.
Před zápasem:
Stejně jako při prvním zápase na podzim jsme se měli sejít v plném počtu a to v 5ti na střídání. V den zápasu se mě dopoledne ze zápasu omluvili marodi David a Culiš a tak sestava pro veledůležitý zápas zněla takto:
Martin H. - Boris, Ríša, Olin - Michal, Pája, Luboš a Martin
V den zápasu jsem byl od rána jak na trní.. Měl jsem návaly horka, bylo mi špatně, náhlé změny nálad, průjem.. no prostě něco podobného, jako mají mírně starší ženy kolem padesátky.. Jenže u mě se nejednalo o "přechod", nýbrž o "přerod" !!!! Přerod ve střelce !!! Tak to je..
Utkání, na které jsme byli doufám všeci nažhaveni jako psíci na smečku hárajících fenek, byl na pořadu dne až jako poslední z naší skupiny. Proto jsme měli možnost už s před zápasem nahlédnout do lejster s odehranými zápasy a byli jsme mile překvapeni.. Jen tak na okraj.. i-center remizovalo, Technika remíza a prohra, Storks - prohra s Bosonohama (jejich první v sezóně - to však ještě netušili, jakej világoš jim uštědříme my). No prostě včerejší výsledky nám dost pomohly a konečně se štěstí i na nás trochu usmálo.. Po prohlídce protokolů o utkání umaštěných od nedělní kachny jsme se konečně mohli naplno začít soustředit na nadcházející střetnutí..
Musím zde vyzdvihnout jeden týmový výborný tah a to, že jsme se napevno domluvili na střídání, které jsme svědomitě plnili po celé utkání. V obraně to bylo jasné, tři osoby rotovali. V útoku byli určeny střídající se dvojice - Michal a Pája, Luboš a Martin. Myslím, že to bylo vymyšleno moc dobře a hlavně su rád, že se konečně něco řeklo před špílem a opravdu se to taky v zápase dodrželo.. Po utkání jsme mluvil jednotlivě s každým z útočníků a tohle to střídání si nemohli vynachválit.. Já vím, píšu o tom tady jako kdybych objevil v peřině zašitý kilo kokainu, ale u nás tady toto střídání prostě není zažitý a pro mnoho z nás je to novinka. Když si vzpomenu na zápas se Storks na podzim, tak dost lidí si stěžovalo, že se ani pořádně nedostali do hry.. To se včera nestalo a všichni byli spokojení jako Budulínci na vocásku.
K samotnému zápasu:
Do utkání jsme vtrhli jako když chce tygr v aréně ukousnout hlavu gladiátorovi a uštědřit mu tak poslední ránu z milosti. Musím uznat, že vstup do utkání se nám dost povedl. Po úvodním tlaku
se nám podařilo vstřelit první gól. A věřte nebo ne, byl to Luboš a jeho první soutěžní gól v dresu Carpe Diem! Luboš si zkušeně zamotal obranu a poté nezištnou ránou rozvlnil síť. Krásný moment, který na jednu stranu uklidnil a na druhou ještě více fotbalově nakopl.. Po krásné akcičce se dostával na okraji území vymezeného pro brankáře Martin k zakončení, ale přitom byl faulován. Stačil však vystřelit, ale současně s jeho petardou zazněla píšťalka rozhodčího. A tak jsme dali branku, která nešťastně byla posouzena jako gól po odpískání. Rozhodčí ve víře, že bude necitlivě posouzenou situaci kompenzovat nám nabídl možnost kopat penaltu. Myslím, že tím dost poslal dolů psychiku nalomených Storks, kdežto nás to opět motivovalo k dalším výkonům. K penaltě se postavil Martin M., který po vteřince zavěsil levačkou míč po víko. Radost však trvala jen malou chvíli. Rozhodčí nám vysvětlil, že kopat se bude až na písknutí. A tak se penalta opakovala. Martin se rozbíhá aaaa, zavěšuje na stejné místo jako předtím. Výsledek 2:0 po asi polovině prvního poločasu nás už naprosto uklidnil a stali jsme se pány na hřišti.. Ke konci poločasu, který se odehrával vesměs v naší režii se ještě trefil včera výborný a naprosto odzbrojující Michal. Po přihrávce spoluhráče umístil svoji střelu k tyči.. Poločas 3:0 - paráda!!!
Druhý poločas nás zastihl ve chvíli, kdy jsme si asi už všichni mysleli, jak jednoduché to bude. Storks využívá naši chvíli nepozornosti a po přihrávce od rohového praporku jeden z útočníků nám střílí branku. V tu chvíli jsem uslyšel z tábora protivníka smělé a burcující hlasy " pojďmě borci, ještě to zkusíme".. Tyto slova ve mě vzbudili plno nepoznaných emocí.. Miluju totiž, když někomu můžu něco překazit.. A tak se naše klubová mašina opět rozjela na plné obrátky a se soupeři jsme začali někdo více, někdo méně tancovat doslova Macarenu. Nádherná akce střídala akci krásnou, míč byl jako přilepený u nohy, kličky jako starej Denilson, či Ronaldinho no prostě Brazílie hadr! I přes to, že Storks občas trochu zasmrděli před naším gološem (který opět dokázal v den utkání, že je pro tým nepostradatelný a tuze užitečný), už do konce utkání branku nevstřelili. Několik brankových příležitostí sám zlikvidoval výbornými zákroky a nebo mu pomohla správně postavená tyč.. Na ale do branky soupeře se góly začaly sypat nevídaným
stylem. Neuvěřitelnou a bombastickou střelou kanonýr Pája po strašně dlouhé době prolomil střeleckou mizérii a ukončil tak veškeré spekulace, které se kolem jeho osoby v poslední době rojili. Míč ve chvíli střely se změnil snad na ragbyovou merunu, která do šibenice zaplula rychlostí formule 1. Brankář soupeře v chvíli vstřelení branky ani nevěděl, že nějaká padla, neviděl ji. Zjistil to asi až po 5ti vteřinách, kdy zkoprnělý tým hostí a samozřejmě i náš mojí prdě začal tleskat a někteří i uklánět. Další branky do sítě Storks dovezl opět Martin M., který jako jediný v tomto střetnutí vstřelil dvě branky. Dále se trefil po trefné akci Boris, a jako poslední uzavřel skóre angličákem Olda, opět po krásné akci a přečíslení soupeře.. Konečný výsledek 7:1 s prvním týmem soutěže je nevídaný a o to krásnější, že všichni podali skvělý výkon podpořený týmovým duchem!
Celé utkání jsme odehrál v obrovské euforii, která drží snad doteď.. Sice né už tak, jako na zápase, kde to na mě určitě bylo i vidět, ale drží. Mám z tohoto výsledku obrovskou radost. Mám radost z toho, že na hřišti jsme si dokázali vyhovět po herní stránce, nehádali jsme se, nevyčítali chyby a dost k ucelenému výkonu pomohlo i organizované střídání.. V samotné hře se samozřejmě občas vyskytly i nějaké chybičky, především v stoprocentním (ne)pokrývání hráčů soupeře, ale to se prostě stává..
Všichni hráči odvedli kvalitní výkon..
Martin v bráně několikrát tým podržel výbornými zákroky. Ríša s Borisem tvrdil muziku vzadu a svým důsledným výkonem pomohli značně k dobrému výkonu celku. Olin rozjížděl akce a nakonec se i trefil sám. Martin dvě branky, hodně dobrý výkon po té pauze. Michal, neuvěřitelné kličky, které mu opravdu vycházeli, krásná branka. Luboš po dlouhé době opět v dresu Carpe předvedl, že má týmu co dát a že pokud bude chodit, tak se tým posune opět o velký stupeň nahoru. Pája - no všeci ste mě viděli, explodující bonbón zabalený ve své euforii.
Tabulka a odehrané zápasy 11. a 12. kola hovoří v naší skupině jasně. Výhrou nad Storks jsme se vyhoupli do čela tabulky, kde máme dvoubodový náskok, jasně nejlepší skóre a především zápas k dobru.
Před zápasem:
Stejně jako při prvním zápase na podzim jsme se měli sejít v plném počtu a to v 5ti na střídání. V den zápasu se mě dopoledne ze zápasu omluvili marodi David a Culiš a tak sestava pro veledůležitý zápas zněla takto:
Martin H. - Boris, Ríša, Olin - Michal, Pája, Luboš a Martin
V den zápasu jsem byl od rána jak na trní.. Měl jsem návaly horka, bylo mi špatně, náhlé změny nálad, průjem.. no prostě něco podobného, jako mají mírně starší ženy kolem padesátky.. Jenže u mě se nejednalo o "přechod", nýbrž o "přerod" !!!! Přerod ve střelce !!! Tak to je..
Utkání, na které jsme byli doufám všeci nažhaveni jako psíci na smečku hárajících fenek, byl na pořadu dne až jako poslední z naší skupiny. Proto jsme měli možnost už s před zápasem nahlédnout do lejster s odehranými zápasy a byli jsme mile překvapeni.. Jen tak na okraj.. i-center remizovalo, Technika remíza a prohra, Storks - prohra s Bosonohama (jejich první v sezóně - to však ještě netušili, jakej világoš jim uštědříme my). No prostě včerejší výsledky nám dost pomohly a konečně se štěstí i na nás trochu usmálo.. Po prohlídce protokolů o utkání umaštěných od nedělní kachny jsme se konečně mohli naplno začít soustředit na nadcházející střetnutí..
Musím zde vyzdvihnout jeden týmový výborný tah a to, že jsme se napevno domluvili na střídání, které jsme svědomitě plnili po celé utkání. V obraně to bylo jasné, tři osoby rotovali. V útoku byli určeny střídající se dvojice - Michal a Pája, Luboš a Martin. Myslím, že to bylo vymyšleno moc dobře a hlavně su rád, že se konečně něco řeklo před špílem a opravdu se to taky v zápase dodrželo.. Po utkání jsme mluvil jednotlivě s každým z útočníků a tohle to střídání si nemohli vynachválit.. Já vím, píšu o tom tady jako kdybych objevil v peřině zašitý kilo kokainu, ale u nás tady toto střídání prostě není zažitý a pro mnoho z nás je to novinka. Když si vzpomenu na zápas se Storks na podzim, tak dost lidí si stěžovalo, že se ani pořádně nedostali do hry.. To se včera nestalo a všichni byli spokojení jako Budulínci na vocásku.
K samotnému zápasu:
Do utkání jsme vtrhli jako když chce tygr v aréně ukousnout hlavu gladiátorovi a uštědřit mu tak poslední ránu z milosti. Musím uznat, že vstup do utkání se nám dost povedl. Po úvodním tlaku
se nám podařilo vstřelit první gól. A věřte nebo ne, byl to Luboš a jeho první soutěžní gól v dresu Carpe Diem! Luboš si zkušeně zamotal obranu a poté nezištnou ránou rozvlnil síť. Krásný moment, který na jednu stranu uklidnil a na druhou ještě více fotbalově nakopl.. Po krásné akcičce se dostával na okraji území vymezeného pro brankáře Martin k zakončení, ale přitom byl faulován. Stačil však vystřelit, ale současně s jeho petardou zazněla píšťalka rozhodčího. A tak jsme dali branku, která nešťastně byla posouzena jako gól po odpískání. Rozhodčí ve víře, že bude necitlivě posouzenou situaci kompenzovat nám nabídl možnost kopat penaltu. Myslím, že tím dost poslal dolů psychiku nalomených Storks, kdežto nás to opět motivovalo k dalším výkonům. K penaltě se postavil Martin M., který po vteřince zavěsil levačkou míč po víko. Radost však trvala jen malou chvíli. Rozhodčí nám vysvětlil, že kopat se bude až na písknutí. A tak se penalta opakovala. Martin se rozbíhá aaaa, zavěšuje na stejné místo jako předtím. Výsledek 2:0 po asi polovině prvního poločasu nás už naprosto uklidnil a stali jsme se pány na hřišti.. Ke konci poločasu, který se odehrával vesměs v naší režii se ještě trefil včera výborný a naprosto odzbrojující Michal. Po přihrávce spoluhráče umístil svoji střelu k tyči.. Poločas 3:0 - paráda!!!Druhý poločas nás zastihl ve chvíli, kdy jsme si asi už všichni mysleli, jak jednoduché to bude. Storks využívá naši chvíli nepozornosti a po přihrávce od rohového praporku jeden z útočníků nám střílí branku. V tu chvíli jsem uslyšel z tábora protivníka smělé a burcující hlasy " pojďmě borci, ještě to zkusíme".. Tyto slova ve mě vzbudili plno nepoznaných emocí.. Miluju totiž, když někomu můžu něco překazit.. A tak se naše klubová mašina opět rozjela na plné obrátky a se soupeři jsme začali někdo více, někdo méně tancovat doslova Macarenu. Nádherná akce střídala akci krásnou, míč byl jako přilepený u nohy, kličky jako starej Denilson, či Ronaldinho no prostě Brazílie hadr! I přes to, že Storks občas trochu zasmrděli před naším gološem (který opět dokázal v den utkání, že je pro tým nepostradatelný a tuze užitečný), už do konce utkání branku nevstřelili. Několik brankových příležitostí sám zlikvidoval výbornými zákroky a nebo mu pomohla správně postavená tyč.. Na ale do branky soupeře se góly začaly sypat nevídaným
stylem. Neuvěřitelnou a bombastickou střelou kanonýr Pája po strašně dlouhé době prolomil střeleckou mizérii a ukončil tak veškeré spekulace, které se kolem jeho osoby v poslední době rojili. Míč ve chvíli střely se změnil snad na ragbyovou merunu, která do šibenice zaplula rychlostí formule 1. Brankář soupeře v chvíli vstřelení branky ani nevěděl, že nějaká padla, neviděl ji. Zjistil to asi až po 5ti vteřinách, kdy zkoprnělý tým hostí a samozřejmě i náš mojí prdě začal tleskat a někteří i uklánět. Další branky do sítě Storks dovezl opět Martin M., který jako jediný v tomto střetnutí vstřelil dvě branky. Dále se trefil po trefné akci Boris, a jako poslední uzavřel skóre angličákem Olda, opět po krásné akci a přečíslení soupeře.. Konečný výsledek 7:1 s prvním týmem soutěže je nevídaný a o to krásnější, že všichni podali skvělý výkon podpořený týmovým duchem!
Celé utkání jsme odehrál v obrovské euforii, která drží snad doteď.. Sice né už tak, jako na zápase, kde to na mě určitě bylo i vidět, ale drží. Mám z tohoto výsledku obrovskou radost. Mám radost z toho, že na hřišti jsme si dokázali vyhovět po herní stránce, nehádali jsme se, nevyčítali chyby a dost k ucelenému výkonu pomohlo i organizované střídání.. V samotné hře se samozřejmě občas vyskytly i nějaké chybičky, především v stoprocentním (ne)pokrývání hráčů soupeře, ale to se prostě stává..
Všichni hráči odvedli kvalitní výkon..
Martin v bráně několikrát tým podržel výbornými zákroky. Ríša s Borisem tvrdil muziku vzadu a svým důsledným výkonem pomohli značně k dobrému výkonu celku. Olin rozjížděl akce a nakonec se i trefil sám. Martin dvě branky, hodně dobrý výkon po té pauze. Michal, neuvěřitelné kličky, které mu opravdu vycházeli, krásná branka. Luboš po dlouhé době opět v dresu Carpe předvedl, že má týmu co dát a že pokud bude chodit, tak se tým posune opět o velký stupeň nahoru. Pája - no všeci ste mě viděli, explodující bonbón zabalený ve své euforii.
Tabulka a odehrané zápasy 11. a 12. kola hovoří v naší skupině jasně. Výhrou nad Storks jsme se vyhoupli do čela tabulky, kde máme dvoubodový náskok, jasně nejlepší skóre a především zápas k dobru.Příší kolo nás čekají předposlední Pörkele a sedmí United. Oba jsme na podzim porazili dimenziálním rozdílem, tak věřím, že si z Okuhu 2.5. budeme odvážet 6 bodů. Veškeré info o zápase později naleznete v následujících článcích..
Závěrem bych chtěl všem poděkovat za úžasné výkony, které jasně čpí z výsledku zápasu. Takže díky!!
Žádné komentáře:
Okomentovat