i poločas,
ve kterém jsme měli navrch a už dávno mohli zápas rozhodnout. Jak už to tak
bývá, tak i na nás padlo hovno z hůry a po střele z notné dálky
inkasovali potřetí. Prohrávání v druhém poločase bylo nepříjemné, nikoliv
neřešitelné. Naskytli se nám opět dvě či tři vyložené šance, ale jako by se náš
stroj trochu zadrhl, zřejmě z neklidu, o co všechno jde. Při hraní bez
brankáře jsme bohužel inkasovali počtvrté a bylo rozhodnuto.Utkání skončilo
výsledkem 2:4. Vítězství slaví Troubsko.
AS Carpe Diem vs. Troubsko 2:4
branky: Olin 2
Je na místě říci, že jsme byli v utkání lepším týmem,
nebezpečnějším, útočnějším, ovšem méně produktivní, což nás stálo turnajový
titul. Za výsledky v turnaji jsme si rozhodně vítězství zasloužili, jeden
jediný zápas, který jsme možná odehráli lépe, než ty předchozí, skončil
neúspěchem. Nezbývá nám však nic jiného, než pogratulovat soupeři
k vítězství a užívat si alespoň druhého místa.
Trošku statistik: V turnaji jsme odehráli celkem 8
utkání. Na hřišti jsme při tom parnu strávili úctyhodných 170 minut, což je bez
10 minut tři hodiny! Do brány soupeře jsme se trefili 34krát, inkasovali celkem
9krát, z toho jednou do prázdné brány při power play. Nekwish tedy
v osmi utkáních inkasoval pouze 8krát (3x čisté konto), za což mu právem
náleží pohár pro nejlepšího brankaře turnaje! Gratulace!
Branky jsme si rozdělili takto: Lukáš 12, Olin 7, Petr 5,
Pája a Vláďa 4, Mrazič 2. Tento počin však nelze brát až tak doslova, protože
mnohdy se stalo, že střelec zasouval míč po rozebrání obrany skutečně do
prázdné a na brance měl mnohem větší podíl nahrávající. Skutečně se mnohdy
jednalo o vypracované akce až domů, do kuchyně…
Děkuji všem, kdo se na turnaji podílel na skvělé
reprezentaci klubu. Petr hrál fantasticky, Lukáš si zastřílel a dostál své
reputace hvězdy, Olin tým ukázkově táhl zezadu (:-)), Vláďa byl velká jistota
tak jak ho známe, El Niňo Mrazič nazul střílky a urputně bojoval o každý míč a
o Nekwishovi už toho bylo napsáno tolik, že jakýkoliv superlativ by byl
výsměchem. Poděkování také patří našim dvěma fanynkám Lucce a Nikole, kteří po
celou dobu fandili, seč jim síly dovolili. U mě Lucka fungovala i jako
utěšitelka, když jsem si rozbil koleno a křičel jako malej fracek.
Z turnaje jsme si odvezli skutečně velký pohár
(velikost cca 2,5 černošského údu), míč Adidas - Tango12 vel.4 (tzn.že se domluvíme, zda
ještě kupovat nový), láhev Jim Beam (kterou sbalil Lukáš) a Bohemia Sekt, který
jsme nalili do poháru a společně vypili a na co nesmím zapomenout,
z turnaje jsme si odvezl na ksichtě a za krkem zuhelnatělý škvarek, což
bych celkem oželel. Naštěstí jsme nebyl sám.
Takže ještě jednou…a naposled! Carpe Diem uhrálo 2.místo na
turnaji O Lamí Kopýtko! Sláva!
(kompletní statistiky skupiny + play off a fotogalerii dodám
později)