pondělí 19. ledna 2009

Nenavázali jsme, provázek se přetrhl..

Poslední víkend se mi nebude lehce hodnotit. Mo je prognózy a přání zisku tří bodů z šesti možných nebyl naplněn, o to horší je, že jsme k tomu měli opravdu blízko.. Chybělo jen to pověstné štěstíčko..

V tuto neděli proti nám stanuli dva soupeři, kteří nás měli dle papírových předpokladů vysoce předčit. Rewin Brno a Mitra. Nestalo se tak, ba naopak málem došlo k dalšímu překvapení, stejně jako minulý víkend.. Bohužel pouze málem..
Sešli jsme se ve stejné sestavě, jako minulý týden. Jedinou změnou byla na poslední chvíli spíchnutá absence naší hrotové hvězdy Davida. Jeho nateklé koleno mu nedovolilo do zápasů zasáhnout.

Zahajovali jsme naši skupinu ve 13:00 zápasem proti prvotřídovému Rewin Brno. Od počátku zápasu jsme byli tomuto uplakánkovi vyrovnaným soupeřem, pod tlak jsme se dostávali pouze tím, že jejich brankář doplňoval hráče v útočných akcích, takže vlastně hráli v pěti v poli na úkor nebezpečí inkasování do prázdné brány.. To se nám však realizovat nepodařilo, bohužel. Nemyslím, že by sme měli málo příležitostí, spíše chyběla odvaha, či nápad... A hlavně rychlost. Nevím kolikáté je již toto utkání, kdy jsme opět inkasovali jako první, snad desáté z dvanácti. Jak již bylo zmíněno, Štěstěna si s náma krutě zažertovala. Štěstěna převtělená v hlavního rozhodčího. Při naší útočné akci se nám podařilo vybojovat roh. Rozhodčí ukazuje na rohový praporek a tak ho spěchám rozehrát, míč však stále drží hostující brankář. Čekám na jeho odevzdání ve vidině rychlého rozehrání. I Olda měl stejnou myšlenku a tak se z vlastní poloviny rozběhl, aby se pokusil po mém pozdějším rozehrání vsítit. Já stále stojíc u rohu, Olda nabíhal a v tom se to stalo.. Šokující rozhodnutí rozhodčího! Náhle z ničeho nic, bez jakéhokoliv upozornění, ukázal na rozehrání odkopu. My naprosto rozhození - já jsem byl připomínám u rohového praporku, Olda u brány - jsme se samozřejmě nedokázali včas vrátit, a bezbranná obrana, která čelila čtyřhlavému útoku už mohla jen pramálo dělat. Inkasovali jsme a prohrávali 0:1. I přes důrazné námitky u rozhodčího se nám nepodařilo nic vyhandrkovat. Tento gól byl neregulérní a je ostudou pro rozhodčí.. Naše houževnatost a touha po úspěchu nás však nenechala dlouho truchlit. K situaci v zápase jsme se postavili čelem a obratem Ríša po krásné individuální akci vystřelil nechytatelnou jedovku k tyči. Ríša je opravdový míčový mág, z obránců si udělal kužely, při průniku nezapomněl ani na diváky - míč si posunul ramínkem - a nato skóroval. Bombastický fotbalový okamžik a vyrovnání na 1:1. Takto skončil i poločas. Musím tu říci však jednu, nebo spíš více skutečností, ze kterých je mi teskno. Náš výkon v první půli nebyl kdovíjaký. Chyběl pohyb, chyběl nápad. Hráli jsme jako ponocní a s klidem by se výkon dal přirovnat s výkonem z předešlého týdne proti RST. Tam však proti nám stál soupeř nesoupeř a stačilo to, dnes to však nestačilo a každý by si měl sáhnout do svědomí a zeptat se sám sebe.. Předvedl jsme dnes kvalitní výkon? Mám na víc? Jasně že máme! Všeci co sme tam byli !
Druhý poločas začal ve stejném, duchu jako ten první. Nedařilo se nám nic vymýšlet, byli jsme bezzubí.. Stejně na tom byl díkybohu i soupeře a tak utkání skončilo výsledkem 1:1.

Postřehy z utkání..
Za remízu vděčíme Martinovi H., který podal fantastický výkon a snad jen on jediný nezůstal svému slavnému jménu nic dlužen. Mnohokrát nás podržel. Dosti kvalitní byla i obrana, jeden gól je toho výsledkem. Zodpovědné vracení neslo ovoce. Dále zápas ovlivnil výrok klíčový výrok rozhodčího. Nepochopitelné. Kdyby nebylo této smutné chvíle, jistě by se nám podařilo zvítězit. Branka Rewinu vlastně byla darována. Je mi z toho smutno i zle zárověň. Co se týče naší útočné síly, tak to bylo velké zklamání. Chyběl jakýkoliv plynulý přechod přes střední pásmo hřiště. Brankáře jsme zaměstnali o mnoho méně, než bylo v mých plánech..
Tak strašně ubrečenej tým jsem ještě neviděl, bylo to opravdu trapné. Každý náš obraný zákrok, nebo autové vhazování bylo okomentováno k rozhodčímu.. Připadal jsme si jako v mateřské školce, když chlapci vezmou hračku. Taky se hned rozkřičí a rozbrečí.. Tak přesně toto je styl hry Rewinu. Měli by se hošani stydět..

Závěrem chci říci, že i přes to, že jsme nezískali plný počet bodů, můžeme být s jedním bodem spokojeni, i tento může hrát v konečné tabulce rozhodující roli..

Zápas číslo dvě nás čekal po jedno zápasové pauze. Čekala nás našláplá Mitra. Utkání bylo zahájeno a my již z prvních okamžiků na hřišti naznali pocit, že Mitra je hratelný soupeř. Na lavičce se dokonce objevil i majitel klubu Mitra - šejk pan Mitrenga. Opět se ale stalo to, co se pomalu stalo tradicí. Jako první jsme inkasovali. Naše hra se však s utkáním předešlým jen těžce srovnávala. Dalo by se říci, že čím těžší soupeř, tím i roste náš výkon. Začali jsme makat a občas jsem pocítil i tu nabytou atmosféru minulého víkendu, kdy jsme poráželi SOŠku. Každý chtěl být všude a lítalo se bojovalo. Táhli jsme za lano vítězství, bohužel se nám však nakonec přetrhlo.. I přes kvalitní výkon a neustálé obléhání branky Mitry jsme bohužel opět inkasovali. Již podruhé. Výsledek 0:2 však ještě zdaleka nebyl ztracený. Po jednom z rychlých úprků se nám podařilo, jmenovitě Lukinovi, Oldovi a mě, dostat do přečíslení tři na dva a ukázkově Lukáš zavěsil. Kontaktní branka byla na světě. To nás ještě více nabudilo. Konečně jsme skórovali. Takto skončil i poločas, 1:2 pro soupeře. Nutno podotknout, že nás v první půli opět držel výborný Martin H. a obrané zákroky Borisa často připomínaly Jaapa Stama za dob největší slávy.
Začátek druhé půle se nám katastrofálně vymknul z rukou. Dva rychlé góly vlastně rozhodli utkání. Náhle jsme prohrávali 1:4 a vidina zisku bodu se začala ztrácet v mlze. Malý záblesk ještě vykouzli opět Ríša, který po Lukinově nahrávce korunoval svoje střelecké odpoledne. V tu chvíli mě blesklo hlavou, že by mohla být ještě malá, malinká jiskřička naděje. Mýlil jsme se, náš výkon z první části byl tatam a tentokrát lehce prostupná a odevzdaná obrana ještě do konce zápasu inkasovala třikrát. Konečný výsledek 2:7 se zdá být velmi krutý a krutý také je. Vyrovnanost soupeřů tento výsledek opravdu nereflektuje. Jen se prostě vypustil konec zápasu, kdy už bylo jasné, jak zápas dopadne..

Co z tohoto víkendu plyne za poučení?
Nikdy nechodit chlastat v předvečer zápasů. Olinovi, Lukášovi a mě se to tentokrát nepodařilo a na hřišti to bylo citelně znát..

Program příštího víkendu - neděle 25.1.

sraz ve 14:00
14:30 Carpe Diem vs. Kampa (3.tř.)
zápas volno
15:30 Carpe Diem vs. Slovan "C"

Ze zápasu se omluvil prozatím jen Martin M. - služební povinnosti. Tentokrát nebudu na diskuzi dávat příspěvek o tom, kdo půjde, ale takzvaný omluvenkový list. Počítám s tím, že všichni, kdo byli tento víkend půjdou i ten další. Pokud byste z jakéhokoliv důvodu nemohli, napište to na diskuzi - omluvenky.. Díky

Info o soupeřích a o jiných pikantnostech - třeba Vláďové "malé zradě"- se dočtete v článku během tohoto týdne..

Naprostý a totální závěr..
Dobrý výkon z minulého kola se nám bohužel nepodařilo potvrdit, ale jak jsme již psal, i zisk jednoho bodu může mít někdy cenu zlata. Proto nezoufejte, tabulka zatím vypadá dobře a myslím, že pokud příště porazíme Kampu, což je pokud chceme být dále ve hře povinnost, a uděláme výsledek (neříkám přímo výhru) i se Slovanem, je stále postup v našich rukách.

Na konec budu citovat jednoho známého chorvatského kouče.. Zimaja Kopica mě včera řekl " kdyby mě někdo tvrdil, že po čtyřech zápasech budete mít 7 bodů, budu si myslet že je blázen a já sám skočím do motoru letadla" Čest jeho památce.. Vzpomínáme..

Žádné komentáře: